Česko může získat přes 50 miliard korun z evropského fondu SAFE. Peníze mají posílit armádu, ale část zamíří i do infrastruktury. Schvalování se přitom zdrželo kvůli úpravám nové vlády.

Brusel dal Česku zelenou k čerpání miliard z evropského nástroje SAFE, který slouží hlavně na financování obrany. Ve hře je až 2,06 miliardy eur, tedy zhruba 50 miliard korun. Část peněz dorazí už v nejbližších týdnech.

„Pro Česko Evropská komise přidělila maximální výši půjčky ve výši 2,06 miliardy eur, která zahrnuje počáteční platbu v rámci předběžného financování ve výši 309 milionů eur,“ uvedla Rada EU. Jinými slovy, první stovky milionů eur může stát dostat poměrně rychle, zbytek postupně podle toho, jak budou projekty postupovat.

Peníze mají jít nejen do armády, ale i do dopravy. V plánu jsou například nové tanky Leopard 2A8, nákladní vozy Tatra nebo část výstavby dálnice D11. Právě kombinace vojenských a civilních projektů ale vzbudila během schvalování otázky.

Ukrajina zapojila byznys do obrany. Ruské drony sestřelují soukromé firmy

Zprávy z firem

Na Ukrajině začala fungovat protivzdušná obrana, kterou provozují soukromé podniky. Uvedl to ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, podle nějž bylo tímto způsobem sestřeleno v Charkovské oblasti několik ruských dronů Šáhed a Zala.

ČTK

Přečíst článek

Celý proces se navíc zadrhl po nástupu nové vlády Andreje Babiše. Ta v lednu požádala o úpravy plánů, což vyvolalo zmatek. Podle některých informací se řešilo, kolik peněz Česko vlastně chce, podle jiných šlo spíš o to, jak se finance rozdělí mezi jednotlivé projekty. V zákulisí se mluvilo o snaze přesunout víc peněz na dálnice a ubrat armádě.

I přes tyto komplikace ale plán nakonec prošel. Spolu s Českem dnes uspěla i Francie, která může čerpat výrazně víc – přes 15 miliard eur.

Kyperské předsednictví EU rozhodnutí vítá. „Díky dnešnímu rozhodnutí mohou Česko a Francie získat finanční pomoc v rámci nástroje SAFE. Posílení obranné připravenosti a strategické autonomie EU… jsou klíčové priority,“ řekl kyperský ministr obrany Vasilis Palmas.

Teď přichází praktická část – Evropská komise dokončí smlouvy a začne peníze vyplácet. „První platby dorazí k členským státům v nadcházejících týdnech,“ potvrdila Rada EU.

Miliardy pro Ukrajinu. Brusel chce obejít Orbánovo veto

Politika

Evropská unie hledá způsob, jak dostat peníze na Ukrajinu i bez souhlasu Maďarska. Pomoci mají jiné unijní fondy.

ČTK

Přečíst článek

SAFE mezitím rozdělil obří částky i dalším zemím. Jen v prvních dvou vlnách šlo dohromady o více než 100 miliard eur. Nejvíc si řeklo Polsko, které žádá přes 43 miliard eur.

Jediný, kdo zatím čeká, je Maďarsko. To chce 17,4 miliardy eur, ale jeho žádost Evropská komise stále prověřuje – hlavně kvůli obavám z korupce a netransparentních zakázek.

Pro Česko je ale klíčové, že peníze jsou na cestě. Pokud se projekty rozběhnou podle plánu, půjde o jednu z největších finančních injekcí do obrany i infrastruktury za poslední roky.

Ministerstva chtějí, aby veřejné instituce více nakupovaly lokální potraviny. Myšlenka je správná. Problém je, že přesně totéž už umožňuje zákon několik let. A stejně se nic zásadního nestalo.

Podpora lokálních potravin ve veřejných zakázkách zní jako učebnicový příklad dobré politiky. Čerstvější suroviny, podpora domácích producentů, kratší dodavatelské řetězce i menší ekologická stopa. Těžko hledat argument proti.

A přesto je potřeba si přiznat nepříjemnou realitu: tohle všechno už dávno jde. Zákon umožňuje zohlednit kvalitu i lokální původ od roku 2021. Jenže veřejné instituce dál ve velkém nakupují hlavně podle ceny. 

Inflace zrychlila. Ceny táhnou nahoru energie a pohonné hmoty

Money

Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Zdražily především energie, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.

ČTK

Přečíst článek

Ne proto, že by úředníci nevěděli, co je kvalita. Ale proto, že systém je nastavený tak, že nejnižší cena je nejbezpečnější volba. Je snadno obhajitelná, minimálně napadnutelná a prakticky bezriziková. Jakmile se začne více hodnotit lokálnost nebo kvalita, přibývá nejistota, složitost i prostor pro spory a možná nařčení.

A právě tady se láme celá současná iniciativa. Ministerstva chtějí řešení hledat ve „zdůrazňování“, metodikách a školeních. Jinými slovy: budou vysvětlovat, že něco jde dělat jinak, aniž by změnila důvody, proč se to dnes nedělá. Budou vypadat pro naše lidi hezky. A zároveň utratí peníze za školitele.

Výsledkem je lehce ironická situace. Stát na jedné straně vyzývá k podpoře regionálních producentů, na druhé straně udržuje systém, ve kterém je nejracionálnější koupit to nejlevnější. Klidně z druhého konce Evropy. A pak se snaží tento rozpor řešit osvětou.

Biohacking: Proč záleží na jediné bakterii víc než na dietě

Enjoy

Střevní mikrobiom je klíčový regulační systém, který propojuje výživu, imunitu i metabolismus. Jeho rovnováha ovlivňuje energii, zánět i psychiku. Správným složením stravy a životním stylem lze podpořit prospěšné bakterie a tím cíleně zlepšit zdraví i celkovou kondici organismu.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

To neznamená, že myšlenka je špatná. Naopak. Větší důraz na kvalitu a lokální produkci by mohl mít reálný přínos pro zemědělství, regionální ekonomiku i spotřebitele. Jenže bez změny motivací zůstane všechno u dobře formulovaných doporučení.

Podobný vzorec je vidět i u dalších témat, která ministři otevírají. Od využití českého dřeva až po budoucnost evropských fondů. Správné cíle, ale zatím spíš v rovině deklarací než konkrétních změn.

Pokud se tedy nezmění samotná logika veřejných zakázek, tedy to, co je pro zadavatele skutečně výhodné a bezpečné, bude mít celá iniciativa předvídatelný výsledek. Přibudou metodiky, semináře a tiskové zprávy.

A lokální potraviny? Ty zůstanou přesně tam, kde jsou dnes: v prioritách ministrů, ale jen občas na talířích ve školách a nemocnicích.

Inflace zrychlila. Ceny táhnou nahoru energie a pohonné hmoty

Money

Spotřebitelské ceny v březnu meziročně stouply o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Zdražily především energie, v nichž jsou zahrnuty i pohonné hmoty. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.

ČTK

Přečíst článek