Experi: Česko může dát na obranu 3,5 procenta HDP. Brzdou nejsou peníze, ale politika
Navýšení obranných výdajů na 3,5 procenta HDP je podle expertů ekonomicky zvládnutelné, rozhodující je však politická vůle. Klíčová debata se vede o tom, kolik z peněz půjde přímo na armádu.
Navýšení obranných výdajů až na pět procent HDP do roku 2035, k němuž se zavázali spojenci v NATO, je podle odborníků ekonomicky realizovatelné. Shodují se však, že zásadní překážkou není ekonomika, ale politické rozhodnutí.
Analytici upozorňují, že je nutné rozlišovat mezi 3,5 procenta HDP na tzv. jádrové obranné výdaje a zbývajícími 1,5 procenta na širší, méně přesně vymezené oblasti. „Důležité je rozlišovat jádrové obranné výdaje a další související výdaje,“ uvedl Vojtěch Báhenský. Podle něj jsou právě tyto výdaje „jednoznačně klíčové“.
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Schillerová: Slibovat na obranu více než dvě procenta HDP je nereálné
Politika
Podobně hovoří i Jan Kofroň: „Ve skutečnosti se nejedná o čistých pět procent, ale o kombinaci 3,5 procenta na tvrdé obranné výdaje a dalších 1,5 procenta na poměrně vágně definované oblasti.“ Zbývající část podle něj nepředstavuje zásadní problém, protože ji lze naplnit širším spektrem výdajů.
Státy si podle expertů mohou vyšší výdaje dovolit, znamenalo by to ale kombinaci opatření. Například zvýšení daní, škrty v jiných kapitolách nebo vyšší zadlužení. „Je to realistické i proveditelné… záleží to spíše na politické vůli než na ekonomických dopadech,“ uvedl Matúš Halás.
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo
Zprávy z firem
Diskuse se vede také o tom, jak nové prostředky využít. Část expertů zdůrazňuje potřebu modernizace, investic do techniky a infrastruktury. „Kvůli dlouhodobému podfinancování bude v krátkodobém horizontu dominantní modernizace,“ uvedl Báhenský. Jiní považují za realističtější postupné posilování personálu. „Existují i jiné způsoby, jak budovat obranyschopnost, například investováním do personálu,“ doplnil Halás.
Kofroň zároveň varuje před příliš rychlým růstem výdajů bez odpovídajících změn. „Prudké navýšení je možné, pokud je spojeno s reorganizací,“ uvedl s odkazem na zkušenosti pobaltských zemí.
Česká vláda v současnosti počítá s výdaji na obranu kolem 1,7 procenta HDP. Hranici dvou procent by země překročila pouze v případě započtení dalších výdajů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
