Drony, Balt nebo Arktida. Kde může Rusko otestovat NATO?
Evropské vlády se obávají, že Vladimir Putin může v příštích dvou letech vycítit příležitost k otestování odhodlání Západu vůči NATO. Podle serveru Politico panují mezi obrannými představiteli a politiky obavy, že Kreml může využít období, kdy je Donald Trump stále v Bílém domě a Evropská unie ještě nedokončila posílení svých vojenských kapacit.
Ne všichni ale hrozbu vnímají stejně. Některé vlády i představitelé samotné aliance považují varování za přehnaná, uvádí Politico. Podle nich je Rusko natolik vytížené válkou proti Ukrajině, že přímý pozemní útok na některou zemi NATO je málo pravděpodobný.
Akce v šedé zóně
Obavy se proto týkají spíše jiného scénáře. Rusko by podle některých politiků nemuselo sáhnout k otevřené invazi, ale k cílené akci v šedé zóně, která by vytvořila nejistotu a rozdělila spojence. Cílem by bylo vyvolat spor o to, zda daný krok naplňuje podmínky pro aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy, podle něhož je útok na jednoho člena považován za útok na všechny.
„Něco by se mohlo stát velmi brzy – Rusko má okno příležitosti,“ řekl finský europoslanec Mika Aaltola. Poukázal na to, že Spojené státy se stahují z Evropy, transatlantické vztahy jsou podle něj v troskách a Evropská unie ještě není připravena převzít plnou odpovědnost za vlastní obranu.
Podobně varuje i bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Putin by podle něj mohl „horizontálně eskalovat“ proti jinému sousedovi, aby se vyhnul ponižujícím jednáním s Ukrajinou.
Evropské výdaje na obranu sice po ruské invazi na Ukrajinu prudce vzrostly, jejich skutečný dopad se ale podle obranné roadmapy EU projeví až za několik let. Unie chce být schopna věrohodně odstrašit protivníky a reagovat na agresi do roku 2030.
Dalším faktorem je politika Spojených států. Polský premiér Donald Tusk o víkendu uvedl, že největší hrozbou pro transatlantické společenství je pokračující rozpad aliance. Podle jednoho z evropských obranných představitelů může Trump v případě domácích politických potíží před prezidentskými volbami v USA v roce 2028 ještě více zatlačit na NATO a Evropu a dál omezit podporu Ukrajině.
The greatest threat to the transatlantic community are not its external enemies, but the ongoing disintegration of our alliance. We must all do what it takes to reverse this disastrous trend.
— Donald Tusk (@donaldtusk) May 2, 2026
Spojené státy už oznámily stažení 5000 amerických vojáků z Německa. Trump podobným krokem pohrozil také Itálii a Španělsku.
Podle Aaltoly může být současná slabost Ruska paradoxně důvodem k větší opatrnosti. Válka na Ukrajině vyčerpává ruské zdroje, a Moskva tak může hledat cestu ven nikoli v mírových jednáních, ale v rozšíření konfliktu.
Ruská ekonomika zpomaluje a nervozita proniká i do nejvyšších pater politiky. Dlouholetý lídr komunistů Gennady Zyuganov varuje před scénářem podobným revoluci z roku 1917 – a vyzývá vládu k okamžité akci.
Hrozí Rusku nová revoluce? Šéf komunistů bije na poplach
Politika
Možné scénáře by podle něj nemusely zahrnovat klasický útok přes hranici. Mohlo by jít o dronovou operaci, incident v Baltském moři, akci v Arktidě nebo využití ruské stínové flotily, která je podle něj už částečně militarizovaná. Takový krok by mohl vyvíjet tlak na evropské spojence Ukrajiny, ale zároveň by se Moskva snažila vyhnout jasné reakci Spojených států.
Nejednotná Evropa
Evropa však v hodnocení ruské hrozby není jednotná. Politici z Finska a Litvy bijí na poplach a žádají rychlé posílení protivzdušné obrany i celkové připravenosti. Opatrnější přístup naopak zaujímá Estonsko a část představitelů NATO, podle nichž může přehnaný alarmismus nahrávat Putinově strategii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v televizním rozhovoru naznačil, že Rusko by se mohlo chystat k akci například proti některé z pobaltských zemí. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Moskva vysílá signál tím, že obviňuje pobaltské státy z umožnění přeletů ukrajinských dronů.
Rusko zakázalo dovoz radioelektronických zařízení pro satelitní komunikaci, včetně terminálů systému Starlink od společnosti SpaceX. Podle Moskvy jde o krok na ochranu národní bezpečnosti, opatření ale souvisí i s válkou na Ukrajině a snahou omezit využívání těchto technologií na bojišti.
Rusko zakázalo dovoz satelitních terminálů včetně Starlinku. Tvrdí, že jde o ochranu bezpečnosti
Politika
Zlehčování situace
Představitelé pobaltských zemí se ale snaží hrozbu zlehčovat. Estonský prezident Alar Karis řekl serveru Politico, že Rusko má na Ukrajině mnoho práce a podle něj nemá kapacity k vedení války také proti Pobaltí.
Skeptičtí jsou i někteří představitelé NATO a evropští obranní činitelé. Jeden z diplomatů NATO označil přímý útok za vysoce nepravděpodobný, protože by Putinovi nepřinesl jasný a okamžitý zisk. Další evropský obranný představitel uvedl, že Rusko se sice vidí v dlouhodobé konfrontaci se Západem, ale kvůli svému angažmá na Ukrajině aktuálně nepředstavuje krátkodobou vojenskou hrozbu pro NATO.
Zároveň však připouštějí, že Evropa musí zůstat ostražitá. Rusko se podle nich může přepočítat v odhadu jednoty a odhodlání Západu.
„Nikdy nevíte. A válku na Ukrajině také nikdo nečekal,“ řekl estonský prezident Karis. „Jsme ve střehu. Jsme připraveni. Máme oči otevřené.“
