Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Papež se ve Španělku zastal migrantů a vystoupil proti krajní pravici

Papež se ve Španělku zastal migrantů a vystoupil proti krajní pravici
Profimedia.cz
Karel Pučelík

Na setkání s papežem Lvem XIV. zamířily desetitisíce Španělů. Programu vévodily duchovní události a spousta setkání. Mimo to ale také stihl rozčeřit vody španělské politiky, která aktuálně čelí náporu krajní pravice.

Papež Lev XIV. dnes končí přes týden trvající cestu do Španělska. Jeho program byl nabitý, setkal se s královskou rodinou i zpěvákem Bad Bunnym, který aktuálně vystupuje v Madridu. U příležitosti výročí architekta Antoniho Gaudího požehnal nejvyšší věži jeho slavné baziliky Sagrada Familia, která je zároveň největší kostelní věží na světě. Dokonce se médiím svěřil, že fandí spíše Realu Madrid než katalánské Barceloně. Došlo ale i na aktuální politická témata.

Hlava katolické církve má v mnoha věcech překvapivě blízko se socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Oba se za poslední měsíce opakovaně stávali terči výpadů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho souputníků. Jak Lev XIV., tak i Pedro Sánchez jsou hlasitými zastánci zahraniční politiky založené na hodnotách a pravidlech. Oba se proto stali odpůrci americké invaze do Íránu.

Lev XIV.

Svět nedal papežovi čas na rozkoukávání. První rok však zvládl Lev XIV. se ctí

První severoamerický papež Lev XIV. se takřka přes noc stal jednou z vůbec nejvlivnějších osobností planety. Do politiky se za každou cenu nehrne, přesto je dnes jedním z lídrů světa, který nepřistoupil na pravidla hry trumpovské Ameriky. Mnohé během svého prvního roku překvapil.

Přečíst článek

Na Trumpovu válku došlo i tentokrát. „Skutečná bezpečnost vychází ze spravedlnosti, trpělivého dialogu, dodržování mezinárodního práva a politiky, která dokáže upřednostnit životy lidí před zájmy těch, kteří z války těží,“ kladl papež na srdce španělským politikům.

Na straně migrantů

Jejich zájmy se však proťaly i v tématu, které aktuálně hýbe Španělskem, a to přístupem k migrantům. Sánchezův kabinet je vůči nim poměrně vstřícný a nedávno otevřel možnost legalizace pobytu stovkám tisíc lidí bez dokumentů (psali jsme zde), což je pravý opak přístupu většiny Evropy, která se snaží oslabit náboj krajní pravice těsnější migrační politikou.

Lev v otázce migrace navazuje na svého předchůdce Františka, v němž uprchlíci nalezli velkého zastánce. Cesta papeže Lva se točila kolem výročí zmíněného architekta, ale další důraz kladl právě na migraci. V závěru cesty vyrazil i na Kanárské ostrovy, kde osobně i se Sánchezem uctil památku tisíců uprchlíků, kteří na nebezpečné cestě přes moře zemřeli.

Výraznou byla také papežova návštěva a vystoupení v madridském parlamentu před členy obou komor Kongresu. Magazín Politico jeho řeč shrnul jako „kritiku španělských pravicových stran“. Lev XIV. nezůstal u diplomatických a málo říkajících proklamací a hovořil přímo o migraci. „Situace migrantů a uprchlíků vyžaduje přístup, který klade důraz na lidi, řeší základní příčiny, které je nutí k odchodu, a nejde pouze o pouhé řízení migračních toků,“ uvedl papež před zákonodárci s tím, že státy musí nabízet „bezpečné a legální cesty, vstřícné přijetí a reálné možnosti integrace“.

Podpora pro Sáncheze?

Španělsko je v Evropě skutečnou alternativou. Je vstřícné vůči migrantům, neosekává sociální výdaje, dokáže se postavit Trumpovi a prosazovat asertivní zahraniční politiku. Brzy však může být všechno jinak. Parlamentní volby se konají už za rok, přičemž Sánchezova strana v průzkumech ustrnula na 28 procentech. Pokud zůstanou jeho koaliční partneři tak slabí jako nyní, mohla by se do vlády vrátit pravice.

V průzkumech se nejvíce daří lidovcům, ale ani oni s podporou lehce přesahující 30 procent vládní kabinet sami nesloží. Nejspíš by k tomu potřebovali krajně pravicový Vox. Nyní se i lidovci, ačkoli jejich nepříliš výrazný lídr Alberto Núñez Feijóo je ke spolupráci s extremisty rezervovaný, snaží Voxu vzít vítr z plachet posunem doprava, což jsme mohli sledovat v nedávných regionálních volbách.

Barcelona

„Nechceme ani o jednoho turistu víc.“ Barcelona vyhlásila válku nezřízenému cestování

Centra mnoha evropských měst se mění v rezervace pro turisty. Nevkusné suvenýry a předražené prodejny ultrazpracovaného jídla vytlačují lokální obchody a služby, nájemníky nahrazují krátkodobé pronájmy a tradiční ráz čtvrtí mizí. Křiklavým příkladem je Barcelona. Katalánci však chtějí tomuto převzetí města neudržitelným turismem udělat přítrž. Reformy chystají hned na několika frontách.

Přečíst článek

Pedro Sánchez je sice populární v zahraničních levicových kruzích, kde ho oceňují zejména za zahraniční politiku, rovněž se mu daří prosazovat v Bruselu. Doma ale jako by si toho lidé nevšímali, možná kvůli řadě skandálů v jeho okolí. Jestli chce za rok zůstat u moci, bude muset najít způsob, jak přetavit zahraniční slávu v domácí podporu, Pomůže mu, že se nyní objevuje bok po boku papeže, který hlasitě podporuje důležité body Sánchezova programu?

Další texty Karla Pučelíka

Související

Pedro Sánchez

Karel Pučelík: Inspiraci k migraci hledejme raději ve Španělsku než v USA. Ekonomika nám poděkuje

Přečíst článek
Barcelona

„Nechceme ani o jednoho turistu víc.“ Barcelona vyhlásila válku nezřízenému cestování

Přečíst článek

Začínali se šťávami, teď je z toho miliardový byznys. UGO chystá další expanzi

UGO vyrostlo z jednoho juice baru v miliardový byznys
UGO, užito se svolením
 nst
nst

Z jednoho juice baru v Ostravě vyrostla síť s více než šesti desítkami provozoven v Česku a na Slovensku. UGO, které od roku 2012 patří Kofole, letos slaví dvacet let na trhu a čeká obrat 1,2 miliardy korun. Chystá další expanzi a nový formát Freshbar 3.0.

UGO začínalo v době, kdy se v Česku o zdravém fast foodu téměř nemluvilo. Rychlé občerstvení si Češi spojovali s hranolky, burgery a kebabem. Salát k obědu byl spíš nouzová volba než běžný oběd a čerstvá šťáva z ovoce působila jako něco z dovolené. A koncept zdravého fast foodu působil skoro jako sázka proti trhu. Marek a Katka Farníkovi přesto věřili, že tu vzniká prostor pro něco jiného – a po dvaceti letech z toho je byznys s obratem přes miliardu korun.

„Dlouhodobě rostoucí zájem o čerstvé stravování se nám odráží také v prodejích. Za dobu naší existence jsme uskutečnili desítky milionů transakcí,“ říká Farník.

Značka dnes provozuje 63 Freshbarů a Salaterií v Česku a na Slovensku. Největší část byznysu tvoří právě provozovny, které podle firmy představují 85 procent celkového obratu. Zbylých 15 procent připadá na retailové produkty a PET portfolio.

nákup oblečení

Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí

Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové  s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 

Přečíst článek

Začalo to v Austrálii

Příběh UGO začal v Austrálii, kde se manželé nadchli do konceptu juice baru. Do Česka tak přenesli jednoduchou myšlenku: čerstvé suroviny, minimum složitostí a nápoje, které mají fungovat jako rychlá dávka energie. První provozovnu otevřeli v roce 2006 v ostravském obchodním centru Futurum.

Na počátku bylo nejtěžší přesvědčit pronajímatele a vlastně i celé okolí, že to bude fungovat. Tenkrát jsme byli s Katkou jedinými zaměstnanci. Makali jsme od rána do večera. Byla to dřina, ale vlastní zkušenost z reálného provozu byla k nezaplacení,“ vzpomíná Farník.

Z dnešního pohledu působí čerstvá šťáva nebo bowl k obědu jako běžná nabídka v obchodním centru. V polovině nultých let ale šlo o koncept, který si musel místo na trhu teprve vybojovat.

Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den

Biohacking: Jak na obávané kortizolové ráno

Kortizolová osa se regeneruje primárně v noci, konkrétně během hlubokého spánku, kdy hladina hormonu klesá na minimum a tělo obnovuje citlivost kortizolových receptorů. Chronický spánkový deficit tento proces přerušuje a výsledkem je vyšší ranní kortizol, rychlejší vyčerpání psychické kapacity přes den a větší reaktivita na stresory.

Přečíst článek

Kofola přinesla větší měřítko

Důležitý zlom přišel v roce 2012, kdy do UGO vstoupila Kofola. Nápojářská skupina značce pomohla s rozvojem sítě i s přesunem části produktů mimo vlastní provozovny.

Vedle Freshbarů se tak čerstvé šťávy začaly prodávat také v retailu v balené podobě. UGO u nich využívá ošetření vysokým tlakem, takzvanou paskalizaci, která má prodloužit trvanlivost bez klasické tepelné pasterace.

Další posun přišel v roce 2014, kdy vznikla první UGO Salaterie. Ke šťávám a smoothies přibyly saláty, polévky a teplá jídla. Právě Salaterie dnes tvoří důležitou část toho, kam se značka posunula: od rychlého pití do segmentu každodenního městského stravování.

UGO letos dvacetileté výročí připomíná kampaní „Dřív, než to bylo cool“. Pointa je jednoduchá: to, co před lety působilo jako alternativa, je dnes pro část zákazníků běžný oběd.

Biohacking: Pijete málo? I mírná dehydratace může rozhodit mozek i energii

Voda je jednou z nejzákladnějších látek pro fungování lidského organismu. Často se mluví o tom, že bychom měli víc pít, případně že dehydratace způsobuje bolest hlavy nebo únavu. Voda ale zasahuje prakticky do všech procesů v těle, od regulace teploty přes fungování mozku až po transport živin, hormonální signalizaci nebo práci buněk.

Přečíst článek

Změna je vidět i na expanzi. Letos UGO otevřelo Salaterie ve čtyřech pražských obchodních centrech – v NC Fénix, OC Europark, Metropoli Zličín a OC Letňany. Právě Letňany jsou zároveň důležité pro spolupráci s Lagardere Travel Retail.

„Otevření nové Salaterie UGO v OC Letňany je pro nás přelomovým milníkem. Jde o vůbec první Salaterii z šesti UGO franšíz, kterou otevíráme pod hlavičkou Lagardere Travel Retail,“ říká Richard Procházka, šéf Lagardere Travel Retail.

Pro Lagardere jde zároveň o krok mimo tradiční prostředí nádraží a letišť. Vstup do klasického obchodního centra má podle Procházky otevřít novou etapu expanze.

Další provozovny a Freshbar 3.0

UGO chce v růstu pokračovat i letos. Podle firmy má do konce roku přibýt ještě několik dalších Salaterií. Část expanze má probíhat ve spolupráci s franšízovými partnery.

„Očekáváme, že nové provozovny v pražských obchodních centrech ročně obslouží vysoké desítky až stovky tisíc zákazníků. Část z nich otevíráme ve spolupráci s našimi franšízovými partnery, mezi které patří například společnost Lagardere,“ říká Lukáš Prauss, development director značky UGO.

Vedle klasických provozoven se značka soustředí také na nový koncept Freshbar 3.0. Ten má přinést flexibilnější formát vhodný pro nové typy lokalit, uvedla společnost bez dalších podrobností. 

„UGO vstupuje do další etapy svého vývoje s ambicí dál rozšiřovat dostupnost čerstvého stravování a reagovat na proměňující se potřeby zákazníků. Nyní se soustředíme na rozvoj konceptu Freshbar 3.0,“ říká Anna Schlindenbuch, head of marketing značky UGO.

Významnější roli mají podle ní hrát také digitální projekty, hlavně rozvoj B2B služeb a mobilní aplikace.

Tisíc provozoven jako sen

UGO dnes stojí na trhu, který vypadá úplně jinak než při otevření první ostravské pobočky. Zákazníci víc řeší složení jídel, rychlost obsluhy, možnost vzít si oběd s sebou i to, jestli dostanou alternativu k fast foodu.

Značka zároveň zůstává součástí větší skupiny. Pro Kofolu představuje UGO jiný typ byznysu než klasické nápoje: nejde jen o produkt v lahvi, ale o provozovny, franšízy, retail i přímý kontakt se zákazníkem.

Zakladatel Marek Farník mluví o značce pořád spíš jako o dlouhodobém projektu než uzavřeném příběhu. „Chtěl bych, abychom v UGO dál pracovali se stejnou energií a nadšením jako dnes – a jednou třeba možná měli i tisíc provozoven,“ uzavírá.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Alex Koníček

Obyčejný byznys: Původně se mi firma vešla do kufru, nyní jsou tržby 150 milionů, říká šéf značky Big Boy

Přečíst článek
Za útraty kosmetiky lidé nešetřili

Maloobchod: lidé šetřili na benzínu i potravinách, ale ne na kosmetice

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Národní rozpočtová rada si říká o své zrušení

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl
ČTK
Dalibor Martínek

Národní rozpočtová rada vznikla v roce 2017, za premiérování Bohuslava Sobotky. Měla to být ukázka „objektivnosti“ vlády. Máme tady experty na rozpočet, můžete být občané v klidu, výdaje státu jsou pod kontrolou. Bylo to politické sdělení. Jenže tento nezávislý orgán se trochu utrhl ze řetězu. Aktuálně říká vládě, že moc utrácí. Nepěkná slova se těžko poslouchají.

Vláda dala, vláda také může vzít. Nikde není psáno, že Národní rozpočtová rada tady bude do nekonečna. Byl tu například i poradní orgán vlády, takzvaný NERV, a kde je mu konec.

Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, si tuto determinaci uvědomuje. Dokud jeho rada funguje, dělá svou práci. A to v tento okamžik znamená, že zásobuje veřejnost ne příliš povzbudivými informacemi. Hlásá pravdu.

Schodek mimo bezpečnou zónu

V poslední zprávě rady se například píše, že příští rok očekává rada schodek veřejných financí okolo tří procent HDP. „Konečná výše bude kriticky záviset na případných dalších přijatých diskrečních opatřeních vlády na příjmové i výdajové straně státního rozpočtu.“

Rozpočtová rada varuje: Schodek může příští rok přesáhnout 350 miliard

Schodek státního rozpočtu může příští rok přesáhnout 350 miliard korun, varuje Národní rozpočtová rada. Upozorňuje také na uvolňování rozpočtových pravidel a rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu.

Přečíst článek

Jinými slovy, která by členové rady ve své diplomatické a striktně ekonomické řeči nepoužili je, že současná vláda vede svým utrácením zemi mimo maastrichtská kritéria.

Což znamená dvě věci. Za prvé, o euro tedy nemáme zájem. Takže nemusíme maastrichtská kritéria naplňovat. K tomuto přístupu se lze postavit různě. Podle průzkumů má asi 70 procent Čechů rádo svou korunu, nechce euro, a věří vedení České národní banky, že pomocí kurzu koruny k euru ohlídá cenovou hladinu v Česku. Zní to možná složitě, prostě máme rádi korunu. A Babiš to ví.

Politika místo pravidel

Druhou linií uvažování o veřejných výdajích je fakt, že vláda přijala myšlenku, že ji euro nezajímá. Potřebuje utratit tolik peněz, kolik se ji zlíbí. Bez ohledu na kritéria. Bez ohledu na Národní rozpočtovou radu. Protože v Česku nyní vládne jenom jeden řád. Ten politický. Utrácet, bez ohledu na cokoliv.

Další detail. Rada tvrdí, že při splnění tříprocentního maastrichtského kritéria může schodek státního rozpočtu na příští rok přesáhnout hladinu 350 miliard korun. Výrazným faktorem bude navýšení plateb za státní pojištěnce o 24 miliard korun. V řeči úřadu tato částka „výrazně převyšuje standardní navýšení dle valorizačního vzorce, které by mělo pro státní rozpočet příští rok dopad okolo tří miliard korun.“

Takže zpátky a dokola. Hampl popisuje realitu. Ta je děsivá rozsahem, v němž stát utrácí peníze, které nemá. Babiš brzy nebude chtít slyšet, kdo je Hampl. Mojmír Hampl není naivní, tento způsob uvažování dobře zná. Už mu čelil mnohokrát. Nyní si okatě říká o svůj konec.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související