Pavel s Fialou jsou v klíčových otázkách zahraniční politiky v jasné shodě, uvedl Hrad

I přes oživení ekonomiky se dvě třetiny Čechů domnívají, že žijeme v hospodářské krizi. Kvůli inflaci a vývoji na finančních trzích se 64 procent domácností obává, že jejich úspory ztratí hodnotu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE. Průzkum zároveň ukázal, že od počátku roku se zvýšil podíl lidí, kteří omezují výdaje kvůli obavám z inflace.

Hlavní zdroj obav z hospodářské situace představují náklady na bydlení, jako hrozbu je vnímá každý pátý respondent. Ceny energií považuje za riziko 18 procent dotázaných. Šestina Čechů se shodně obává poklesu reálných mezd a obecného růstu spotřebitelských cen.

Obavy mezi domácnostmi panují navzdory tomu, že reálné ekonomické ukazatele naznačují hospodářské oživení. Podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,4 procenta, inflace v červenci meziročně byla 2,7 procenta. Ministerstvo financí za celý rok čeká hospodářský růst o 2,1 procenta po loňském jednom procentu, Česká národní banka odhaduje letošní růst HDP na 2,6 procenta. Průměrná roční inflace by podle obou institucí měla být do 2,5 procenta po loňských 2,4 procenta.

Minimální mzda od ledna vzroste na 22 400 korun

Money

Od ledna si lidé s nejnižšími příjmy polepší – minimální mzda vzroste o 1600 korun na 22 400 korun hrubého. Změna se dotkne zhruba 118 tisíc zaměstnanců a zároveň zvýší i zaručené platy ve veřejné sféře.

ČTK

Přečíst článek

Lidé omezují výdaje

Podle průzkumu také lidé více než na začátku roku omezují výdaje. Šetření na potravinách nyní oznámilo 57,7 procenta dotázaných, v lednu to bylo 50,5 procenta. Podíl lidí, kteří se snaží snížit spotřebu energií a vody se zvýšil na 58,1 procenta z lednových 53,5 procenta. Polovina lidí uvádí, že chodí méně do restaurací, třetina říká, že méně utrácí za koníčky, a čtvrtina, že ruší předplatné některých služeb.

„Jakkoliv se v průzkumech opakovaně deklaruje záměr šetřit na potravinách či chodit méně do restaurací, tak je otázkou, v jak silné míře se tyto úmysly skutečně realizují. Data z maloobchodu například za letošní první pololetí hlásí skutečně jen pozvolný růst prodejů potravin. Na druhou stranu ve druhém čtvrtletí poměrně solidně vzrostly tržby ve stravování a pohostinství,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Německo a Japonsko mají problém. Investoři ztrácejí zájem o jejich dluh. A ten se zdražuje

Trhy

Bývaly to země, o jejichž dluhy se investoři tradičně prali. Japonské a německé dluhopisy dlouhodobě patřily k nejžádanějším na světě, protože byly synonymem stability. A díky tomu tyto země za svůj dluh mohly platit velmi nízké úroky. Situace se ale mění. A následky mohou být velmi vážné.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Lidé v průzkumu také uvedli, že od příští vlády očekávají podporu růstu reálných mezd či podporu dostupného bydlení. Zároveň 15 procent respondentů očekává od nového kabinetu snížení zadlužení státu. „Zde si nemyslím, že by respondenti vnímali nějaké rychle působící propojení mezi veřejnými financemi a vlastní životní úrovní. Jde spíše o volání po dlouhodobě působících systémových změnách, jež by zlepšily stabilitu veřejných financí a spolu s tím i udržitelnost a důvěryhodnost důchodového systému,“ uvedl Jáč.

Průzkum se uskutečnil na přelomu července a srpna na reprezentativním vzorku 1036 lidé ve věku od 18 do 65 let ze všech krajů Česka.

Ukrajinci odvezli ze země spoustu chlapců. Vláda proto upravuje pravidla pro vycestování. Dospělí muži nemohou kvůli válečnému právu opouštět zemi.

Mladým mužům bude umožněno opustit Ukrajinu poté, co vláda změnila pravidla pro překračování hranic a upravila zákon zavedený po ruské invazi v plném rozsahu, který nutil dospělé muže mladší 60 let zůstat v zemi.

Nová pravidla pro muže ve věku 18 až 22 let vstoupí brzy v platnost, uvedl v úterý na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dodal, že změny byly „dohodnuty s vojenským velením“.

Premiérka Julija Svyrydenkoová uvedla, že nové pravidlo platí také pro občany, kteří se z různých důvodů nacházejí v zahraničí. „Chceme, aby si Ukrajinci udrželi své vazby na Ukrajinu co nejvíce,“ uvedla na platformě X. V zemi zpustošené válkou přitom stále platí válečný stav.

Zákaz vycestování mužů byl zdrojem napětí na Ukrajině, protože se opakovaně objevovaly případy, kdy muži s udělenou výjimkou pro dočasný pobyt v zahraničí odmítali návrat, nebo kdy byly rodiny oddělené celé měsíce či roky.

Ukrajinci napadli další dvě ruské rafinérie

Politika

Ukrajinské drony napadly dvě ruské rafinérie, v Krasnodarském kraji a Samarské oblasti, ve kterých vypukly požáry, informoval server Meduza s odvoláním na místní úřady a záběry ze sociálních sítí. Ukrajinské drony v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.

ČTK

Přečíst článek

Rodiny posílají chlapce do ciziny

Vládní úředníci jsou také stále více znepokojeni vysokým počtem chlapců mladších 18 let, které rodiče posílají do zahraničí ve snaze zákaz obejít. 

„Maturitní třídy jsou téměř výhradně složené z dívek, univerzitám chybějí mužští uchazeči,“ řekl deníku Financial Times poslanec Oleksandr Fedijenko z prezidentovy vládní strany Sluha národa. „Tento druh rozhodnutí pomůže udržet tyto mladé lidi na Ukrajině, aby přispívali své vlastní zemi, a ne jiným,“ doplnil.

Exodus mužů mladších 18 let probíhá navzdory tomu, že do ukrajinských ozbrojených sil mohou být povoláni pouze muži ve věku 25 let a starší. USA a několik dalších západních zemí vyvíjely tlak na Kyjev, aby snížil minimální věk pro mobilizaci, a to kvůli akutnímu nedostatku pracovních sil, který v posledních měsících přispěl k ruským územním ziskům.

Zelenskyj však tyto výzvy opakovaně odmítl s tím, že snížení věku pro mobilizaci může přijít teprve tehdy, až západní země výrazně zvýší tempo dodávek zbraní.

Snížení věkové hranice pro mobilizaci je mezi Ukrajinci vysoce nepopulární, podle průzkumu agentury Socis zveřejněného letos s tím nesouhlasí 86,5 procenta respondentů.

Kyjev se snažil povzbudit dobrovolnou službu. Na začátku roku spustil jednoletý vojenský kontrakt speciálně pro žadatele ve věku 18 až 24 let, který obsahuje finanční pobídky, například bonus zhruba 1 milion hřiven (asi 20 tisíc eur). Tato iniciativa však zatím nedokázala vyřešit nedostatek vojáků v bojových brigádách.

Snížení věkové hranice pro nástup na frontu by Ukrajině dlouhodobě výrazně uškodilo - v devadesátých letech v zemi klesla porodnost, takže relativní počet mladých dospělých mužů je nízký.