Lukáš Kovanda: Pohonné hmoty jsou dnes dostupnější než v roce 2022. Politické spory ale realitu zjednodušují
Ceny benzínu a nafty v Česku v posledních týdnech rostou a znovu se stávají politickým tématem. Ve srovnání s krizovým obdobím po začátku ruské invaze na Ukrajinu 2022 jsou však při zohlednění mezd pro domácnosti i firmy stále relativně příznivější. Přesto část opozice volá po rychlém snížení spotřební daně – podobně razantní postup ale před čtyřmi lety sama neuplatnila.
Růst cen pohonných hmot v Česku znovu otevírá debatu o tom, zda by stát měl zasáhnout například snížením spotřební daně. Historické srovnání však ukazuje, že současná situace není z hlediska kupní síly domácností tak dramatická, jak by se mohlo zdát.
Podle dat společnosti CCS z 18. března 2026 stál litr benzínu 39,04 koruny a nafty 43,15 koruny. Průměrná cena pohonných hmot tak činila přibližně 41,10 koruny za litr. Při průměrné čisté mzdě 38 680 Kč si dnes může člověk za svůj příjem pořídit zhruba 941 litrů paliva.
Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem dramaticky eskaluje. Po balistických útocích na Rijád zazněla dosud nejtvrdší slova. Pokud Teherán nepřestane, může následovat vojenská odpověď. Region, který se ještě nedávno pokoušel o diplomatické uvolnění vztahů, se ocitá na prahu otevřeného konfliktu s potenciálně globálními dopady.
Blízký východ je na hraně katastrofy. Saúdská Arábie hrozí vojenským zásahem proti Íránu
Politika
Pro srovnání: v březnu 2022, krátce po začátku války na Ukrajině, dosáhly ceny paliv svého tehdejšího vrcholu. Litr benzínu stál 47,26 koruny a nafty 49,41 koruny, v průměru tedy 48,34 koruny. Průměrná čistá mzda tehdy činila 31 869 koruny, což odpovídá zhruba 659 litrům pohonných hmot.
Rozdíl je výrazný, dnes si lze za průměrnou mzdu koupit přibližně o 280 litrů více než tehdy. Pokud by měly být pohonné hmoty vůči příjmům stejně „drahé“ jako v roce 2022, odpovídala by jejich aktuální cena zhruba 58 až 59 korunám za litr.
Takové srovnání ale má svá omezení. Průměrná mzda neodráží situaci všech domácností a zejména nízkopříjmové skupiny mohou zdražování vnímat citlivěji. Ještě výraznější dopady pak mají ceny paliv na firmy, zejména v dopravě či zemědělství, kde tvoří významnou část nákladů.
Nafta jen s limitem a pro cizince dráž. Slovensko přitvrdilo. Podle premiéra Roberta Fica mají nová omezení zastavit nájezdy zejména polských řidičů na slovenské čerpací stanice.
Slovensko omezuje prodej nafty. Chce zastavit palivovou turistiku
Politika
Politickou debatu komplikuje i srovnání reakcí vlád. V roce 2022 kabinet Petra Fialy přistoupil ke snížení spotřební daně až s odstupem několika týdnů, opatření bylo schváleno 6. dubna a začalo platit v červnu. Tehdejší postup byl ovlivněn nejistotou ohledně dalšího vývoje cen energií i dopadů na veřejné finance.
Dnes část opozičních politiků požaduje podobný krok výrazně rychleji, přestože jsou ceny paliv v poměru k příjmům nižší než tehdy. Tento rozdíl v přístupu však odráží i běžnou dynamiku politiky: opozice zpravidla tlačí na okamžitá opatření, zatímco vláda zvažuje širší rozpočtové dopady.
Současná situace tak ukazuje, že ačkoli nominální ceny paliv rostou, jejich reálná dostupnost zůstává ve srovnání s krizovým rokem 2022 příznivější. Debata o případných zásazích státu proto není jen otázkou čísel, ale i politického pohledu na to, kdy a jak má vláda reagovat.
