Klempíř připustil změny výše částek, se kterými počítá jeho nový zákon o ČT a ČRo
Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Klempířův návrh převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, z toho miliardu ČT a 400 milionů rozhlasu. Poplatky přitom tvoří podstatnou část výnosů veřejnoprávních médií. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy.
Ministerstvo kultury podle Klempíře při určování částek 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,07 miliardy korun pro ČRo vycházelo z výroční uzávěrky za rok 2024, protože novější údaje nebyly k dispozici. "Neříkám zase, že ta částka, která je v prvním znění zákona, že je pevná, že se nemůže měnit," uvedl.
Hodně věcí je ve hře
Neupřesnil však, zda se aktualizuje s novou uzávěrkou za rok 2025. "Ještě nevím, může se to stát. Záleží to na diskusi, kterou povedeme v koaliční vládě s mými kolegy, a my se dohodneme, jaká ta částka bude. Ale určitě bude taková, abyste mohli provádět servis médií veřejné služby, abyste neměli omezení finanční, z kterého nás teďko společnost podezírá," řekl v ČT.
Kvůli obavám z ohrožení nezávislosti a omezení financí pro obě média vyhlásily odbory ČT i ČRo tento týden stávkovou pohotovost, ke které se připojila i iniciativa Veřejnoprávně. Ta v únoru vydala prohlášení, ve kterém vyslovuje obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Pod prohlášení se podepsalo více než 3100 ze 4400 pracovníků televize a rozhlasu.
Ačkoli můžeme mít k České televizi různé výhrady, dělá dobrou službu. Za pár korun si každý přijde na své. Někdo sleduje zpravodajství, někdo Stardance, jiný dá přednost dánským seriálům. Pokud vláda nechá úřadovat Otu Klempíře, budeme si z daní platit neslanou nemastnou přehlídku Macikových tiskovek, filmů s Františkem Němcem a černobílých snímků o Blitzkriegu.
Karel Pučelík: České televizi zůstanou jen normalizační „trháky“ a dokumenty o Hitlerovi
Názory
Zákon podle Klempíře vznikl mimo jiné kvůli loňskému průzkumu agentury Kantar, podle kterého si zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami přeje 60 procent dotázaných. Nynější pravidla jsou podle něj také nespravedlivá v tom, že poplatky platí lidi, kteří nemají televizi. Chybou dnešních předpisů také je, že jsou starší a táhnou za sebou dědictví z doby, kdy média ještě před digitalizací fungovala jinak, míní. Nový zákon má podle ministra i pomoci rozkrýt, za co ČT utrácí. "Chceme vědět, jak hospodaříte," řekl.
Zákon pokládá Klempíř za přehledný a jednoduchý. Není podle něj chybou, že na rozdíl od současného například výslovně nezakotvuje Televizní studio Brno a studio Ostrava. "Je napsán tak, aby vám nesvazoval ruce, vy si určíte, jestli budete mít regionální studia a kolik," řekl. Takové věci by podle Klempíře měl určovat management veřejnoprávních médií, nikoliv politici.
