Krajně pravicový izraelský ministr Itamar Ben-Gvir znovu vyvolal pobouření výroky o Gaze. Podle webu Euronews v nahraném rozhovoru prohlásil, že by Izrael měl v Pásmu Gazy každou noc zabíjet „30 až 40“ lidí, a zároveň prosazoval masovou emigraci Palestinců a nové izraelské osidlování území.
Zástupci arabských států a Palestinské samosprávy v sobotu ve společném prohlášení odmítli nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval k přemístění Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Uvedly to agentury Reuters a AP. Státy vyzvaly k vytvoření samostatného palestinského státu.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
K dohodě o příměří v Pásmu Gazy „je blíže než kdy jindy“. Ve společném prohlášení to v pátek podle agentury AFP oznámily palestinská uskupení Hamás, Islámský džihád a Lidová fronta pro osvobození Palestiny (PFLP). Předpokladem podle nich ovšem je, že si Izrael nebude klást nové podmínky.
Dvoudenní vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy konečnou dohodu nepřineslo, podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale blíže než kdy dříve. Vyjednavači budou v příštích dnech pokračovat v práci na detailech návrhu, uvedly Katar, Spojené státy a Egypt ve společném prohlášení.
Americká vláda vyjádřila znepokojení nad zprávou, že izraelská armáda v Pásmu Gazy posílá palestinské civilisty na inspekce objektů, kde mohou být nastražené výbušniny. S informací přišel v úterý deník Haarec, podle kterého tuto praktiku Izraelci využívají napříč Gazou, a to s vědomím důstojníků. Washington vyzval židovský stát k objasnění situace.
Izraelské tanky vjely do centra města Rafáh na jihu Pásma Gazy, informuje agentura Reuters s odkazem na svědky z místa. Izraelská armáda se k tomu zatím nevyjádřila, podle Reuters vydá prohlášení k situaci v oblasti později.
Izrael podle společného prohlášení jeho ministerstva zahraničí a Národní bezpečnostní rady neprováděl a nebude v Rafáhu provádět vojenské operace, které by mohly vést ke zničení palestinské populace, celkově, nebo zčásti, píše server The Times of Israel (ToI). Tel Aviv tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), podle něhož má Izrael mimo jiné zastavit ofenzivu v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, především aby předešel dalšímu umírání a utrpení palestinských civilistů.
Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům v Irsku a Norsku, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím a stejným krokem pohrozil Španělsku. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.
Izraelská armáda zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho chystanou ofenzivou v této oblasti, informovaly deník Haarec a server The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda potvrdila, že začala vyzývat k evakuaci civilisty ve východní části Rafáhu v rámci operace "omezeného rozsahu“, jejímž cílem je rozbít palestinské radikální hnutí Hamás.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na 1000 denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na dnešní vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters.
Francie poskytne zemědělcům několik set milionů eur jako odškodné za ztráty, které utrpěli kvůli extrémnímu počasí v letošním létě. Balíček pomoci bude představen příští týden, oznámilo dle agentury Reuters francouzské ministerstvo zemědělství.
Šéf americké centrální banky (Fed) Kevin Warsh nezvykle jasně naznačil, že je připraven zvyšovat úrokové sazby, aby snížil tlak na růst cen. Řekl to dnes v projevu na tradičním setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole ve Wyomingu.
Čínská automobilka BYD zvýšila ve druhém čtvrtletí čistý zisk meziročně o 30 procent na 8,2 miliardy jüanů (25,3 miliardy korun). Čtvrtletní zisk stoupl poprvé po déle než roce. Přispělo k tomu oživení exportu, které vyvážilo slabou domácí poptávku. Firma, která je největším výrobcem elektromobilů na světě podle objemu prodeje, o tom informovala ve své výsledkové zprávě
Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65 procent. Maximální podpora by činila 60 procent průměrné mzdy namísto letošních 80 procent.
Japonské úřady za uplynulý měsíc vynaložily na intervence na devizových trzích rekordních 15,4 bilionu jenů (téměř dva biliony korun). Cílem bylo podpořit domácí měnu, která se propadla vůči dolaru nejníže za 40 let. Ukázaly to údaje japonského ministerstva financí
Hospodářský růst ve druhém čtvrtletí byl 📉 slabší, než očekávala Česká národní banka (ČNB). Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu se hrubý domácí produkt meziročně zvýšil o 1,9 procenta, prognóza centrální banky předpokládala růst o 2,2 procenta. Slabší výkonnost jde podle ČNB na vrub výraznému snížení zásob.
Výnos desetiletých dluhopisů německé vlády se dnes vyšplhal na 3,276 procenta a je 📈 nejvýše od roku 2011. Vyšší výnosy znamenají vyšší náklady na půjčky pro vlády a zvyšují náklady hypoték a firemního financování. Analytici zároveň upozorňují, že Německo i eurozóna v příštím roce vydají rekordní objemy nového dluhu.
Skupině Air Bank, kterou tvoří stejnojmenná banka zahrnující i značku Zonky a český a slovenský Home Credit, v prvním pololetí 📈 stoupl čistý zisk o 23 procent na 2,232 miliardy korun. Počet klientů skupiny letos vzrostl o 53 tisíc na 2,1 milionu.
Konsorcium investiční společnosti Advent International a zpracovatele plateb Stripe ustoupilo od snahy převzít zhruba za 5️⃣3️⃣ miliard dolarů (1,1 bilionu korun) americkou platební společnost PayPal Holdings. S odkazem na informované zdroje to ve čtvrtek uvedla agentura Bloomberg. PayPal už dříve avizoval, že nabídku považuje za nedostatečnou, protože nedoceňuje vyhlídky podniku.