Volby do Sněmovny by na přelomu března a dubna jasně ovládlo vládní hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S velkým odstupem následují Starostové a nezávislí (STAN) s podporou 15,5 procenta a těsně za nimi ODS, které by dalo hlas 15 procent voličů. Aktuální volební model agentury Kantar pro Českou televizi ukázal, že do Sněmovny by se nyní dostali ještě Piráti, SPD a těsně i Motoristé.
Pirátům přisoudil model 9,5 procenta a SPD 6,5 procenta. Motoristé v průzkumu dosáhli přesně na pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých křesel. Hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby by získalo stejně jako lidovci tři procenta hlasů, TOP 09 má podporu 2,5 procenta voličů. Ostatní strany si vybralo dohromady šest procent hlasujících.
Zisky jednotlivých stran a hnutí se za poslední měsíc podle autorů volebního modelu prakticky nezměnily. Ve srovnání s volbami, které se konaly loni v říjnu, si pohoršily SPD o 1,5procentního bodu a Motoristé o dva procentní body.
Milost pro každého, kdo se mihnul v Bílém domě. Trump prý zvažuje obří hromadný pardon
Americký prezident Donald Trump údajně zvažuje na konci svého současného, druhého mandátu udělit hromadnou milost svým nejbližším spolupracovníkům – ale nejen jim. Napsal to deník The Guardian s odkazem na interní zdroje listu The Wall Street Journal.
Propad SPD je pravděpodobně dán i tím, že do voleb vstupovalo toto hnutí s podporou dalších tří uskupení, a to PRO, Svobodných a Trikolory. Model ale zatím počítá s tím, že by ve volbách tyto subjekty kandidovaly samostatně.
Kdyby se nyní konaly volby, přišlo by k nim podle Kantaru 62,5 procenta voličů. Průzkumu se zúčastnilo 1200 respondentů.
Americký prezident Donald Trump údajně zvažuje na konci svého současného, druhého mandátu udělit hromadnou milost svým nejbližším spolupracovníkům – ale nejen jim. Napsal to deník The Guardian s odkazem na interní zdroje listu The Wall Street Journal.
„Omilostním každého, kdo se ocitl ve vzdálenosti do 200 stop (asi 61 metrů) od Oválné pracovny," řekl údajně Trump na jednom nedávném mítinku, načež se podle anonymního zdroje The Wall Street Journalu svému prohlášení sám zasmál.
Podle WSJ pak ještě jiný jeho zdroj uvedl, že Trump podobnou větu vyřkl už v dřívějším rozhovoru, ale v menším okruhu lidí. Trump tehdy údajně řekl, že by omilostnil každého, kdo se ocitl do deseti stop (asi tří metrů) od prezidentské kanceláře. A další zdroje tvrdí, že Trump má v plánu uspořádat na konci svého nynějšího funkčního období, tedy v lednu 2029, tiskovou konferenci, kde oznámí udělení hromadné milosti.
Je to vtip, nebo ne?
V reakci na tyto zprávy mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla: „Wall Street Journal by se měl naučit chápat vtipy. Nicméně prezidentova pravomoc udělovat milost je absolutní."
Karel Pučelík: Opravdu máme dělat, co Trumpovi na očích uvidíme?
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Od začátku svého druhého prezidentství v lednu 2025 udělil Trump milost více než 1800 lidem, připomněl deník The Guardian. Hned první den ve funkci udělil bezpodmínečné milosti 1500 lidem, kteří se účastnili útoku na washingtonský Kapitol 6. ledna 2021, včetně těch, kteří byli obviněni nebo odsouzeni za napadení policistů či neuposlechnutí příkazů policie během nepokojů.
Mnohé Trumpovy milosti byly dosud prezentovány jako jeho výhrada vůči justičnímu systému poté, co Joe Biden ve volbách v roce 2020 porazil Trumpa a ukončil tak jeho první prezidentské období. Bidenova administrativa se poté snažila Trumpa stíhat za různé údajné přestupky a porušení zákona včetně Trumpových pokusů zvrátit jeho porážku ve volbách.
Kontroverzní milosti
Některé milosti ale přímo s Trumpem nesouvisely. Loni v říjnu tak Trump omilostnil Changpenga Zhaoa, zakladatele kryptoměnové burzy Binance. Zhao byl odsouzen na čtyři měsíce vězení poté, co se přiznal k tomu, že na Binance umožnil praní špinavých peněz.
Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
Na začátku loňského roku ale Binance umožnila transakci ve výši dvou miliard dolarů od investičního fondu ze Spojených arabských emirátů prostřednictvím společnosti World Liberty Financial, kryptoměnového podniku provozovaného Trumpovou rodinou. Tato transakce pomohla legitimizovat digitální měny ve vlastnictví rodiny, podotkl The Guardian.
Bílý dům ovšem tehdy v prohlášení k udělení milosti uvedl, že Zhao byl „stíhán Bidenovou administrativou v její válce proti kryptoměnám“.
Trump také loni v říjnu udělil milost bývalému kongresmanovi Georgi Santosovi, který se přitom přiznal k podvodům a krádeži identity. Prezident Santosovi snížil sedmiletý trest odnětí svobody tak, že mohl být propuštěn už po třech měsících za mřížemi. „Lhal jako o život," řekl tehdy Trump. „Ale byl stoprocentně pro Trumpa."
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Trump využil chaos po střelbě. Oživuje svůj vysněný megaprojekt tanečního sálu
Světová ekonomika čelí novému šoku. Válka mezi Spojenými státy a Íránem podle ekonomů zpomalí růst a zvýší inflaci. Mezinárodní měnový fond před jarním zasedáním ve Washingtonu varuje: globální ekonomika ztrácí schopnost zvládat krize.
Do Washingtonu míří ministři financí a centrální bankéři z celého světa. Na jarním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky budou řešit dopady konfliktu, který rozkolísal trhy i ceny energií.
Mnozí účastníci přitom zažívají déjà vu. Loňské jednání dominovaly obchodní války a cla administrativy Donalda Trumpa. Letos je hlavním tématem válka s Íránem a její dopady na globální ekonomiku.
Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Šéfka MMF Kristalina Georgievová varovala, že svět je na podobné šoky čím dál méně připravený.
„Připoutejte se,“ vzkázala před zveřejněním nových ekonomických prognóz. Ty mají být podle ní horší než dosavadní výhledy. „Vzhledem k dopadům války je budeme snižovat.“
Podle ní vládám dochází fiskální prostor, opatření na ochranu jedné ekonomiky často poškozují jiné a geopolitické napětí spíše roste, než aby se uklidňovalo.
Dobře už bylo? Evropa na tom není tak špatně, jak se o ní obvykle mluví
Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Ještě na začátku roku se počítalo s tím, že globální ekonomika letos poroste o 3,3 procenta. Spojené státy měly přidat 2,1 procenta, eurozóna 1,4 procenta a rozvíjející se Asie přes pět procent.
Pak ale přišla válka.
Nové ekonomické prognózy zveřejní MMF příští týden v úterý. „I náš nejoptimističtější scénář nyní zahrnuje revizi hospodářského růstu směrem dolů,“ uvedla Georgievová.
„Následující čtvrtletí budou klíčová. Ukážou, jak odolné jsou ekonomiky, které už před konfliktem jen tak přešlapovaly na místě,“ řekl agentuře Bloomberg hlavní ekonom Allianz Ludovic Subran.
Jedním z hlavních rizik zůstávají ceny ropy a situace v Hormuzském průlivu, kudy proudí velká část světových dodávek.
„Příměří odstranilo nejhorší scénáře. Aby ale šlo o skutečný obrat, musíme vidět stabilní a bezproblémový provoz v průlivu, nejen titulky o jeho znovuotevření,“ uvedla analytička ING Ewa Mantheyová.
Ekonomové upozorňují, že i pokud příměří vydrží, dopady konfliktu nezmizí.
Karel Pučelík: Opravdu máme dělat, co Trumpovi na očích uvidíme?
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Podle Bloombergu zůstane globální ekonomika nestabilní i kvůli politice „America First“. „Loni to byla cla, letos ceny ropy. Politika USA výrazně zvyšuje volatilitu světové ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom Bloomberg Economics Tom Orlik.
Podle něj se ale může ukázat, že dopad války nebude tak silný, jak se nyní očekává – podobně jako u cel. Klíčové bude, zda zůstane omezený provoz v Hormuzském průlivu. Pokud ano, ceny ropy zůstanou vysoké, růst zpomalí a inflace poroste.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému růstu cen energetických produktů na světových trzích. Ochromil totiž lodní dopravu v klíčovém Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a plynu.
Týden tradera: Akcie rostou, ale nejistota kvůli Blízkému východu trvá
Americké akciové indexy se v průběhu uplynulého týdne pohybovaly silně v plusu, podpořené zlepšením sentimentu na globálních trzích. Klíčovým faktorem byl však především vývoj na Blízkém východě – oznámení dočasného příměří mezi USA a Íránem a očekávání znovuotevření Hormuzského průlivu vedly k výraznému poklesu cen ropy a celkovému uklidnění tržního napětí.
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Prouza: Politici loni v lidech živili dojem krize. Odskákali to obchodníci
