Daňové přiznání za rok 2025: méně slev, nové limity a tvrdší kontrola. Na co si dát pozor?
Daňová sezona je v plném proudu a letos přináší víc než jen tradiční povinnost odevzdat „růžový formulář“. Přiznání za rok 2025 odráží změny z posledních let. Omezení některých slev, posun daňových pásem i přísnější pravidla pro bonusy. Zároveň roste tlak na správné vykazování vedlejších příjmů a digitalizaci podání.
Základní termín pro papírové podání připadá na 1. dubna 2026, elektronicky lze přiznání podat do 4. května a s daňovým poradcem až do 1. července. Právě elektronická forma je dnes dominantní, a pro řadu podnikatelů i povinná. „Právě delší lhůta je jedním z důvodů, proč elektronickou formu každoročně využívá stále více poplatníků,“ říká Anna Kevorkyan z portálu JenPráce.cz. OSVČ s datovou schránkou navíc musí podávat výhradně online.
Portál Moje daně nabízí interaktivní formuláře i průvodce, který zjednodušuje vyplnění a kontroluje chyby. Přiznání lze odeslat přes datovou schránku, bankovní identitu nebo Identitu občana a následně sledovat jeho zpracování. Právě kombinace delší lhůty a automatických kontrol dělá z elektronického podání nejbezpečnější variantu.
Povinnost podat přiznání mají tradičně OSVČ, ale také zaměstnanci s vedlejšími příjmy. Platí, že přiznání musí podat každý, kdo měl zdanitelné příjmy nad 50 tisíc korun, případně zaměstnanci s vedlejšími příjmy nad 20 tisíc korun ročně. „Typickou situací je příjem z pronájmu, investic nebo vedlejší živnosti,“ říká Jana Jáčová z UOL Účetnictví. Povinnost se týká i lidí s více zaměstnavateli, příjmy ze zahraničí nebo kapitálového majetku.
Část zaměstnanců se může přiznání vyhnout díky ročnímu zúčtování daně. To ale bylo možné vyřídit jen do poloviny února. „Dodržení termínu je zásadní, pozdější žádost už zaměstnavatel nesmí přijmout,“ upozorňuje daňový poradce Jan Bonaventura z Bredford Consulting.
Letošní novinky
Letošní přiznání přináší několik změn. Nadále platí, že nelze uplatnit slevu na studenta ani školkovné a zpřísnila se pravidla pro slevu na manželku. Základní sleva na poplatníka zůstává na 30 840 korunách. Posunula se ale hranice pro vyšší, 23 procentní sazbu daně, nově až nad 1 676 052 korun, což u části lidí s vyššími příjmy znamená nižší daň než loni. „Daňová úspora může činit až 7 460 korun,“ říká Gabriela Ivanco z Forvis Mazars.
Beze změny zůstává daňové zvýhodnění na děti, ale zpřísňují se podmínky pro získání daňového bonusu. Nově je nutné dosáhnout ročního příjmu alespoň 124 800 korun. Změny se dotýkají i penzijního spoření, ačkoliv maximální odpočet může dosáhnout až 48 tisíc korun, u některých klientů bude kvůli úpravě výpočtu reálný odpočet nižší než dříve.
Finanční správa zároveň zesiluje kontrolu vedlejších příjmů, zejména z investic, pronájmů nebo digitálních platforem. Chyby se přitom opakují. „Lidé zapomínají na vedlejší příjmy nebo chybně uplatňují odpočty,“ upozorňuje Ivanco. Podle Pavla Janečka z Royal Bridge Partners úřady často neuznávají odpočty bez správných potvrzení.
OSVČ by neměly zapomenout ani na navazující povinnosti. Po podání přiznání musí dodat přehledy zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení. Nově navíc platí, že kdo má datovou schránku, musí vůči ČSSZ komunikovat výhradně elektronicky.
Zákon sice umožňuje podat přiznání ještě do pěti pracovních dnů po termínu bez pokuty, ale následně už hrozí sankce a úroky z prodlení. Letos je tak zejména důležité nepodcenit vedlejší příjmy, mít v pořádku podklady a ideálně podat přiznání online.
Ještě na konci komunistické éry v 80. letech bylo Polsko zemí, kde se základní potraviny jako cukr nebo mouka vydávaly na příděl a průměrný Polák si vydělal jen desetinu toho, co lidé v tehdejším západním Německu. O generaci později je situace úplně jiná. Polská ekonomika dnes překonala velikostí Švýcarsko, patří mezi dvacet největších na světě a její roční výkon přesahuje bilion dolarů, tedy více než 21 bilionů korun.
Polský ekonomický zázrak. Jak se z komunistické trosky stala země, která předběhla Švýcarsko
Money
Ještě před pár lety šlo o nástroj pro zkušenější investory. Dnes ETF – burzovně obchodované fondy – rychle pronikají do portfolií běžných Čechů a začínají ukusovat podíl tradičním podílovým fondům.
ETF berou byznys klasickým podílovým fondům. A banky na to reagují
Money
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
