Jeffrey Epstein nebyl jen zločinec – byl uzlem v síti moci, kde se potkávali miliardáři, politici i celebrity. Nově zveřejněné dokumenty ukazují svět, v němž reputace fungovala jako měna a kompromat jako pojistka loajality. Kauza odhaluje, jak snadno mohou elity přehlížet varovné signály, pokud je síť výhodná a pohodlná. A zároveň dává silnou munici konspiračním teoriím o „skryté třídě vyvolených“. Otázkou není jen to, co Epstein spáchal, ale jak mohl tak dlouho fungovat uprostřed nejvlivnějších kruhů Západu.
Spoluzakladatel a šéf společnosti OpenAI Sam Altman čelí žalobě, kterou na něj podala jeho sestra Ann Altmanová. Ta tvrdí, že ji Altman v letech 1997 až 2006 pravidelně sexuálně zneužíval, píše agentura Reuters. Podnikatel se proti nařčení ohradil ve společném prohlášení se svojí matkou a dvěma bratry, které zveřejnil na síti X.
Šachová mocenská partie o pozice ve struktuře státního zastupitelství vrcholí. Odstoupení nejvyššího státního zástupce Igora Stříže a nástup Lenky Bradáčové je pečlivě vyjednaná rošáda v čele hierarchie a zároveň výrazný mocenský i symbolický pohyb v režii ministra Blažka. Ten po dohodě s oběma aktéry využívá svou pravomoc vybrat nového nejvyššího státního zástupce na dalších 7 let. Co za to bude tento politický bazilišek asi chtít?
Nový, aktuální zátah policie a zatýkání manažerů největší městské firmy v Česku, dopravního podniku 100% vlastněného Prahou, se stává takovým folklórem. Je to horký politický brambor, který přeskakuje z ruky do ruky a stále vpřed. Situace vyžaduje radikálnější řešení. Jaké? To prozrazuje protikorupční expert David Ondráčka.
Jeden ze dvou politických náměstků ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) k 1. březnu rezignoval. Důvodem je podle něj "mediální tlak a lynč". Jeho jméno se mimo jiné objevovalo v souvislosti s kauzou úředníka Jana Benýška, který oznámil možné protiprávní jednání ministerského insolvenčního odboru z období, kdy tomuto útvaru šéfoval právě Stanislav.
Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech a zvláště jejich pomalé vyšetřování však v Bruselu vzbuzují obavy. Uvedla to ve své zprávě Evropská komise.
Soud rozhodl v kauze „zmizelé“ nafty ze skladu Viktoriagruppe. Bývalého jednatele společnosti poslal na sedm let do vězení a udělil mu desetimilionový peněžní trest. Odsouzen byl i další z manažerů.
Osm let uplynulo od okamžiku, kdy se Petr Nečas zřítil z absolutního vrcholu na dno. Kdy jeho vládu utnulo policejní komando Roberta Šlachty. Z premiéra země se stal „sprostým“ podezřelým. Vehementní snaha policie a státních zastupitelství však ani po tak dlouhé době nevedla k prokázání nějakého trestného činu. Naopak, veškerá podezření se postupně rozpadají. Na životě Petra Nečase se však dlouhodobé pronásledování podepsalo. S médii udržuje jen minimální kontakt, je nedůvěřivý, odmítá se bavit o osobních věcech. Pochopitelně. Přesto nyní poskytl exkluzivní rozhovor pro Newstream.cz.
Ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj telefonicky pozval slovenského premiéra Roberta Fica do Kyjeva, Fico zase Zelenského do Bratislavy. Zelenskyj o tom informoval na síti X s tím, že Fico slíbil podporu Ukrajině na její cestě do Evropské unie a že je připraven předat Kyjevu slovenské zkušenosti.
Karlovy Vary dnes zahájily svou 669. lázeňskou sezonu. Největší lázeňské město v ČR a jedno z nejznámějších i v Evropě je stále navštěvovanějším cílem turistů, dnešní zahájení sezony tak přilákalo tisíce návštěvníků. Lázeňských hostů s dlouhodobými pobyty však v minulosti 📉 ubylo, což se promítá i do průměrné délky pobytu a do tržeb, které lázeňští hosté ve městě a v regionu utratí.
Bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci (NATO) 👨 Jakub Landovský se stane vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči alianci. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) v diskusním pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Od jmenování Landovského si slibuje naplnění cílů vůči NATO, tedy vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu.
Íránský návrh, který ❌ odmítá americký prezident Donald Trump, počítá s tím, že by byl otevřen klíčový Hormuzský průliv a skončila by americká blokáda íránských přístavů, zatímco jednání o íránském jaderném programu by byla ponechána na později. Podle agentury Reuters to dnes uvedl vysoce postavený íránský činitel.
V Česku bude koncem léta poprvé k vidění nejdražší poštovní známka světa One-Cent Magenta, známá podle místa tisku také jako Britská Guyana. Na výstavě Poklady světové filatelie 3 v pražském Obecním domě si zájemci prohlédnou také americkou raritu známou jako Převrácená Jenny. Hodnota vystavených známek se bude blížit miliardě korun, sdělili pořadatelé. Jen cena One-Cent Magenty se podle nich odhaduje na víc než 2️⃣5️⃣0️⃣ milionů korun.
Návrh skupiny koaličních poslanců, aby někteří důchodci mohli bez sankce ukončit penzijní spoření, by měla Sněmovna ✅ schválit v předložené podobě bez úprav. Sněmovní rozpočtový výbor nedoporučil schválit žádný ze tří vznesených pozměňovacích návrhů. Přišli s nimi opoziční poslanci z klubů TOP 09 a Pirátů.
Zvýšení cel na automobily a nákladní vozy z Evropské unie, které oznámil americký prezident Donald Trump, by mohlo Německo připravit téměř o 1️⃣5️⃣ miliard eur (asi 365 miliard korun) na produkci. S odkazem na Kielský institut pro světové hospodářství (IfW) to dnes napsala agentura Reuters.
Přítomnost amerických vojáků v Evropě, a zejména v Německu, je v německém a americkém zájmu, prohlásil německý ministr obrany 👨 Boris Pistorius. Reagoval tak na informaci, že Spojené státy plánují v příštích šesti až 12 měsících snížit počet svých vojáků na německém území o 5000 z nynějších přibližně 35 tisíc. Podle Pistoriuse není americké rozhodnutí nečekané a dalo se předvídat.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová dnes při návštěvě Vietnamu přislíbila, že obě asijské země prohloubí bilaterální ekonomickou 🤝 spolupráci v energetice i pokud jde o kritické nerostné suroviny. Podle agentury Reuters to řekla při setkání s vietnamským protějškem Le Minh Hungem.
Válka amerického prezidenta 👴 Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post a web ABC News.
