Belgie na zářijovém zasedání Valného shromáždění OSN uzná existenci Státu Palestina. Napsal to belgický ministr zahraničí Maxime Prévot, podle něhož je třeba zvýšit tlak na izraelskou vládu i hnutí Hamás. Belgie se tak přidá k Francii a dalším zemím, které se na newyorském jednání za tři týdny chystají existenci samostatného státu Palestinců uznat.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
K dohodě o příměří v Pásmu Gazy „je blíže než kdy jindy“. Ve společném prohlášení to v pátek podle agentury AFP oznámily palestinská uskupení Hamás, Islámský džihád a Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). Předpokladem podle nich ovšem je, že si Izrael nebude klást nové podmínky.
Dvoudenní vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy konečnou dohodu nepřineslo, podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale blíže než kdy dříve. Vyjednavači budou v příštích dnech pokračovat v práci na detailech návrhu, uvedly Katar, Spojené státy a Egypt ve společném prohlášení.
Americká vláda vyjádřila znepokojení nad zprávou, že izraelská armáda v Pásmu Gazy posílá palestinské civilisty na inspekce objektů, kde mohou být nastražené výbušniny. S informací přišel v úterý deník Haarec, podle kterého tuto praktiku Izraelci využívají napříč Gazou, a to s vědomím důstojníků. Washington vyzval židovský stát k objasnění situace.
Izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.
Izrael podle společného prohlášení jeho ministerstva zahraničí a Národní bezpečnostní rady neprováděl a nebude v Rafáhu provádět vojenské operace, které by mohly vést ke zničení palestinské populace, celkově, nebo zčásti, píše server The Times of Israel (ToI). Tel Aviv tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), podle něhož má Izrael mimo jiné zastavit ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, především aby předešel dalšímu umírání a utrpení palestinských civilistů.
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům v Irsku a Norsku, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím a stejným krokem pohrozil Španělsku. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informovaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda potvrdila, že začala vyzývat k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu v rámci operace "omezeného rozsahu“, jejímž cílem je rozbít palestinské radikální hnutí Hamás.
Česko podle dat Eurostatu loni investovalo do výzkumu a vývoje 43,3 miliardy korun. Meziročně se jedná o asi desetiprocentní nárůst, což představuje desáté nejrychlejší tempo v EUi. Země se díky tomu zařadila na 16. místo v rámci sedmadvacítky. Uvedla to Asociace pro aplikovaný výzkum v IT (AAVIT), která dopočítala, že česká vláda nyní dává do výzkumu a vývoje 0,51 procenta HDP, zatímco průměr EU činí 0,69 procenta.
Obchodování s českou měnou po čtvrtečním rozhodnutí České národní banky o úrokových sazbách dnes bylo poklidné. K euru koruna oslabila o dva haléře na 24,26 Kč/EUR, vůči dolaru o dva haléře zpevnila na 21,00 Kč/USD. Vyplývá to z informací serveru Patria Online.
Pražská burza na konci pracovního týdne sestoupila z rekordních hodnot a vrátila se pod hranici 2800 bodů. Index PX dnes odepsal 0,71 procenta na 2785,07 bodu. Ztrácely zejména finanční tituly a zbrojovka CSG, k růstu burze nepomohly ani zisky zbrojovky Colt a energetické společnosti ČEZ.
Americký federální odvolací soud nařídil zastavit stavbu tanečního sálu Bílého domu, který si naplánoval prezident Donald Trump. Podle soudu je nutné, aby byl projekt za 400 milionů dolarů 💲 (8,4 miliardy korun) schválen Kongresem. Informují o tom agentury AP a Reuters. Ta krok hodnotí jako vážný neúspěch Trumpa v případu, který prověřuje rozsah prezidentských pravomocí.
Maďarská vládní strana Tisza v sobotu rozhodne o svém kandidátovi na nového prezidenta. Parlament hlavu státu zvolí v úterý, uvedl dnes maďarský premiér Péter Magyar. Zvolení nového prezidenta je klíčovým prvkem Magyarova plánu na rozbití mocenských bašt bývalého premiéra Viktora Orbána, poznamenala agentura Reuters.
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) podal stížnost proti rozhodnutí Okresního soudu v Děčíně o jeho vykázání z domu kvůli údajnému násilí. Informoval o tom server iROZHLAS. O předběžné opatření požádala děčínský soud poslancova manželka. Nejprve musel z domu na dva týdny, soud ale 24. července lhůtu prodloužil o měsíc.
V bratislavské rafinerii Slovnaft hoří 🔥🔥🔥, slovenskou metropolí se šíří hustý černý dým. Slovenský zpravodajský server Denník N napsal, že budovami v okolí areálu otřásl výbuch. Příčina požáru je zatím neznámá, uvedl server Aktuality.sk.
Číst více
Liberecký kraj vypsal soutěž na dopravce, který bude od prosince 2029 zajišťovat 15 let vlakové spojení 🚉 z Liberce směrem na Hradec Králové a Pardubice. Ročně by měl najet kolem 1,5 milionu kilometrů, řekl náměstek hejtmana Daniel David. Kraj, který požaduje moderní hybridní vlaky, odhaduje hodnotu zakázky na základě tržních konzultací na 6,1 miliardy korun bez DPH.
Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán dnes v Rijádu podepsaly 📝 obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda by měla podle ministerstva prohloubit spolupráci mezi těmito třemi regionálními mocnostmi v době rostoucích obav o bezpečnost v regionu.
Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší 🔝 úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.