Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Švýcarský luxus v Mariánkách. Swissôtel ukazuje, kam se posouvají české lázně

V samotném srdci Mariánských Lázní, jen pár kroků od Kolonády a Zpívající fontány, se letos otevřel Swissôtel Mariánské Lázně.
Swissôtel Mariánské Lázně, užito se svolením
Petra Nehasilová

Do Mariánských Lázní vstoupila značka Swissôtel ze skupiny Accor a s ní i jiný pohled na lázeňství jako byznys. Nový pětihvězdičkový hotel nesází na klasické léčebné pobyty, ale na kratší návštěvy, kvalitní architekturu a moderní wellness. Projekt tak zapadá do širší proměny lázeňských nemovitostí, které se stále více orientují na náročnější klientelu a vyšší přidanou hodnotu služeb.

Do centra Mariánských Lázní vstoupil projekt, který míří jinam než tradiční lázeňské domy. Swissôtel Mariánské Lázně pracuje s konceptem, který stojí na kombinaci pohybu, regenerace a stravy. Tedy na tom, co dnes hotely označují jako životní styl, ne léčbu.

To odpovídá širšímu vývoji. Zatímco dříve dominovaly několikatýdenní pobyty zaměřené na zdravotní péči, dnes roste poptávka po kratších návštěvách. Hosté přijíždějí na víkend nebo několik dní a očekávají spíš odpočinek, aktivitu a kvalitní služby než lékařský režim.

Značka, která míří na vyšší segment

Swissôtel vznikl ve Švýcarsku a dnes patří do portfolia Accoru, jednoho z největších hotelových hráčů na světě. V jeho rámci představuje prémiovou kategorii, tedy hotely ve velkých městech a turistických centrech, které kombinují komfort, funkčnost a důraz na zdravý životní styl. Vstup do Česka zapadá do strategie značky rozšiřovat se do zavedených destinací, kde je možné oslovit náročnější klientelu.

Mariánské Lázně patří spolu s Karlovými  Vary a Františkovými Lázněmi k nejvýznamnějším lázeňským městům v zemi a jsou součástí seznamu UNESCO. Město vyrostlo na desítkách minerálních pramenů a v 19. století se stalo cílem evropské aristokracie. Dnes si tuto historickou atmosféru drží, ale zároveň hledá nový model fungování. Proměňuje se skladba hostů i délka pobytů. Ubývá dlouhodobých léčebných programů, přibývá kratších cest a individuálních návštěv.

Hotel Falkensteiner Spa Resort Mariánské lázně

REPORTÁŽ: Lázně jen pro důchodce? Omyl. Na dlouhověkosti začínají pracovat i mladí

Pobyt v lázních si ještě do nedávna většina lidí spojovala hlavně s důchodovým věkem.  A často tedy s obdobím, kdy je tělo už vyčerpané a trpí řadou neduhů. Podle balneologů se ale tento přístup mění. Stále více lidí a mladších začíná jezdit do lázní i kvůli zlepšení a prevenci duševní i fyzické kondice.

Přečíst článek

Na poměry lázeňského města mají Mariánské Lázně nezvykle širokou nabídku hotelů. Vedle tradičních lázeňských domů zde fungují i novější projekty zaměřené na wellness a kratší pobyty, například Falkensteiner Spa Resort Mariánské Lázně, Nové Lázně nebo Esplanade Spa & Golf Resort. Právě tato kombinace tradičních a moderních hotelů zvyšuje tlak na kvalitu služeb, úroveň zázemí i celkový standard pobytu.

Design: historický základ, moderní zásah

Swissôtel Mariánské Lázně vznikl propojením několika historických budov s novou přístavbou a centrálním atriem. Zachovává tak charakter lázeňského města, ale doplňuje ho o současnou architekturu. Interiér pracuje s přírodními materiály a výraznými prvky. Dominantou je skleněný lustr z tisíců ručně foukaných částí a mramorové schodiště, ve kterém jsou patrné fosilie. Prostor doplňují vodní prvky a zeleň, které odkazují na okolní krajinu.

Základ hotelu tvoří wellness zóna s bazény, saunami a procedurami, nabídka ale jde dál než u klasických lázeňských domů. Přizpůsobuje se kratším pobytům a širším očekáváním hostů, doplňuje ji například fitness vybavení přímo na pokojích, možnost výběru polštářů pro kvalitnější spánek, organizované aktivity v okolí včetně Slavkovský les nebo gastronomie postavená na lokálních surovinách.

Hotel Perk

Marcel Soural koupil oceňovaný butikový hotel Perk v Šumperku

Společnost Trigema Marcela Sourala, jednoho z největších pražských developerů, vstupuje do hotelového byznysu. Koupila butikový hotel Perk v Šumperku. Chce ho zařadit do svého investičního fondu.

Přečíst článek

Kotva

Socialistický luxus nahradí italský. Kotva po rekonstrukci vsadí na světové značky

Kotva má projít radikální proměnou a stát se novým centrem luxusu v Praze. Sází přitom na silnou italskou stopu i světové značky.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Tančící dům slaví 30 let. Praha za tu dobu nic odvážnějšího nepřidala

Tančící dům v roce 1996
Tančící dům, užito se svolením
Petra Nehasilová

Před třiceti lety rozdělil Prahu, dnes ji definuje. Tančící dům se stal symbolem moderní architektury, zatímco město za celou dobu nedokázalo přijít s ničím podobně výrazným. Kulaté výročí teď připomíná výstava, která odhaluje nejen jeho vznik.

Tančící dům patří dnes k nejvýraznějším symbolům moderní Prahy, přesto jeho vznik nebyl zpočátku přijat jednoznačně. Budova na rohu Jiráskova náměstí a Rašínova nábřeží byla slavnostně otevřena 20. června 1996 a už od počátku vzbuzovala silné emoce. Pro jedny představovala necitlivý zásah do historického centra, pro druhé naopak odvážný symbol nové éry po pádu komunismu.

Autory návrhu byli architekti Vlado Milunić a Frank Gehry, kteří vytvořili ikonický koncept dvou věží, dynamické „tančící“ a statické. Tento kontrast měl podle Miluniće odrážet proměnu společnosti a radost ze svobody po roce 1989. Díky svému tvaru si budova vysloužila přezdívku „Ginger and Fred“, podle slavného tanečního páru.

Dům, který rozdělil Prahu

Místo, kde dnes Tančící dům stojí, má přitom dlouhou historii sahající až do 19. století. Původní dům na tomto nároží byl zničen během bombardování Prahy v roce 1945 a proluka zůstala desítky let nevyužitá. Až v 90. letech se objevila myšlenka na její nové využití, kterou podporoval i Václav Havel, tehdejší prezident a bývalý obyvatel sousedního domu.

Původně měl Tančící dům sloužit jako kulturní centrum s veřejně přístupnými prostory a vyhlídkou. Nakonec byl dokončen jako administrativní budova pro pojišťovnu Nationale-Nederlanden. Až později, po převzetí společností PSN, se začala naplňovat původní myšlenka otevřít dům veřejnosti. Vznikla v něm galerie, hotel, restaurace i vyhlídkový bar.

Třicet let bez odvahy?

Dnes je Tančící dům nejen turistickou atrakcí, ale také jednou z mála výrazných ukázek moderní architektury v historickém prostředí Prahy. Právě jeho odlišnost od tradiční zástavby z něj činí unikát, který stále vyvolává diskuse, ale zároveň potvrzuje, že i současná architektura má v historickém městě své místo.

V roce 2026 si navíc budova připomíná 30 let od svého otevření. K tomuto výročí připravila Galerie Tančící dům speciální výstavu, která představuje historii stavby, její architekturu i méně známé příběhy jejího vzniku. Návštěvníci mohou vidět dosud nezveřejněné archivní materiály, fotografie ze stavby, původní interiérové prvky z 90. let i výjimečně zpřístupněné technické prostory, které běžně nejsou veřejnosti dostupné.

Hotel Four Seasons byl realizován v letech 1998–2001 podle návrhu ateliéru Dům a město (Jiří Hůrka, Vítězslava Rothbauerová).

Diskotéka v centru města. Four Seasons a další stavby ukazují, jak devadesátky přepsaly Prahu

Four Seasons, Tančící dům i Rajská zahrada. Architektura devadesátých let změnila Prahu víc, než si dnes připouštíme.

Přečíst článek

Primátor Bratislavy Matúš Vallo

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Architekt, muzikant a politický aktivista Matúš Vallo už téměř šest let jako primátor Bratislavy mění slovenskou metropoli k lepšímu. Tu trápí obdobné problémy jako Prahu, třeba nedostatečná výstavba bytů a jejich ceny. V čem by se mohla bývalá federální metropole vzájemně inspirovat? „Prahou se inspirujeme už dlouho, od přípravy publikace Plán Bratislava, po zkušenosti s přípravou revitalizace velkých brownfieldů, v Praze zejména bývalých nádraží,“ říká Matúš Vallo v rozhovoru.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Terasový dvojdům Krč

Na místě starého domu dnes stojí luxusní bytovka. Krčský svah změnil tvář

Přečíst článek
Rekonstrukce vily na Vinohradech

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Přečíst článek

Z ruiny k oceňované rekonstrukci: Statek zpěvačky Martiny Pártlové boduje ve světě architektury

Statek v Rancířově
Tempus Design, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Na první pohled nenápadný statek v jihočeském Rancířově patří mezi projekty, kterých si všímá i mezinárodní odborná designová scéna. Ateliér Tempus Design za jeho proměnu získal ocenění BIG SEE Interior Design Awards 2026. Nejde totiž jen o rekonstrukci. Spíš o promyšlený a cílený návrat k hodnotám, které v dnešní architektuře znovu získávají na významu: autenticita, materiál a atmosféra.

Když zpěvačka Martina Pártlová statek před lety objevila, šlo o ruinu. Přesto měl něco, co se nedá navrhnout ani postavit, silného ducha minulosti. Právě ten se stal základem celého projektu. Architekti se nesnažili historii „opravit“, ale pochopit. A pak ji přeložit do současnosti.

Původní klenby, kamenné zdi nebo dispozice statku zůstávají čitelné, jen doplněné o vrstvy, které odpovídají současnému životnímu stylu. Architekti tak museli přivést více světla, otevřenosti i funkčnosti.

Interiér stojí na přírodních materiálech a výrazné, ale vkusné barevnosti. Dřevo, kámen a strukturované povrchy vytvářejí základ, na kterém se odehrává jemná hra barev dle vkusu majitelky.

Otevřený obytný prostor

Klíčovým prvkem domu je otevřený obytný prostor. Kuchyň, jídelna i relaxační zóna tu fungují jako přirozené centrum života. Místo, kde se potkává rodina i přátelé. Právě tady je nejvíc patrné, jak dobře může fungovat spojení starého a nového, pokud se k němu přistupuje s respektem.

Tempus Design dnes realizují projekty nejen v Česku, ale i na trzích jako Dubaj nebo Gruzie.

Jízdárna v areálu zámku Karlova Koruna před rekonstrukcí

Kdysi ruina, dnes znovu hrdý zámek. Rod Kinských dal Borgo mu dává nový život

Když se Karlova Koruna vrátila rodině Kinských dal Borgo, byla ve špatném technickém stavu a bez jasné budoucnosti. Dnes se areál postupně proměňuje. Nejde přitom jen o rekonstrukci, ale především o hledání nového smyslu, který místu vrací život.

Přečíst článek

Holešovická tržnice

Co zůstalo po ShowParku v Holešovicích? Praha řeší budoucnost haly bez oken

Hala 18 v Holešovické tržnici, kterou Praha po letech sporů převzala od provozovatele ShowParku, zůstala prázdná. Uvnitř se skrývá 55 místností bez oken i prostor, který bude vyžadovat investice v řádu stovek milionů korun. Město nyní řeší jeho další využití.

Přečíst článek

Související

Loft na Hřebenkách od studia Formafatal

FOTOGALERIE: Bazén na střeše i koupelna se skleněnou zdí. Bydlení v loftech se v Česku rozmohlo

Přečíst článek
SO-HO Holešovice

Jak využít 42 metrů čtverečních? V Holešovicích vznikl loft nominovaný na Interiér roku

Přečíst článek
Doporučujeme