Plyn zdražuje o desítky procent. Blízký východ znovu rozhoupal evropský trh
Napětí v Perském zálivu se během hodin promítlo do peněženek Evropanů. Po útocích na klíčovou plynárenskou infrastrukturu vystřelily ceny zemního plynu na burze až o třetinu výš. Trh reaguje nervózně – a obavy z další eskalace zůstávají.
Cena plynu pro evropský trh na začátku čtvrtečního obchodování prudce vzrostla. Klíčový termínový kontrakt na nizozemském uzlu TTF se krátce dostal nad hranici 70 eur za megawatthodinu, což představovalo nárůst až o 35 procent. Později tempo růstu polevilo, přesto si plyn kolem deváté hodiny ráno připisoval zhruba čtvrtinu a obchodoval se poblíž 68 eur za MWh.
Za dramatickým výkyvem stojí především vývoj na Blízkém východě. Trhy znepokojily zprávy o útoku na katarský závod na zkapalněný zemní plyn (LNG), největší svého druhu na světě. Podle místních úřadů utrpěl značné škody, i když požáry se podařilo dostat pod kontrolu.
Napětí ale eskalovalo už o den dříve. Izraelský útok zasáhl íránské plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu, jedno z nejvýznamnějších nalezišť na světě. Následná ostrá rétorika ze strany Spojených států jen posílila obavy, že konflikt může přerůst v širší regionální krizi s přímým dopadem na energetické dodávky.
Ropa zdražuje a energetické firmy vydělávají. Jenže jedna z nejvýkonnějších „ropných“ akcií posledních let vlastně žádnou ropu netěží. Texas Pacific Land vrty neprovozuje. Vlastní půdu – a inkasuje podíl z toho, co na ní vytěží jiní. Investorům tak nabízí zvláštní mix: stabilní příjmy bez nákladů, ale zároveň drahý růstový příběh.
Nejpodivnější ropná firma světa. Inkasuje miliardy, aniž by vytěžila jediný barel
Trhy
Situaci navíc komplikuje omezený provoz v Hormuzském průlivu, klíčové dopravní tepně, kudy proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Jakékoli narušení tohoto koridoru okamžitě zvyšuje nervozitu na trzích – a žene ceny vzhůru.
Evropa přitom vstupuje do jarní části roku s relativně nízkými zásobami. Podle dat organizace Gas Infrastructure Europe byly zásobníky v EU naplněny necelými 29 procenty, v Česku zhruba 30 procenty. To sice odpovídá sezónnímu vývoji po zimě, ale zároveň to znamená menší polštář pro případ delších výpadků dodávek.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo
Zprávy z firem
Současný cenový skok tak není jen krátkodobou reakcí na jednotlivé útoky. Odráží hlubší obavy trhu: že by se konflikt v oblasti Perského zálivu mohl proměnit v dlouhodobé narušení globálních toků plynu. A právě na těch je Evropa – i po snaze o diverzifikaci – stále závislá.
