Přijímačky na střední školy letos dopadly dobře. Devět z deseti žáků bylo přijato, vyplývá z výsledků, které zveřejnil státní Cermat. Jen Praha „vyniká“. Je z hlediska přijetí na střední o vagon nejhorší v zemi.

V prvním kole přijaly střední školy do čtyřletých oborů 117 tisíc uchazečů. To znamená 90 procent z celkového počtu přihlášených. To vypadá jako pěkné číslo, zdá se, že v přijímacím řízení je vše v pořádku, není zdánlivě důvod k nějakému pohoršení. Jenže, pohled na detail ukazuje, jak šílenou máme v zemi situaci.

Devadesát procent vypadá dobře. Dokud se nepodíváte na Prahu

V Praze, která stahuje chytré hlavy z celé země a tvoří třicet procent HDP Česka, se na střední školy dostalo „jen“ osmdesát procent uchazečů. A to ne proto, že by pražské děti byly hloupější než jinde. Opak je pravdou. Je to kvůli tomu, že zřizovatelé, město Praha a městské části, nedokáží vytvořit dostatečnou kapacitu vzdělávacích zařízení.

Je to téma letité, paradoxně bez škrábance na politické prestiži prochází všem politikům, kteří vyhrávají volby. Je to nepochopitelné, i jejich děti přece chtějí studovat.

Gymnázia táhnou, řemesla chybí. Proč deváťáci ignorují lépe placenou práci?

Money

Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stejná zkouška, úplně jiná realita

Pro ilustraci: například na čtyřleté gymnázium v Klášterci nad Ohří byl průměrný počet bodů v jednotné státní zkoušce, které stačily k přijetí, 49 procent. Nejnižší počet, který ještě dostal žáka na střední, bylo 23 bodů. Což ve zkratce znamená, že žák mohl klidně odpovědět na tři ze čtyř otázek špatně, přesto se dostal.

Na gymnázium Na Vítězné pláni v Praze ani 85 procent správných odpovědí nestačilo ke přijetí, průměr správných odpovědí byl přes 90 procent. Na Keplerce byl průměr správných odpovědí 92 procent, dvě třetiny uchazečů se nedostaly.

V Moravskoslezském kraji se na střední dostalo 94 procent žáků, stejně jako na Vysočině. V Praze 80 procent, přestože žáci dosahovali v průměru mnohem lepších výsledků. Na Mendelovo gymnázium v Opavě, nejprestižnější školu kraje, stačilo k přijetí 71 procent správných odpovědí.  

Dalibor Martínek: Zrušme Cermat. Jen plete dětem hlavu

Názory

Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Praha bere chytré hlavy, ale nemá pro ně lavice

„Magistrát hlavního města Prahy dlouhodobě neřeší kapacity středních škol. Praha jako zřizovatel, a tedy ten, kdo je za kapacity škol zodpovědný, mrhá potenciálem dětí,“ uvedl ministr školství Robert Plaga. A tím si myje ruce. Praha se svými 180 miliardami korun na účtech zatím jen teoreticky zvažuje výstavbu kampusu v Letňanech za dvě miliardy korun. Což je řešení zatím jen teoretické, a přitom nedostatečné.

Výsledkem alibismu českého takzvaně bezplatného vzdělávacího systému je, že Pražáci platí desítky tisíc korun soukromým subjektům, aby připravily děti na vysoce konkurenční přijímací zkoušky na gymnázia. Jelikož to učitelé veřejných základních škol, tito prestižní státní zaměstnanci, nedokážou. Tisíce dětí si v hlavním městě zpestří jaro opakovačkami.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Nejbohatší Čech Michal Strnad, majitel zbrojařské skupiny Czechoslovak Group, zakládá novou investiční platformu zaměřenou na private equity. Firma má investovat mimo obranný průmysl a při využití dluhového financování by mohla mít kapacitu až deset miliard eur, tedy zhruba 240 miliard korun.

Český podnikatel Michal Strnad zakládá novou investiční společnost, která se má zaměřit na akvizice v Evropě a ve Spojených státech. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na rozhovor se Strnadem.

Strnad pro Bloomberg: Trh se v CSG plete. Kritika je mimo a plány na expanzi platí

Leaders

Propad akcií CSG a zpráva Hunterbrook Media dostaly Michala Strnada pod tlak. Český zbrojařský miliardář teď v rozhovoru pro Bloomberg vrací úder. Pochybnosti o kapacitách označil za nesmysl a vazby na Rusko odmítl s odkazem na dodávky Ukrajině i kontrakt americké armády. Největší příležitost vidí v USA.

nst

Přečíst článek

Podle mluvčího Czechoslovak Group Andreje Čírtka nejde o family office v tradičním pojetí, ale o samostatnou investiční platformu zaměřenou na private equity investice mimo obranný průmysl. Firma má fungovat odděleně od CSG a bez personálního propojení s jejím managementem.

Částka deset miliard eur podle Čírtka představuje teoretickou investiční kapacitu v případě využití dluhového financování pro větší transakce.

Hotely, fotbal i odpadové hospodářství

Strnad už podle Bloombergu pod novou investiční společnost převedl některá svá aktiva. Patří mezi ně například podíl v pražském hotelu Four Seasons nebo fotbalový klub Viktoria Plzeň.

Mezi možné investiční cíle by mohly patřit i tuzemské aktivity dánské skupiny Marius Pedersen, která působí v odpadovém hospodářství a jejíž česká část má být na prodej. Strnad zároveň uvedl, že má nadále zájem také o akvizice mediálních společností.

Sázka na dlouhodobé držení

Nová investiční firma se má podle Strnada zaměřovat na diverzifikované investice a slibná růstová odvětví. Podnikatel zdůrazňuje, že jej zajímají aktiva, která má smysl držet dlouhodobě.

Strnad rovněž uvedl, že jedná o několika možných formách spolupráce s Renátou Kellnerovou, která po smrti svého manžela Petra Kellnera převzala kontrolu nad investiční skupinou PPF.

Peníze po vstupu CSG na burzu

Část prostředků pro novou investiční platformu má pocházet z nedávného prodeje akcií Czechoslovak Group. CSG vstoupila 23. ledna na hlavní trh burzy v Amsterdamu a na neregulovaný trh pražské burzy. Prodejem akcií tehdy získala 3,8 miliardy eur.

Od vstupu na burzu však akcie CSG výrazně oslabily. Podle Bloombergu k poklesu přispěly mimo jiné pochybnosti investorů ohledně obchodního modelu firmy.