Nadační fond, za nímž stojí někdejší Miss World Krystyna Pyszková, upozorňuje na důležitost finanční gramotnosti. Aktuálně připravuje vzdělávací aplikaci Money Monsters, která má pomoci dětem, mladým lidem i celým rodinám lépe se orientovat ve světě peněz. 

Vzdělávací aplikace Money Monsters, kterou vyvíjí Nadační fond Krystyny Pyszkové, je určena především dětem a mladé generaci, ale také dospělým, s ambicí pozitivně ovlivnit finanční návyky celých rodin.  Zábavnou a srozumitelnou formou přibližuje základní principy hospodaření s penězi – práci s rozpočtem, nastavování priorit, plánování výdajů i pochopení důsledků „rychlých řešení“, jako jsou půjčky, sdělila nadace ve zprávě.

Cílem aplikace je posunout uvažování od krátkodobého zalepení problému k dlouhodobému plánování, které vychází z přehledu o příjmech, výdajích a reálném zůstatku. 

„Finanční gramotnost je pro mě základem klidnějšího a svobodnějšího života. Pokud dokážeme zdravé finanční návyky budovat už u dětí a přenést je do celé rodiny, můžeme dlouhodobě snížit počet situací, kdy se lidé dostávají do zbytečného stresu nebo dluhové spirály,“ vysvětluje Krystyna Pyszková. 

Vánoce jsou pro mnoho domácností obdobím radosti a setkávání, ale také zvýšených výdajů a finančního tlaku. Právě v tomto období se nejvíce ukazuje, jak pevně, nebo naopak křehce, mají lidé nastavené své finanční návyky.  Podle aktuálních dat společnosti IPSOS a České bankovní asociace plánují letos české domácnosti utratit za Vánoce v průměru 12 600 korun, což je mírný nárůst oproti loňským 12 000 korunám. Největší část rozpočtu tradičně směřuje na dárky – polovina domácností se chce vejít do pěti tisíc korun, dalších zhruba 20 procent plánuje utratit mezi pěti a deseti tisíci. Významnou položkou zůstává také jídlo a pití, kde se 44 procent domácností snaží omezit výdaje do tří tisíc korun. Výdaje za výzdobu bývají spíše doplňkové, nejčastěji do jednoho tisíce korun. 

Pozitivní zprávou je, že většina domácností si na Vánoce nepůjčuje. Přesto však malá a zranitelná skupina lidí po půjčce sahá. „Z letošního průzkumu vyplývá, že předvánoční zadlužování zůstává pro většinu domácností okrajovou záležitostí, což je určitě pozitivní. Zároveň ale vidíme, že zhruba dvě procenta lidí si půjčku už vzala nebo ji plánuje, nejčastěji v řádu dvou až pěti tisíc korun. Téměř polovina z nich má obavy ze splácení a čtyři procenta dopředu říkají, že to pro ně bude velký problém,“ říká Radek Šalša, vedoucí komunikace České bankovní asociace. „Právě proto vítám nové iniciativy zaměřené na prevenci  a vzdělávání. Aktivity Nadačního fondu Krystyny Pyszkové vnímám jako důležitý příspěvek k posilování finanční gramotnosti, která může domácnostem pomoci rizikovým situacím předcházet.“ 

Podle zakladatelky Nadačního fondu Krystyny Pyszkové sváteční období často odhalí, jak domácnosti skutečně hospodaří. „Vánoce jsou sice symbolem pohody a rodinné blízkosti, pro mnoho lidí jsou ale také obdobím stresu a uspěchaných finančních rozhodnutí. Právě tehdy se ukáže, zda má rodina přehled o svém rozpočtu a zda dokáže plánovat výdaje  
s ohledem na další měsíce,“ vysvětluje Pyszková. 

Základním krokem by podle ní mělo být jednoduché zamyšlení nad tím, jak finanční rozhodnutí ovlivní nejen současnost, ale i budoucnost. „Nejde o to, aby si lidé Vánocemi něco dokazovali. Důležité je vědět nejen to, kolik je toto období bude stát, ale také kolik jim po skončení svátečních oslav zůstane na běžný život,“ doplňuje.

Pyszko Foundation je nezisková organizace, kterou v roce 2023 založila Krystyna Pyszková, Miss World 2024, podnikatelka a filantropka. Nadace stojí na třech pilířích – podpoře lidí   s postižením, vzdělávání a finanční gramotnosti. V Havířově provozuje terapeutické dílny a komunitní aktivity pro osoby s mentálním znevýhodněním, na mezinárodní úrovni vyvíjí aplikaci Money Monsters, která hravou formou učí děti i dospělé základy hospodaření  
s penězi. 

video

Filantropie musí být neviditelná, říká moderátor Libor Bouček

Newstream TV

Moderátorka Sara Polak v aktuálním díle podcastu Dobré společnosti přivítala moderátora Libora Boučka, který moderuje říjnovou konferenci Good Company Circle, jejíž je newstream.cz hlavním mediálním partnerem.   

Michal Nosek

Přečíst článek

V příštím roce dopadne na firmy legislativní novinka: Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Hlášení budou muset podávat všichni, co mají zaměstnance, ale i brigádníky, dohodáře, varují daňoví experti Deloitte ČR Lucie Dryáková a Michal Czigle. Stát získá hodně podrobných údajů o firmách, uvidí například, kdo užívá švarcsystém, říkají experti v pořadu Newstream Business Talk.

Na české firmy padne od roku 2026 nová povinnost vůči státu, takzvané Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Místo jednotlivých povinných hlášení na státní úřady budou podávat nový report. Povinnost budou mít všechny firmy včetně živnostníků, kteří mají třeba jednoho zaměstnance či brigádníka. Podle Michala Czigleho bude muset hlášení podávat jakýkoliv právní subjekt, který vyplácí odměnu, ze které je odváděno sociální, zdravotní pojištění a daň. Takže třeba Sdružení vlastníků bytových jednotek (SVJ), která vyplácejí předsedovi odměnu. 

"Je to odměna za nějakou práci nebo výkon činnosti, bez ohledu na to, jestli je finanční nebo naturální. Pokud mám člena nebo předsedu výboru SVJ, který vede jednotku a pobírá za to jednou za rok odměnu čistě za výkon funkce, tak v tu chvíli musí SVJ reportovat, protože už je zaměstnavatelem," doplňuje Lucie Dryáková.

Hlášení navíc dosavadní reportovací povinnost rozšiřuje. Stát tak bude mít k dispozici řadu dat.  "Cílem digitalizace je nejenom to, že data budou na jednom místě. Obecně se začíná hovořit o tom, že tak jako firmy staví svůj byznys nebo obchodní strategii na datech a analýzách, úplně stejný mechanismus chce aplikovat stát. Chce propojit jednotlivé agendy, ať už se bavíme o dani z příjmu, pojistném nebo úřadu práce, který zajišťuje různé kurzy pro nezaměstnané. Stát chce predikovat politiku na trhu tak, aby měl data k dispozici a mohl na základě komplexních dat vyhodnocovat analýzy a dál s nimi pracovat," vysvětluje Lucie Dryáková. 

Stát tedy může teoreticky vidět i do takových věcí, jako zda firma dělá byznys legálně, Nebo zda neprovozuje takzvaný švarcystém, tedy zda má v angažmá na IČ lidi, kteří by správně měli být zaměstnanci. Do dat budou vidět i ostatní úřady, i Finanční správa. 

Není asistentka jako asistentka

I soukromé firmy budou muset kvůli hlášení například zjišťovat vzdělání zaměstnanců i přesně popisovat jejich pozice. "Velké firmy ve statistickém šetření mají pozice zařazeny podle oficiální nomenklatury, ale menší firmy často ne. Mají třeba neformálně označeného "administrativního pracovníka". To nově nebude splňovat literu zákona, protože je potřeba definovat pozici podle oficiální nomenklatury. Nemůžu se spokojit s tím, že bych všem v kanceláři dala "administrativní pracovník". Musím rozlišovat účetní, zkušenou účetní, asistentku, office manažera a podobně," říká Lucie Dryáková. 

Přesto, že tranzice na nový systému bude složitá, má i výhody. "Až to bude nastavené a bude to řádně fungovat, zaměstnavatel například nebude muset vystavovat evidenční listy důchodového pojištění. Správa si tyto věci bude schopna z dat připravit sama. Další výhoda je, že do systému budou mít přístupy i banky. Když budu potřebovat hypoteční úvěr, nebudu muset běžet za zaměstnavatelem s potvrzením, ale po autorizaci si banka data vytáhne sama přímo ze systému. Exekutoři tam budou mít přístup, takže odpadnou věci typu žádostí o součinnost zaměstnavatele pro vystavení exekučního příkazu na srážky ze mzdy. V další fázi, jestli se dokážeme dostat i k ročnímu zúčtování daně, které by dělal finanční úřad, tak by zaměstnavatel nemusel provádět tu agendu v prvním kvartálu. Pak je to velké vítězství a práce na straně zaměstnavatele bude mnohem menší než doposud," říkí Michal Czigle. 

Jak bude moci stát zjistit z dat podvody nebo švarcystém?

Jaké pokuty od příštího roku hrozí?

Bude rozdíl mezi podáními pro malé a velké firmy?

Co za typy dat a kde bude stát schraňovat?

Jak bude povinnost během roku nabíhat?

Jak se co nejlépe připravit na povinnost měsíčního hlášení?

Poslechněte si pořad Newstream Business Club s experty s Deloitte ČR Lucií Dryákovou a Michalem Cziglem v rozhovoru s Terezou Zavadilovou