Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Tichý zabiják plic. Češi jsou v jeho odhalení napřed

Tichý zabiják plic. Češi jsou v jeho odhalení napřed
iStock
 nst
nst

Nenápadný kašel, zadýchávání nebo únava. Příznaky, které lidé často podceňují. Za nimi se ale může skrývat vážné onemocnění – plicní fibróza. Lékaři varují, že klíčem k úspěšné léčbě je včasný záchyt. Ten dnes stále častěji umožňuje i vyšetření původně určené pro odhalení rakoviny plic. A Češi ve screeningu udávají tempo.

Plicní fibróza patří mezi závažná onemocnění, o kterých se málo mluví, přesto mohou zkrátit život více než některé formy rakoviny. Lékaři ji často odhalí pozdě, nově ji ale pomáhá zachytit i screening plic. Progresivní formy plicní fibrózy mohou vést k nevratnému poškození plic a postupnému zhoršování plicních funkcí. Pacienti mají omezenou schopnost zvládat běžné denní aktivity. Přesto o plicních fibrózách veřejnost stále ví méně než o jiných závažných plicních onemocněních a jejich příznaky (kašel, dušnost či únava) bývají často zaměňovány za jiné zdravotní potíže nebo přirozený projev vyššího věku.

Karel Hejduk, šéf Národního screeningového centra
video

Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk

Jaké preventivní screeningy mají lidé v Česku k dispozici a proč je důležité je nepodceňovat? Prvním hostem nového podcastu Kód: Longevity byl šéf Národního screeningového centra Karel Hejduk. Vysvětlil, jak screeningové programy fungují, kolik lidí je skutečně využívá a proč mohou včasná vyšetření zachraňovat životy.

Přečíst článek

„Plicní fibrózy patří k onemocněním, u nichž se medicínská závažnost dlouho neodrážela v odpovídající míře pozornosti. Přitom ve skupině kuřáků ve věku 55 až 74 let vidíme podobný podíl lidí s potenciálním plicním nádorem i s potenciální plicní fibrózou, v obou případech zhruba mezi 3 a 4 procenty. O to zásadnější je, aby lidé z této rizikové skupiny přicházeli na vyšetření a nechali si zkontrolovat plicní zdraví včas. Stejně důležité pak je, aby pacient nebyl ztracen mezi jednotlivými stupni péče a aby od začátku úzce spolupracovali radiolog, pneumolog i praktický lékař,“ uvedla prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Včasný záchyt rozhoduje

Včasné odhalení je pro pacienty zásadní. Díky rychlému odeslání do specializovaného pracoviště může být zahájena odpovídající léčba. Nové doporučení pro záchyt intersticiálních abnormalit plic (ILA) při CT vyšetření má pomoci odhalit rizikové pacienty dříve, než se jejich onemocnění zhorší a způsobí trvalé poškození.

Mění přístup Čechů k prevenci. A zachraňuje životy. Příběh Kateřiny Šédové

Kateřina Šédová ví, jak křehké je zdraví. Ve dvaadvaceti jí lékaři diagnostikovali zhoubný nádor. Díky tomu, že poslouchala své tělo, přežila – a od té doby inspiruje ostatní, aby prevenci nepodceňovali. Založila organizaci Loono, která už pomohla desítkám lidí zachytit vážnou nemoc včas. „Kdyby naše práce pomohla jen jednomu člověku, stálo to za to,“ říká Kateřina Šédová, která je jednou z desítky osobností nominovaných na ocenění Impakt Awards by newstream.

Přečíst článek

„Nízkodávkové CT umožňuje zachytit změny na plicích ještě předtím, než se onemocnění klinicky projeví. Pro radiology je proto důležité tyto nálezy systematicky popisovat a správně interpretovat, aby pacient mohl být včas odeslán k dalšímu vyšetření,“ vysvětlil prof. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., primář Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň a předseda Radiologické společnosti ČLS JEP.

Screening přináší nové nálezy

Opožděná diagnostika však i nadále zůstává jednou z největších bariér skutečně účinné péče. Nové doporučení Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) pro záchyt ILA v rámci screeningového programu karcinomu plic proto představuje důležitý posun směrem k dřívějšímu rozpoznání rizikových pacientů.

Probíhající screeningový program využívající nízkodávkové CT, který byl primárně vytvořen pro časný záchyt rakoviny plic, nově přináší také příležitost zachytit další závažná (nejen) plicní onemocnění ještě ve fázi, kdy pacient nemusí mít výrazné příznaky.

Zdeněk Hostomský vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB).

Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský

Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.

Přečíst článek

Z aktuálních dat národního screeningového programu karcinomu plic přitom vyplývá, že z téměř 20 tisíc pacientů, kteří podstoupili vyšetření v období od ledna 2022 do srpna 2025, bylo u 3,1 procenta zjištěno podezření na nález plicní fibrózy. Vedlejší nálezy zároveň nejsou okrajovým problémem. U 72 procent pacientů byl diagnostikován alespoň jeden z vedlejších nálezů.

Čas hraje zásadní roli

Čas je u plicních fibróz klíčový. „Pacient zachycený v časné fázi má výrazně lepší prognózu. Můžeme jej sledovat, včas zahájit léčbu a zpomalit progresi onemocnění. Čas zde hraje zásadní roli,“ uvedla MUDr. Ivana Čierná Peterová, primářka Plicní ambulance a místopředsedkyně výboru České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Včasné rozpoznání plicní fibrózy je pro pacienty klíčové, její progresivní formy výrazně ovlivňují délku života.

Účinná prevence a moderní terapie zlepšují prognózu pacientů s rakovinou prostaty

Účinná prevence a moderní terapie zlepšují prognózu pacientů s rakovinou prostaty

Rakovina prostaty je nejčastějším nádorovým onemocněním českých mužů, její výskyt se za posledních dvacet let ztrojnásobil. V současné době postihuje kolem 80 tisíc pacientů, jejichž průměrný věk je 73 let. Přestože se jedná o závažnou diagnózu, účinná prevence a moderní medicína přinášejí výrazné zlepšení prognózy i kvality života pacientů.

Přečíst článek

Klíčová role praktických lékařů

Spolupráce je podmínkou toho, aby záchyt skutečně vedl k včasné léčbě. Významnou roli v tomto procesu mají také praktičtí lékaři, kteří často bývají těmi, kteří pacienty cíleně oslovují do screeningu, motivují je k zapojení, vysvětlují jeho důležitost a v případě podezření je směřují do další péče.

„Pro primární péči je téma plicních fibróz zatím spíše okrajové a v běžné praxi se o něm stále mluví málo. Pacienti s tímto onemocněním se v ordinaci praktického lékaře zpočátku často jeví jako běžné respirační případy, a právě proto je důležité myslet i na méně časté diagnózy ve chvíli, kdy potíže přetrvávají nebo neodpovídají na standardní léčbu. Včasné rozpoznání podezření a rychlé odeslání pacienta k dalšímu dovyšetření může významně prodloužit dobu, po kterou si zachová kvalitu života,“ dodal MUDr. Norbert Král, přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Pacient se nesmí ztratit v systému

Dobře koordinovaná péče o pacienty s plicními fibrózami nestojí pouze na samotném záchytu, ale především na spolupráci napříč odbornostmi a schopnosti promítnout radiologický nález do dalších kroků v léčbě.

Stejně důležité je dlouhodobé zvyšování informovanosti mezi lékaři i veřejností, aby nepodceňovali nenápadné symptomy a nebáli se řešit přetrvávající dýchací obtíže včas.

„Z pacientského pohledu je velmi důležité, aby cesta k diagnóze nebyla zbytečně dlouhá a nepřehledná. Každé prodlení znamená nejen další nejistotu, ale i čas, kdy se nemoc může dál rozvíjet bez odpovídající péče,“ uvedla Mgr. Petra Adámková.

Česko jde napřed

Česká republika patří mezi první země, které systematicky propojují screening karcinomu plic se záchytem plicních fibróz. Díky tomu je možné onemocnění odhalit dříve, zahájit léčbu a pacientům nabídnout více let kvalitního života.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Karel Hejduk, šéf Národního screeningového centra
video

Screening může zachránit tisíce životů. Přesto ho polovina Čechů stále nevyužívá, říká Karel Hejduk

Přečíst článek

Bez operace, drastických diet i drahých preparátů. Nová léčba obezity míří do Česka

Bez operace, drastických diet i drahých preparátů. Nová léčba obezity míří do Česka
iStock
Newstream & Partner

Bez drastických diet, injekcí i bez operace. Nová studie testuje léčbu obezity pomocí balónu zavedeného do žaludku, který pomáhá omezit příjem jídla.

Češi tloustnou. Obezita patří mezi nejrychleji rostoucí zdravotní problémy současnosti a zasahuje stále větší část populace. Zhubnout a váhu si dlouhodobě udržet se přitom mnoha lidem nedaří ani přes opakované pokusy. Nová mezinárodní studie chce tento začarovaný kruh prolomit. V Česku se do ní zapojila pražská OB klinika, která nyní hledá pacienty pro testování nechirurgické léčby obezity spočívající v zavedení gastrického balónu do žaludku.

„Pro mnoho lidí onemocnění obezitou znamená dlouhodobé a vyčerpávající úsilí o redukci váhy. Tato studie jim dává šanci začít znovu, bezpečně a s odbornou podporou,“ říká primářka OB kliniky Petra Šrámková.

OB Klinika, užito se svolením

Kdo se může hlásit

Program je určen lidem starším 18 let s BMI nad 30, kterým se dlouhodobě nedaří zhubnout nebo si váhu udržet. Podmínkou je vstupní vyšetření, na jehož základě lékaři rozhodnou o zařazení do programu. Pro vybrané účastníky je program včetně zákroku bezplatný. Jeho kapacita je však omezená a klinika předpokládá, že zájem veřejnosti bude velký. 

Češi tloustnou. A s léčbou obezity otálejí

Česko tloustne a problém se stále častěji týká i dětí. Lékaři varují před zdravotními riziky. Přesto lidé s léčbou často otálejí. Třetina ani neví, komu si říct o pomoc.

Přečíst článek

Jak probíhá zákrok

Základem léčby je zavedení gastrického balónu do žaludku. Ten pomáhá navodit pocit sytosti i po menším množství jídla, a tím snižuje celkový kalorický příjem.

Zákrok trvá zhruba 20 minut a probíhá v analgosedaci, tedy bez nutnosti celkové narkózy. Balón zůstává v těle přibližně jeden rok. Podle kliniky se pacienti vracejí do běžného režimu velmi rychle, často během několika dní.

Samotné zavedení balónu ale není jedinou součástí léčby. Účastníci budou po dobu jednoho roku pod dohledem specialistů, kteří jim nastaví jídelníček, zajistí psychologickou podporu a pravidelné kontroly. Právě kombinace zákroku a dlouhodobého vedení má podle lékařů zvýšit šanci, že si pacienti nižší hmotnost udrží.

Maso s chřestem

Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny

Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.

Přečíst článek

Obezita patří mezi nejzávažnější civilizační onemocnění a zvyšuje riziko cukrovky, srdečních chorob nebo vysokého krevního tlaku. Lékaři proto hledají způsoby, jak léčbu zefektivnit a zároveň ji zpřístupnit širšímu okruhu pacientů.

OB klinika je specializované zdravotnické zařízení zaměřené na komplexní léčbu a prevenci onemocnění obezitou a s ní spojených metabolických onemocnění. Nabízí moderní, bezpečné a individuálně přizpůsobené metody účinné léčby pod vedením zkušených odborníků z mnoha oborů.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Špenátový salát

Biohacking: Dáváte si předsevzetí jíst na nový rok lépe? Zkuste nutritariánství

Přečíst článek
Zdraví, wellness, biohacking

Jak si nastavit longevity předsevzetí na další rok? Pomůže náš nový seriál

Přečíst článek

Biohacking: Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den

Jedna chyba po ránu vás může stát energii na celý den
iStock
Alžběta Shejbalová

Pravidelná ranní rutina většinou slouží jako soubor návyků vedoucích k vyšší produktivitě, disciplíně nebo jednoduše lepšímu životu. Co nám ale také může umožnit, je celkově lepší regulace našeho organismu. První hodiny dne představují období, kdy se nastavuje základní fyziologický i mentální tón a jakým způsobem do nich vstupujeme, má dopad na to, jak bude tělo i mysl fungovat po zbytek dne. Jde tedy o vědomé vytvoření podmínek, ve kterých může organismus fungovat předvídatelněji, stabilněji a tak nějak s větší lehkostí.

Po probuzení dochází k přirozenému nárůstu kortizolu, což je stresový hormon, který hraje zásadní roli v cirkadiánním rytmu a ráno slouží k aktivaci organismu. Kortizol zůstává zvýšený dalších cca 30-40 minut a tento proces je fyziologický a žádoucí. Pokud je však první interakcí s okolím stres, informační zahlcení nebo okamžité přepnutí do výkonového režimu, může to vést k vyšší reaktivitě, napětí a kolísání energie, protože kortizol pak zůstává zvýšený déle. Prakticky to znamená, že první minuty dne by měly být co nejméně chaotické. Ponecháme si chvíli bez vnějších podnětů, otevřeme okno, vystavíme se přirozenému světlu a to dá tělu signál, že den začíná postupně, nikoli skokově. Už tato drobná změna má při dlouhodobém opakování výrazný efekt.

Rutina nabízí pocit kontroly

Jedním z důvodů, proč se koncept rutin stal tak populární, jsou benefity námi určené struktury v prostředí, které je jinak fragmentované a nepředvídatelné. Rutina nabízí pocit kontroly nad procesy, které jsou ve skutečnosti komplexní a dlouhodobé, jako je fyzické zdraví, stav psychiky nebo výkonnost. Ranní plán, který funguje pro jednoho člověka, ale nemusí fungovat pro jiného, protože každý organismus má jinou kapacitu, jiný stresový profil i jiné celkové nastavení. Proto si vytváříme rutinu individualizovanou, v kontextu našeho života a možností.

Také to většinou znamená nezačínat s deseti návyky najednou, ale vytvořit si krátkou, realistickou sekvenci, kterou je možné dlouhodobě udržet. I dvě až tři vědomé činnosti mají větší efekt než rozsáhlý plán, který se po týdnu rozpadne, protože neodpovídá realitě. Konzistentní ranní sekvence vytváří stabilní podmínky, ve kterých se organismus může opakovaně naladit podobným způsobem. A tento efekt je kumulativní. Postupně se promítá do stabilnější energie, menších výkyvů během dne, lepší tolerance stresu, efektivnějšího trávení i vyšší mentální jasnosti.

Biohacking: Proč záleží na jediné bakterii víc než na dietě

Střevní mikrobiom je klíčový regulační systém, který propojuje výživu, imunitu i metabolismus. Jeho rovnováha ovlivňuje energii, zánět i psychiku. Správným složením stravy a životním stylem lze podpořit prospěšné bakterie a tím cíleně zlepšit zdraví i celkovou kondici organismu.

Přečíst článek

Světlo, pohyb a práce s pozorností

Z fyziologického hlediska hrají klíčovou roli světlo, pohyb a práce s pozorností. Přirozené denní světlo, ideálně venku během prvních třiceti až šedesáti minut po probuzení, pomáhá synchronizovat cirkadiánní rytmus a zlepšuje kvalitu spánku následující noc. Pokud není možné jít ven, má smysl alespoň pobyt u okna nebo vystavení se silnějšímu slunečnímu světlu. Jako pohyb postačí chůze, lehké protažení nebo krátká aktivace, která nastartuje cirkulaci a sníží pocit ztuhlosti po spánku.

Dlouhé, náročné tréninky nejsou pro většinu lidí ideální hned po probuzení, protože organismus ještě není plně připravený na vysokou zátěž. To platí i pro mozek. Praktickým krokem je posunout první kontakt s obrazovkami alespoň o několik, ideálně desítek minut. Tento čas lze využít pro jednoduché činnosti, které nevyžadují zásadní rozhodování, jako praktickou přípravu na den, snídani, ticho nebo jen klidné postupné probouzení.

Významnou roli hraje i hydratace a načasování příjmu potravy. Po noci dochází k přirozené dehydrataci, která může ovlivnit energii i koncentraci. Sklenice vody krátce po probuzení je jednoduchý, ale efektivní krok, který většina lidí podceňuje. U snídaně je vhodné sledovat vlastní reakce místo slepého následování doporučení. Někomu vyhovuje jíst brzy, jinému později. Složení snídaně by mělo vycházet z kvalitních, minimálně zpracovaných potravin a odpovídat našim individuálním potřebám, ať už jde o lehčí variantu založenou na ovoci, nebo sytější kombinaci s vyšším podílem bílkovin a tuků. Každopádně pokud se rutina stane dalším zdrojem tlaku na výkon, ztrácí svou funkci. Cílem je ponechat si flexibilitu a vnímat rutinu jako rámec, kdy nám taková strategie život pouze ulehčuje a činí lepším.

ampule testosteronu

Biohacking: Nízký testosteron trápí i mladší muže. Rozhoduje životní styl

Testosteron u mužů sice neklesá skokově, ale jeho úbytek začíná dřív, než se běžně předpokládá. Už po třicítce se mohou objevovat únava, pokles libida či ztráta svalové hmoty. Nejde jen o věk, ale především o životní styl – zásadní roli hraje spánek, stres, strava i pohyb. Právě tyto faktory dnes často stojí za hormonální nerovnováhou, která ovlivňuje fyzické i psychické zdraví.

Přečíst článek

Péče o pleť

Biohacking: Nová éra péče o pleť. Kosmetika se zaměřuje na regeneraci buněk

Kosmetický průmysl prošel v posledních desetiletích výraznou transformací v přístupu k péči o pleť. Zatímco dříve dominovaly ingredience zaměřené na agresivní exfoliaci a povrchovou obnovu kůže, současný trend směřuje k podpoře buněčného zdraví a zachování integrity kožní bariéry. Moderní kosmetika se tedy zaměřuje na podporu přirozených regeneračních mechanismů, posílení mikrobiomové rovnováhy a optimalizaci buněčné funkce. Zásadní je také pochopení, že péče o pleť nestojí na jednotlivých produktech, ale na celkovém konzistentním přístupu, který respektuje fyziologické potřeby kůže a minimalizuje nadbytečnou zátěž.

Přečíst článek

Související

Klíčem je pochopení, jak tělo na chlad reaguje a jak vytvořit podmínky pro příjemný a bezpečný pobyt venku i v zimních měsících.

Biohacking: Je vám venku pořád zima? Nebojte, i pocit tepla se dá natrénovat

Přečíst článek
Zdravé vlasy

Biohacking: Restart pro vlasy. Jak vyživit pokožku hlavy a nastartovat růst

Přečíst článek
Zdraví kostí

Biohacking: Kosti nejsou kámen. Jak oživit a posílit jejich přirozenou regeneraci

Přečíst článek
Doporučujeme