Platby kartou se pro většinu Čechů staly samozřejmostí a upřednostňování hotovosti ze strany některých restaurací se opakovaně stává předmětem kritiky. Není výjimkou, že lidé už na karty spoléhají a hotovost pak v podobných situacích po kapsách hledají marně. „V Česku se kartou platí hodně. Mnohem víc než v některých dalších evropských zemích, jako jsou Německo nebo Itálie,“ říká Klára Bulířová, ředitelka denního bankovnictví Partners Banky. Dodává, že v zahraničí se to ne vždy vyplatí.
Na nákup už můžete dnes vyrazit i bez peněženky, mobilu či bez chytrých hodinek, a přesto jej během vteřiny zaplatíte. Stačí k tomu platební prsten. Novinku tento týden představila mBank. Možná ale nebude tato banka letos s prstenem poslední. Zjistili jsme detaily fungování, i které další banky o tom uvažují.
S tím, jak se rozšířilo placení kartami, mobily a chytrými hodinkami, rozšiřují se i možnosti, jak chránit platební karty před ztrátou, krádeží či zneužitím pomocí pojištění. To ale nebývá vždy u karet automaticky nastaveno. Jednotlivé banky se navíc odlišují v tom, jaká rizika jejich pojistky kryjí a do jaké výše. Přinášíme tak základní shrnutí nejdůležitějších parametrů pojištění platebních karet, abyste se v případě škody nedostali zbytečně do úzkých.
Kdo nechce při letní dovolené v zahraničí dotovat české banky, měl by zvážit služby některé z fintech společností, anebo si před odjezdem cizí měnu nakoupit ve směnárně.
Zatímco pro Američana platební karta rovná se kreditka, Češi si ke kreditním kartám cestu nenašli. Kvůli předsudkům o životě na dluh se jim, k jejich vlastní škodě, spíše vyhýbají. Kreditní služby totiž přinášejí řadu výhod. Které to jsou, jaké alternativy kreditek existují a jaké trendy se k nám blíží ze Západu, shrnuje ve svém příspěvku Pavel Prucek, Head of Product ve společnosti Twisto.
Společnost Diners Club, která vydává kreditní karty, končí činnost ve střední Evropě. Od srpna se stahuje z českého, slovenského a polského trhu. Firma to uvedla na svém webu.
Za prvních sedm měsíců letošního roku se v Česku prodalo 23 148 rodinných 🏠 domů, meziročně téměř o 28 procent více. Zároveň to bylo nejvíce v daném období za posledních pět. I přes zvýšenou poptávku ale jejich ceny nerostly skokově. V červenci se domy v průměru prodávaly za 5,8 milionu korun, což bylo oproti stejnému období v minulém roce o zhruba procento více.
Šéfka závodní rady Volkswagenu Daniela Cavallová ostře kritizovala 📣 šéfa divize Audi Gernota Döllnera za účast na předvolební akci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásila, že Döllner ze sebe nechal udělat loutku. Informuje o tom agentura DPA.
Členské státy EU chtějí do konce letošního roku dosáhnout dohody o nové půjčce na podporu Ukrajiny v hodnotě přibližně 45 miliard eur (1,1 bilionu korun), píše Politico. Půjčka, za kterou by ručil současný rozpočet EU, se rýsuje jako nejpravděpodobnější varianta, jak by Evropa mohla pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v roce 2027. Čeští a slovenští představitelé už na říjnovém summitu naznačili, že se na půjčce opět nechtějí podílet.
Česko bude mít znovu po osmi letech zástupce ve vedení části Mezinárodního měnového fondu. Současný poradce guvernéra ČNB Tomáš Adam se stane zástupcem výkonného ředitele skupiny sedmi zemí, do níž patří i Česko, a hlavní expert ČNB pro mezinárodní spolupráci Mikuláš Zeman nastoupí jako poradce výkonného ředitele této skupiny. Funkcí se ujmou 1. listopadu.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden poklesem poté, co se v pátek vyšplhaly na nejvyšší úrovně za šest měsíců. Na trhu nyní panuje naděje na zmírnění konfliktu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent sestoupila pod 115 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) sestoupila k hranici 101 dolarů za barel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu. Právo veřejnosti na protesty respektuje, koalice ovšem návrh zákona o změně jejich financování nestáhne. O jeho podobě se ale ještě bude jednat, řekl Babiš. Ve druhém sněmovním čtení se mimo jiné chystá navrhnout možnost dobrovolného placení poplatků.
Brazilským prezidentem byl počtvrté zvolen 🗳 stávající levicový šéf státu Luiz Inácio Lula da Silva, uvedl Nejvyšší volební soud podle tiskových agentur. Lula v rozhodujícím nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara.
