Mít vlastní byt či dům v zahraničí chce stále více Čechů. Zatímco ti nejbohatší si kupují honosná sídla na luxusních adresách nebo investují do gigantických resortů, další se spokojí s vilkami a byty. Ideálně u moře nebo sjezdovky.
Pod jménem 1 Mayfair se na londýnský realitní trh dostává očekávaný projekt, za kterým stojí miliardář John Caudwell. Podle jeho vlastních slov jde o unikátní příležitost, která se už nebude opakovat, protože nic takového se v Londýně již nepostaví. A tomu odpovídá také cena. V průměru tu byty budou stát 70 milionů liber, tedy téměř dvě miliardy korun.
Ty alespoň částečně zrekonstruované u velkých měst nebo hranic s Německem stojí stovky milionů. Ty menší v horším stavu vyjdou i na méně než 20 milionů. Podívejte se na aktuální nabídku zámků na prodej.
Zámek, menhiry nebo třeba věž. Dají se prodat? Ano, má to ale svá specifika. Jedná se o velmi unikátní typy nemovitostí, které se objevují na realitním trhu jen minimálně. Ostatně i jejich cena a kupci bývají velmi specifičtí, protože nejde o běžné nemovitosti, které je možné klasicky zhodnocovat. V realitním žargonu se jim říká trofejní nemovitosti. Na to, které budovy se mohou takto nazývat, kolik se jich ročně objeví a které z nich byly za posledních sto let nejvíce unikátní, jsme se zeptali šéfky Knight Frank a prezidentky Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN), Zdenky Klapalové, která se tímto tématem zabývá dlouhodobě.
Hned tři z desíti nejdražších domů světa roku 2022 najdete podle realitních expertů v Londýně. Další pak v New Yorku, Bombaji nebo na Azurovém pobřeží. Všechny je spojuje opulentnost. Podívejte se.
Filmová hvězda a držitelka Oscara Sandra Bullocková není jen jedinečná herečka a producentka - je i schopná podnikatelka v realitách. Luxusních nemovitostí vlastní řadu a nedávno prodala jednu z nich, avokádový ranč v jižní Kalifornii, za v přepočtu 128 milionů korun. A rozhodně na prodeji neprodělala.
Poptávka po luxusních nemovitostech v Dubaji v prvním pololetí nebývale vzrostla, což vedlo i ke zvýšení cen.
Bruselsko-kyjevský plán zatáhnout Maďarsko do války je hotov a jeho uskutečnění brání jen vláda 👴 Viktora Orbána. Prohlásil to podle agentury MTI šéf maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na dnešním kongresu Orbánovy strany Fidesz. Szijjártó rovněž tvrdil, že rady unijních ministrů zahraničí se v poslední době proměnily ve „válečné konference“ a že evropské lídry ovládl „válečný fanatismus“.
Média zveřejnila video natočené imigračním agentem, který ve středu v Minneapolisu zastřelil 👩 Renne Goodovou. Informoval o tom server deníku The Washington Post. Agentura AP píše, že napříč Spojenými státy mají dnes po smrti ženy pokračovat protesty proti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho rozsáhlým protiimigračním zátahům.
Největší český internetový obchod Alza v roce 2024 zdvojnásobil čistý zisk na 2️⃣,3️⃣ miliardy korun. Tržby společnosti v předloňském roce vzrostly o třetinu na 61 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy Alzy ve Sbírce listin. Na její zveřejnění dnes upozornil server e15. Zakladatel společnosti Aleš Zavoral ve výroční zprávě uvedl, že za výsledky stálo upřednostnění zisku před růstem tržeb. Hospodářské výsledky firmy za loňský rok zatím nejsou k dispozici.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu doufá, že se Izrael v průběhu příštích deseti let postupně zcela ❌ zbaví závislosti na americké vojenské pomoci. Šéf pravicové izraelské vlády v rozhovoru pro The Economist řekl, že Izrael by se časem neměl spoléhat na žádnou zahraniční pomoc, nespecifikoval však, kdy přesně by měl přestat být závislý na zbrojních dodávkách Washingtonu.
Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ tisíc domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.
V Kyjevě ❌ nefungují dodávky vody a tepla. Kyjevská elektrická soustava byla odstavena kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady.
Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku je dlouhodobým trendem, který se ale v posledních letech výrazně 📈 zintenzivnil, uvedli analytici. Podle nich se státy stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit, přičemž samotné ekonomické nástroje zpravidla nestačí a musí být kombinovány s dalšími formami tlaku.
