Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Pavel vrací úder. Delegaci na summit NATO povedu já, vzkázal vládě

Petr Pavel
ČTK
 nst
nst

Petr Pavel po zásahu Ústavního soudu vrací úder vládě. Tvrdí, že jako prezident automaticky povede delegaci na summit NATO a sám rozhodne, kterých částí jednání se zúčastní. Spor podle něj vyvolal ministr Petr Macinka.

Prezident Petr Pavel trvá na tom, že pokud bude součástí české delegace na summit NATO, je automaticky jejím vedoucím. O tom, zda se zúčastní neformální večeře, hlavního jednání nebo jiné části summitu, podle něj nerozhoduje vláda ani ministr zahraničí, ale prezident sám. Řekl to České televizi a Českému rozhlasu.

Vláda v pondělí Pavla do delegace na červencový summit NATO v Ankaře nezařadila. Prezident následně podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten ve středu předběžným opatřením kabinetu uložil, aby prezidentovu účast na aliančním jednání zajistil.

Ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů uvedl, že jeho úřad Pavla do české delegace doplní. Podle premiéra Andreje Babiše z ANO bude prezident členem delegace i se svým doprovodem. Technické detaily má vláda řešit na pondělním jednání.

Petr Pavel

Michal Nosek: Prezident Pavel vyhrál první kolo. Vláda dostala ústavní varování

Ústavní soud zatím nerozhodl celý kompetenční spor mezi Hradem a vládou. V jedné prakticky zásadní věci ale jasno udělal. Prezident Petr Pavel nemá být z červencového summitu NATO v Ankaře vyřazen administrativní nečinností vlády. Kabinet musí jeho účast zajistit. A dostal tím připomínku, že zahraniční politika není kořistí momentální politické většiny.

Přečíst článek

„Je potřeba jasně říci, že pokud je prezident v jakékoli delegaci, je automaticky vedoucím této delegace. O tom, jestli se zúčastní kterékoli součásti summitu, tedy neformální večeře nebo hlavního jednání, rozhodne prezident, ne vláda, ne ministr zahraničí,“ řekl Pavel.

„Macinka vyvolal válku“

Prezident zároveň odmítl, že by spor vyvolal on. Tvrdí, že se půl roku snažil s vládou najít kompromis, kabinet ani ministr zahraničí ale podle něj na jeho návrhy nereagovali.

„Ten, kdo tu válku vyvolal, byla vláda, konkrétně ministr Macinka tím, že ani v jednom případě nechtěli slyšet kompromisní návrhy. Dokonce na tyto návrhy ani nereagovali a situaci dohnali tak daleko, že jsem neměl ani jinou volbu než podat kompetenční žalobu,“ prohlásil prezident.

Napětí mezi Hradem a vládou vyostřila i Macinkova slova o „pokusu o ústavní puč“. Ministr zahraničí tak označil jak prezidentovu kompetenční žalobu, tak předběžné rozhodnutí Ústavního soudu. Pavel jeho výrok ostře kritizoval.

Petr Pavel

Pavel zvažuje druhý mandát. Spory s vládou ho prý spíš mobilizují

Petr Pavel připustil, že ho spory s vládou spíše motivují k obhajobě mandátu. Konflikt o summit NATO označil za pomstu Petra Macinky za nejmenování Filipa Turka ministrem a zpochybnil, kdo má v Babišově koalici skutečně hlavní slovo.

Přečíst článek

Podle prezidenta jde o velmi silná slova od člena vlády a pohybují se „na hranici šíření poplašné zprávy“. Politik, který má odpovědnost vůči zemi a její pověsti v zahraničí, by podle Pavla měl podobná vyjádření velmi vážit.

Pavel už dříve uvedl, že za sporem o jeho účast na summitu vidí Macinkovu pomstu za to, že nejmenoval čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Babiš naopak v minulých dnech tvrdil, že Pavel už vede kampaň za znovuzvolení.

Prezident v rozhovoru pro Seznam Zprávy připustil, že spory s Babišovou vládou ho spíše motivují k tomu, aby v dalším volebním období znovu kandidoval na hlavu státu. První mandát mu skončí v březnu 2028.

Související

Petr Pavel

Pavel na summit NATO nepojede, rozhodla vláda. Kompetenční žaloba nemá smysl, řekl Babiš

Přečíst článek

AI evangelista ve firmě. Umělá inteligence přináší nové profese, říká expertka Deloitte Julie Slavík

Tereza Zavadilová
tzv

Přes tři čtvrtiny lidí aktivně používají AI nástroje. A tři čtvrtiny firem uvádí, že mají nějakou AI strategii. Jak to s užíváním nástrojů umělé inteligence v reálu vypadá a jaká nás čeká budoucnost, popsala v podcastu expertka Deloitte Julie Slavík.

Umělá inteligence se už dávno stala pevnou součástí životů. Podle letošního průzkumu společnosti Deloitte ji v Česku alespoň občas používá 78 procent lidí. O tom, jak AI mění každodenní život, proměňuje firemní procesy a proč nás čeká budoucnost plná hlasových asistentů, diskutovala v podcastu Newstream Business Talks Julie Slavík, manažerka týmu Strategy v české pobočce Deloitte, s moderátorkou Terezou Zavadilovou.

Růst využívání umělé inteligence je v Česku obrovský. Souvisí to s růtem popularity a zlepšováním velkých jazykových modelů AI jako je ChatGPT či Google Gemini: dnes se s AI denně radí už 38 procent Čechů a u nejmladší generace dokonce začíná chatbot plně nahrazovat klasické vyhledávání přes Google. Lidé chatboty nejčastěji používají jako chytré digitální asistenty. „Je to vlastně takový každodenní asistent. Lidi se s AI radí, píšou si s ní. Používají ji na práci i na každodenní život, na vzdělávání. Obecně vlastně na cokoliv, na co jsme používali Google, lidé začínají používat AI,“ říká Julie Slavík. 

ChatGPT místo Googlu. Mladí Češi mění způsob, jak hledají informace

Češi vzali umělou inteligenci za svou. Používají ji tři ze čtyř, mladí s ní už nahrazují Google.

Přečíst článek

AI našly i ženy

Zajímavým zjištěním průzkumu je také demografická změna. „Ještě před třemi lety silně převažovali v používání AI muži, bylo to nějakých 70 procent, a letos už se to vychýlilo trošku víc ve prospěch žen. Dokonce víc než 50 procent žen uvedlo, že AI používá,“ popisuje Julie Slavík a dodává, že ženy z umělé inteligence dělají praktického pomocníka pro každodenní pracovní i domácí úkoly.

AI rychle proniká i do firemního prostředí.  Ačkoliv 73 procent firem dnes deklaruje, že má svou AI strategii, skutečná transformace podle expertky z Deloitte spočívá v odklonu od tradičních dodavatelů softwaru, tedy že firmy místo platby za nástroje třetích stran si s pomocí AI vytvoří vlastní procesy na míru. A jak bude vypadat budoucnost? „Já coby zaměstnanec budu mít jeden tool, který pro mě vypadá jako klasický chatbot. A ten chatbot už bude mít za sebou vlastní agentickou síť, která jednoduše pošle ticket danému člověku, a zároveň vedle toho pošle žádost o schválení softwaru nebo budgetu. Takhle se to samo celé udělá,“ vysvětluje Slavík, jak radikálně zefektivní AI veškerou back-office agendu a byrokracii.

V souvislosti s AI se nejčastěji mluví o tom, že lidé kvůli ní budou přicházet o práci. Také ale vznikají i zcela nové pracovní pozice, jako je AI Solution Manager, AI Lead či interní evangelista, kteří mají na starosti AI procesy a vzdělávání ve firmách. Podle Julie Slavík však na trhu citelně chybí kvalifikovaní experti, kteří by zvládli spojit technické znalosti, například pokročilé promptování, se strategickým byznysovým myšlením. „Nejde jen o AI schopnosti ve smyslu promptování, ale i o schopnosti dívat se na firmu jako na celek, hledat příležitosti. Stratég rovněž musí být  i tváří AI dovnitř firmy, takže dotyčný musí mít spoustu zkušeností," vysvětluje expertka. 

Je jasné, že umělá inteligence přináší obrovskou změnu. Proto s sebou zavádění AI nese i výrazná rizika. Firmy musí bedlivě hlídat, aby zaměstnanci z neopatrnosti nevkládali citlivá či klientská data do veřejných modelů, takže se stále více opírají o uzavřená firemní řešení, jako je Enterprise verze Copilotu.

Firmy už přicházejí na chuť AI. Zatím si ale netroufají na její hlubší zapojení

Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.

Přečíst článek

Nejde jen o vnitřní bezpečnost, do hry vstupuje i geopolitika. Nedávné kroky USA, které částečně omezily přístup k určitým AI nástrojům pro Evropany, ukázaly důležitost digitální suverenity. Podle Julie Slavík Evropa i samotné Česko nutně potřebují vlastní modely LLM i AI infrastrukturu. Česká republika má přitom díky existujícím datovým centrům dobré předpoklady pro budování tzv. AI factories.

Budoucnost leží v hlase a chytrých brýlích

Při pohledu do budoucna je Julie Slavík přesvědčena, že současné sezení u obrazovek postupně nahradí nositelná elektronika, takzvané wearables, a hlasoví asistenti, a to klidně v horizontu tří až pěti let. Očekává se boom chytrých brýlí s integrovanými kamerami, které budou umět uživateli analyzovat kontext a pomáhat mu v reálném světě.

„Myslím, že obzvlášť tady v Česku je hodně nedoceněný hlas. Zásadně nám to uvolní ruce, když začneme ovládat zařízení pomocí hlasu,“ uzavírá s přesvědčením technologické optimistky Slavík. Ačkoliv zatím systémy bojují s českým jazykem, je podle ní jen o otázku času, kdy budeme s technologiemi běžně mluvit na ulici i v autě, což zásadně zrychlí běžné fungování.

Jak se používá AI ve firmách?

Jaké firmy jsou na tom nejlépe?

S čím nejčastěji poradci radí klientům?

Jak správně implementovat AI strategii?

Jak to dopadne, když firmě strategii o AI přímo píše AI? 

Poslouchejte nový díl podcastu Newstream Business Talks s Julií Slavík. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji ale také na Spotify i Apple Podcasts

Deloitte, ilustrační foto

AI mění práci ve firmách. Českým a slovenským podnikům chybí hlavně důvěra a jasná pravidla

Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.

Přečíst článek

Související

Michal Nosek: Vedro mění názory levice. Klimatizace už není ekologický prohřešek, ale veřejná služba

Domy v horkém létě by měly ochladit nově vyvíjené materiály
iStock
Michal Nosek

Francie zažívá mimořádná vedra a s nimi i posun v debatě o klimatizacích. To, co bylo dosud často vnímáno jako symbol pohodlí a ekologické bezohlednosti, se začíná měnit v otázku ochrany zdraví, školství a základního provozu veřejných služeb.

Francouzská debata o klimatizaci ukazuje, jak obtížně se evropské společnosti přizpůsobují změně klimatu. Nejde už jen o pohodlí v bytech, hotelích nebo kancelářích. Pokud vysoké teploty zavírají školy a zhoršují podmínky v nemocnicích, přestává být chlazení veřejných budov otázkou životního stylu. Stává se součástí základní infrastruktury.

Spor o klimatizaci nebyl nesmyslný

Klimatizace byla ve Francii dlouho posuzována hlavně jako ekologický problém. Spotřebovává elektřinu, zvyšuje nároky na energetickou soustavu, může pracovat s problematickými chladivy a ve městech přispívat k lokálnímu přehřívání. Tyto argumenty jsou věcné a nezmizely jen proto, že je venku čtyřicet stupňů.

Jenže k nim přibyl další argument, který nelze snadno odsunout stranou. Lidé musí být schopni bezpečně fungovat i při teplotách, které se v Evropě stávají častější a intenzivnější součástí léta. To platí zvlášť pro školy, nemocnice, domovy seniorů a další zařízení, kde se pohybují zranitelné skupiny.

Pod tlakem mimořádných veder tak začínají svůj postoj přehodnocovat i dosavadní odpůrci klimatizací. Podle BBC si stále více lidí uvědomuje, že klimatizace se nevyhnutelně stane součástí reakce Francie na globální oteplování. Připustila to i šéfka francouzských Zelených Marie Tondelierová, podle níž budou chladicí zařízení potřeba například ve školách a nemocnicích. „Jsou místa, kde se bez ní teď prostě neobejdeme,“ uvedla. Vlny veder tak mění i pohled části environmentalistické levice, která klimatizaci dosud považovala za jedno z nejhorších řešení klimatické krize.

Adaptace není kapitulace

Posun u francouzských Zelených je proto významný, ale není nelogický. Trvat na tom, že klimatizace je vždy špatná odpověď, je v situaci přehřátých tříd, nemocničních pokojů a domovů pro seniory neudržitelné. Rozumná politika nemůže stát na odmítání reality.

Neznamená to, že řešením má být plošné a bezmyšlenkovité chlazení všeho. Smysl má především cílená ochrana míst, kde vedro ohrožuje zdraví, práci nebo vzdělávání. Klimatizace má být součástí širší adaptace: lepšího stínění, kvalitnějších budov, zeleně ve městech, větrání, izolací a stabilní energetiky.

Géniové, nebo snílci? Španělská „zelená“ energetika se stala vzorem i odstrašujícím příkladem

Španělé vsadili na slunce a vítr a část Evropy jim závidí levnější elektřinu i menší závislost na plynu. Jenže za zeleným úspěchem se skrývá drahý účet za sítě, úložiště a stabilitu soustavy. A největší chyba může teprve přijít: vypnutí jádra.

Přečíst článek

Klimatizace sama nestačí

Francie tím dohání něco, co měla řešit dříve. Mnoho evropských budov vznikalo pro klima, které se rychle mění. Školy, nemocnice i úřady často nejsou připraveny na dlouhé vlny veder. Pokud se řešení začne hledat až ve chvíli, kdy se ruší výuka a zdravotníci upozorňují na nesnesitelné podmínky, nejde o promyšlenou adaptaci, ale o opožděnou reakci.

Klimatizace sama klimatickou změnu neřeší. Je to nástroj, který zmírňuje její dopady, a právě proto by neměla být ani fetišem, ani tabu. Má se používat tam, kde je potřebná, a způsobem, který zbytečně nezvyšuje energetickou a ekologickou zátěž.

Vedrům vzdoruje například i německý Hamburk. Na přehřátých zahrádkách je prázdno

Počasí zešílelo. Neděle byla historicky nejteplejším dnem planety Země, potvrzují to data klimatologů

Klimatologové naměřili v neděli nejvyšší průměrné teploty na Zemi, hodnoty překonaly předchozí rekord stanovený před rokem. Potvrzují to  údaje Evropské unie Copernicus Climate Change Service. Svět tak zaznamenal svůj nejteplejší den, a řada destinací u Středozemního moře čelí extrémnímu riziku požáru.

Přečíst článek

Česká cesta

Česká debata má v tomto ohledu své zvláštní kouzlo. Zatímco Francie řeší rekordní teploty, zavřené školy a nevyhovující podmínky v nemocnicích, u nás můžeme být rádi za Macinku: vedra zrušil, a tak je nám díky němu příjemně chladno.

Je to dobrá zkratka pro rozdíl mezi politickými řečmi a fyzikální realitou. V projevech lze klimatickou změnu relativizovat, zesměšňovat nebo odkládat na později. V přehřáté třídě, nemocničním pokoji nebo bytě seniora to ale nepomůže.

Ideologie vedro neochladí

Jádro problému je jednoduché. Klimatická změna již není otázka názoru, ale součástí reálného života. Společnosti, které ji budou dál brát hlavně jako kulturní nebo ideologický spor, budou nuceny improvizovat pokaždé, když přijde další vlna veder. A vedro se neokecá. Je tady.

Související

Londýnské metro v parný den. Někteří cestující volí hodně uvolněný dress code

REPORTÁŽ: Britové vedra nezvládají. Města, budovy i stanice metra se změnily v sálající pec

Přečíst článek
Řadový dům ve Španělsku.

Tropy nad Evropou. Kontinent je uvězněný v tepelné kopuli. Teploty vystoupají až ke 40 stupňům

Přečíst článek