Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi. V současnosti je pověřen řízením ministerstva předseda Motoristů Petr Macinka, který je zároveň ministrem zahraničí. Premiér Andrej Babiš očekává, že prezident Petr Pavel Červeného neprodleně jmenuje ministrem životního prostředí.
O tom, že Motoristé brzy představí nového kandidáta, informoval na instagramu v neděli vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. Nový ministr by měl podle něj na ministerstvu působit po jeho boku. Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem mimo jiné kvůli některým jeho postojům a výrokům.
„Ústupek Pražskému Hradu“
„Udělali jsme ústupek Pražskému Hradu,“ řekl po jednání vlády Turek. Červený má podle něj podobný náhled na boj s Green Dealem (Zelenou dohodou pro Evropu) a emisními povolenkami. Turek věří, že Červený bude zodpovědným ministrem.
„Připomínám, že nejsme (Motoristé) proti přírodě, ale proti bezduché zelené ideologii,“ řekl Červený. „Ochraňujme také náš průmysl. To je jediná věc, na které kapitalistická země může následně vydělávat peníze a tyto peníze používat pro sociální narovnávání systému,“ doplnil.
Sjednocený názor v oblasti udržitelného rozvoje
Červený dále uvedl, že s vládním zmocněncem pro klimatickou politiku Filipem Turkem mají sjednocený názor v oblasti udržitelného rozvoje. „Budeme se věnovat tomu, čemu se má ministerstvo životního prostředí věnovat, a to je ochrana přírody. Chceme, aby emisní povolenky byly narovnávány do prapůvodní myšlenky a ne do něčeho, co zničí náš průmysl,“ dodal Červený.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že prezident Petr Pavel neprodleně jmenuje Igora Červeného ministrem životního prostředí. Mezi hlavní úkoly a priority, které mu bude podle svých slov zadávat sám Babiš, bude patřit Nová zelená úsporám a emisní povolenky.
V mediálním prostoru se šířily spekulace, že kandidátem by mohl být Jaromír Wasserbauer, vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí. To ale před jednáním vlády Turek vyvrátil se slovy, že ačkoliv by byl skvělým kandidátem, má už ustálenou pozici na ministerstvu.
Kvůli nejmenování Turka se Macinka dostal s Pavlem do sporu. Na podporu prezidenta se před dvěma týdny v Praze a o uplynulém víkendu ve stovkách měst a obcí v Česku konala shromáždění pořádaná spolkem Milion chvilek. Prezidentská kancelář nedávno uvedla, že Pavel je připraven jmenovat ministra životního prostředí a očekává nový návrh předsedy vlády.
Juchelka: Bez Ukrajinců se český trh práce neobejde
Český pracovní trh by se bez uprchlíků z Ukrajiny podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) neobešel. Klíčovou roli hrají zejména ve stavebnictví, sociálních službách a zdravotnictví, kde dlouhodobě chybějí lidé. Vláda proto zvažuje další zjednodušení přijímání zahraničních pracovníků i podporu částečných úvazků.
Ministr zahraničí Petr Macinka ocenil dnešní projev šéfa americké diplomacie Marka Rubia na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Označil ho za civilizační a řekl, že by podepsal každé jeho slovo. Dodal, že Evropa by měla být více soběstačná.
Jak na nezadržitelné posuny v umělé inteligenci reagují dluhopisové trhy? Ekonomy z Massachusettského technologického institutu (MIT) jejich reakce „velmi, velmi překvapila“, jak přiznávají.
V letech 2023 až 2025 totiž dluhopisy v průměru reagovaly na každý nový posun v AI, například novou verzi toho či onoho chatbotu, růstem ceny a poklesem výnosu. A to jak dlouhodobé dluhopisy vládní, inflačně chráněné i podnikové. Daná reakce přitom nebyla přechodná, leč trvalejší.
Daní ekonomové jsou zaskočení, neboť, jak říkají, obecný narativ má za to, že umělá inteligence přinese výrazný, plošný hospodářský růst. Ten by měl spíše korespondovat s růstem výnosu dlouhodobých dluhopisů.
Reakce dluhopisových trhů také prý nenaznačuje, že by umělá inteligence měla zcela zlomově vést k takové podobě ekonomiky, která historicky vůbec poprvé prakticky překoná odvěký problém vzácnosti, ani k jinému podobnému extrému (viz abstrakt níže). O tom, že AI skoncuje s problémem vzácnosti, hovoří například Elon Musk.
Dluhopisové trhy zkrátka nemíní, že by AI měla zapříčinit extrémní, plošné dezinflační a deflační tlaky. Na silnou dezinflaci způsobenou umělou inteligencí ovšem sází pravděpodobný nadcházející šéf americké centrální banky Kevin Warsh. Ten soudí, že nárůst produktivity, jejž AI způsobí, bude tak výrazný, že povede k citelnému snížení inflačních tlaků, takže centrální banka bude díky tomu – a jako prostředek tlumení tlaků spjatých se zamýšlenou redukcí rozvahy centrální banky USA – moci snižovat své základní úrokové sazby, jak po tom touží prezident Donald Trump.
To, co dluhopisové trhy naznačují nejspíše, je, že AI prohloubí nerovnost, jejíž dopady budou hospodářský růst tlumit. V části ekonomiky se podstatně, možná bezprecedentně zvýší produktivita, což povede k nadstandardní ziskovosti v prvé řadě lídrů umělé inteligence, jako je Amazon, Alphabet, Meta či částečně Microsoft. Z tohoto hlediska tedy mohou dávat nynější mohutné investice těchto firem do infrastruktury umělé inteligence, do datových center apod., dobrý smysl.
Nemalý zbytek ekonomiky ale, zdá se, bude umělou inteligencí dotčen neblaze. Hrozí v něm související širší propouštění a růst míry nezaměstnanosti. To omezí možnosti spotřeby podstatné části obyvatelstva natolik, že to celkový hospodářský růst významně zbrzdí. Vznikne tlak v podobě takzvané špatné dezinflace, ba špatné deflace, který je dán nikoli technologickým posunem, růstem produktivity a souvisejícím snížením jednotkových nákladů produkce, leč plošnějším ochabnutím poptávky.
Lukáš Kovanda: Nezaměstnanost v Česku roste, zvrátí to „davoský obrat“?
Nezaměstnanost v Česku je na devítiletém maximu. Letos se poprvé od začátku roku 2017 přehoupla přes pětiprocentní hranici. A plíživě poroste i nadále. Nezaměstnanost tak postupně střídá inflaci v roli největšího tuzemského makroekonomického strašáka. Kdo pozorně sledoval letošní ekonomické fórum v Davosu, ví, že nejde jen o strašáka Česka, nýbrž mezinárodní scény.
Proti proinflačnímu tlaku silnějšího hospodářského růstu, jejž zapříčiní růst ziskovosti umožněný AI, tak budou působit oba dva tlaky dezinflační, ba deflační. A to tedy jak zmíněný tlak špatné dezinflace, ba deflace, tak také tlak dobré dezinflace, ba deflace, který vyvolává ona redukce jednotkových nákladů produkce.
Oba dané dezinflační, ba deflační tlaky budou v souhrnu silnější než zmíněný tlak proinflační, pročež celkový dopad AI bude – v čistém vyjádření – dezinflační, ale nikoli v extrémní podobě vyhlížené Muskem.
Část ekonomiky bude z AI nesmírně těžit, část jí bude citelně poškozena. Poškození oné druhé části patrně vyvolá silné volání po masivnějším přerozdělování od „vítězů AI“ k „poraženým AI“, které zřejmě nalezne souhlasnou politickou odezvu. Zesílí zřejmě také volání po plošném zavedení opatření typu univerzálního základního příjmu.
Ta část ekonomiky, která bude umělou inteligencí poražena, oslabí hospodářský růst natolik, že dnes dluhopisové trhy nereagují na posuny v AI tak, jako by měla vyvolat jednoznačný, výrazný plošný hospodářský růst.
Reakce dluhopisových trhů tedy také naznačuje, že hospodářský růst a vzestup produktivity způsobené AI nebudou kvůli zmíněným nepříznivým doprovodným efektům celkově natolik silné, aby vyřešily problém demografického stárnutí. Umělá inteligence v očích dluhopisových trhů sice možná bude zásadním průlomem, ale ne až takovým, který by "uživil" naráz vzniklou armádu nezaměstnaných, a ještě navrch rozrůstající se populaci penzijního věku. Takový fakt bude tlumit celkovou spotřebu v ekonomice natolik, že se výrazně tlumivě projeví onen tlak špatné dezinflace, resp. deflace, daný nedostatečnou poptávkou.
Analytici Bank of America předpokládají, že Kevin Warsh v čele centrální banky USA žádnou zásadní změnu, které se nyní trh tolik obává, neprovede. Vlastně tak říkají, že všechen nynější poprask na trzích je zbytečný. Warsh podle nich hlavně neuspěje se svým deklarovaným záměrem snížit rozvahu americké centrální banky. I proto se na trhy včera vrátil optimismus, Dow Jonesův index poprvé v historii překonal úroveň 50 000 bodů. A například bitcoin zvrátil svůj předchozí výrazný propad.
Navíc, čím rozsáhlejší bude nezaměstnaná část populace, tím silnější budou přirozeně tlaky na masivní přerozdělování směrem od „vítězů AI“ k „poraženým AI“. A nezaměstnaná část populace může být tím rozsáhlejší, čím déle bude pokračovat současná podoba imigrace.
Proto například na letošním ekonomickém fóru v Davosu lidé jako Larry Fink, šéf BlackRocku, nebo Alex Karp, šéf Palantiru, v zásadě pronášeli, že na umělou inteligenci jsou lépe připraveny ty země, které masovou imigraci nedopustily.
Fink či Karp patří k lidem, kteří se bezpochyby zařadí mezi „vítěze AI“. A už nyní si uvědomují, že masová imigrace nyní značí budoucí ještě silnější tlaky na to, aby se o své zisky z AI podělili s jejími poraženými. Proto v Davosu volili poměrně protiimigrační rétoriku, jež by tam ještě před několika lety rozhodně nezaznívala...
Související
Český investor má potenciál být jako Warren Buffett, říká Stacha z Investony
Rekordní návštěvy, sdílený provoz dvou klubů a reálná šance na první ligu. Brněnská ShipEx Aréna zažívá nejvytíženější období své historie. A město spolu s provozovatelem otevírá investiční kohoutky. Během dvou let má do modernizace stadionu zamířit více než 32 milionů korun. Nejde ale jen o fotbal. Ve hře je ekonomika, development i budoucí podoba sportovní infrastruktury Brna.
Ještě nedávno se stadion na Srbské ulici řešil hlavně v kontextu zastaralého zázemí a nutných oprav. Dnes se o něm mluví jako o nejživějším druholigovém stadionu v Česku. ShipEx Aréna během podzimní části sezóny přilákala na devatenáct zápasů téměř 67 tisíc diváků. Průměrná návštěva 3,5 tisíce fanoušků na utkání výrazně převyšuje standard druhé fotbalové ligy a derby dvou brněnských klubů sledovalo přes 8 200 lidí. Právě kombinace sportovních ambicí a diváckého zájmu odstartovala další investiční vlnu.
Přes 32 milionů jako vstupenka do vyšší ligy
Do modernizace stadionu směřují během dvou let prostředky přesahující 32 milionů korun. Od jara 2025 do startu sezóny se opravovalo za 3,7 milionu, na rok 2026 je připravena další etapa v objemu 28,5 milionu.
„Rekordní návštěvnost je pozitivní signál, ale zároveň klade vyšší nároky na technický stav stadionu. Pokud má areál dlouhodobě fungovat jako kvalitní městská infrastruktura, musí tomu odpovídat jeho údržba i investice,“ říká provozní ředitel společnosti ShipEx David Otoupalík.
Podle něj jde o systematický proces, nikoli jednorázovou akci. „Postupné zlepšování technického stavu i zázemí stadionu je nezbytné, pokud má obstát v konkurenci moderních areálů. Cílem je připravit stadion na podmínky první ligy,“ dodal ředitel.
Brno roste do výšky: Crestyl odhalil projekt, který přepíše centrum města
Rezidenční projekt Nová Amerika od developerské skupiny Crestyl vyroste v centru Brna v lokalitě Nové Sady. Čtyři architektonicky výrazné budovy nabídnou celkem 243 bytů s prémiovým standardem a unikátním výhledem na panorama města včetně dominanty Petrova. Výstavba má začít letos v říjnu, dokončení je plánováno na polovinu roku 2029.
Ambice přitom nejsou jen teoretické. Stadion aktuálně sdílejí dva profesionální kluby FC Zbrojovka Brno a SK Artis Brno a sportovní kalendář je zaplněný prakticky každý týden. To vytváří mimořádnou zátěž nejen pro hrací plochu, ale i pro šatny, technologie, bezpečnostní režim nebo logistiku.
„Pro stadion i kluby je to velká zátěž, ale komunikace je velmi korektní, nikdo nikomu nehází klacky pod nohy. Za to jsem velmi rád,“ říká generální ředitel STAREZ – SPORT Martin Mikš.
A zároveň naznačuje, kam může vývoj směřovat: „Je před námi poměrně reálný scénář, kdy by příští rok hrály na stadionu dva kluby v první lize. Náročnost by tím zase ještě vzrostla.“
Opravit to, co hoří
První investiční etapa se soustředila na provozní základy. Rekonstrukcí prošla šatna hostujícího týmu podle ligových požadavků, opravovaly se vstupy, oplocení i konstrukce tribun, modernizovaly se datové sítě a nouzové osvětlení. Úprav se dočkaly také prostory pro vozíčkáře a zázemí stánků.
Specifickým tématem zůstává hrací plocha. Trávník sice prošel kompletní rekonstrukcí včetně podloží už v roce 2024, aktuálně se ale řeší reklamace kvůli nedostatečnému odvodu vody. Intenzivní zápasový i tréninkový provoz mimo vegetační období situaci dále komplikuje.
Z Koh-i-Nooru ve Vršovicích vznikne živá čtvrť s 600 byty
Developerská společnost PSN může začít s dlouho plánovanou proměnou bývalé továrny Koh-i-noor ve Vršovicích. Firma získala klíčové povolení, které otevírá cestu k rozsáhlé konverzi jednoho z posledních velkých industriálních areálů v širším centru Prahy. Na místě má vzniknout převážně rezidenční čtvrť, která nabídne i více než 600 bytů.
Druhá fáze, naplánovaná na rok 2026, už míří výrazně dál než k nutným opravám. Zasáhne hlavní tribunu, VIP prostory, kabiny, kanceláře trenérů i zázemí rozhodčích. Modernizací projde press centrum i technická budova.
Do poloviny července má být hotové nové ozvučení stadionu a instalace turniketů, postupně se vymění sedačky napříč tribunemi. Součástí je také přechod na LED osvětlení, opravy toalet a střechy hlavní tribuny.
„Modernizaci rozkládáme tak, aby nebyl omezen zápasový provoz obou klubů. Současně chceme stadion dostat na úroveň, která odpovídá jeho současnému vytížení i budoucím nárokům soutěží,“ doplňuje Mikš.
Stadion jako byznysový akcelerátor města
Ekonomický rozměr investice je stále viditelnější. Každé větší utkání znamená vyšší tržby pro restaurace, bary i hotely v okolí. Roste vytížení dopravy, parkovacích kapacit i městských služeb. Stadion se tak postupně mění z nákladové položky na aktivum s multiplikačním efektem.
„Většinu sportovišť jsme přebírali ve špatném stavu. Lužánecký bazén jsme přebírali v době, kdy tam vypadávaly okenní tabule, dnes je to nejlepší plavecký areál v ČR. Stejně chceme postupovat i u fotbalu,“ doplňuje Mikš.
„Chtěl bych postavit stadion Sparty,“ říká architekt, který dobývá Ameriku
„Ten nejdůležitější stadion bych chtěl postavit doma,“ říká architekt Jan Klaška, jenž se z Česka dostal až ke světovým projektům v Americe. V rozhovoru popisuje zákulisí globální architektury, roli investorů i svůj sen spojený se Spartou.
Tento trend je patrný napříč Evropou. Moderní fotbalové arény dnes fungují jako multifunkční byznysová centra s obchodními zónami, eventovými prostory i komerčními nájemci.
Nové stadiony ve Freiburgu či Brentfordu výrazně zvýšily klubové příjmy a pomohly rozvoji celých městských čtvrtí. V Česku ukázaly podobný efekt nové arény v Hradci Králové nebo Pardubicích, které klubům otevřely cestu k vyšším komerčním výnosům i stabilnějším rozpočtům.
Studie velké proměny je připravená
Brno zatím volí evoluční, nikoli revoluční cestu. Vedle průběžné modernizace už ale existuje i studie generální rekonstrukce stadionu. Počítá se zachováním kapacity přes deset tisíc míst i s etapizací prací tak, aby nebyl přerušen soutěžní provoz. O dalším postupu rozhodne vedení města.
Pokud by se naplnil scénář dvou prvoligových klubů v jednom areálu, tlak na infrastrukturu dramaticky vzroste. Od bezpečnostních standardů přes televizní zázemí až po VIP a gastronomický sektor.
Nejenom nový stadion. Manchester United má nové zázemí. I tuzemské fotbalisty čekají miliardové investice
Manchester United, jeden z nejslavnějších fotbalových klubů světa, vstoupil do nové éry. Ještě před tím, než se začne stavět jeho zbrusu nový stadion, prošel zásadní proměnou tréninkový komplex v Carringtonu. Budova z roku 1999 dostala moderní tvář díky ateliéru Foster + Partners pod vedením legendárního architekta Normana Fostera.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Další zářez v Brně. Historický palác v centru se změní na byty
