Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Konec starých časů? Pražský Deer ukazuje, že zvěřina může být lehká, moderní i překvapivě letní

Konec starých časů? Pražský Deer ukazuje, že zvěřina může být lehká, moderní i překvapivě letní
Deer Restaurant, užito se svolením
Petra Martínková

Zvěřina nemusí znamenat jen podzim, těžké omáčky a dávno zašlou slávu loveckých hostin. Pražský Deer Restaurant ukazuje, že daněk, jelen nebo kanec mohou na talíři působit lehce, moderně a překvapivě letně.

Když se řekne zvěřina, vybaví se mi podzim. A spolu s ním film Konec starých časů. Zašlá šlechtická sláva, dlouhé hostiny, hony a kuchyně, ve kterých se připravují syté omáčky a pečeně. Zvěřina pro mě vlastně vždycky patřila spíš do minulosti. Jenže pak jsem poznala Deer Restaurant. A ten tohle paradigma v okamžiku změnil. Šéfkuchař Lubomír Dolejš tu s lehkostí dokazuje, že zvěřina nemusí být reliktem starých časů ani synonymem sychravých podzimních dnů. Naopak. Pod jeho rukama je moderní, svěží a natolik sebevědomá, že na ní lze bez obav postavit koncept celé restaurace.

V historickém Domě u dvou jelenů v Michalské ulici, jen pár kroků od Staroměstského náměstí, stojí hotelová restaurace, která by na první pohled klidně mohla zapadnout do turistického kontextu staré Prahy. Kdyby se tak stalo, byla by to ale velká škoda.

Za zdejší kuchyní stojí už čtvrtým rokem šéfkuchař Lubomír Dolejš, který prošel podniky jako Restaurace U Malířů, Obecní dům nebo Šípek Bistrot. Právě jeho rukopis je v Deeru patrný na první ochutnání. Nenajdete tu turistickou verzi guláše a svíčkové, ani samoúčelné gastronomické exhibice. Dolejš místo toho vsadil na surovinu, která byla po staletí součástí české kuchyně, ale dnes ji mnoho restaurací opomíjí – na zvěřinu.

FOODSTREAM DOPORUČUJE

DEER RESTAURANT

📍 Michalská 436/19, 110 00 Praha 1 – Staré Město
Otevřít v Google Maps

Krém z topinamburů, uzená srnka i delikátní daněk

Zvěřina provází lidstvo od nepaměti. Po staletí bývala symbolem prestiže a bohatství, servírovala se na šlechtických hostinách a zdobila tabule královských dvorů. Dnes si však získává oblibu z jiných důvodů. Je bohatá na bílkoviny a obsahuje méně tuku než běžné hovězí či vepřové. Šéfkuchař Dolejš ji tu navíc neskrývá pod těžkými omáčkami ani složitými úpravami – naopak sází na její přirozenou čistotu, lehkost a výrazný, charakteristický tón.

Zvěřinu v Deeru potkáte nejen v místních signature jídlech, ale třeba i v polévkách. Těm dominuje chuťově nesmírně zajímavý a netradiční krém z brambor a topinamburů s lanýži, rozmarýnovým olejem a kroketou z kachního masa. Jeho chuť je lehká, voní lesem a hladkou krémovost skvěle narušuje typický, jasně rozpoznatelný tón kachního masa. Kdo dává přednost čirým polévkám, může zvolit silný zvěřinový vývar s julienne z kořenové zeleniny a zvěřinovými raviolkami.

A „divoká“ pak vládne i předkrmům. Jelení mousse s uzenou srnčí kýtou, kterou si šéfkuchař sám nakládá i udí, doplňují brusinkové pyré, kaštanové želé a bylinková drobenka. Carpaccio z daňka pak jemně dolaďují nakládané lišky, kaštanový krém a ostružinový gel. Daňčí maso je v této kombinaci delikátnější než jelen a méně výrazné než divočák. Ve své syrové podobě připomíná kvalitní hovězí carpaccio, ale oproti němu má lehce nasládlou, jakoby minerální chuť. Nakládané lišky mu dodávají příjemnou kyselost i jemnou zemitost, zatímco kaštany celý pokrm zjemňují a doplňují ho o máslový, lehce oříškový tón.

Dusíková káva, fialové latte i obláčková matcha. 6 trendů, které musíte v Praze ochutnat

Dusíková káva, fialové latte i obláčková matcha. 6 trendů, které musíte v Praze ochutnat

Káva už dávno není jen espresso s mlékem. Pražské kavárny objevují dusíkovou kávu s pěnou jako Guinness, fialové Ube Latte, obláčkovou matchu i kokosové americano. Vybrali jsme šest trendů, které právě dobývají svět a které už ochutnáte i v Praze.

Přečíst článek

Dvě tváře jednoho jelena

Hlavní chody se soustředí na čtveřici toho nejlepšího, co české lesy nabízejí – daňka, jelena, kance a muflona. Posledního jmenovaného můžete ochutnat v podobě medailonků bramborami dauphinoise, restovanými houbami shimeji a silnou omáčkou demi-glace. Kančí plec zase Lubomír Dolejš připravuje na višních s divokou brokolicí a máslovými noky. Maso má hlubší a intenzivnější chuť než běžné vepřové, je krásně šťavnaté a přirozeně nasládlé. Višně dodávají lehkou sladkokyselost, která zvěřinu odlehčuje. Divoká brokolice pak funguje jako perfektní osvěžující protiváha k bohatému masu a máslové příloze.

Místním signature pokrmem, na který je po právu sám šéfkuchař nejvíce hrdý, je jelení hřbet s bramborovými noky plněnými jelení plecí a pyré z kořenové zeleniny ovoněné jalovcem.

Právě na tomto jídle Dolejš ukazuje zvěřinu v její nejlepší možné formě. Růžový a dokonale křehký jelení hřbet s elegantní, koncentrovanou chutí, doplňují bramborové noky plněné pomalu taženou plecí, která pokrmu dodává další vrstvu textury i chuti. Zatímco hřbet je jemný a noblesní, plec ukrytá v noku je výraznější, šťavnatá a přináší drsnější podtón. V jednom jídle tak můžete ochutnat dvě různé tváře stejného zvířete. Pyré z kořenové zeleniny pak do jídla vnáší přirozenou sladkost mrkve, petržele a celeru, která se zvěřinou skvěle funguje.

Sázka na odvahu vyšla. Restaurace 420 Radka Kašpárka servíruje vzpomínky na dětství

Kdysi se věřilo, že Staroměstské náměstí střeží duch staré Prahy. Města vzdělanců, hospodských vypravěčů a alchymistů, kteří dokázali z obyčejných věcí vykouzlit zázraky. Dnes je těžké ho mezi davy turistů zahlédnout. Přesto tam stále je. Najdete ho hned naproti orloji – v restauraci „420“ michelinského šéfkuchaře Radka Kašpárka.

Přečíst článek

Slunečná oáza v uspěchaném městě

Interiér Deeru vypráví podobný příběh jako zdejší kuchyně. Vychází z lovecké tradice, ale interpretuje ji současným, moderním způsobem. Dřevěné obložení a myslivecké artefakty u vstupu připomínají svět aristokratických honů, ale skutečné překvapení čeká uvnitř.

Když totiž projdete vnitřní restaurací až na konec, narazíte na prosklené atrium. To díky vzrostlým stromům a záplavě denního světla působí neuvěřitelně příjemně – jako tichá, slunečná, zelená oáza klidu uprostřed turistického centra. Jako místo, kde přece jen na chvíli zapomenete na rychlé tempo současného světa a necháte se, dost možná, na chviličku unést krásou dávno uplynulých časů…

Na první pohled se Deer možná může zdát jako jedno z mnoha míst, která v centru Prahy spoléhají na svou adresu. Ve skutečnosti je ale důkazem, že tradice nemusí znamenat jen nostalgické ohlížení se zpátky. Že zvěřina má na moderní pražské gastro scéně rozhodně své pevné místo. A že konec starých časů může někdy znamenat začátek něčeho mnohem zajímavějšího…

Baví vás objevovat nové chutě, podniky a gastrotrendy? Odebírejte newsletter Foodstream a nic vám neunikne.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Sázka na odvahu vyšla. Restaurace 420 Radka Kašpárka servíruje vzpomínky na dětství

Přečíst článek
Ceviche z čerstvého tuňáka s jalapeño omáčkou, paprikou, cherry rajčaty, červenou cibulí, koriandrem a dýňovými semínky. Chuťově krásně svěží, intenzivní a lehce pikantní.

RECENZE: Vinohradská Eleven páruje jedenáct jídel s koktejly, které berou dech

Přečíst článek

Elvis žije 49 let po smrti. Miliardáři budou taky

Elvis žije 49 let po smrti. Miliardáři budou taky
Profimedia
Tereza Zavadilová

Ať se děje, co se děje, člověk má jednu věc jistou. Smrt. Jenže, platí to ještě? Co když umělá inteligence změní i toto? Každopádně, nesmrtelnost se realisticky dostává na scénu, popisuje v CIvilizačním deníku Tereza Zavadilová. 

Bryan Johnson, miliardář usilující o nesmrtelnost známý z kauzy, kdy si nechal dát transfuzi krve svého syna, přejmenoval svou firmu s léky a doplňky Blueprint na Immortals. Trefil to správně. Startuje nový trend: nějaké prodlužování života, kterého se v adopci longevity trendu chytla široká veřejnost, je passé. Otevřeně přiznáváme, že cílem je nesmrtelnost. Ono se není zas tak čemu divit, že miliardáři ze Silicon Valley po tomhle pasou: smrt je jediná věc, která se nedala penězi a mocí porazit. Novodobí pánové světa evidentně mají hezké životy, tak je chtějí prodlužovat donekonečna. 

Biohacking: Jak zkrotit chronický stres a správně nastavit hladinu kortizolu pomocí stravy a doplňků

Kortizol nepředstavuje nepřítele, ale nezbytný hormon, který organismus připravuje na denní zátěž. Problém nastává ve chvíli, kdy chronický stres naruší jeho přirozený rytmus a trvale zvýšená hladina začne poškozovat imunitu i metabolismus. Cesta k rovnováze přitom vede přes drobné změny v jídelníčku, jako je stabilizace cukru v krvi, suplementace hořčíku nebo prosté odložení ranní kávy o 90 minut.

Přečíst článek

AI lidem toužícím po nesmrtelnosti jejich cíl přenáší z říše sci-fi na zem. A to na dvou úrovních. První je skutečné medicínské prodlužování života. Věda se přestala dívat na stárnutí jako na přirozený proces, ale jako na poruchu, která se dá léčit. Nadějně díky deep learning vypadá výzkum metylace DNA a buněčného přeprogramování. Cílem je přepsat epigenetický profil buňky tak, aby zapomněla, že je stará, a začala opět fungovat jako zamlada, aniž by přitom ztratila svou identitu - tedy aby se kožní buňka nezměnila v kmenovou buňku, ale zůstala mladou kožní buňkou. První testy se rozbíhají právě teď. 

Protože náš hmotný svět spravedlivý není, je jasné, že se k špičkovým technologiím na prodlužování životnosti těl dostane jen elita. A ta se snaží. Celý žebříček největších boháčů se v téhle nové branži potkal a každý má nějakou investici do sektoru, který chce porazit - nebo alespoň na dlouho zahnat - smrt. Majitel Amazonu Jeff Bezos investuje miliardy dolarů právě do zmíněného buněčného přeprogramování, Mark Zuckerberg spustil stavbu prediktivních AI modelů lidských buněk a věří, že když AI dokonale porozumí chování buněk, stárnutí a nemoci půjde porazit. Elona Muska tolik nezajímá samotná biologie, ale propojení člověka s počítačem. Jeho Neuralink chce umět zachovat lidské vědomí či vzpomínky v digitální podobě, i když biologické tělo selže.

Mrtvý píše na Facebooku

Obyčejní lidé asi Smrtku z domu jen tak nevyženou. Ale záplata tu je, alespoň na truchlení, když zemře blízký člověk. Vzniká kolem toho celé odvětví - grief tech, byznys se smutkem.  Podstatou jsou deadbots nebo griefbots– interaktivní avatary, kteří dokážou replikovat hlas, gesta i způsob uvažování mrtvých. Startupy jako 2wai zažily masivní virální vlnu s aplikacemi, kde avatary zesnulých babiček nebo rodičů mluví z obrazovky k vnoučatům.  

V Číně už jde o masový byznys, kde vytvoření mluvícího deepfaku zesnulého vyjde na pár korun, v přepočtu na pár stovek až tisíc korun. Jako slibný byznys to připadá i našim gigantům ze Silicon Valley. Meta získala nedávno velký patent na „simulaci uživatele sociální sítě pomocí jazykového modelu.“.  

nákup oblečení

Tlustí lidé neradi kupují oblečení. Ozempic a spol. to vyléčí

Co nás čeká za rok? Nikdo neví. Civilizace se láme, končí zavedené pořádky, AI číhá za rohem - a v našem počítači. Nastupuje nová éra a to, co přinese, je zatím ve hvězdách. Nový seriál Terezy Zavadilové  s názvem Civilizační deník chce být takovým průhledem do budoucnosti: trendy, vztahy, události, bity a byty, co formují svět, ve kterém budeme žít. 

Přečíst článek

 Podobné patenty mají v šuplíku i Microsoft nebo Amazon. Cílem je,  aby AI mohla po vaší smrti dál psát statusy nebo komentovat příspěvky vaším stylem. Asi by stálo za to založit start-up, který tyhle věci zakáže.

Hlasy z hrobu

Přesně o to se snaží pozůstalí hvězd. Levně vyráběná AI videa a deepfaky, které udělají parádu i úplnému laikovi na pár kliků, v kombinaci s Tiktokem a spol., vedou k nové zábavě - oživování mrtvých celebrit. Na Youtube jsou desítky videí, kde klonovaný hlas Carla Junga čte říká pseudopsychologické poučky, ve falešných podcastech mluví Einstein o cestování časem a podobně. Audioknihy namlouvají hlasy z hrobu dávno mrtvých celebrit.  Hvězdy jako Elvis Presley či Edit Piaf mají dokonalé AI dvojníky a jejich deepfaky patří k nejoblíbenějším. Logicky, nejvíce tím trpí blízcí příbuzní nedávno zesnulých celebrit. Dcera nedávno zemřelého herce Robina Wiliamse Zelda na instagramu prosila fanoušky, aby jí přestali posílat AI generovaná videa jejího otce. 

„Dívat se, jak jsou odkazy skutečných lidí redukovány na ‚tohle se jim vzdáleně podobá a zní to jako oni, takže to stačí‘, jen aby jiní lidé mohli chrlit příšerný tiktokový odpad, který je vodí jako loutky, je k zbláznění…" Legislativa k tomu, aby nemohly být digitální stopy mrtvých zneužívány k tvorbě  "děl" s nimi, se tvořit teprve začíná a platformy AI kopie nekontrolují. 

Každopádně, AI nám tu pěkně hospodaří. Nejenže je v éře fake news a deep fakeů těžné poznat pravdu od lži, za chvíli nebudeme vědět ani to, co je život a co smrt. 

Místo programátorů montéři. Tak tohle je ta AI budoucnost, zuří Američané

Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.

Přečíst článek

 

Související

Jaké prášky prodává „nesmrtelný“ miliardář Bryan Johnson

Biohacking: Takhle jí miliardář, který hledá recept na nesmrtelnost

Přečíst článek

Kdo ještě dosáhne na Lipno? Nové apartmány u přehrady budou stát až 19 milionů

Nový projekt na Lipně
A8000, užito se svolením
Petra Nehasilová
pej

Největší česká přehrada láká další developerský projekt. Lipno Vista nabídne 179 apartmánů a sází na kombinaci druhého bydlení, rekreace a výnosu z pronájmu.

Lipno už dávno není jen místem pro letní dovolenou a rodinnou rekreaci. Stále víc se z něj stává adresa pro druhé bydlení a investiční apartmány. Dalším projektem, který chce z tohoto trendu těžit, je Lipno Vista od developera SHD Real Estate.

Rezidenční areál má vyrůst přímo u vody a nabídnout 179 jednotek od 1+kk po 4+kk

Ceny šplhají vysoko

Podle veřejně dostupné nabídky začínají nejmenší apartmány zhruba na 4,8 milionu korun. Jednotky 2+kk vycházejí přibližně od 6,8 do více než 10 milionů, třípokojové apartmány se pohybují kolem 10 až 14 milionů. Největší 4+kk už míří přes 19 milionů korun.

K ceně je navíc nutné připočítat sklep a případně garážové stání. Sklep je povinnou součástí nákupu, garážové stání podle nabídky stojí 672 tisíc korun.

Lipno Vista se neprodává jen jako rekreační bydlení, ale také jako investice. Prodejní prezentace pracuje s očekávanou návratností pět až šest procent ročně při krátkodobém pronájmu přes správce. Takový výnos ale není garantovaný. Bude záležet na obsazenosti, sezoně, provozních nákladech, ceně správy i konkurenci v lokalitě. Právě celoroční využitelnost Lipna je proto pro investory klíčová. V létě nabízí vodní sporty, cyklistiku a turistiku, v zimě lyžování, běžky nebo bruslení.

 

A8000 jako součást příběhu Lipna

Za návrhem projektu stojí architektonické studio A8000, které má k Lipnu dlouhodobě blízko. Ateliér se podílí na širší proměně Lipna nad Vltavou z rekreační obce v celoroční turistickou destinaci

Budovy mají být zasazené do svažitého terénu tak, aby nerušily panorama jezera. Areál se soustředí kolem nového náměstí se stromy, které má fungovat jako přirozené místo pro setkávání rezidentů. Architektura pracuje s přírodními materiály, především se dřevem a kamenem, doplněnými o kovové prvky střech. Doprava má zůstat skrytá v podzemí, takže povrch areálu bude určený hlavně pěším, zeleni a klidovému provozu.

Martin Krupauer

Architekt Krupauer: Revitalizujeme brownfield v Kanadě. Je to podobné jako v severních Čechách

Ještě v 90. letech nevěděli, co vlastně slovo brownfield znamená. O tři dekády později na svém kontě mají desítky projektů na revitalizaci těch největších. Nejenom v Česku, ateliér A8000 zamířil i do Kanady.

Přečíst článek

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Elie Naaman

Hormuz byl testem důvěry. Dubajský realitní trh obstál, říká developer Elie Naaman

Přečíst článek
Ilustrační foto

Dům u moře nemusí stát miliony. V těchto pěti lokalitách ceny začínají výrazně níž

Přečíst článek