Pro sto padesát tisíc mladých lidí přišly nejkrušnější okamžiky roku. Začaly přijímací zkoušky na střední školy. A přestože se podle statistického úřadu dostává na čtyřletá gymnázia 60 až 72 procent uchazečů, realita je mnohem dramatičtější.
Vloni se na čtyřletá gymnázia hlásilo 25 tisíc žáků. Osm tisíc z nich mělo smůlu. Jsou však dramatické rozdíly v regionech. Nejhorší je podle očekávání situace v Praze, kam se hlásí uchazeči prakticky ze všech regionů. Na některá věhlasná gymnázia je nápor i více než dvacetinásobný oproti kapacitě. Důvod zájmu o Prahu je zřejmý. Kvalita výuky dává absolventům větší šance dostat se na vysoké školy.
Aby se žáci na pražská gymnázia dostali, prakticky jim nezbývá nic jiného než chodit na placené kurzy. Tam zjistí, že ve škole se učili něco jiného, než co po nich státní zkouška žádá. A také si vyzkouší přijímačky nanečisto. Poradenské firmy se předhánějí v procentech úspěšnosti absolventů kurzů. Realita je taková, že tyto kurzy stojí i desítky tisíc korun.
Dalibor Martínek: Blíží se přijímací zkoušky na střední. Stát fatálně selhává, hází dětem klacky pod nohy
Přijímací zkoušky na střední školy mají rozhodovat o studijních schopnostech. V praxi ale často rozhoduje spíš peněženka rodičů. Rodiny platí desetitisíce za přípravné kurzy, aby jejich děti uspěly. A děti chudších rodičů mohou na kvalitní střední školu rovnou zapomenout.
Ne znalosti, ale finanční síla rodiny je ještě před zkouškou prvním, brutálním sítem. Sociálně slabší rodiny jsou státním systémem znevýhodněny. Jak praví studie statistického úřadu, u gymnázií je vyšší podíl přijatých z rodin „s lepšími socioekonomickými charakteristikami“.
Vyšší úspěšnost při přijímacích zkouškách na obory s maturitou a gymnázia vykazují absolventi neveřejných zřizovatelů. Takže o budoucím osudu dětí se rozhoduje podle finanční síly rodičů již vstupem na základní školu. Studie také praví, že od roku 2019 do roku 2025 se rozdíl mezi výsledky žáků z „dobrých“ a „špatných“ škol zvyšuje.
Jak je možné, že základní školy nedokážou žáky připravit na přijímačky? Učitelům rostou platy a jak ministr školství Plaga tvrdí, i v příštím roce se najdou peníze na další růst. Co za ty peníze učitelé dělají? Děti si často stěžují, že učitelé k nim nemají respekt, nutí je biflovat, a ne přemýšlet. Nedá se to nijak zobjektivizovat, ale učitelé jsou středobodem dětských stížností.
Vzdělání jako byznys
A rodiče jsou nuceni v takzvaném bezplatném školství kromě všech dalších výdajů na vzdělávání ještě živit poradenské firmy, které si na státních zkouškách vytvořily skvělý byznys. Jak to, že tématem školství jsou platy, a ne kvalita vzdělávání?
Učitelé jsou šikulové. Učit, to nic, ať si děti doučí rodiče. Pomůcky pro nový rok výuky stály dva tisíce korun na žáka. Sešit té či oné velikosti, pastelky, obaly, úhelník. Plus družina, kroužky, obědy. Deset tisíc na měsíc pro rodiče. Ale učitelé mají pocit, že mají malý plat.
Volby v Maďarsku rozhodnou, zda bude pokračovat Orbánův brutálně kleptokratický režim, anebo se otevře prostor ke změně. Pokud Orbán prohraje, bude mu hrozit kriminál za naprosto masivní korupci a porušování všech možných zákonů, může chtít ze země i zmizet. Pokud ale vyhraje, spousta mladých Maďarů to definitivně vzdá – že změna není nikdy možná – a ze země mnozí odejdou.
Podstata režimu Fidesz je naprosto otevřené ukradení státu, jeho únos do kapes úzké elity a napojených oligarchů, naprosto systémová, otevřená a nijak neskrývaná korupce. Byznys slouží jako pojistka režimu. Příklad obří firmy MOL ukazuje, jak se přes nadace a vlastnické struktury politika a byznys neprolínají náhodně, ale naprosto systematicky. Rozplést to znamená sahat nejen do zákonů, ale i do majetkových vztahů.
Brusel jako Orbánův bankomat
Orbán jako zkušený politik na evropském poli roky hrál hru na vydírání vetem čehokoliv kontroverzního výměnou za to, že nakonec obvykle ustoupí a za to dostane své EU fondy. A ty si doma rozkrade se svým gangem (třeba je dají za mosty přes neexistující řeky nebo předražené rozhledny uprostřed pole). Tak jednoduché to je.
„Záleží na tom náš osud.“ Maďaři v Rumunsku volí Orbána a mohou rozhodnout volby
Maďarský premiér Viktor Orbán se před volbami opírá i o podporu Maďarů žijících za hranicemi. Jak píše agentura AFP, výraznou roli mohou sehrát zejména voliči v rumunském Sedmihradsku, kde žije početná maďarská menšina.
Je to na každém summitu EU stejné, logika je vždy stejná. Nejprve všechno zablokuju, ztratíte moře času, všichni jsou na nervy, že se zase nic neschválí. Tak já na konci trochu couvnu výměnou za EU fondy a ty si doma se svou klikou rozkradu. To je Orbán v kostce.
Manuál únosu státu
Samozřejmě, aby to šlo praktikovat bez problémů, potřebovali si podvázat justici a policii, zakleknout na média a občanskou společnost, vyhnat „zbytečné“ intelektuály. A také ohnout volební pravidla ve svůj prospěch (volební systém je úplný účelový paskvil), aby nebylo vůbec snadné je porazit a od moci odstavit. Je to politický model postavený na silné centralizaci, oslabení institucí a permanentní kampani.
Orbán nevyhrával jen volby, ale postupně měnil samotné prostředí, ve kterém se hrají. Média, justice, volební pravidla – to všechno vytváří asymetrii, kterou nelze odstranit jedním volebním výsledkem.
Nepřítel na každý den
Politicky Orbán hrál hru na hájení národních zájmů, snil o velkém Maďarsku a hlavně nekompromisně odhaloval další a další nepřátele státu, lidu a jejich „zahraniční agenty“. Přes masivní kampaně vyvolával hysterii a elegantně tak odváděl pozornost od toho, že ekonomika rozhodně nevzkvétá, veřejné služby kolabují a řada lidí se nemá dobře. Ale když to do lidí bušíte horem dolem, většina se nakonec přizpůsobí. Část voličů se dá i koupit celkem snadno (na východě země je voličský hlas za balík jídla), jinde se udělají některé transfery nebo se jim něco slíbí.
Mladí proti Orbánovi
Lídr opozice Petr Magyar mobilizuje a kampaň dělá chytře, a hlavně mladá generace mu věří, že to je poslední šance režim změnit. Proto kampaňuje a mobilizuje s ním, sází na volby své veškeré naděje. Pohled na plná náměstí po celé zemi je hodně silný. Ale pokud to nedopadne, mnozí mladí zlomí nad Maďarskem hůl a dají mu sbohem.
Evropa už má Orbána dost
Článek 7 je zbraň, která dlouho ležela v šuplíku. Zbavení hlasovacích práv v EU působilo jako „jaderná možnost“, o které se mluví, ale nepoužívá. Jenže trpělivost má své limity. Konec vyděračského modelu. Orbánův postup byl roky čitelný a v Bruselu funkční, pokud ho ostatní tolerovali. Problém je, že tahle hra se hraje už příliš dlouho a začíná být drahá pro všechny kolem.
Trpělivost dochází i velkým hráčům. Země jako Německo, Francie nebo Dánsko dlouho volily kompromis. Dnes se ale čím dál víc přiklánějí k tomu, že bez tvrdšího zásahu se situace nezmění. Už nejde jen o princip, ale o funkčnost celého systému.
Demontáž režimu a riziko paralýzy
Demontáž mocenských struktur Orbánova režimu bude složitá. Ke zbourání tohoto systému potřebuje opozice dvoutřetinovou většinu. Jen taková většina jí umožní změnit od základu režim, který v Maďarsku funguje nepřetržitě 16 let.
Tajný hovor Orbána s Putinem: Jsem ochotnen pomoci v čemkoliv, uvedl maďarský premiér
Maďarský premiér Viktor Orbán v říjnovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že je připraven pomoci „v jakékoli záležitosti“, včetně snahy o urovnání války na Ukrajině prostřednictvím summitu v Budapešti. Vyplývá to z přepisu hovoru, který zveřejnila agentura Bloomberg.
Magyar nedokáže bez takové většiny vyměnit například předsedu ústavního soudu, prokurátory ani mediální orgány. Na tato místa Orbán dosadil své lidi. Klíčové instituce – ústavní soud, prokuratura, mediální rady – jsou personálně zabetonované.
Scénář bez dvoutřetinové většiny vede k patu. Nová vláda chce věci měnit, ale nemá nástroje, staré struktury drží pozice a čekají. Výsledkem může být frustrace voličů a rychlý propad podpory – klasická past přechodových období.
Ale pokud Orbán jasně prohraje, může přemýšlet o exilu i kvůli vlastní bezpečnosti.
Související
Putin „zavařil“ Orbánovi, jenž před blížícími se volbami čelí závažnému výpadku dodávek ruské ropy
Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Jak odhadujete dopad vojenského konfliktu v Perském zálivu na inflaci? Může se opakovat situace z let 2022 a 2023, kdy jsme čelili dvouciferné inflaci?
Klíčovým faktorem zůstává délka trvání konfliktu. Pokud by skutečně odteď platilo vyhlášené příměří a situace se stabilizovala, dopady by byly relativně mírné. Inflace by se mohla zvýšit o několik desetin procentního bodu, řekněme o 0,7 až 0,9 bodu, a hospodářský růst by zpomalil přibližně o 0,2 až 0,3 bodu. To jsou nepříjemné, ale stále zvládnutelné dopady.
Vojenský konflikt je však ze své podstaty nepředvídatelný. O to více v situaci, kdy je jedním z klíčových aktérů americký prezident Donald Trump, jehož rozhodování a komunikace jsou obtížně odhadnutelné. Čím déle konflikt potrvá, tím méně pravděpodobný je scénář mírných dopadů.
Navíc i v případě rychlého ukončení nelze očekávat návrat cen na původní úroveň. Írán totiž ukázal, že je ochoten sáhnout k blokádě Hormuzského průlivu. Toto riziko tu existovalo dlouhodobě, ale dosud nebylo jasné, zda by k takovému kroku skutečně přistoupil. Nyní už to víme. To znamená, že ceny komodit přepravovaných tímto průlivem budou dlouhodobě zatíženy tzv. rizikovou přirážkou.
V případě opětovného rozhoření konfliktu si lze představit i výrazně horší scénář. Inflace by mohla vzrůst o celé procentní body, například o čtyři až pět, což by znamenalo, že místo očekávaných 1,6 procent bychom se dostali na šest procent. Hospodářský růst by zároveň mohl zpomalit z očekávaných 2,5 procenta na zhruba 0,5 až 1 procenta.
Klíčová tepna světové ropy kolabuje. Hormuz zůstává prakticky uzavřen, za den proplulo jen šest lodí
Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou dnes zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
Lze velikost této „hormuzské“ přirážky nějak odhadnout?
Na podobných odhadech pravděpodobně již pracují pojišťovny, které zajišťují tankery, a jejich analytické týmy k tomu nepochybně mají vlastní modely. Osobně si však netroufám tuto přirážku kvantifikovat. Je ale zřejmé, že nepůjde o zanedbatelnou částku.
Z Perského zálivu pochází jen malé procento českých dovozů ropy a plynu. Znamená to, že dopad na Česko bude menší než například na Německo, které dováží podstatně víc?
Ve skutečnosti nezáleží na tom, odkud konkrétně ropu dovážíme. Ropný trh je globální a ceny jsou do značné míry sjednocené. I když Evropa není na dodávkách z Perského zálivu kriticky závislá, asijské ekonomiky ano. Jakmile dojde k výpadku části dodávek, začíná globální soutěž o zbývající zdroje, což žene ceny vzhůru po celém světě – včetně Evropy.
Navíc česká ekonomika zůstává relativně energeticky náročná. Každý růst cen energií proto pro nás představuje problém. Podle dostupných odhadů se Česká republika nachází z hlediska dopadů na inflaci zhruba uprostřed zemí Evropské unie. To je sice příznivější než během energetické krize po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ale rozhodně to neznamená, že bychom zůstali bez dopadů.
Jak se situace promítá do ceny peněz? Už nyní banky zvyšují hypoteční sazby.
Napříč Spojenými státy, Evropou i Českem dochází k výraznému přehodnocování očekávání ohledně úrokových sazeb. V USA i Evropě se nyní počítá s tím, že sazby budou do konce roku o 0,3 až 0,5 procentního bodu vyšší, než se očekávalo před konfliktem. To odpovídá přibližně dvěma zvýšením, případně dvěma neuskutečněným snížením sazeb. Na tuto situaci musí reagovat i Česká národní banka. Musí mimo jiné bránit stabilitu kurzu koruny. Zároveň je zde silná historická zkušenost s nedávnou inflační vlnou. Pokud by centrální banka situaci podcenila, hrozí opětovné „utržení“ inflace a návrat k problémům z let 2022 a 2023.
V minulých letech hrály roli i nepřiměřeně vysoké obchodní marže. Potvrdila to i ČNB. Jaká je situace dnes?
Zdá se, že tento problém se již do značné míry vyřešil. V posledním roce a půl jsme zejména u průmyslového zboží viděli výrazný pokles cen. Vyjednávací síla se přesunula spíše na stranu zákazníků než výrobců a obchodníků.
Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína
Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.
Může mít současná situace v Perském zálivu i nějaký pozitivní efekt?
Rád bych řekl, že ano, ale prostor pro další diverzifikaci zdrojů je omezený. Evropa se již odstřihla od ruských dodávek a nyní by musela omezit i závislost na Perském zálivu. Nabízí se také otázka závislosti na Spojených státech, jejichž politická předvídatelnost je stále problematičtější.
Pozitivní efekt by mohl spočívat alespoň v tom, že si znovu uvědomíme nutnost nepoužívat plošná opatření v hospodářské politice. Přestože jsme zažili několik krizí, stále k nim často přistupujeme právě tímto způsobem. Důležitým dlouhodobým dopadem by mohl být tlak na snižování energetické náročnosti ekonomiky. To znamená investice do nových technologií, zateplování budov nebo přechod na úspornější dopravu. Evropa nikdy nebude bohatá na fosilní zdroje – má jen omezené zásoby například v Norsku či v okolí Nizozemska. Pokud nechceme být závislí na vývoji v geopoliticky nestabilních regionech, nemáme jinou možnost než se od fosilních paliv postupně odklánět.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Karel Pučelík: Trump nejspíš nemá vůbec žádný plán
