Milost pro každého, kdo se mihnul v Bílém domě. Trump prý zvažuje obří hromadný pardon
Americký prezident Donald Trump údajně zvažuje na konci svého současného, druhého mandátu udělit hromadnou milost svým nejbližším spolupracovníkům – ale nejen jim. Napsal to deník The Guardian s odkazem na interní zdroje listu The Wall Street Journal.
„Omilostním každého, kdo se ocitl ve vzdálenosti do 200 stop (asi 61 metrů) od Oválné pracovny," řekl údajně Trump na jednom nedávném mítinku, načež se podle anonymního zdroje The Wall Street Journalu svému prohlášení sám zasmál.
Podle WSJ pak ještě jiný jeho zdroj uvedl, že Trump podobnou větu vyřkl už v dřívějším rozhovoru, ale v menším okruhu lidí. Trump tehdy údajně řekl, že by omilostnil každého, kdo se ocitl do deseti stop (asi tří metrů) od prezidentské kanceláře. A další zdroje tvrdí, že Trump má v plánu uspořádat na konci svého nynějšího funkčního období, tedy v lednu 2029, tiskovou konferenci, kde oznámí udělení hromadné milosti.
Je to vtip, nebo ne?
V reakci na tyto zprávy mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla: „Wall Street Journal by se měl naučit chápat vtipy. Nicméně prezidentova pravomoc udělovat milost je absolutní."
I když je „teflonový“ šéf NATO Mark Rutte teflonový jako obvykle, je aliance v krizi. Je do značné míry vydána na milost americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Otázka tedy zní, zda se má Evropa podvolit jeho novému stylu nebo si od něj udržovat odstup? Cena za udržení přízně USA však může být dosti vysoká – klidně i od vazalství po účast na válečných zločinech.
Karel Pučelík: Opravdu máme dělat, co Trumpovi na očích uvidíme?
Politika
Od začátku svého druhého prezidentství v lednu 2025 udělil Trump milost více než 1800 lidem, připomněl deník The Guardian. Hned první den ve funkci udělil bezpodmínečné milosti 1500 lidem, kteří se účastnili útoku na washingtonský Kapitol 6. ledna 2021, včetně těch, kteří byli obviněni nebo odsouzeni za napadení policistů či neuposlechnutí příkazů policie během nepokojů.
Mnohé Trumpovy milosti byly dosud prezentovány jako jeho výhrada vůči justičnímu systému poté, co Joe Biden ve volbách v roce 2020 porazil Trumpa a ukončil tak jeho první prezidentské období. Bidenova administrativa se poté snažila Trumpa stíhat za různé údajné přestupky a porušení zákona včetně Trumpových pokusů zvrátit jeho porážku ve volbách.
Kontroverzní milosti
Některé milosti ale přímo s Trumpem nesouvisely. Loni v říjnu tak Trump omilostnil Changpenga Zhaoa, zakladatele kryptoměnové burzy Binance. Zhao byl odsouzen na čtyři měsíce vězení poté, co se přiznal k tomu, že na Binance umožnil praní špinavých peněz.
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína
Politika
Na začátku loňského roku ale Binance umožnila transakci ve výši dvou miliard dolarů od investičního fondu ze Spojených arabských emirátů prostřednictvím společnosti World Liberty Financial, kryptoměnového podniku provozovaného Trumpovou rodinou. Tato transakce pomohla legitimizovat digitální měny ve vlastnictví rodiny, podotkl The Guardian.
Bílý dům ovšem tehdy v prohlášení k udělení milosti uvedl, že Zhao byl „stíhán Bidenovou administrativou v její válce proti kryptoměnám“.
Trump také loni v říjnu udělil milost bývalému kongresmanovi Georgi Santosovi, který se přitom přiznal k podvodům a krádeži identity. Prezident Santosovi snížil sedmiletý trest odnětí svobody tak, že mohl být propuštěn už po třech měsících za mřížemi. „Lhal jako o život," řekl tehdy Trump. „Ale byl stoprocentně pro Trumpa."
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.