Česko patří mezi jedenáct zemí světa s nejvyšším podílem ekologického zemědělství. Ekofarmáři zde obhospodařují 17,5 procenta zemědělské půdy, což zemi řadí na deváté místo v Evropě. Přestože ekologické hospodaření dlouhodobě dominuje zejména v horských a podhorských oblastech s převahou travních porostů, v posledních letech výrazně roste podíl orné půdy v bio režimu. Ta dnes tvoří přibližně pětinu ekologicky obhospodařovaných ploch.

S tím souvisí i zvýšená produkce plodin typických pro ekologické zemědělství, mezi něž patří špalda, pohanka či žito. Nabídka v obchodech však podle spotřebitelů stále neodpovídá poptávce. Průzkum realizovaný v rámci projektu Myjsmebio ukázal, že 45 procent Čechů považuje sortiment bio obilovin za nedostatečný.

Chybí know-how

Potenciál pro další rozvoj vidí i Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO. „Každý druhý farmář uvažuje o rozšíření portfolia bio obilovin, ale jen asi pětina plánuje také finalizaci produktů,“ uvádí manažerka svazu Kateřina Urbánková. Podle ní farmáři většinou nemají kapacity ani know-how k výrobě koncových produktů. To však vytváří prostor pro zpracovatele, jako jsou mlýny či pekárny, kteří mohou rozšířit výrobu o bio segment a nabídnout zákazníkům produkty s vyšší přidanou hodnotou. Svaz zároveň připomíná, že certifikace není zásadní překážkou – a farmářům i výrobcům je připraven pomoci.

Člověk lovem ohrožuje tisíce druhů ryb. Sám se ale v online éře stává lovnou zvěří

Zprávy z firem

Přírodní rozmanitost není jen bohatstvím sama o sobě, je i zásadní pro ekonomiku. Lidstvo si už leccos na toto téma dovede spočítat. Jaká je bilance rybolovu a co nám o způsobu zemědělského hospodaření říkají ptáci? Které neblahé důsledky má druhý život v digitálním světě a jak naopak prodloužit život veřejných peněz na podporu ekonomiky? Nejen to se řešilo v podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr z dalších osmi dílů nabízí následující souhrn.

Jaroslav Kramer

Přečíst článek

Z výzkumu dále vyplynulo, že Češi dávají při možnostech přednost bio kvalitě. Nejčastěji nakupují bio pohanku a jáhly, což potvrzuje vzrůstající oblibu tradičních plodin. Podle Urbánkové je však povědomí o jejich skutečné rozmanitosti nedostatečné: „Pouze něco přes třicet procent farmářů hodnotí informovanost veřejnosti jako dostatečnou. Přitom ekologické zemědělství zahrnuje celou škálu plodin – od špaldy přes jáhly až po oves. Zájem posiluje také trend domácího pečení, díky němuž roste poptávka po bio moukách.“

Ekologické zemědělství přitom nestojí jen na absenci chemických postřiků. Je to systém certifikovaný evropskou i národní legislativou, který pracuje s pestrým osevním postupem, důrazem na kvalitu půdy a šetrným přístupem k přírodě. Bioprodukty jsou pravidelně kontrolovány a jasně označeny – v Česku logem biozebry s kódem „CZ-BIO-xxx“, v rámci EU pak symbolem biolistu a informací o původu surovin.

Rostoucí zájem spotřebitelů i chuť farmářů rozšiřovat produkci naznačují, že bio obiloviny mají v Česku před sebou prostor k dalšímu rozvoji. Klíčová však bude osvěta i schopnost zpracovatelského trhu pružně reagovat na nové příležitosti.

Jaká loga se používají k označení biopotravin? Národní značení Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku – ať už výrobu, zpracování, či balení – provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry. Evropské značení Pokud výrobek pochází ze zemí Evropské unie, musí být označen biolistem, číselným kódem kontrolní organizace a také informací o původu surovin. Ten se obvykle uvádí ve formátu „EU“, nebo „mimo EU“ společně s názvem země, ve které byly vyprodukovány všechny použité suroviny.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho můžou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionu korun). Zažádat o kartu lze na speciálních webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše agentura Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu dražší.

„Osoba, která na konci (vízového) procesu, darovala jeden milion dolarů Spojeným státům, je pro zemi významným přínosem,“ stojí podle listu The New York Times na stránkách Trumpcard.gov. „Mohou investovat do Ameriky. A my budeme pokračovat v budování nejlepší ekonomiky na světě“ nebo „Myslím, že lidé budou přicházet do Ameriky, protože budou žít v nejskvělejší zemi na světě“ jsou jedny z dalších prohlášení, které si lze na stránkách přečíst.

Zlaté karty mají nahradit současný vízový program EB-5, který americký kongres schválil v roce 1990 a který je určený investorům či bohatým lidem, píše agentura AP. Tito lidé získávají takzvanou zelenou kartu, pomocí níž mohou trvale přesídlit do USA. „Je to vlastně zelená karta, jen o dost lepší. Mnohem mocnější a silnější,“ řekl Trump ve středu novinářům v Bílém domě. „Tato cesta je obtížná. Musejí to být opravdu skvělí lidé,“ dovysvětlil.

Fed snížil sazby. A naznačil, že další uvolnění je nejisté

Money

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala ve středeční tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.

ČTK, nst

Přečíst článek

Zájem je

O zlatou kartu si podle amerického ministra obchodu Howard Lutnick požádalo v předregistraci zhruba 10 tisíc lidí a ministr očekává další zájemce. „Myslím, že časem, víte, prodáme tisíce těchto karet a vyděláme miliardy a miliardy dolarů,“ řekl Reuters.

Podle Lutnicka vydělávají současní držitelé zelených karet méně peněz než průměrný Američan a častěji tak oni nebo jejich příbuzní pobírají sociální dávku a Trump to podle něho chce změnit. „Takže, stejná víza, ale nyní s těmi nejlepšími lidmi,“ řekl AP a upřesnil, že firmy budou moct koupit více karet, ale každý zaměstnanec bude moct vlastnit pouze jednu.

Podobné vízové programy, které mají přilákat investory, nejsou ve světě ničím neobvyklým, píše AP. Víza pro bohaté nabízejí také Británie, Španělsko, Řecko, Malta, Austrálie, Kanada nebo Itálie. Americké firmy pak podle Trumpa „budou velmi šťastné“. Mezi uchazeči by totiž mohli být čínští, indičtí a francouzští absolventi amerických škol, myslí si podle AP prezident Spojených států.