Tetris slaví 40 let. Legendární hra při své cestě na Západ zaměstnala i KGB
Před 40 lety mladý sovětský vědec Alexej Pažitnov vymyslel počítačovou hru, která neměla obdobu. Když se nudil v práci ve výpočetním středisku sovětského výzkumného ústavu, našel pro své matematické dovednosti nové uplatnění: sepsal počítačovou hru. První, primitivní verze na sovětském počítači Elektronika-60, byla hotová 6. června 1984. Tak se zrodil Tetris, ve své genialitě jednoduchá, ale tím zábavnější a návykovější hra plná hlavolamů, které bylo souzeno stát se populární po celém světě, napsal server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Myšlenka vycházela z klasické stolní hry pentomino, ve které je třeba hranaté geometrické obrazce podivných tvarů přesně složit svými stranami k sobě do souvislé plochy. Tetris uplatnil podobnou ideu: hráč musí umístit zmenšující se geometrické obrazce, z nichž každý se skládá ze čtyř čtverců (tzv. tetraminos), do "sklenice" tak, aby tvořily plné řádky od okraje k okraji.
Skutečnost, že v Sovětském svazu v té době osobní počítače téměř nebyly, nezabránila v rozšíření hry. Donekonečna se kopírovala z jednoho počítače na druhý. Velice brzy Tetris okouzlil uživatele nemnoha počítačů po celé zemi.
Příběh o tom, jak se Tetris dostal za železnou oponu, je hoden dobrodružného románu. Programátor Henk Rogers v roce 1989, když pracoval v Japonsku, narazil na hru během služební cesty do Maďarska. Pochopil, že Tetris má velkou budoucnost.
Rogers si uvědomoval tržní potenciál sovětské hry a rozhodl se ji přizpůsobit nikoliv tehdy hromotluckým počítačům, ale přenosným herním konzolím. Ale k tomu nejprve potřeboval zakoupit licenci, tedy získat svolení autora. Pátrání po něm zavedlo Brita do Moskvy, kde v té době teprve začínaly tát ledy po desetiletích studené války.
KGB nesměla chybět
„Ta cesta byla naprostá šílenost,“ vzpomínal Rogers v rozhovoru, který BBC poskytl v roce 2011.
Vyzbrojen novou videokamerou a plný adrenalinu se vydal do neznáma. Únorová Moskva v něm zanechala temný první dojem: „Šedé nebe, hotelový pokoj, ve kterém nefungovala ani televize, ani rádio a úplně mi chyběly jakékoliv informace.“
K přepravě po Moskvě si najal řidičku, která mu posloužila i jako tlumočnice. Dovezla jej k sovětskému podniku Elektronorgtech dovážejícím a vyvážejícím počítačové zařízení a programy. Ale rozhodně odmítla doprovodit jej dovnitř, protože „ji nepozvali“. Když sebral odvahu, vstoupil sám, a dokonce dokázal nějak vysvětlit, že má zájem koupit práva na Tetris. V budově v okamžiku vypukl rozruch. „Bylo to jako strčit horkou bramboru do mraveniště,“ zavzpomínal Rogers.
S Alexejem Pažitnovem se seznámil vzápětí - za přítomnosti dalších osmi lidí, včetně těch od tajné policie KGB. Následovalo dlouhé vysvětlování: sovětští úředníci se snažili pochopit koncepci autorských práv na počítačové hry, která jim byla v té době nesrozumitelná a naprosto cizí. Přes počáteční vzájemnou nedůvěru přinesla Rogersova vytrvalost své ovoce.
Nový život v USA
„Stal se prvním podnikatelem, který na mne osobně udělal dobrý dojem,“ zavzpomínal Pažitnov. „Skutečně té hře rozuměl,“ dodal.
Týden jednání skončil podepsáním kontraktu, který zaručoval sovětskému vynálezci něco neslýchaného - osobní podíl na zisku ze všech prodejů v zahraničí.
Podle Rogersova názoru neuvěřitelná popularita Tetrisu pramení z toho, že na rozdíl od většiny počítačových her založených na násilí a ničení nabízí hráčům, aby se zapojili do budování a tvorby, a to podle Rogerse představuje daleko příjemnější trávení času, protože lépe odpovídá základním potřebám každého člověka: „Lidé chtějí něco budovat. Pomáhá jim to se cítit lépe.“
Tetris v současnosti zaujímá v historii her čestné místo. Alespoň jednou skládat řádky se podle nejskromnějších odhadů pokoušela přinejmenším miliarda lidí.
Se získáváním honorářů míval Pažitnov v prvních letech přece jen potíž, o čemž už psala různá média. Nakonec se sovětský programátor přestěhoval do USA, založil s Rogersem firmu a začal dostávat plody své práce. Dodnes žije ve Washingtonu jako bohatý a ve světě počítačových her slavný člověk.
Lidé je buď milují, nebo nenávidí, takzvané syrečky. V roce 1924 se v loštické továrně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra, aromatického tvarůžku. 
PROHLÉDNĚTE SI: Olomoucké tvarůžky slaví sto let. Jak se dělaly dříve?
Zprávy z firem
Nejprodávanější hrou roku 2022 v Česku je fotbal FIFA 23 od Electronic Arts, která o prvenství bojovala s listopadovou novinkou God of War Ragnarök. Třetí místo obsadila FIFA 22, která vedla prvních devět měsíců do vydání nového ročníku. Vyplývá to z údajů největšího prodejce JRC.
Máte rádi fotbal? FIFA 23 byla nejprodávanější hrou v Česku
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
