Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Sázka na odvahu vyšla. Restaurace 420 Radka Kašpárka servíruje vzpomínky na dětství

Sázka na odvahu vyšla. Restaurace 420 Radka Kašpárka servíruje vzpomínky na dětství
Archiv 420, užito se svolením
Petra Martínková

Kdysi se věřilo, že Staroměstské náměstí střeží duch staré Prahy. Města vzdělanců, hospodských vypravěčů a alchymistů, kteří dokázali z obyčejných věcí vykouzlit zázraky. Dnes je těžké ho mezi davy turistů zahlédnout. Přesto tam stále je. Najdete ho hned naproti orloji – v restauraci „420“ michelinského šéfkuchaře Radka Kašpárka.

Pod nebem plným skleněných vlaštovek tu místní kuchaři, podobně jako staří alchymisté, dokazují, že i z těch nejobyčejnějších surovin lze vytvořit něco výjimečného.

České recepty staré babiččiny kuchyně pod jejich rukama dostávají nový život. Takový, který ctí a oslavuje minulost, ale nežije z ní. Takový, který v sobě snoubí příjemnou nostalgii vzpomínek na dětství s moderní gastronomií světové úrovně.

Aby ale nedošlo k mýlce, Čtyřistadvacítka Radka Kašpárka a Marka Kominka navzdory své adrese, ocenění Michelin Guide a kuchařskému renomé, rozhodně není snobským místem pro turisty ani škrobeným a okázalým fine diningem s astronomickými cenami.

Naopak. Je to místo překvapivě civilní a přívětivé, stejně jako cenově dostupné. Místo, které si navzdory své prestižní adrese zachovalo schopnost dát českým hostům najevo, že jsou tady doma.

+420 – tam, kde se hmota mění na zážitek

Ten přechod ze Staroměstského náměstí do restaurace, která nese jméno po české telefonní předvolbě, je vlastně trochu magický. Stojíte v epicentru turismu a máte dojem, že davem orlojechtivých návštěvníků snad nikdy neprojdete. Když to dokážete, dostane se vám nečekané odměny.

Čas a prostor se promění a vy se ocitnete ve skoro až chrámovém atriu Domu U Červené lišky. Pod prosklenou střechou se tu vznášejí stovky skleněných vlaštovek a barokní niky i historie doplněná moderními prvky vytvářejí zvláštní, téměř kouzelnou atmosféru – zvlášť pokud tu jste po setmění.

Dole, ve sklepě ze 14. století, se pak odehrává ještě jiná magie. Právě tady se totiž skrývá srdce podniku – vlastní řeznictví, kde se udí a zraje maso pro restauraci, a pekárna, odkud se line vůně čerstvého chleba. Tady se hmota mění v zážitek.

Radek Kašpárek

Michelinský kuchař Kašpárek: Přál bych si, aby Češi neřešili jen cenu jídla

Field je jedním ze dvou tuzemských podniků, které si vyvařily prestižní Michelinskou hvězdu. Jeho spolumajitel, Radek Kašpárek, známý též z televizní soutěže MasterChef v prosinci otevřel novou restauraci přímo na Staroměstském náměstí. Jak vidí tuzemskou gastronomii a chce pro 420 získat Michelinskou hvězdu?

Přečíst článek

Celkovou atmosféru podniku navíc umocňuje i zdejší servis, který umí perfektně vyvážit profesionalitu, srdečnost a přirozenou pozornost a dát vám pocit, že přesně sem patříte.

Jako by někdo vzal vaše nejhezčí vzpomínky a dovedl je k dokonalosti

Stejně jako prostor propojuje minulost se současností, dělá to i zdejší kuchyně. Ostatně právě ona je hlavním důvodem, proč do 420 zajít. Jak Radek Kašpárek při otevření avizoval, zdejší menu má vzdávat poctu prvorepublikovým či ještě starším chutím. A daří se mu to mimořádně dobře!

Nejenže zdejší pokrmy dokážou vyvolat důvěrný pocit nedělního rodinného oběda u babičky, ale zároveň překvapí delikátností, hloubkou a intenzitou. Chuť jídel je mile a domácky známá, a přesto jiná – silnější, promyšlenější a podmanivá. Jako by někdo vzal vaše nejhezčí vzpomínky a dovedl je k dokonalosti.

Ceviche z čerstvého tuňáka s jalapeño omáčkou, paprikou, cherry rajčaty, červenou cibulí, koriandrem a dýňovými semínky. Chuťově krásně svěží, intenzivní a lehce pikantní.

RECENZE: Vinohradská Eleven páruje jedenáct jídel s koktejly, které berou dech

Vinohradská restaurace Eleven patří k nejzajímavějším novým podnikům v Praze. Sází na atmosféru, sezónní menu a drinky namíchané přesně k jednotlivým chodům. Výsledkem je zážitkový podnik, který působí intimně, promyšleně a přitom překvapivě nenuceně.

Přečíst článek

Stavit se sem můžete na rychlé polední menu, ale také na velký oběd nebo večeři s výběrem z à la carte. Přestože jste v samém srdci Prahy, ceny zůstávají překvapivě při zemi. Jídlo z obědové nabídky vyjde na necelých 300 korun, hlavní chody ze stálého lístku se většinou pohybují kolem pětistovky. Na tak prestižní adresu a špičkovou gastronomii je to víc než příjemné překvapení.

Kdyby se servíroval les…

Menu Čtyřistadvacítky je zemité a dává to na odiv. Nesnaží se českou kuchyni uměle „zjemňovat“ nebo ji schovávat za něco, čím není. Naopak. Recepty hrdě staví na tradičních českých surovinách, jejichž intenzivní chutě nechává vyniknout.

Tak třeba marinovaný pstruh s nakládanou okurkou, lučinou a jablečnou zálivkou z předkrmového menu chuťově připomíná podvečerní zahradu na konci léta. Jemná až máslová chuť čerstvé ryby s jablky a krémovou lučinou vytváří kombinaci, která je současně svěží, lehoučká a tak příjemná, že se po posledním soustu přistihnete, jak přemýšlíte, zda si ho neobjednat ještě jednou.

Vejce s rybím salátem

Sekaná z králíka, vajíčko s rybím salátem a single dinners. Nový podnik Biskup od Ambiente je domácký a nečekaně návykový

Když jsem byla malá, můj děda - gurmán a požitkář - mě naučil, že nejlepší část kuřete je biskup. Lapidárně řečeno zadek. Taková ta křupavá, šťavnatá část, na kterou se většina lidí dívá skrz prsty, ale znalci ji milují. Od té doby mám biskupa spojeného s něčím dost neobvyklým, ale hodně dobrým. Když před pár dny na rohu ulic Dlouhá a Hradební otevřela skupina Ambiente svůj nový podnik Biskup, nemohla jsem odolat. Jejich Biskup je přesně takový, jako ona výše zmíněná část kuřete - dost neobvyklý a hodně dobrý.

Přečíst článek

Pečené houby s kmínem, nakládanými liškami a vejcem zase sázejí na plnou chuť, příjemně oživenou lehkou nakyslostí nakládaných lišek. Vařené vejce dodá celému pokrmu jemnost a jistou krémovost, kmín pak všechno propojí do harmonického celku a nenápadně připomene, jak málo někdy stačí k dokonalosti. Kdyby se dal na briošce servírovat podzimní les, chutnal by právě takhle.

Z hlavních jídel doporučujeme vyzkoušet konfitovaného králíka s krupicovým knedlíkem, mrkví a intenzivní smetanovo-zeleninovou omáčkou. Silné, zemité, lehce drsné, a přitom nesmírně elegantní jídlo, které vás v mžiku přenese k dlouhému nedělnímu obědu na moravském nebo francouzském venkově.

Alpy tě ohromí, ale tohle tě dojme

Skvělou volbou je i hodně netradiční segedín – s troškou nakládaného zelí, špekem a bramborovými haluškami. Ano, čtete dobře, segedín. Pravda, servírovat „obyčejné“ jídlo dávných školních jídelen, které část lidí miluje a druhá část nesnáší, chce určitou dávku sebevědomí. Ve 420 se ale tahle sázka na odvahu vyplácí vrchovatě. Ti, kdo mají slavný maďarský guláš rádi, budou po prvním soustu beznadějně ztraceni.

Pro ty, kdo segedínu neholdují, je tu třeba jehněčí roláda, ve které se krásně potkává šťavnaté maso s lehce oříškovou chutí grilovaných kapustiček, nebo pečený siven s paprikovou tarhoňou, mangoldem a vinnou omáčkou, který připomíná to nejlepší ze staré středoevropské kuchyně.

Signature dish bistra Kubistro

Jediná kubánská restaurace v Praze láká na exotiku i šéfkuchaře, který vařil pro Rolling Stones

V Kubistru nečekejte mexickou pálivost ani turistickou karikaturu Kuby. Tohle vršovické bistro sází na tropické suroviny typické pro kubánskou a karibskou kuchyni, poctivě připravené maso a rum. Na talíři tu najdete „staré hadry“, „smaženou krávu“ i mořské plody s chorizem. A celé to chutná neskutečně, píše v novém díle seriálu Foodstream Petra Martínková.

Přečíst článek

A pak je tu smažené kuře s bramborovou kaší, hlávkovým salátem a špekem. Při jeho ochutnání se člověku vkrádá do hlavy slavná filmová citace: „Alpy tě ohromí, Karle, ale tohle, to tě dojme.“ Tím je ke kuřeti, které je mimochodem chuťově dokonalé, asi řečeno vše podstatné.

O zdejších dezertech, koláčcích a koblihách překypujících meruňkovou marmeládou by se dal napsat samostatný článek. O tom ale až příště. Protože příště určitě bude. 420 je totiž místem, kvůli kterému se znovu a znovu vyplatí zajít si „domů“, na Staromák.

Sober Bar

Sober Bar bude český unikát. Praha už brzy otevře první čistě nealkoholický bar

V Italské ulici, pár kroků od pražského náměstí Míru, už za pár týdnů otevře český unikát – první čistě nealkoholický bar Sober Bar. Nabídne špičkové nealkoholické spirity, čepovaná piva a pivní speciály, vína z Itálie a Španělska i nejoblíbenější koktejly. Všechno kompletně bez alkoholu.

Přečíst článek

Sledujte Foodstream

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Ceviche z čerstvého tuňáka s jalapeño omáčkou, paprikou, cherry rajčaty, červenou cibulí, koriandrem a dýňovými semínky. Chuťově krásně svěží, intenzivní a lehce pikantní.

RECENZE: Vinohradská Eleven páruje jedenáct jídel s koktejly, které berou dech

Přečíst článek
Proteinové pudinky, proteinové bio chipsy, proteinové šunky a jogurty

Sacharidy jako nepřítel, high protein jako spasitel a nebezpečný meloun. Doktorka potravin boří mýty, kterým možná věříte i vy

Přečíst článek
Humr s restovanou zeleninou

Kulinární gentrifikace: Jak se z jídel chudých staly luxusní delikatesy a kde je v Praze ochutnat?

Přečíst článek

Kovanda vysvětluje investice: Časový test, dividendy a daňové pasti investorů

Natálie Mužíková

Investoři často řeší, do jaké akcie investovat. Mnohem méně pozornosti ale věnují tomu, kolik jim z výnosu nakonec ukrojí stát. Šestý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, jak funguje časový test, proč mohou být dividendy překvapivě nevýhodné a jaké legální možnosti daňové optimalizace mají běžní investoři.

Zatímco v minulém díle s moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírali ukazatele jako P/E, EV/EBITDA nebo ROA, tentokrát se hlavní ekonom Trinity Bank zaměřil na daně a jejich dopad na dlouhodobé investiční výsledky.

Časový test: Největší daňová výhoda českých investorů

Jedním z největších benefitů, které čeští investoři mají, je takzvaný časový test. Ten umožňuje prodat investici se ziskem bez nutnosti platit daň z příjmu, pokud ji investor držel dostatečně dlouho. V současnosti činí časový test u akcií i kryptoměn tři roky.

Pokud tedy investor nakoupí akcii za 100 dolarů a po více než třech letech ji prodá za 200 dolarů, zisk ve výši 100 dolarů už dani nepodléhá. „Když akcii držíte déle než tři roky, zisk z jejího prodeje vůbec nedaníte,“ vysvětluje Lukáš Kovanda. Vedle časového testu existuje také takzvaný hodnotový test. Pokud celkový objem prodejů cenných papírů za rok nepřekročí 100 tisíc korun, mohou být od daně osvobozeni i investoři, kteří tříletou lhůtu nesplní.

Podle Kovandy ale časový test není jen daňová úleva. Funguje také jako psychologická kotva, která investory motivuje k dlouhodobému přemýšlení a brání unáhleným prodejům během krátkodobých výkyvů trhu.

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Přečíst článek

Pozor na dividendy: Brzda složeného úročení?

Zatímco u růstu ceny akcií se díky časovému testu můžete daním úplně vyhnout, u dividend je situace jiná. Dividendy se zdaňují průběžně už ve chvíli, kdy je investor obdrží.

U českých akcií, například u ČEZ nebo Komerční banky, je proces poměrně jednoduchý. Firma vyplatí dividendu už po odečtení patnáctiprocentní srážkové daně a investor ji zpravidla nemusí uvádět do daňového přiznání. Složitější situace nastává u zahraničních titulů. „Pokud držíte americké akcie, tamní základní daň z dividend je 30 procent. Ve Švýcarsku dokonce 35 procent,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.

Právě zde vstupuje do hry problematika dvojího zdanění. Aby investor neplatil daň ze stejného příjmu dvakrát, existují mezi státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění. U amerických akcií proto většina investorů využívá formulář W-8BEN, díky kterému se srážková daň snižuje na 15 procent.

ACC nebo DIS? Nenápadné rozhodnutí, které může stát tisíce

Daně podle Kovandy ovlivňují i výběr samotného investičního produktu. Zatímco distribuční ETF (DIS) dividendy pravidelně vyplácejí investorům na účet, akumulační ETF (ACC) je automaticky reinvestují zpět do fondu.

Právě průběžné zdanění dividend může v dlouhém horizontu brzdit sílu složeného úročení. Peníze, které stát každý rok ukrojí na dani, už totiž dál nepracují a nevytvářejí další výnos. „Pokud investor nepotřebuje pravidelný příjem, bývají akumulační fondy často efektivnější variantou,“ vysvětluje ekonom.

Distribuční fondy mají své místo především u investorů, kteří chtějí z portfolia čerpat průběžný příjem. Pro dlouhodobé budování majetku ale mohou být z daňového pohledu méně výhodné.

Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: P/E, EBITDA nebo ROA? Jak spočítat skutečnou hodnotu akcie

Jedna akcie může stát pár dolarů nebo tisíce. Sama o sobě ale investorovi téměř nic neřekne o hodnotě firmy. Pátý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, proč je důležitější sledovat tržní kapitalizaci, ukazatel P/E nebo zadlužení firmy než samotnou cenu akcie.

Přečíst článek

Daňová optimalizace: Kdy se vyplatí prodat ztrátu

Daně lze v některých případech legálně optimalizovat. Pokud během roku realizujete zisk z prodeje akcií, které nesplňují časový test, můžete si daňový základ snížit prodejem ztrátových pozic. Tento postup se označuje jako tax loss harvesting.

Podle Lukáše Kovandy je ale potřeba dávat pozor na několik pravidel. „Nemá smysl započítávat ztrátu z investice, která už je mimo daňový systém,“ upozorňuje ekonom. Stejně tak nelze automaticky kombinovat různé druhy aktiv. Zisk z kryptoměn nelze započítat proti ztrátě z akcií.

Co bude dál

Celý šestý díl si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na platformách Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.

Seriál Kovanda vysvětluje investice si nyní dává krátkou letní pauzu. Během ní si ale můžete připomenout všech pět předchozích epizod, které se věnovaly základům investování, shortování, dividendám, finančním výkazům i investičním ukazatelům. Po prázdninách se seriál vrátí s dalšími tématy ze světa investic, financí a ekonomiky.

Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii

P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.

Přečíst článek

Související

Lukáš Kovanda
video

Kovanda vysvětluje investice: Pasivní příjem z akcií? Dividendy lákají, ale mají svá pravidla

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Babišova Tünde Bartha řeže motorovou pilou

Tünde Bartha
Profimedia
Dalibor Martínek

Odboráři úřadu vlády vstoupili do jednodenní stávky. 58 pracovníků nepřišlo do práce. Protestují proti reorganizaci na úřadu. Je to poprvé v dějinách, kdy pracovníci úřadu vlády protestují touto ostrou formou proti vlastní vládě.

O co v případu jde? Tünde Bartha, vedoucí úřadu vlády a žena, která dlouhá léta pracuje pro Andreje Babiše a o jejíchž názorech premiér nepochybuje, se rozhodla změnit strukturu úřadu. Chce přesunout útvary odpovědné za agendy závislostí, duševního zdraví, lidských práv a rovnosti žen a mužů na jednotlivá ministerstva. Babiš chce všem ukázat, že postupuje pragmaticky, řídí stát jako firmu, efektivně a nekompromisně.

To vyvolalo mezi zaměstnanci úřadu vlády bouři. Na přesunu agend pod jednotlivá ministerstva přitom zdánlivě není nic podivného. V čem se tedy schovává ten detail?

Má se veřejné mínění přiklonit na stranu chudáků pracovníků úřadu vlády, kteří mají být přeřazeni, nebo se pohoršovat nad novým, drsným způsobem managementu, který Bartha na vládu přinesla?

Lukáš Kovanda: Proč Češi nejsou bohatší? Protože nestačí jen déle sedět v práci

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Přečíst článek

Největší změna v historii

Jednoduchá odpověď neexistuje. Nikdo si nedělá iluze o tom, že by snad státní zaměstnanci na úřadu vlády měli trudný život. Na druhé straně je oprávněný jejich argument, že přesunem agend na ministerstva se rozdrobí jejich vliv i dosah a zničí se fungující systémy. Jde o agendy, které jsou nadresortní. Proč má vláda potřebu předělávat něco, co dobře funguje? Bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková řekla, že kabinet se dopustil nejdramatičtějšího zásahu do lidskoprávní agendy za posledních třicet let. A má pravdu.

Příkladem může být protidrogová politika. Tünde Bartha nechala tuto agendu přesunout pod ministerstvo zdravotnictví, a Pavel Bém skončil ve funkci národního protidrogového koordinátora. Vyhazov prý dostal přes SMS. Nejen, že jde o zcela divoký, devadesátkový způsob řízení, ale také se rozvrací fungování jedné agentury. Takových je mnoho. Jde o průvan v zatuchlých sálech, nebo rozvrat?

„Stávkujeme, protože chceme pokračovat v práci,“ řekla spolumluvčí protestu Pavla Chomynová. Stavět se na stranu odborů je vždy ošidné. Efektivita fungování každé entity by neměla být pod nátlakem líných zaměstnanců. To však v tomto případě pracovníkům podsouváno být nemá.Nicméně, o personální politice má rozhodovat ten, kdo lidi platí. Otázkou pro vedoucí pracovníky je způsob komunikace, argumentace. Tady evidentně Bartha ctí pravidlo moci. Kdo ji má, rozhoduje, neargumentuje.

Dalibor Martínek: Státní firmy ohlídají experti, tvrdil Babiš. Do dozorčích rad dosazuje politické nominanty

Začátkem roku tvrdil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Newstream, že ve státních firmách vymění nekompetentní politické nominanty v dozorčích radách za odborníky. „Skončí všichni politruci,“ prohlašoval. „Budeme tam dávat lidi z oborů,“ říkal. Co se v posledních měsících děje? Pravý opak. Vládní koalice obsazuje jednu státní firmu za druhou svými nohsledy.

Přečíst článek

Efektivita, nebo rozvrat

Současná vláda si vzala jako mantru efektivitu. Což je při rozhazovačné politice, která vede ke stále většímu dluhu země, trochu protimluv. Vláda dělá reorganizace, škrtá miliony na prospěšné aktivity. A miliardy mezitím letí komínem. Macinka, Klempíř a spol. začali likvidovat jednu dotaci pro podpůrné organizace za druhou. Ministerstvo pro místní rozvoj například zcela nesmyslně nevyplatilo pětimilionovou dotaci Sdružení nájemníků ČR, čímž likviduje jedinečné poradenské uskupení, které stojí na straně nájemníků.

To není efektivita, to je nesmyslné řezání bez ohledu na důsledky. Bartha teď reorganizuje jako parní válec. Výsledkem bude zhoršení agend, o které se stát nedokáže sám postarat. Babiš možná až časem rozpozná, že jeho „efektivita“ je vlastně rozvratem, který se při nějakých dalších volbách obrátí proti němu.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb

Lukáš Kovanda: Rozplizlá stávka odborů dává šanci Fialovi. V Česku mění věci jen plný Václavák

Přečíst článek