Lukáš Kovanda: Cena benzinu v Česku klesla, nafta naopak zdražuje
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
Také v příštím týdnu bude cena benzínu víceméně stagnovat, zatímco cena nafty dále poroste, o zhruba 30 haléřů na litr. Důvodem je fakt, že topná nafta se v důsledku růstu burzovní ceny zemního plynu v EU stává v běžící topné sezóně stále lákavější alternativou, například v průmyslu. Ceny zemního plynu se dnes v EU obchodují za úrovni odpovídající více než ročnímu maximu, přesahující 47 eur za megawatthodinu. Od svého únorového minima už přidávají zhruba 107 procent. Důvodem je stupňování válečného napětí ve střetu Ukrajiny s Ruskem, obava z nedostatečného zásobení EU po ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu začátkem příštího roku i víkendové odstřižení Rakouska od dodávek plynu ruského podniku Gazprom.
Nebýt této situace kolem plynu, neměly by ceny nafty v ČR důvod k růstu. Vyvíjely by se podobně jako cena benzínu, tedy by i v příštím týdnu stagnovaly. Cena ropy Brent totiž v listopadu vykazuje mírný pokles. Byť jej ovšem z pohledu českého motoristy nežádoucím způsobem kompenzuje oslabení koruny k dolaru, takže výsledkem je „pohyb do strany“, čili stagnace korunové ceny ropy.
Na cenu ropy sice také doléhá rostoucí napětí ve válce na Ukrajině, způsobené tím, že Ukrajina nyní nově využívá americké či britské rakety dlouhého doletu k útokům na cíle na území Ruské federace. Související tlak na růst ceny ropy ale tlumí zase zmírňování napětí na Blízkém východě. Tento týden vyšlo najevo, že Írán zastavuje produkci obohaceného uranu, jejž by nakonec potenciálně mohl využít k výrobě jaderné zbraně. Navíc, čínská ekonomika stále nepodává takový výkon, aby světovou poptávku po ropě razantněji oživila.
Premiér Petr Fiala v neděli v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušané. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Lukáš Kovanda: Kdy budou mít Češi německé výplaty? Zřejmě ani za dalších 35 let
Názory
Platy politiků jsou tradiční rozbuškou vášnivých debat. Přitom jde o banální problém, v němž o peníze vlastně ani nejde. V důsledcích však jde o další narušení důvěry v systém, kterých stále přibývá.
Stanislav Šulc: Platy politiků jsou zástupný problém. Poslanci můžou klidně brát milion a bude to jedno
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.