Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stanislav Šulc: EET se vrací s lidskou tváří

Ministryně financí Alena Schillerová představuje EET 2.0
ČTK
Stanislav Šulc

Vládu Andreje Babiše rozhodně nelze osočovat z jedné věci: že by neplnila své sliby. Ostatně i nájezd na média veřejné služby dnes činí zejména pod záštitou plnění předvolebních slibů. A k těm hlavním patří EET. Ta se nyní dostává do legislativního procesu a dostává jasnější kontury. EET 2.0 tak lze označit za verzi s „lidskou tváří“.

Elektronická evidence tržeb je dlouhodobý trhák Andreje Babiše a jeho týmu. Uspěl s ním v roce 2017 a svou roli nejspíš EET sehrála i v loňských volbách, byť již nebyla takovým magnetem na voliče. A to prostě jen proto, že funguje sice solidně, ale dopady na ekonomiku jsou rozporuplné, lidi to trochu otravuje a loterie zvaná Účtenkovka rozhodně nebyla novou Tutovkou.

Nicméně Babišův elektorát stále věří, že všichni kradou, a když EET pomůže zlodějinám zabránit, bude zase na světě líp. Jestli právě v tomto směru EET funguje, to úplně nevíme, protože než stihly najet veškeré vlny zavádění, přišla pandemie a to, že někdo někoho ostříhá a nevystaví mu paragon, byl najednou nejmenší problém.

Martin Kuba

Paroubek, Špidla, Kuba. To bude mela

Jarní sluníčko vytáhlo na politické kolbiště staré páky. Řada politických stran odstartovala kampaně před podzimními komunálními volbami. Vynořila se esa jako Paroubek, Špidla nebo Kuba.

Přečíst článek

Praha je dražší než Brno

A tak se s návratem Andreje Babiše k veslu vrací také EET, ale stejně jako je jiný premiér a jeho spoluvládci, je jiná také EET. Poučenější. O tom, v jaké podobě nakonec začne platit, se postupně ukáže v legislativním procesu, ale už na začátku nabízí několik významných novinek, které o poučenosti vypovídají.

Předně: Účtenkovka nebude. Není jí třeba, lidé hlásí nepoctivce sami, rádi a dobrovolně, netřeba je k tomu motivovat.

Druhá, podstatnější novinka, je limit milionu korun obratu. Lidé, jejichž tržby jej nepřekročí, nemusejí EET vůbec řešit. Má to jednu podmínku, ke které se ještě dostaneme. To je přitom další kamínek do mozaiky příkopu, který tato vláda hloubí mezi Prahou a zbytkem republiky. Kadeřnice v Praze totiž kolikrát milion korun tržeb sice těsně, ale překoná, jenomže jí zisku zbude výrazně méně, protože musí platit podstatně vyšší nájem než v dalších místech země. Mimochodem snaha zprostit EET kadeřnice a podobné živnosti je jedním z důkazů té poučenosti, protože právě zde je velký elektorát Andreje Babiše, který si logicky nechce nahněvat.

FoodStream: Průvodce tím, co jíst, pít a kam zajít

Nikdy jsme neutráceli za jídlo víc než dnes. A nikdy nebylo těžší poznat, jestli to, co jíme, opravdu stojí za to. FoodStream chce být kompasem ve světě chutí, trendů a podniků. Chceme ukazovat, co má skutečnou hodnotu.

Přečíst článek

Účty, nebo vyšší paušál?

A s tím souvisí i třetí zásadní novinka, kterou prosazují Motoristé a jež musí být pro Babiše a ANO bolestivou podmínkou. Pokud se živnostník s obratem do milionu korun rozhodne používat EET, klidně může. Má ale také možnost to i nevyužívat. Jenomže pak bude muset platit paušál o 1500 korun vyšší.

Připomeňme, že právě s prvním pásmem paušální daně cvičila již vláda Petra Fialy, která při snaze narovnat veřejné rozpočty právě tady zvyšovala daňovou zátěž živnostníků. A tak bude poměrně velká část Babišových voličů postavena před rozhodnutí, které by nejraději nedělali: platit víc, nebo si nechat koukat do účtů?

Od Motoristů je to docela solidní tah, který politicky dopadne právě na Babiše. A ten si u některých voličů může docela pohoršit.

Související

Nafta na čerpacích stanicích zlevňuje

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Přečíst článek

Je rozhodnuto. Čapí hnízdo byl podvod

Europoslankyně Jana Nagyová
ČTK
 ČTK

Za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU Městský soud v Praze potrestal europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínkou se zkušební dobou na pět let a peněžitým trestem 500 tisíc korun. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Nagyová v závěrečné řeči vinu opětovně odmítla, z vyhlášení rozhodnutí se omluvila.

V kauze je obžalovaný i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, jeho stíhání je však přerušené, protože ho Sněmovna nevydala ke stíhání. O jeho vině tak městský soud dnes rozhodovat nemohl.

Městský soud obžalované v minulosti dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí, které padlo před tím, než Babiš znovu získal poslaneckou imunitu, navíc odvolací soud zavázal městský soud k tomu, aby Babiše a Nagyovou uznal vinnými.

Soudce Jan Šott v odůvodnění dnešního rozhodnutí zopakoval, že je městský soud názorem odvolacího soudu vázán. Řekl, že městský soud není oprávněný hodnotit, nakolik přesvědčivě odvolací soud své závěry odůvodnil, nebo jak komplexní dokazování provedl. Podotkl, že z předchozích rozhodnutí trestního senátu je zjevné, že se závěry Vrchního soudu v Praze nesouhlasí, usnesení nadřízeného soudu však musí respektovat. „Nadále jsme přesvědčeni, že paní obžalovaná Nagyová by neměla být odsouzena,“ řekl Šott.

Martin Kuba

Paroubek, Špidla, Kuba. To bude mela

Jarní sluníčko vytáhlo na politické kolbiště staré páky. Řada politických stran odstartovala kampaně před podzimními komunálními volbami. Vynořila se esa jako Paroubek, Špidla nebo Kuba.

Přečíst článek

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš i Nagyová vinu dlouhodobě odmítají.

V trestním řízení proti Babišovi nelze pokračovat po dobu trvání jeho nynějšího poslaneckého mandátu. Pokud by Babiš získal mandát i v dalších sněmovních volbách, rozhodovala by o jeho případném vydání dolní komora v novém složení.

Související

Strach o Putina sílí. Kreml se obává atentátu pomocí dronů i možného převratu v zemi

Vladimir Putin
ČTK
 nst
nst

Rusko výrazně zpřísnilo bezpečnostní opatření kolem prezidenta Vladimira Putina. Důvodem mají být rostoucí obavy z atentátu, převratu a zejména útoků drony. Podle serveru Financial Times je ruský prezident v posledních měsících stále izolovanější, tráví více času v podzemních bunkrech a stále více se soustředí na řízení války na Ukrajině.

Bezpečnost kolem Putina zpřísnila ruská Federální ochranná služba FSO, která chrání nejvyšší představitele státu. Podle lidí, kteří Putina znají, a osoby blízké evropským zpravodajským službám prezident omezil cesty a lidé, kteří se s ním setkávají osobně, procházejí ještě přísnějšími kontrolami.

Šok z operace Pavučina

Putinova izolace podle Financial Times narůstala už od pandemie covidu-19. Od března se ale obavy Kremlu výrazně vystupňovaly. Jedním z impulzů měl být šok z ukrajinské dronové operace Pavučina i loňské útoky ukrajinských dronů na ruská letiště za polárním kruhem. Bezpečnostní nervozitu podle zdrojů posílilo také lednové zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura Spojenými státy.

Prezident a jeho rodina podle zdrojů přestali jezdit do svých rezidencí v Moskevské oblasti a ve Valdaji na severozápadě Ruska. Putin má trávit více času v bunkrech, mimo jiné v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, odkud pracuje i několik týdnů. Státní média mezitím podle zdrojů používají předem natočené záběry, aby vytvářela dojem běžného fungování.

Přísnější režim dopadá i na prezidentovo nejbližší okolí. Kuchaři, fotografové či členové ochranky nesmějí podle FT používat veřejnou dopravu a v Putinově blízkosti mají zakázané mobilní telefony i zařízení s připojením k internetu. V jejich domovech byly instalovány sledovací systémy.

S prezidentovou bezpečností a ochranou proti dronům mají podle lidí obeznámených se situací částečně souviset i nedávné výpadky internetu v Moskvě. Agenti FSO mají provádět rozsáhlé kontroly za pomoci psovodů a být rozmístěni podél břehů řeky Moskvy pro případ dronového útoku.

Ruská armáda

Drony, Balt nebo Arktida. Kde může Rusko otestovat NATO?

Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.

Přečíst článek

Vzájemné obviňování

Bezpečnostní obavy se netýkají jen samotného Putina. Podle osoby blízké evropským zpravodajským službám se zástupci ruských bezpečnostních složek koncem loňského roku na schůzce s prezidentem navzájem obviňovali ze selhání při ochraně vysokých vojenských představitelů. Šlo mimo jiné o zabití generálporučíka Fanila Sarvarova, poslední ze série útoků spojovaných s Ukrajinou.

Šéf FSB Alexandr Bortnikov podle Financial Times vinil ministerstvo obrany, které na rozdíl od jiných institucí nemá jednotku určenou k ochraně vysokých představitelů. Šéf Národní gardy a bývalý Putinův bodyguard Viktor Zolotov odpovědnost odmítl s odkazem na omezené zdroje. Putin nakonec pověřil FSO ochranou deseti vysokých generálů, včetně tří zástupců náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.

Odklon od domácí politiky

Zpřísnění bezpečnostních opatření se časově shoduje s tím, že se Putin stále více odklání od domácí politiky a soustředí se na válku. Podle lidí, kteří s ním mluví, pořádá každodenní schůzky s vojenskými představiteli a řeší i operační detaily, například názvy malých ukrajinských obcí, které mění kontrolu. Úředníci, kteří se válce nevěnují, se k němu naopak dostávají obvykle jen jednou za několik týdnů či měsíců.

„Putin tráví 70 procent času řízením války a zbylých 30 procent setkáními třeba s prezidentem Indonésie nebo řešením ekonomiky,“ řekl Financial Times člověk, který jej zná. Podle něj je jedinou cestou k většímu přístupu k prezidentovi „dělat víc války“.

Putinova odtažitost podle Financial Times posiluje frustraci Rusů. Společnost je stále unavenější válkou a zároveň se potýká s domácími problémy. Podle státem podporovaných i nezávislých průzkumů klesla Putinova popularita na nejnižší úroveň od podzimu 2022, kdy oznámil částečnou mobilizaci a statisíce mladých mužů uprchly ze země.

Na sociálních sítích přibývají videa obyčejných Rusů i influencerů kritizujících úřady kvůli omezování internetu, daním pro malé podniky nebo vybíjení hospodářských zvířat na Sibiři. Výraznou pozornost získala lifestylová blogerka Viktoria Boňa žijící v Monaku. Ve videoapelu na Putina uvedla, že „lidé se ho bojí“. Video nasbíralo více než 1,5 milionu lajků.

Ačkoli Boňa zdůraznila, že není odpůrkyní režimu, dosah videa přiměl Kreml uznat, že jej zaznamenal. Putin se poté poprvé veřejně vyjádřil k omezování internetu a vyzval úředníky, aby občany správně informovali a nesoustředili se pouze na zákazy.

Si Ťin-pching

Trump útočí, Čína bude kasírovat. Peking má nakročeno k vítězství v bitvách o energie

Ropné krize sedmdesátých let minulého století přivedly svět k rozvoji nových technologií a postupně změnily globální energetiku. Konflikty na Blízkém východě povzbudily nástup obnovitelných zdrojů, ale také boom jaderných elektráren ve Francii nebo ve finále i břidlicovou těžbu ropy a plynu v USA. Americký prezident Donald Trump je dnes posedlý fosilními palivy a věří, že díky kontrole domácích i zahraničních zdrojů může ovládat svět. Číňané si uvědomují, že i nynější válka na Blízkém východě nastartuje hledání alternativ, a nabízejí světu bezpečnější řešení „zelených“ technologií, píše v analýze Jan Žižka.

Přečíst článek

Prezident letos vystupuje na veřejnosti jen omezeně. Dne 27. dubna navštívil školu moderní gymnastiky v rodném Petrohradu, což bylo teprve jeho druhé veřejné vystoupení v tomto roce. Kreml podobné inscenované kontakty s běžnými lidmi dlouhodobě využívá k tomu, aby ukazoval Putinovu přístupnost.

Obavy z poklesu popularity

Podle politické analytičky Faridy Rustamovové je veřejné líbání dětí znamením, že se Putin obává poklesu popularity. Připomněla podobné případy z minulosti, například situaci z roku 2006, kdy Putin políbil chlapce na břicho.

Nízký počet cest a schůzek má být dalším znakem přísnější bezpečnosti i menšího zájmu o domácí agendu. Loni Putin absolvoval nejméně 17 výjezdů, včetně návštěv Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a vojenských velitelství, kde se několikrát objevil v uniformě.

„Propast mezi tím, čemu je Putin ochoten se věnovat, a tím, co se od něj očekává, se prohlubuje,“ uvedla Taťjana Stanovajová z Carnegie Russia Eurasia Center. Podle ní se to v dohledné době pravděpodobně nezmění a veřejné „výbuchy nespokojenosti“ budou častější.

Související

Vladimir Putin

Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít

Přečíst článek
Doporučujeme