Moskva obvinila Politico z cenzury poté, co portál nezveřejnil článek Sergeje Lavrova o Evropě, Ukrajině a bezpečnosti. Ruská kritika ale přichází ze země, která od začátku invaze tvrdě potlačuje nezávislá média i domácí odpůrce války.
Za akt do očí bijící cenzury označila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová rozhodnutí bruselského portálu Politico nezveřejnit článek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Informovala o tom agentura TASS. V textu, který se věnuje Evropě, Ukrajině a světové bezpečnosti, Lavrov označuje Evropu jako stranu usilující o ruskou porážku. Článek dále uvádí, že Rusko naplní cíle své speciální vojenské operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, a že by upřednostnilo, aby se tak stalo diplomatickou cestou.
Putinův poradce se pustil do USA: Západ marně věří v porážku Ruska, vzkázal Ušakov
Kreml tvrdí, že USA nedokážou naplnit ujednání Trumpa s Putinem z Aljašky, a Západu vzkazuje, že sází na porážku Ruska marně. Ukrajina mezitím podle analýz získává část území zpět a dál útočí na ruskou ropnou infrastrukturu.
Ač se Evropa prezentuje jako zastánce demokracie, svobody a prosperity, ve skutečnosti je rozhodnutí portálu Politico podle Zacharovové „extrémním příkladem cenzury a orwellovských diktátorských praktik“. Tvrdí také, že portál neodmítl Lavrova, ale obsah jeho textu. „To je akt do očí bijící cenzury,“ dodala.
Zacharovová ale ve svém vyjádření nezmínila fakt, že Rusko od začátku invaze zesílilo represe vůči domácím kritikům i nezávislým médiím. Ruští zákonodárci v roce 2022 přijali zákony postihující takzvanou diskreditaci ruské armády a šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách. Za lži pokládají ruské úřady vše, co je v rozporu s oficiální verzí Moskvy. Stovky lidí byly podle médií uvězněny a tisíce dalších ze země uprchly.
Že Rusko na Ukrajině prohrává? Evropané se mýlí, vzkázal Lavrov
Rusko podle Sergeje Lavrova na Ukrajině neprohrává a Evropa si prý dělá iluze, pokud Moskvě klade ultimáta. Šéf ruské diplomacie zároveň uvedl, že Moskva podporuje Trumpovy návrhy na ukončení války.
Ve zmíněném článku, který nakonec Lavrov zveřejnil na webu ruského ministerstva zahraničí, šéf diplomacie uvádí, že Rusko se nevyhýbá kontaktu s žádnou stranou, ale že Evropa usilující o ruskou porážku nemůže z pohledu Moskvy vystupovat jako nestranný pozorovatel. Evropany také Lavrov obvinil, že ničí desítky let fungující systém bezpečnosti v Evropě.
Ruská armáda přitom v únoru 2022 vpadla z rozkazu prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu, čímž začal největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
Nejlepší místa ve Wimbledonu už nejsou jen vstupenkou na tenis. Stala se z nich investice pro bohaté. Speciální wimbledonské debentury, tedy cenné papíry spojené s právem na prémiová sedadla, se podle agentury Bloomberg prodávají až za 380 tisíc liber, tedy zhruba 10,7 milionu korun.
VIP místa ve Wimbledonu prudce zdražují. Ještě v dubnu 2024 stály Wimbledon debentury (speciální pětileté dluhopisy vydávané All England Lawn Tennis Clubem) na hlavní kurt 116 tisíc liber, tedy asi 3,3 milionu korun. Dnes je to více než trojnásobek.
Tenis jako luxusní byznys
Cenu žene nahoru prestiž Wimbledonu i víra investorů, že vrcholový sport bude stále víc fungovat jako luxusní zábava. Zájem podle Bloombergu podpořila také rivalita mezi Jannikem Sinnerem a Carlosem Alcarazem.
„Za posledních osmnáct měsíců vidíme nepřetržitý zájem kupujících z celého světa, kteří chtějí získat wimbledonské debentury,“ uvedl pro Bloomberg Tim Webb, šéf obchodování v Dowgate Capital, oficiálním brokerovi Wimbledonu. Největší poptávka podle něj dál přichází ze Spojených států, přibývá ale i kupců z Indie a Blízkého východu.
Lístek, který se dá přeprodat
Pro pořadatele Wimbledonu jsou debentury důležitým zdrojem peněz. All England Lawn Tennis Club je prodává už déle než sto let a výnosy používá na údržbu i rozvoj areálu. Nyní mají pomoci financovat plán na rozšíření o 39 kurtů a nový stadion pro osm tisíc diváků.
Jde ještě o tenis? Rozšíření Wimbledonu vyvolává emoce, místní varují před „korporátní genocidou“
Organizátor slavného tenisového turnaje chce na místě oblíbeného parku postavit desítky nových kurtů. Wimbledon prý tak má držet krok s konkurenci. Místní se ale parku vzdát nechtějí a varují před „korporátní genocidou“.
Pro investory jsou atraktivní hlavně proto, že jde o jediné oficiálně obchodovatelné vstupenky na Wimbledon. Majitel může prodat jednotlivé hrací dny, nebo celou debenturu. Při ceně 380 tisíc liber vychází jeden hrací den na více než 5400 liber, tedy asi 151 tisíc korun.
Běžní fanoušci čekají, bohatí kupují
Většina fanoušků se k lístkům dostává přes veřejnou loterii nebo slavnou wimbledonskou frontu. Kdo chce mít jistotu a má dost peněz, může nakupovat na sekundárním trhu.
Dvě debenturová místa na mužské finále na hlavním dvorci Wimbledonu se podle Bloombergu prodávají téměř za 23 tisíc liber, tedy asi 645 tisíc korun. Nejlevnější denní nabídka na kurt číslo jedna pak vychází na 2390 liber za dvě místa, tedy zhruba 67 tisíc korun.
Debentur je ale málo. Na centrální dvorec jich připadá 2520, na kurt číslo jedna 1250. A přednost při nových emisích mají stávající držitelé. Řada debentur přitom zůstává v rodinách po generace.
Kouzlo Wimbledonu drží cenu vysoko
Trh s přeprodávanými vstupenkami sice podle Bloombergu mírně ochladl po odstoupení Carlose Alcaraze kvůli zranění zápěstí, Wimbledon si ale drží výjimečné postavení. Neprodává jen tenis, ale i tradici: travnaté kurty, bílé oblečení hráčů, jahody se smetanou a blízkost královské lóže. Právě místa u Royal Boxu, kde sedávají členové britské královské rodiny i celebrity, patří k nejžádanějším.
Karel Pučelík: Strach, skandály a prázdné sedačky. Tak vypadá fotbalový šampionát pod vedením MAGA
Fotbalové mistrovství světa má být oslavou sportu, kterému propadla celá planeta. Jenže šampionát pořádaný ve Spojených státech v éře Donalda Trumpa zatím provází spíš atmosféra strachu, skandály a obavy z prázdných tribun. Namísto inkluzivní akce se rýsuje turnaj poznamenaný tvrdou imigrační politikou, chaosem a politickým napětím. A tratit na tom mohou nejen fanoušci, ale i pořadatelská města a americký byznys.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Lukáš Kovanda: České finále Wimbledonu ukázalo, kde se v tenise opravdu točí peníze
Meta kupuje podíl v indickém fintechu Cred. Jejím skutečným úlovkem ale může být jeho zakladatel. Kunal Shah, který naučil bohatší Indy platit kreditky přes vlastní aplikaci, se o to samé pokusí pod křídly WhatsAppu, který se snaží prosadit v digitálních platbách.
Indický fintech Cred získá od investorů 900 milionů dolarů. Investiční kolo vede Meta Marka Zuckerberga a hodnota startupu po něm přesáhne čtyři miliardy dolarů, uvedla CNBC s odkazem na oznámení firmy.
Pro Cred je to velká finanční vzpruha. Zároveň ale přichází o člověka, který firmu vybudoval. Zakladatel a dosavadní šéf Kunal Shah odchází do globálního vedení Mety, kde má převzít významnou roli ve WhatsAppu.
Meta se v Credu stane menšinovým investorem.
Kmotr AI se pustil do Muska. xAI je podle něj neúspěch
Jeden z „kmotrů umělé inteligence“ zpochybňuje Muskovy ambice v AI. xAI podle něj doplácí na odchody lidí, drahou infrastrukturu a těžko bude konkurovat lídrům trhu.
Indie je pro WhatsApp jedním z nejdůležitějších trhů. Podle CNBC tam aplikaci používá zhruba 500 milionů lidí. V posílání zpráv má WhatsApp mimořádně silnou pozici, v digitálních platbách se mu ale v Indii zatím nepodařilo prorazit stejně výrazně.
WhatsApp přitom v zemi vlastní platební službu má. Funguje přes systém UPI, tedy indickou infrastrukturu pro okamžité bankovní převody. Uživatel si v aplikaci propojí bankovní účet a může posílat peníze přímo v chatu, podobně jednoduše jako zprávu. Jenže indický trh plateb je mimořádně konkurenční. Silnou pozici na něm mají zavedené aplikace jako PhonePe, Google Pay nebo Paytm.
Právě proto může být Shah pro Metu důležitý. Patří mezi nejvýraznější fintechové podnikatele v Indii a Cred postavil na práci s bonitními klienty, tedy lidmi, kteří pravidelně používají kreditní karty, mají dobré finanční skóre a jsou zajímaví pro další bankovní i úvěrové služby.
„WhatsApp se dostal velmi daleko, ale rozdíl mezi tím, kde je dnes, a jeho plným potenciálem je obrovský,“ napsal Shah na síti X.
Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané
Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.
Cred vznikl před méně než deseti lety. Uživatelům umožňuje spravovat a platit účty z kreditních karet a za využívání služby jim nabízí odměny. Podle firmy dnes zpracovává více než 40 procent plateb kreditních karet v Indii a rozvíjí také úvěrový byznys.
Investoři tvrdí, že Shah byl pro úspěch firmy zásadní. „Cred vytvořil vlastní kategorii, získal miliony velmi aktivních uživatelů a vybudoval zdravý ekonomický motor,“ uvedl podle CNBC Shailendra Singh, výkonný ředitel investiční společnosti PeakXV Partners. Dodal, že velká část zásluh za „neobvyklý úspěch“ firmy patří právě Shahovi.
85 miliard zjevně nestačí. SpaceX vedle prodeje akcií vydává i dluhopisy
Velké plány si žádají velké investice. SpaceX po vstupu na burzu chystá vůbec první emisi dluhopisů. A akcie kvůli tomu padají o více než deset procent.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Meta dle Bruselu selhává v ochraně dětí. Instagramu a Facebooku hrozí miliardová pokuta