Belgie uzná existenci Státu Palestina
Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
V době pokračujících izraelských operací v Pásmu Gazy, které židovský stát zahájil v reakci na útok teroristického hnutí Hamás před dvěma lety v říjnu, sílí mezinárodní tlak na Izrael ve snaze přimět jej brát ohledy na životy civilistů. Francie v červenci oznámila, že Stát Palestina uzná na zasedání VS OSN. K podobnému kroku se chystá i Kanada a pokud Izrael nekývne na příměří a další ústupky, tak i Británie.
„Palestina bude Belgií uznána na zasedání OSN!“ napsal ministr na síti X. Doplnil, že Belgie přijme tvrdé sankce proti izraelským představitelům. Humanitární situace v Gaze je podle něho neudržitelná, proto musí Belgie zesílit tlak na izraelský kabinet i na teroristy z Hamásu.
Existenci Státu Palestina uznávají zhruba tři čtvrtiny členských zemí OSN, tedy okolo 150 států.
Prezident Petr Pavel s premiérem Petrem Fialou (ODS) konstatovali jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky. Hrad bez dalších podrobností potvrdil, že tématem schůzky byla i situace na Blízkém východě. Podle Fialova vyjádření na síti X je jejich jasná shoda v klíčových otázkách zahraniční politiky, včetně společného přístupu k situaci na Blízkém východě, důležitá nejen z hlediska stability, ale především je to výhoda pro Česko. Prezidenta premiér během hodinu a půl dlouhé schůzky informoval také o nedávných videokonferencích takzvané koalice ochotných k řešení konfliktu na Ukrajině.
Pavel s Fialou jsou v klíčových otázkách zahraniční politiky v jasné shodě, uvedl Hrad
Politika
Belgická média psala o tom, že podpora uznání Palestiny vnesla rozkol do široké a pestré vládní koalice, než se nakonec Prévotovi podařilo navzdory původnímu odporu vlámských nacionalistů a dalších pravicových politiků prosadit svůj dlouhodobý postoj.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu téměř 50 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 63.557 Palestinců, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
