Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.
Spoluzakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman čelí žalobě, kterou na něj podala jeho sestra Ann Altmanová. Ta tvrdí, že ji Altman v letech 1997 až 2006 pravidelně sexuálně zneužíval, píše agentura Reuters. Podnikatel se proti nařčení ohradil ve společném prohlášení se svojí matkou a dvěma bratry, které zveřejnil na síti X.
Šachová mocenská partie o pozice ve struktuře státního zastupitelství vrcholí. Odstoupení nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a nástup Lenky Bradáčové je pečlivě vyjednaná rošáda v čele hierarchie a zároveň výrazný mocenský i symbolický pohyb v režii ministra Blažka. Ten po dohodě s oběma aktéry využívá svou pravomoc vybrat nového nejvyššího státního zástupce na dalších 7 let. Co za to bude tento politický bazilišek asi chtít?
Nový, aktuální zátah policie a zatýkání manažerů největší městské firmy v Česku, dopravního podniku 100% vlastněného Prahou, se stává takovým folklórem. Je to horký politický brambor, který přeskakuje z ruky do ruky a stále vpřed. Situace vyžaduje radikálnější řešení. Jaké? To prozrazuje protikorupční expert David Ondráčka.
Jeden ze dvou politických náměstků ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) k 1. březnu rezignoval. Důvodem je podle něj "mediální tlak a lynč". Jeho jméno se mimo jiné objevovalo v souvislosti s kauzou úředníka Jana Benýška, který oznámil možné protiprávní jednání ministerského insolvenčního odboru z období, kdy tomuto útvaru šéfoval právě Stanislav.
Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech a zvláště jejich pomalé vyšetřování však v Bruselu vzbuzují obavy. Uvedla to ve své zprávě Evropská komise.
Soud rozhodl v kauze „zmizelé“ nafty ze skladu Viktoriagruppe. Bývalého jednatele společnosti poslal na sedm let do vězení a udělil mu desetimilionový peněžní trest. Odsouzen byl i další z manažerů.
Osm let uplynulo od okamžiku, kdy se Petr Nečas zřítil z absolutního vrcholu na dno. Kdy jeho vládu utnulo policejní komando Roberta Šlachty. Z premiéra země se stal „sprostým“ podezřelým. Vehementní snaha policie a státních zastupitelství však ani po tak dlouhé době nevedla k prokázání nějakého trestného činu. Naopak, veškerá podezření se postupně rozpadají. Na životě Petra Nečase se však dlouhodobé pronásledování podepsalo. S médii udržuje jen minimální kontakt, je nedůvěřivý, odmítá se bavit o osobních věcech. Pochopitelně. Přesto nyní poskytl exkluzivní rozhovor pro Newstream.cz.
Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Novým německým ministrem dopravy bude poslanec Křesťanskodemokratické unie (CDU) Steffen Bilger. Oznámil to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Kancléř Friedrich Merz minulý týden představil změny na některých ministerských postech, očekávané odvolání dosavadního ministra dopravy Patricka Schniedera ale neoznámil.
Mlékárna Olma loni snížila čistý zisk o 35 procent na 117,7 milionu korun z 181,4 milionu korun v roce 2024. Její tržby naopak meziročně vzrostly o 8,5 procenta na 4,888 miliardy korun, což je nejvyšší hodnota v historii mlékárny. Zisk Olmy loni klesl druhý rok po sobě. V roce 2024 se jeho hodnota snížila o třetinu na 181,4 milionu korun z rekordních 282,3 milionu korun v roce 2023. Údaje jsou z výroční zprávy Olmy, která patří do skupiny Agrofert.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
Čistý zisk české pobočky francouzského výrobce stavebnin Saint-Gobain 🚧 loni klesl 📉 o sedm procent na 622 milionů korun. Tržby společnosti naopak vzrostly o necelých pět procent na 8,2 miliardy, oproti roku 2024 se jí ale zvýšily i osobní a ostatní provozní náklady. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Průměrná cena nafty ⛽ v uplynulém týdnu, kdy pro čerpací stanice už neplatila vládní cenová regulace, stoupla podle dat společnosti CCS o tři koruny na 43,77 Kč za litr, a zhruba po třech měsících je opět vyšší než u benzinu. Jeho cena se od minulého pondělí do neděle zvýšila v průměru o 67 haléřů na 42,32 koruny za litr.
Bankovní identitu využívalo na konci prvního pololetí 5,3 milionu Čechů, což bylo o 200.000 více než v roce 2025. Lidé bankovní identitu nejčastěji používají pro komunikaci se státem, zejména k přihlašování do datových schránek. Největší nárůst byl v nahlížení do dat katastru nemovitostí pomocí bankovní identity, které využilo za první pololetí přes 630.000 lidí.
Tuzemská síť lékáren 💊 Dr. Max loni vydělala 1,15 miliardy korun, její čistý zisk 💰 tak meziročně zhruba o 13 procent klesl. Tržby podniku naopak vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Vyplývá to z výroční zprávy provozující společnosti Česká Lékárna Holding, kterou ovládá investiční skupina Penta. Dr. Max je největší tuzemskou lékárenskou sítí, v ČR provozuje kolem 600 lékáren.
Na Islandu dnes začíná předčasné hlasování v referendu 🗳, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat, zda obnoví jednání o členství v Evropské unii, napsal server Politico. Samotné referendum se uskuteční za měsíc, 29. srpna.
Italské Benátky letos vybraly na vstupném do ostrovní části města na pět milionů eur (122 milionů korun). Oznámila to radnice poté, co v neděli byl poslední letošní den, kdy se poplatek vybíral. Celkem lidé zaplatili za 650 tisíc vstupů. Poplatek má regulovat jednodenní návštěvy do historické části Benátek ve dnech, kdy se čeká největší vytížení.
