Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Slovensku zhoršili rating kvůli stále vysokým deficitům. Oproti Česku má nejhorší celkový rating od roku 2002

slovenský premiér Robert Fico
Profimedia
Lukáš Kovanda

Agentura Standard & Poor's v pátek Slovensku zhoršila rating ze stupně A+ na A. Důvodem je podle ní skutečnost, že se Slovensku komplikuje snaha o fiskální konsolidaci. A to z důvodu nadále vysokých výdajů na sociální zabezpečení a na obranu, ale také z důvodu blížících se parlamentních voleb.

Ekonomický výhled Slovenska se navíc zatemňuje kvůli tísnivější situaci v mezinárodním obchodě, jejíž nepříznivý dopad ještě umocňuje nynější válka v Perském zálivu. Slovensko představuje ekonomiku silně závislou na zahraničním obchodě a orientovanou na výrobu aut a jejich přímý vývoz do USA. Jako takové jej znatelně hospodářsky oslabují loňská mimořádně vysoká cla americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

V letošním roce by Slovensko mělo vykázat růst pouze 0,5 procenta, plyne z prognózy jeho centrální banky, přičemž klíčovým důvodem chabého růstu budou právě zmíněné války, ať už celní a obchodní nebo ta v Perském zálivu.

Ceny pohonných hmot kolísají na maximech

Šok na pumpách. Ceny benzinu a nafty na Slovensku vystřelily na rekordy. Řidiči se bojí dalšího zdražování

Slováci za pohonné hmoty platí nejvíc za poslední roky. Běžná nafta je nejdražší od listopadu 2022, benzin Natural 95 na maximu od předloňského dubna. Vláda navíc kvůli „palivové turistice“ zavedla dvojí ceny nafty, cizinci platí výrazně víc.

Přečíst článek

Snaha o fiskální konsolidaci podvazuje domácí spotřebu, na niž nepříznivě doléhá také slabá důvěra ve slovenskou ekonomiku. Zahraniční faktory a geopolitická tíseň pak ochromují zahraniční poptávku po slovenském vývozu.

Deficit klesl, ale zůstává vysoký

Agentura Standard & Poor's tak svůj rating zhoršuje přesto, že Slovensko loni snížilo svůj rozpočtový deficit výrazněji, než se čekalo, na 4,5 procenta HDP. Ten i tak zůstává poměrně vysoký. Jeho finální podobu zajistily výdajové škrty, ale i daňová navýšení vlády premiéra Roberta Fica.

V letech 2027 až 2029 by Slovensko mělo vykazovat hospodářský růst průměrně 1,9 procenta HDP, prognózuje Standard & Poor's, ačkoli dodává, že jde o růst stále spíše slabší.

Péter Magyar

Dalibor Martínek: Není Maďar jako Magyar. Slováci jsou vyděšení

Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Přečíst článek

Navíc agentura očekává, že deficity Slovenska zůstanou na poměrně vysoké úrovni, a to kvůli obtížím při redukci sociálních výdajů, navýšení výdajů obranných a kvůli volebnímu cyklu, kdy s blížícími se volbami se stávající kabinet bude v rostoucí míře zdráhat podnikat nepopulární opatření typu dalších škrtů.

Slovensko je na tom hůř než Česko

Během nadcházejících let tak Slovensko bude podle agentury vykazovat průměrně deficit 4,8 procenta HDP, takže roku 2029 jeho veřejné zadlužení dosáhne úrovně 62 procent HDP. To je o 20 procentních bodů nad úrovní před pandemií covidu a sedm procentních bodů nad hodnotou, jež odpovídá dluhové brzdě ČR ve výši 55 procent.

Kdo nahradí Orbána v roli bruselského potížisty? Politico ukazuje na Fica i Babiše

Orbán končí, ale jeho styl politiky může v EU přežít. Server Politico upozorňuje na nové „potížisty“. Na prvních místech seznamu figurují slovenský premiér Robert Fico a český premiér Andrej Babiš.

Přečíst článek

Slovensko má po včerejším zhoršení ratingu též už o sedm stupňů horší celkový rating než Česko, pokud započteme i hodnocení dalších dvou světově významných ratingových agentur, Moody's a Fitch (viz graf).

Srovnání ratingu ČR a Slovenska od S&P od roku 1993 S&P

To je pro Slovensko nejhorší výsledek od listopadu 2002, kdy se stále ještě sbíralo z éry mečiarismu, platilo korunou a mělo dokonce před vstupem do mechanismu přijetí eura ERM II. Slovensko nyní i s eurem svým ratingem za Českem zaostává výrazněji, než třeba v roce 2003, když ještě platilo běžně korunou.

Související

Slovenský premiér Robert Fico

Slováci mají velký problém. Vlivná agentura nevěří v jeho ekonomickou budoucnost

Přečíst článek

Putin může dorazit na summit G20 v Miami. Kreml potvrdil možnou účast po Trumpově pozvání

Vladimir Putin
ČTK
 nst
nst

Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl v prosinci osobně zúčastnit summitu G20 na Floridě. Kreml připustil jeho možnou cestu do Miami poté, co média informovala o záměru amerického prezidenta Donalda Trumpa Putina na jednání pozvat.

Ruský prezident Vladimir Putin by se mohl zúčastnit prosincového summitu skupiny G20 v Miami na Floridě. Podle agentury Interfax to ve čtvrtek uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na dřívější zprávy amerických médií, podle nichž chce americký prezident Donald Trump svého ruského protějška na summit pozvat.

Peskov uvedl, že Putinova účast je možná, zároveň ale nevyloučil, že Rusko nakonec na vrcholném setkání zastoupí jiný představitel. Zdůraznil však, že Rusko bude na summitu v Miami zastoupeno.

Donald Trump

Karel Pučelík: Místo velkého vítězství je Írán Trumpovým velkým debaklem

Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.

Přečíst článek

Už ve středu náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Pankin podle ruských agentur řekl, že Moskva byla na summit pozvána „na nejvyšší úrovni“. Kreml se k informaci do dneška nevyjadřoval.

Putin na summitech G20 chyběl od roku 2019

Putin se loňského summitu G20 v Johannesburgu nezúčastnil, zastoupil ho ekonomický poradce Maxim Oreškin. Naposledy se ruský prezident osobně zúčastnil summitu G20 v roce 2019.

V dalších letech na jednáních chyběl nejprve kvůli pandemii covidu-19, později v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Na Putina navíc vydal v roce 2023 Mezinárodní trestní soud v Haagu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

G20 sdružuje největší ekonomiky světa

Skupinu G20 tvoří 19 států, Evropská unie a Africká unie. Členské země podle dostupných údajů představují zhruba 85 procent světové ekonomiky.

Prosincový summit v Miami by tak mohl znamenat první osobní účast Vladimira Putina na tomto fóru po šesti letech.

Související

Vladimir Putin

Ukrajině hrozí „finanční tragédie“. Peníze na obranu před Rusy mohou brzy dojít

Přečíst článek
Valencie opět slaví Fallas, figuríny zesměšňují i Trumpa, Putina či Netanjahua

Valencii zaplavily fallas. Obří figuríny satiricky znázorňují Trumpa, Putina i Netanjahua

Přečíst článek

Karel Pučelík: Místo velkého vítězství je Írán Trumpovým velkým debaklem

Donald Trump
ČTK
Karel Pučelík

Zdá se, že americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dochází sebejistota. Evidentně ani on neví, jak ze z íránské pasti ven. Ničivé důsledky konflikt nemá jen na globální ekonomiku, ale i na jeho prezidentství a vyhlídky republikánů. Pohled na americkou domácí politiku může napovědět, proč sledujeme tento nekončící chaos.

Íránský konflikt se nachází ve fázi, kdy nikdo neví, kam se situace vyvine. Neví to patrně ani jeden z viníků této velké globální krize. Americký prezident Donald Trump podle svých vyjádření nemá tušení, kdy a zda vůbec američtí zástupci zasednou s Íránci k jednacímu stolu. Jak sám s oblibou konstatuje mafiánským stylem u jiných, nemá v ruce karty.

Trump není v pozici, aby si na Teheránu vynutil řešení, ale do obnovení ozbrojeného konfliktu se mu také evidentně nechce. Snížila se i intenzita jeho příspěvků na síti Truth Social, kde dříve vyhrožoval i třeba zničením celé civilizace. Dnes Írán nemusí dělat žádné ústupky, aby bylo příměří prodlouženo. A to se ještě pár hodin před prodloužením Trump dušoval, že se k něčemu takovému nechystá. Nakonec ho prý přemluvil Pákistán – dost pravděpodobně ho však Trump použil jako výmluvu, protože neví, jak z konfliktu ven.

Pro zbytek světa je sledování tohoto chaosu, který nejspíš nikdo neřídí, obzvláště bolestivá zkušenost. Energetická a potažmo ekonomická krize narostla do takových rozměrů, na že na ni svět dlouho nezapomene. Nyní efekt pozorujeme hlavně na čerpacích stanicích, ale může být mnohem hůř – ochromení letecké dopravy a všeobecné zdražování nevyjímaje. Po pandemii a válce na Ukrajině tu máme další generační ekonomickou pohromu.

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál.

Zlatý oblouk za miliardy? Trump čelí nečekanému odporu

Projekt monumentálního „Arc de Trump“ postupuje dál, ale odpor sílí. Proti jsou veřejnost, veteráni i část institucí a kritika zaznívá dokonce i od lidí, které si prezident sám dosadil.

Přečíst článek

Historicky nepopulární prezident

Pohromou je konflikt i pro samotného Donalda Trumpa a Republikánskou stranu. Trump vedl kampaň jako přesvědčený izolacionista, vymezoval se vůči dosavadní zahraniční politice a tvrdil, že nepovede „věčné války“ jako jeho předchůdci. Místo toho se stal prezidentem, který místo zdrženlivosti střílí od boku. To hlavní, co se oproti předchozí americké politice změnilo, je fakt, že Američané jdou do konfliktů nepřipravení.

Trump se nemůže spoléhat ani na podporu svých voličů. Jeho rating byl vzhledem k polarizaci americké společnosti velmi nízký už na začátku, nyní ale stále hledá nové dno. Pohybuje se kolem 35 procent. V této fázi mandátu neměl tak nízkou podporu snad žádný prezident amerických moderních dějin.

Důvody jsou nasnadě. Trumpova politika je jiná, než jakou sliboval. Spojené státy přeskakují z jedné krize do druhé, výsledky se nedostavují – ba naopak. I Američanům vadí vysoké ceny plynu a pohonných hmot. Snad si napříště před volbami vzpomenou na čísla na stojanech u čerpacích stanic a své preference zváží...

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Konec MAGA?

Pokles popularity popularity navíc přichází republikánům nevhod, protože už za pár měsíců se budou konat volby do Kongresu. Nyní je jasné, že podzimní hlasování z velké části poslouží jako referendum o Trumpově administrativě.

Nyní mají republikáni v obou komorách těsnou většinu. Stačí však pár zaváhání a strana převahu mezi zákonodárci ztratí. Írán je chyba, která Trumpa může stát celé jeho prezidentství. Dosud mu v prosazování – velmi podivných – reforem nikdo nestál, bez podpory Kongresu však na nějaké velké změny může rovnou zapomenout. Když už nic jiného, Írán může posloužit jako varování – i republikáni s hroší kůži si musí vyčítat, že nebyli aktivnější a nechávali Trumpovi volnou ruku.

Otázkou je, co aktuální situace udělá s MAGA hnutím, ve kterém se šíří vlna deziluze. Spokojený není ani viceprezident JD Vance, který prý útok na Írán nepodporoval a nyní tráví svůj čas na značkách čekáním, jestli si jeho přítomnost vyžádají Íránci v Islamabádu. Vance doufal, že se stane Trumpovým následníkem. Bude však mít jeho koruna za pár let ještě nějakou cenu?

Lev XIV.

Papež se distancuje od Trumpa. „Debatu s ním vést nechci,“ vzkázal Lev XIV.

Lev XIV. během své cesty po čtyřech afrických zemích vyjádřil lítost nad tím, že jeho projevy si mnozí vyložili jako reakci na kritiku od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu tento týden hlavu katolické církve slovně napadl na sociálních sítích. Papež na palubě letounu mezi Kamerunem a Angolou podle agentury AFP upozornil, že není v jeho zájmu s Trumpem vést jakoukoli další debatu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme