Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

AI evangelista ve firmě. Umělá inteligence přináší nové profese, říká expertka Deloitte Julie Slavík

Tereza Zavadilová
tzv

Přes tři čtvrtiny lidí aktivně používají AI nástroje. A tři čtvrtiny firem uvádí, že mají nějakou AI strategii. Jak to s užíváním nástrojů umělé inteligence v reálu vypadá a jaká nás čeká budoucnost, popsala v podcastu expertka Deloitte Julie Slavík.

Umělá inteligence se už dávno stala pevnou součástí životů. Podle letošního průzkumu společnosti Deloitte ji v Česku alespoň občas používá 78 procent lidí. O tom, jak AI mění každodenní život, proměňuje firemní procesy a proč nás čeká budoucnost plná hlasových asistentů, diskutovala v podcastu Newstream Business Talks Julie Slavík, manažerka týmu Strategy v české pobočce Deloitte, s moderátorkou Terezou Zavadilovou.

Růst využívání umělé inteligence je v Česku obrovský. Souvisí to s růtem popularity a zlepšováním velkých jazykových modelů AI jako je ChatGPT či Google Gemini: dnes se s AI denně radí už 38 procent Čechů a u nejmladší generace dokonce začíná chatbot plně nahrazovat klasické vyhledávání přes Google. Lidé chatboty nejčastěji používají jako chytré digitální asistenty. „Je to vlastně takový každodenní asistent. Lidi se s AI radí, píšou si s ní. Používají ji na práci i na každodenní život, na vzdělávání. Obecně vlastně na cokoliv, na co jsme používali Google, lidé začínají používat AI,“ říká Julie Slavík. 

ChatGPT místo Googlu. Mladí Češi mění způsob, jak hledají informace

Češi vzali umělou inteligenci za svou. Používají ji tři ze čtyř, mladí s ní už nahrazují Google.

Přečíst článek

AI našly i ženy

Zajímavým zjištěním průzkumu je také demografická změna. „Ještě před třemi lety silně převažovali v používání AI muži, bylo to nějakých 70 procent, a letos už se to vychýlilo trošku víc ve prospěch žen. Dokonce víc než 50 procent žen uvedlo, že AI používá,“ popisuje Julie Slavík a dodává, že ženy z umělé inteligence dělají praktického pomocníka pro každodenní pracovní i domácí úkoly.

AI rychle proniká i do firemního prostředí.  Ačkoliv 73 procent firem dnes deklaruje, že má svou AI strategii, skutečná transformace podle expertky z Deloitte spočívá v odklonu od tradičních dodavatelů softwaru, tedy že firmy místo platby za nástroje třetích stran si s pomocí AI vytvoří vlastní procesy na míru. A jak bude vypadat budoucnost? „Já coby zaměstnanec budu mít jeden tool, který pro mě vypadá jako klasický chatbot. A ten chatbot už bude mít za sebou vlastní agentickou síť, která jednoduše pošle ticket danému člověku, a zároveň vedle toho pošle žádost o schválení softwaru nebo budgetu. Takhle se to samo celé udělá,“ vysvětluje Slavík, jak radikálně zefektivní AI veškerou back-office agendu a byrokracii.

V souvislosti s AI se nejčastěji mluví o tom, že lidé kvůli ní budou přicházet o práci. Také ale vznikají i zcela nové pracovní pozice, jako je AI Solution Manager, AI Lead či interní evangelista, kteří mají na starosti AI procesy a vzdělávání ve firmách. Podle Julie Slavík však na trhu citelně chybí kvalifikovaní experti, kteří by zvládli spojit technické znalosti, například pokročilé promptování, se strategickým byznysovým myšlením. „Nejde jen o AI schopnosti ve smyslu promptování, ale i o schopnosti dívat se na firmu jako na celek, hledat příležitosti. Stratég rovněž musí být  i tváří AI dovnitř firmy, takže dotyčný musí mít spoustu zkušeností," vysvětluje expertka. 

Je jasné, že umělá inteligence přináší obrovskou změnu. Proto s sebou zavádění AI nese i výrazná rizika. Firmy musí bedlivě hlídat, aby zaměstnanci z neopatrnosti nevkládali citlivá či klientská data do veřejných modelů, takže se stále více opírají o uzavřená firemní řešení, jako je Enterprise verze Copilotu.

Firmy už přicházejí na chuť AI. Zatím si ale netroufají na její hlubší zapojení

Téměř tři čtvrtiny českých firem už mají strategii umělé inteligence nebo ji připravují, přičemž nejčastěji využívají Copilot od společnosti Microsoft. Přestože AI postupně mění fungování podniků, výraznější snižování počtu zaměstnanců kvůli jejímu nástupu očekává jen menšina firem.

Přečíst článek

Nejde jen o vnitřní bezpečnost, do hry vstupuje i geopolitika. Nedávné kroky USA, které částečně omezily přístup k určitým AI nástrojům pro Evropany, ukázaly důležitost digitální suverenity. Podle Julie Slavík Evropa i samotné Česko nutně potřebují vlastní modely LLM i AI infrastrukturu. Česká republika má přitom díky existujícím datovým centrům dobré předpoklady pro budování tzv. AI factories.

Budoucnost leží v hlase a chytrých brýlích

Při pohledu do budoucna je Julie Slavík přesvědčena, že současné sezení u obrazovek postupně nahradí nositelná elektronika, takzvané wearables, a hlasoví asistenti, a to klidně v horizontu tří až pěti let. Očekává se boom chytrých brýlí s integrovanými kamerami, které budou umět uživateli analyzovat kontext a pomáhat mu v reálném světě.

„Myslím, že obzvlášť tady v Česku je hodně nedoceněný hlas. Zásadně nám to uvolní ruce, když začneme ovládat zařízení pomocí hlasu,“ uzavírá s přesvědčením technologické optimistky Slavík. Ačkoliv zatím systémy bojují s českým jazykem, je podle ní jen o otázku času, kdy budeme s technologiemi běžně mluvit na ulici i v autě, což zásadně zrychlí běžné fungování.

Jak se používá AI ve firmách?

Jaké firmy jsou na tom nejlépe?

S čím nejčastěji poradci radí klientům?

Jak správně implementovat AI strategii?

Jak to dopadne, když firmě strategii o AI přímo píše AI? 

Poslouchejte nový díl podcastu Newstream Business Talks s Julií Slavík. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji ale také na Spotify i Apple Podcasts

Deloitte, ilustrační foto

AI mění práci ve firmách. Českým a slovenským podnikům chybí hlavně důvěra a jasná pravidla

Umělá inteligence se z technologické novinky rychle mění v běžnou součást pracovního života. České a slovenské firmy už většinou chápou, že AI ovlivní nejen efektivitu, ale také firemní kulturu, rozhodování, důvěru zaměstnanců i podobu pracovních rolí. Podle průzkumu Deloitte Trendy v oblasti lidského kapitálu 2026 však mnoho organizací stále hledá, jak spolupráci lidí a technologií nastavit tak, aby byla skutečně funkční.

Přečíst článek

Související

Martin Slaný: Češi dostali impuls, a tak se naučili investovat

Předseda dozorčí rady a hlavní ekonom finanční skupiny DRFG Martin Slaný
DRFG - použito se svolením
Stanislav Šulc

Český trh je v mnoha segmentech už poměrně těsný a hledat dostatečně atraktivní investiční příležitosti může být snazší za hranicemi. Proto český kapitál stále častěji expanduje do zahraničí. Například investiční skupina DRFG posiluje v Polsku, Maďarsku i Chorvatsku a poohlíží se i po dalších trzích. „Do rozhodování vstupuje vždy více faktorů, nejde ‚jen‘ o výnosy, jak si mnozí myslí,“ říká hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.

Skupina DRFG i další velké české skupiny v posledních letech výrazně rozšiřují své aktivity v zahraničí. Co jsou hlavní příčiny?

Krátká odpověď: Je to důkaz úspěchu české ekonomiky.

Tak to pojďme rozvést.

Česká ekonomika před pětatřiceti lety vstupovala do transformace prakticky bez domácího kapitálu. Nejprve sem přicházel kapitál zahraniční, který budoval nové firmy nebo kupoval česká aktiva. Vedle toho vznikl a rostl český kapitál. Následovala fáze, kdy český kapitál začal tato aktiva postupně přebírat zpět. A dnes jsme ve třetí fázi, kdy ekonomika je bohatá a je zde dostatek domácího kapitálu a české firmy expandují do zahraničí. Znovu opakuji, je to důkaz úspěchu, nejde o žádný exodus českého kapitálu ze země, která je v problémech. Hlavním důvodem je, že český trh je v řadě segmentů relativně malý a zralý, tedy blízký tomu západnímu. Chceme-li udržet zajímavé výnosy a růst, musíme hledat příležitosti i za hranicemi a kombinovat českou stabilitu s růstovými příležitostmi.

V tuto chvíli se soustředíte v oblasti komerčních nemovitostí zejména na trhy regionu střední a východní Evropy. Které země jsou nejzajímavější?

Velmi důležitým trhem je Polsko, kde jsme patřili k prvním významnějším investorům. Máme tam vlastní tým, lokální zkušenost i významná aktiva. Dnes do Polska míří spousta českých firem, český kapitál patří k největším zahraničním investorům na tamním trhu, takže naše vize a brzká identifikace příležitosti se potvrdily. Tamní společnost bohatne, což se pozitivně projevuje i v komerčních nemovitostech.

Takže když se vás zeptám jako makroekonoma, příběh Polska je opravdu tak zářivý, jak se v Česku mnohdy opakuje?

Nic není jednoduché a je potřeba vidět i druhou stranu mince. Polsko má dynamický růst, ale taky vyšší inflaci, vyšší úrokové sazby, vyšší kurzovou volatilitu a také vyšší zadlužení, větší ingerenci státu v bankovním sektoru atd. Na první pohled může vše vypadat velmi atraktivně, ale když začnete analyzovat financování, bankovní sektor nebo institucionální prostředí, zjistíte, že realita je složitější. To všechno přitom hraje roli při rozhodování o případných investicích. Není to „jen“ o yieldu, respektive výnosu, jak si mnozí myslí. Nevydělávají jen výnosy, vydělává finanční struktura, která je multifaktorová. Podstatnou roli hraje i správa nemovitostí. Je to zkrátka kombinace všech možných ukazatelů, navíc také kulturních specifik. Ukazuje to třeba Chorvatsko, které nás hodně zajímá.

Rozhovor vyšel v letním magazínu Newstream CLUB

 

Tam je ten mix zajímavější?

Chorvatsko je z našeho regionu pravděpodobně zemí, která nejvíc zbohatla. Ilustruje to dobře třeba růst reálného disponibilního důchodu. U nás se od roku 2020 zvýšil o necelá tři procenta, v Chorvatsku o 23 procent. Ekonomický potenciál je podle nás dlouhodobý, navíc tam jsou velmi vstřícné banky, když tam vstoupí významný investor s kvalitním projektem. Zároveň možnosti jsou trochu jiné než třeba v Polsku. V Chorvatsku nefungují velké lokální finanční skupiny, ale jsou tam relativně bohatí jednotlivci, kteří třeba prodali firmu. A za peníze si koupí retail park. To pak tlačí na yieldy. Proto v Chorvatsku jdeme častěji do nákupních center, jak jsme udělali v Rijece, kde konkurence domácího kapitálu je mnohem menší.

Ať máme ten výčet kompletní, přikupovali jste v Maďarsku a začíná se stavět na Slovensku. Jaké příběhy pro DRFG představují tyto země?

Maďarsko je ve specifické situaci, na kterou investiční svět postupně zareaguje. Část velkého mezinárodního kapitálu je dnes vůči Maďarsku opatrnější a některé fondy nebo institucionální investoři tam nové investice odkládají. Jenže právě to vytváří příležitosti pro investory, kteří se dokážou dívat dál než na aktuální novinové titulky. Každopádně země dostala nový impuls a určitě se něco bude dít. Z pohledu investora je proto důležité odlišit krátkodobý politický sentiment od dlouhodobé ekonomické reality. Jsem přesvědčený, že bez ohledu na to, jak se budou vyvíjet příští volby nebo konkrétní politické reprezentace, zůstane Maďarsko důležitou součástí středoevropského prostoru. V určitém okamžiku se zahraniční kapitál začne vracet a to vytváří potenciál i pro budoucí exit.

A Slovensko?

Slovensko je podobné českému trhu, takže tam příležitosti jsou, ale platí, že potenciálních aktiv, která splňují naše požadavky, je tu méně, a konkurence naopak více. Nicméně na Slovensku se hodně aktivně podílíme na rozvoji telekomunikační infrastruktury prostřednictvím společnosti Suntel Group a FibreNet, v realitním sektoru se začínají stavební práce na mrakodrapu Ister Tower a hodně tu chceme posílit třetí část aktivit DRFG, kterou jsou finanční služby. To je pro nás důležité. Postupně chceme právě s finančními službami prorazit i na trzích, kde začínáme jako investor do nemovitostí, obecně do tamních aktiv. Je to zcela přirozený vývoj, protože tím se na místních investicích bude moci podílet i místní kapitál. Ale je to složitý proces, kde sice můžeme využít své know-how, ale zároveň musíme pro každý trh připravit trochu specifický model, zároveň najít vhodnou prodejní síť a vyřešit všechny regulatorní překážky. Současně ale je výhodou, když investujete do reálných aktiv, protože vždycky můžete ukázat na konkrétní nemovitosti, do nichž váš fond investuje a místní domácnosti je dobře znají.

Které další trhy jsou ve vašem hledáčku?

Přirozeně můžeme nabalovat země, které sousedí s trhy, kde již působíme. Takže logicky můžeme uvažovat o Slovinsku nebo Srbsku, které bychom operovali třeba z Chorvatska. Ale mně se líbí myšlenka zaměřit se na ty kdysi problematické jihoevropské trhy, pro něž se vžila zkratka PIGS.

Takže Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko…

Portugalsko a Španělsko nejspíš zatím ne, protože to je přeci jen daleko, ale Itálie i Řecko si prošly dlouhým obdobím stagnace a dnes se podle mě vracejí do zajímavé kondice. Zlepšily makroekonomickou stabilitu, provedly fiskální konsolidaci a rostoucí bohatství domácností vytváří nové příležitosti. Itálie je navíc obrovská ekonomika. I kdybychom se dívali jen na část jejího trhu, stále jde o větší prostor než celý Visegrád. Z pohledu investora je zajímavé i to, že po letech stagnace existuje potřeba obnovovat infrastrukturu, kapacity i řadu komerčních aktiv.

Jaká je strategie skupiny DRFG, když uvažujete nad podobnou expanzí?

Vždy hledáme kombinaci faktorů, které dohromady vytvářejí funkční investiční příběh pro dané aktivum. A většinou uvažujeme od konce. Nejprve si musíme říci, jaký bude budoucí exit a co chceme s aktivem dělat. Teprve podle toho stavíme celou investiční strukturu. Nesnažíme se spekulovat, to z podstaty našich investic ani není dost dobře možné. Ale můžeme se bavit o tom, jestli se blíží třeba nějaký zlom a my určité aktivum budeme držet tři roky, nebo pět, případně déle. Dále sledujeme právě ty konkrétní faktory, které jsem už zmiňoval, tedy yieldy, možnosti financování a samozřejmě daně. Na úrovni státu pak jde ještě o regulace, fungování institucí či likviditu trhu. A to všechno dohromady naznačuje potenciál budoucího exitu. Pro institucionální i retailové investory je toto všechno velmi důležité.

České miliardy míří do Chorvatska. DRFG tam kupuje další obchodní centrum

DRFG posiluje v Chorvatsku. Po nákupním centru v Rijece kupuje další maloobchodní nemovitost, tentokrát Lumini u Varaždínu. Podle Seznam Zpráv má transakce hodnotu téměř 1,25 miliardy korun.

Přečíst článek

Jak se v posledních letech vlastně český retailový investor proměnil?

Covid a následná inflační vlna znamenaly zásadní změnu. Češi si začali mnohem více všímat, co se děje s jejich úsporami. Nemyslím si, že by byli nějak „finančně negramotní“ oproti Němcům či Rakušanům. Ale jednoduše dostali impuls, který do té doby necítili: když je inflace nulová, motivace aktivně investovat je omezená. Pak ale inflace razantně vyskočila, takže lidé začali hledat alternativy. Výsledkem je viditelná změna struktury úspor českých domácností a mnohem větší zájem o investice.

Jakou roli v tom sehrává stát?

Stát podle mě začíná postupně ustupovat od modelu, kdy zvýhodňoval jen vybrané produkty a instituce, a jde plošnou podporou, díky níž si lidé sami mohou vybrat, jakým způsobem a prostřednictvím čeho chtějí investovat. Typickým příkladem je dlouhodobý investiční produkt. Ten jde správným směrem, protože vytváří rovnější podmínky pro různé formy dlouhodobého investování. Lidé sami cítí, že musí se svými penězi nakládat chytřeji, protože nevěří v žádnou reformu důchodů. Ostatně já už si také nemyslím, že by se povedlo skutečnou reformu prosadit. To šlo před dvaceti třiceti lety. Ale paradoxně si myslím, že na konci z toho může vzejít i něco docela funkčního, protože lidé se chovají racionálně. Nejdřív to je určitá skupina lidí, postupně se to nabalí. Důležité přitom je, aby s tím začali mladí co nejdříve, protože dlouhodobý horizont jim poskytuje spoustu možností. A to, že se ve dvaceti spálí, je vlastně docela dobře. Lepší, než aby se spálili v šedesáti.

Martin Slaný

Předseda dozorčí rady a hlavní ekonom finanční skupiny DRFG. Jako předseda dozorčí rady dohlíží na výkon působnosti představenstva a činnost celé skupiny. V pozici hlavního ekonoma je pak zodpovědný za koordinaci analytických výstupů, má na starosti vyhodnocování ekonomických příležitostí a potenciálních rizik, zpracovávání dopadových studií, ekonomických a statistických analýz. Vystudoval národní hospodářství na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde získal i doktorát v oboru finance, a na VŠE nadále přednáší. Předešlé pracovní zkušenosti získal mimo jiné jako ekonomický poradce Václava Klause, bývalého prezidenta České republiky.

CEO Suntel Group Slavomír Slanina

Slavomír Slanina: Telekomunikace jsou kritickou infrastrukturou a investoři to už pochopili

Slavomír Slanina strávil téměř čtvrt století ve nadnárodním telekomunikačním gigantu. Vloni v létě se stal šéfem společnosti Suntel Group ze skupiny DRFG a místo operátora zastupuje firmu, která telekomunikační infrastrukturu buduje, spravuje a rozvíjí. „Telekomunikační stabilita je potřebná jako voda nebo elektřina. Když se během pandemie vypla síť na pár hodin, lidé se bouřili víc než při odstávce vody,“ říká Slanina.

Přečíst článek

Související

Musk už není dolarový bilionář. Burza mu připomněla, že ani rakety nelétají pořád vzhůru

Musk už není dolarový bilionář. Burza mu připomněla, že ani rakety nelétají pořád vzhůru
Profimedia
 nst
nst

Muskův bilionářský titul vydržel jen krátce. Akcie SpaceX po prudkém růstu zchladly a spolu s poklesem Tesly stáhly hodnotu jeho majetku pod hranici jednoho bilionu dolarů. Trh tak začíná testovat, zda ocenění vesmírné firmy není příliš ambiciózní.

Nejbohatší člověk světa už není dolarový bilionář. Hodnota majetku podnikatele Elona Muska se po několikadenním poklesu cen akcií jeho firem SpaceX a Tesla snížila na 957 miliard dolarů, tedy 20,4 bilionu korun. Ukazuje to žebříček nejbohatších lidí světa, který sestavuje a denně aktualizuje agentura Bloomberg. Údaje jsou k úternímu večeru.

Právě díky SpaceX se Musk stal prvním dolarovým bilionářem na světě. Akcie firmy 12. června vstoupily na burzu, a protože Musk je většinovým akcionářem, hodnota jeho majetku se tím výrazně zvýšila. Bilionářem se stal hned v den, kdy se s akciemi firmy SpaceX začalo na burze obchodovat.

Akcie rychle vystřelily, pak přišel výprodej

Akcie SpaceX vstoupily na burzu s cenou 135 dolarů a obchodování zahájily na 150 dolarech za kus. V následujících dnech se dostaly vysoko nad 200 dolarů, vlna výprodeje zejména technologických titulů na burzách je ale do pondělí tohoto týdne vrátila na 154,60 dolaru. K tomu se přidal pokles ceny akcií automobilky Tesla, které tvoří další významnou část Muskova majetku.

SpaceX patří k nejočekávanějším IPO historie

85 miliard zjevně nestačí. SpaceX vedle prodeje akcií vydává i dluhopisy

Velké plány si žádají velké investice. SpaceX po vstupu na burzu chystá vůbec první emisi dluhopisů. A akcie kvůli tomu padají o více než deset procent.

Přečíst článek

Primární veřejná nabídka akcií SpaceX a následný růst ceny akcií tento podnik ohodnotily na více než dva biliony dolarů. Někteří analytici ale takové ocenění zpochybňují a cíle SpaceX považují za příliš ambiciózní.

Firma se zaměřuje na vývoj a výrobu raket pro cesty do vesmíru. V budoucnu chce ve vesmíru rozšiřovat datová centra a později vyslat lidi na Mars.

Významnou zkouškou bude blížící se konec období, po kterém budou moci první investoři a akcionáři začít prodávat své podíly. Pak se ukáže, zda bude o akcie na trhu stále dostatečný zájem, který udrží vysoké ocenění firmy.

SpaceX je zatím ve ztrátě

SpaceX před vstupem na burzu uvedla, že v roce 2025 vykázala ztrátu 4,9 miliardy dolarů. Její ztrátová divize zaměřená na umělou inteligenci přitom vynaložila 12,7 miliardy dolarů na kapitálové investice.

Druhým nejbohatším člověkem světa je nyní spoluzakladatel Googlu Larry Page. Jeho majetek Bloomberg vyčíslil na 297 miliard dolarů. Třetí je Sergey Brin, další ze zakladatelů Googlu, jehož majetek dosahuje 276 miliard dolarů.

SpaceX

SpaceX po raketovém IPO padá. Za tři dny smazala téměř 13 bilionů

Akcie SpaceX po rekordním IPO tvrdě couvají. Firma za tři dny smazala přes 600 miliard dolarů, tedy více než 12,7 bilionu korun, a trh začíná řešit její plánované zadlužení kvůli ambicím v umělé inteligenci.

Přečíst článek

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

SpaceX

SpaceX zažila burzovní start snů. Firma získala o deset miliard dolarů víc, než čekala

Přečíst článek