Skoro milion cizinců pracuje v českých firmách, a ty by jich potřebovaly ještě více, píše v komentáři Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech.

Nedostatek pracovní síly v Česku není výkyv, který zmizí s dalším hospodářským cyklem. Je to strukturální změna, daná demografií, vývojem trhu práce i proměnou vzdělávacího systému. Česká ekonomika dnes zaměstnává zhruba 900 tisíc zahraničních pracovníků, přesto firmy deklarují, že by byly schopny okamžitě obsadit dalších minimálně 250 tisíc pozic.

Klíčový problém nespočívá pouze v počtu lidí, ale ve struktuře pracovní síly. Silné ročníky odcházejí do důchodu, mladší generace vstupují na trh v menších počtech a jejich profesní preference se posouvají mimo tradiční průmyslové obory. V řadě technických a manuálních profesí dnes lokální pracovní síla objektivně chybí. Zvýšení mezd může trh částečně motivovat, ale nevytvoří kvalifikované odborníky tam, kde dlouhodobě nejsou.

Nejvyšší tlak přetrvává ve výrobě, logistice, stavebnictví a hospitality. Typicky jde o manuální pozice, které však často vyžadují vysokou odbornou kvalifikaci a praxi. Svářeči, seřizovači, operátoři CNC techniky nebo pracovníci schopní nastavovat výrobní procesy představují kritickou část výrobních řetězců. V řadě segmentů od energetiky přes strojírenství až po obranný průmysl dnes nedostatek certifikovaných odborníků přímo omezuje kapacity firem. Nestačí jen nábor. Klíčové je ověření dovedností v praxi, jazyková připravenost a schopnost okamžitě se zapojit do provozu.

V rámci Evropy je mobilita nejjednodušší a v Česku proto dlouhodobě dominují pracovníci z Ukrajiny, Slovenska, Polska, Rumunska či Bulharska. V posledních letech to však již nestačí, protože často míří dál na západ.

Populistické recepty nefungují. Osekání imigrace na minimum by ekonomiku poškodilo

Politika

Krajní pravice a populisté napříč Evropou brojí proti migraci. Pravdou však je, že migrace je pro evropské ekonomiky velmi důležitá. Pokud by ji státy omezily na minimum, výrazně zpomalí růst a zatíží už tak zatížené rozpočty, což by dost možná vyústilo ve zvyšování daní. „Lidová“ politika by tak dopadla hlavně na „obyčejné“ lidi, kterými se populisté ohání.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Vrátí se Ukrajinci?

Významnou roli tak stále více hrají i mimoevropské země, zejména Filipíny. Tato země představuje stabilní zdroj pracovní síly díky vysoké míře ochoty k pracovní migraci, znalosti angličtiny a dlouhodobé zkušenosti s prací v zahraničí. Migrace je zde běžnou součástí ekonomického modelu a systém je institucionálně regulovaný, což přináší vyšší míru transparentnosti a předvídatelnosti. Evropa se tak stává stále významnějším cílem zahraničních pracovníků.

Další významnou proměnnou je budoucí vývoj po skončení války na Ukrajině. Část pracovníků se bude určitě chtít vrátit do své země, kde bude obnova infrastruktury a průmyslu vyžadovat masivní kapacity. Pokud by došlo k výraznějšímu odlivu, evropské trhy práce by tento výpadek citelně pocítily. Především ve stavebnictví, výrobě a logistice by šlo o zásadní zásah do stability.

Mezinárodní nábor proto nelze chápat jako krátkodobou náplast. Je to strategický nástroj řízení lidských zdrojů. Zásadní je profesionální nastavení celého procesu – od výběru přes právní rámec až po dlouhodobou integraci pracovníků do firemního i společenského prostředí. Pokud je tento proces řízen systematicky a v souladu s legislativou, nepředstavuje zahraniční nábor nouzové řešení, ale racionální odpověď na dlouhodobý nedostatek pracovní síly.

Česká ekonomika bude v následujících letech stále více závislá na schopnosti efektivně pracovat s mezinárodní pracovní silou. Řízená pracovní migrace tak není okrajové téma, ale jeden z klíčových předpokladů stability, konkurenceschopnosti a dalšího růstu.

Autorem je Tomáš Surka, řídící partner personální skupiny Orienta Czech

Více než polovina nových podniků v Česku do pěti let od založení zanikne. Nejhorší situace byla v odvětví obchodu a služeb, kde do pěti let od založení zaniklo přes 55 procent aktivních podniků, uvedl ředitel odboru statistických registrů Českého statistického úřadu Michal Čigáš.

Počet aktivních podniků v Česku od roku 2010 do roku 2023 vzrostl podle dat ČSÚ o téměř 22 procent na 1,3 milionu. Celkově aktivní podniky vytvořily pracovní místa pro téměř 4,3 milionu osob. Nejvíce aktivních podniků, 223 500, mělo v roce 2023 hlavní ekonomickou činnost v sektoru velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel. Následoval sektor profesní, vědecké a technické činnosti s 213 800 a stavebnictví s 201 500.

V roce 2023 vzniklo přes 120 tisíc nových aktivních podniků, které vytvořily pracovní místa pro více než 100 tisíc osob. Podíl vzniklých podniků na celkovém počtu aktivních podniků představoval v roce 2023 přibližně devět procent, což lehce zaostávalo za průměrem zemí EU. Tam činil 10,4 procenta.

Aktualizováno

Inflace je nejníž od roku 2016. Potraviny ale dál zdražují

Money

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta, což je nejnižší růst od listopadu 2016. Inflace tak zpomalila z prosincových 2,1 procenta zejména vlivem převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát. Proti prosinci se spotřebitelské ceny v lednu zvýšily o 0,9 procenta hlavně kvůli zdražení potravin, nápojů a tabáku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad.

ČTK

Přečíst článek

Nejvíce nových firem vzniklo v oblasti velkoobchodu a maloobchodu včetně oprav a údržby motorových vozidel, kde jich přibylo 19 tisíc. Následovalo stavebnictví a zpracovatelský průmysl, shodně s 18 400 nově založenými podniky. Přibližně 15 tisíc z těchto firem navíc už v roce 2023 zaměstnalo alespoň jednoho pracovníka.

Statistika ekonomických subjektů sleduje také rychle rostoucí podniky, tedy ty, jejichž průměrné tempo růstu podle počtu zaměstnanců bylo za poslední tři roky vyšší než deset procent a na začátku sledovaného období měly přes deset zaměstnanců. V roce 2023 působilo v Česku více než 3400 rychle rostoucích podniků, z nich největší část vykonávala hlavní činnosti ve zpracovatelském průmyslu.

„Rychle rostoucí podniky výrazně přispívají k tvorbě pracovních míst, protože například v roce 2023 byla průměrná velikost jednoho takového podniku vyjádřená počtem zaměstnanců šestkrát vyšší než u běžného podniku - zaměstnavatele,“ sdělil Čigáš.