Loňský rok přinesl solidní růst a silné evropské umístění. Letos však tempo zpomalí. Reálné mzdy porostou pomaleji a domácnosti zůstanou opatrné. Navíc se projeví negativní dopady cel.
Česká ekonomika loni přidala solidních 2,5 procenta, jak v pátek uvedl Český statistický úřad. To by ji řadilo – vyjdeme-li z údajů agentury Bloomberg a Mezinárodního měnového fondu – na deváté místo v žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik EU, za Irsko, Maltu, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litvu a Španělsko. V celé Evropě by se pak ocitla na dvanáctém místě, když by se před ní umístily ještě navíc Kosovo, Albánie a Severní Makedonie.
Česká ekonomika má za sebou nejsilnější růst od roku 2022
Česká ekonomika loni stoupla podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Jde o téměř dvojnásobný růst ve srovnání s rokem 2024, kdy růst hrubého domácího produktu (HDP) činil 1,3 procenta. Loňský růst je také nejvyšší od roku 2022. Ve čtvrtém čtvrtletí 2025 vzrostl HDP meziročně o 2,4 procenta a mezičtvrtletně o 0,5 procenta.
Tahounem české ekonomiky byla loni spotřeba domácností, kterou poháněl růst reálných mezd, jenž se za celý rok 2025 přiblížil k pětiprocentní úrovni. Přitom české domácnosti měly prostor svou spotřebu ještě navýšit, neboť jejich míra úspor zůstala poměrně vysoká. Za první tři čtvrtletí loňska v průměru přesáhla 18 procent, zatímco v roce 2019 činila necelých 12 procent.
Domácnosti tedy stále neutrácejí tak velkou část svých prostředků, které mají pro utrácení k dispozici. V porovnání s rokem 2019 uspoří průměrně o více než padesát procent více. Důvodem jsou změněné vzorce spotřebního chování po covidu, obava z možného dalšího výrazného nárůstu inflace či snaha spořením „dohnat“ to, co předešlá etapa vysoké inflace vzala, a konečně zrušení zdanění na bázi superhrubé mzdy z roku 2020, které od roku 2021 nechává v kapsách více peněz zejména vysokopříjmovým domácnostem s obecně vyšším sklonem k úsporám.
Letos přijde zpomalení
V letošním roce růst česká ekonomika zpomalí na 2,4 procenta, když poměrně vysoká míra úspor domácností víceméně přetrvá. Reálné mzdy přitom již z důvodu vyšší základny meziročního srovnání porostou pomaleji než loni, o 3,5 procenta, což se projeví utlumenějším růstem spotřeby domácností.
Zahraniční obchod bude negativněji než loni poznamenán zaváděním cel v roce 2025, protože už opadne například s ním související efekt předzásobení americké ekonomiky, který neblahý dopad cel i v ČR loni částečně tlumil.
Česká republika zůstává čistým příjemcem evropských peněz. Loni získala téměř 78 miliard korun navíc. Je to ale méně, než rok předtím. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje přísnější dohled nad čerpáním evropských peněz.
Pražské hotely znovu vydělávají a investoři jsou aktivní. Část zahraničních fondů se ale blíží ke konci investičního horizontu, zatímco český kapitál má chuť dál nakupovat. Rok 2026 může naznačit další směr trhu.
Česká republika loni zaznamenala historicky nejvyšší počet turistů, přijelo jich cca 24,4 milionu, čímž poprvé překonala předcovidový rok 2019. Přestože obsazenost pražských hotelů se zatím plně nevrátila na tehdejší úroveň, klíčovým faktorem je výrazný růst cen.
Průměrná denní sazba v Praze letos dosahuje zhruba 116 eur, zatímco v roce 2019 činila 93 eur. Díky tomu je příjem na pokoj přibližně o 15 eur vyšší než před pandemií. „Z pohledu výnosu na pokoj jsme úrovně z předcovidových let již výrazně překonali,“ potvrzuje David Sajner, investment director společnosti Savills.
Trh s komerčními nemovitostmi loni dosáhl absolutního rekordu
Celkový objem transakcí na trhu komerčních nemovitostí v roce 2025 dosáhl rekordních 4,2 miliardy eur. Vyplývá to z dat poradenské společnosti Cushman & Wakefield. Je to víc než dvojnásobný meziroční nárůst. Je to absolutní rekord tuzemského investičního trhu.
Hotelový trh byl v letech 2020 až 2024 podle něj téměř zamrzlý. V celé České republice se za toto období prodalo pouze 18 hotelů v hodnotě 339 milionů eur. Obrat přinesl až rok 2025, kdy se zobchodovalo 11 hotelů za zhruba 628 milionů eur, což je objem vyšší než v roce 2019 a téměř dvojnásobek hodnoty transakcí za předchozích pět let dohromady.
Největší část investic připadla na několik klíčových akvizic v centru města, včetně hotelů Hilton Prague, Four Seasons Prague a Hotel Diplomat. Praha tak tvořila dominantní část celkového hotelového investičního objemu v České republice.
Kdo dnes vlastní pražské hotely
Mění se i majetková struktura pražských hotelů, která je dnes výrazně pestřejší než před pěti až sedmi lety. Zatímco tehdy byly klíčové hotelové objekty často v rukou zahraničních fondů a institucionálních investorů, stále výrazněji se prosazují velké české realitní skupiny. „Nejaktivnějším hráčem byla loni společnost PPF Real Estate, která realizovala tři akvizice. Dále nakupovaly fondy Patria, Conseq a Amundi. Z našeho pohledu se jednalo především o rozšíření portfolia o další investiční aktivum,“ říká Sajner.
Vedle těchto hráčů se na trhu uplatňuje také rodinný kapitál a soukromí investoři, kteří hotely vnímají jako stabilní dlouhodobé aktivum.
Swissôtel otevřel první hotel v Česku. A Praze se vyhnul
Prémiová hotelová značka Swissôtel vstoupila na český trh. Nevybrala si ale Prahu ani horské resorty – svůj první hotel v Česku otevřela v Mariánských Lázních. Nejde o klasický „spa hotel“, ale spíš o mix lázeňství, moderního wellness a městského hotelu vyšší kategorie.
Proč jsou aktivnější Češi než zahraniční fondy? Zahraniční investoři dnes častěji upřednostňují metropole západní a jižní Evropy, kde byl růst hotelových výnosů rychlejší než v Praze. „Zahraniční kapitál porovnává investiční příležitosti napříč celou Evropou a v tomto širším kontextu může český trh působit relativně draze,“ vysvětluje Jakub Stanislav, vedoucí oddělení investičních nemovitostí CBRE v České republice.
Naopak čeští investoři vnímají Prahu jako domácí, stabilní a dlouhodobě prověřený trh, na němž dokážou lépe pracovat s lokálními riziky i provozními detaily.
Jaké hotely se ještě mohou dostat na trh
Podle společnosti Savills je nabídka kvalitních hotelů na trhu stále relativně dostatečná, zatímco CBRE upozorňuje, že největší a nejatraktivnější transakce již proběhly.
Obecně lze očekávat, že se na trhu budou objevovat především hotely vlastněné zahraničními fondy, které se blíží ke konci svého obvyklého investičního horizontu v délce sedmi až deseti let. Zájem investorů se může soustředit také na objekty vyžadující rekonstrukci nebo tzv. repositioning, tedy změnu konceptu či značky s cílem dalšího růstu výnosů. Potenciál nabízejí rovněž hotely v širším centru Prahy, kde je stále prostor pro růst cen i provozní výkonnosti.
Kellnerová, Strnad, Lapčík: Prémiové pražské nemovitosti se vracejí do českých rukou
Trinity Banking Group finančníka Radomíra Lapčíka kupuje za 7,25 miliardy korun celý kancelářský kampus Riverside Karlín, jeden z nejvýraznějších moderních areálů v metropoli. Jde o největší akvizici Trinity v Praze a další důkaz, že prémiové české nemovitosti se po letech opět vracejí do domácích rukou, zní z trhu.
Analytici se dále shodují, že hotelový sektor v Praze čeká stabilní, nikoli přehřátý vývoj. Provozní výkonnost by měla dále růst díky kombinaci vyšší obsazenosti a pokračujícího růstu cen, zatímco výnosy u špičkových hotelů v centru města zůstanou spíše stabilní.
„K výraznému objemu prodejů došlo v roce 2025 a k několika dalším hotelovým transakcím by mělo dojít ještě v roce 2026. Neočekáváme však plošnou vlnu odchodů zahraničních fondů, protože hotelový sektor v Praze zůstává pro mezinárodní kapitál nadále velmi atraktivní,“ dodává Stanislav.
Podle něj lze zároveň očekávat pokračující růst provozní výkonnosti hotelů. Omezená výstavba nových hotelů v Praze by měla i nadále podporovat růst hodnoty hotelových nemovitostí a jejich cenový vývoj.
Renáta Kellnerová rozšíří hotelové impérium. PPF Real Estate může koupit pražský hotel Diplomat
Společnost PPF Real Estate může koupit hotel Diplomat v pražských Dejvicích. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval v tiskové zprávě. PPF hotel kupuje od thajské firmy Rabbit Holdings. Investiční skupina PPF, kterou vlastní Renáta Kellnerová s dcerami, za hotel zaplatí 73 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun.
Čeští investoři získali dvě klíčové budovy na Václavském náměstí a odborníci mluví o začátku nové vlny, která může přepsat vlastnickou mapu centra města.
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Kraj opět odkládá koupi Ještědu. Peníze má, smlouvu ne
Kdo chce jíst zdravě, k doporučením kvalitního jídla se snadno dostane. Často to ale vyžaduje disciplínu a odhodlání. Oxfordští vědci však přišli na to, že celospolečenské zlepšení může nastat i bez silné vůle spotřebitele. Stačila by vůle výrobců, kteří by drobnou změnou postupů udělali velký posun.
Výzkumníci z oxfordské univerzity přišli na způsob, jak výrazně zlepšit kvalitu potravin, aby méně zatěžovala zdraví konzumentů. Je obecně známo, co bychom měli dělat – nejíst zpracované výrobky, omezit červené maso, vyhnout se sladkým nápojům, jist zeleninu několikrát denně... Než se ale společnost k něčemu takovému odhodlá, trvá to pěkně dlouho.
Aktuálně publikovaná studie je zajímavá v tom, že spotřebitelé vůbec nemusí měnit své návyky. Benefity se k nim dostanou automaticky. Bez uskromňování, bez cvičení. Zázrak! Klíčovou přísadou je v tomto případě sůl, která výrazně přispívá ke kardiovaskulárním chorobám.
Biohacking: Největší fígl longevity? Přestat jíst věci z továrny
Strava je jedním z hlavních signálů, kterým má organismus možnost vyhodnocovat své prostředí. Sděluje totiž informace o dostupnosti zdrojů, bezpečí prostředí, celkové stabilitě a dlouhodobé udržitelnosti. A z hlediska longevity se sčítá, jaký signál tělo dostává opakovaně, den za dnem, v průběhu let.
„Na rozdíl od individuálních doporučení ohledně stravování, která mohou být obtížně realizovatelná, je snížení obsahu soli prostřednictvím úpravy složení průmyslově vyráběných produktů strategií pro celou populaci, která nevyžaduje žádné kroky ze strany spotřebitelů,“ uvádí autorka studie Lauren Bandyová s tím, že Světová zdravotnická organizace (WHO) omezení soli uznává jako jeden z nejefektivnějších prostředků.
Stačí drobná úprava
Ve Velké Británii už téměř dva roky mají doporučení, kolik soli do potravin přidávat. Seznam zahrnuje 108 kategorií běžně konzumovaných jídel, od chleba po rychlé občerstvení. Háček je v tom, že doporučení jsou dobrovolná a výrobci se jimi nemusí řídit. To je škoda pro lidi a potažmo i zdravotní systém. Nebavíme se přitom o nějaké drastické obměně průmyslových receptů. Doporučení mluví o snížení obsahu soli o 17,5 procent, tedy z 6,1 na 4,9 gramu denně. Doporučení WHO je pět gramů denně.
Na Nuffield Department of Primary Care Health Sciences přišli na to, že kdyby se doporučení dodržovala, zdravotní benefity by byly velmi výrazné. V horizontu dvaceti let by bylo o více než 100 tisíc méně infarktů, srdečních chorob nebo 25 tisíc mrtvic. Naopak by Britům přibylo přes 240 tisíc let kvalitního života. To všechno by mělo i společenský rozměr, ve zdravotnictví by každá generace ušetřila miliardu liber.
Biohacking: Pozdní snídaně? Vědci ji spojují s vyšším rizikem nemocí i smrti
Nová studie publikovaná v září 2025 přináší dosud nejkomplexnější pohled na to, jak se časování jídel u starších dospělých mění v průběhu let a jak souvisí s morbiditou, genetickými predispozicemi a dlouhodobou mortalitou. Výzkum, který probíhal více než třicet let na rozsáhlém vzorku starších dospělých, ukazuje, že denní rozvržení příjmu potravy úzce odráží fyzické i psychické zdraví a jeho změny mohou sloužit jako hodnotný ukazatel biologického stavu organismu.
Čtenář si nyní může říci, že tato zkušenost není pro českého spotřebitele relevantní. Vždyť Britové jsou milovníci polotovarů a balených jídel. Opak je ale pravdou. Právě Češi by měli zbystřit, protože patří mezi nadprůměrné konzumenty soli v Evropě. Podle dat z roku 2024 Čech průměrně sní 13,4 gramů soli, přičemž výrazně více solí muži než ženy, ale i ty si slaných potravin dopřávají výrazně více, než dle zmíněných britských doporučení.
Z analýzy vyplývá, že až 80 procent požívané soli pochází ze zpracovaných potravin. Omezení soli v potravinářském průmyslu nebo i v restauracích by tak bylo bezbolestnou cestou ke zlepšení naší nelichotivé pověsti. Na zlepšení situace tlačí i stát.
Odměnou by bylo méně úmrtí i delší doba dožití v aktivním stavu, stejně tak úspory ve zdravotním systému – podobně jako v britském případě. V Česku nadále platí, že kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou smrti, jsou zodpovědné za zhruba 40 procent veškerých úmrtí.
Takže potravináři, zvažte to. Zachráníte životy a pomůžete zdravotnictví, které bude v budoucnu dost možná pod tlakem i bez nadměrného solení.
Biohacking: Chcete ostřejší mysl? Běhejte, jezte ryby a dobře spěte
Kognitivní funkce představují komplexní soubor procesů, které umožňují získávat a zpracovávat informace, učit se, pamatovat si, plánovat a rozhodovat se v kontextu proměnlivého prostředí. Jejich úroveň není určena pouze genetickou výbavou, ale je výsledkem složité interakce biologických mechanismů a zkušeností získávaných během života. Klíčovým aspektem jejich dynamiky je neuroplasticita - schopnost nervového systému kontinuálně přizpůsobovat svou strukturu a funkci v reakci na měnící se venkovní podmínky.
Moderátorka Sara Polak si do podcastu Dobré společnosti pozvala Petra Máru. Ten už přes dvacet let přibližuje české veřejnosti svět technologií, a upozorňuje na jejich praktický dopad a význam pro osobní rozvoj. Jako influencer, školitel a podcaster se stal průvodcem pro ty, kteří chtějí porozumět digitální budoucnosti. Petr Mára bude na říjnové konferenci Good Company Circle hovořit o tom, jaký dopad má na lidstvo dlouhověkost a technologická propojenost.
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Lukáš Kovanda: Češi odmítají pohyb. Obezita a „nemoci z pohodlnosti“ je vyjdou dráž než covid
