Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Jeden trh pro kapitál. Odvážný evropský plán může skončit fiaskem

Jeden trh pro kapitál: odvážný evropský plán s hrozbou fiaska
iStock
Peter Svoreň

Evropa chce sjednotit roztříštěné kapitálové trhy a dohnat USA. Ambiciózní plán ale naráží na starý problém: místo zjednodušení může přinést další vrstvu regulace. Více v komentáři Petera Svoreně, CEO tradingové společnosti ApmeFX.

Šest největších ekonomik Evropské unie — Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko — zaslalo Evropské komisi dopis, který by ještě před pár lety byl těžko představitelný. Berlín, který se dlouhodobě stavěl na odpor myšlence centralizovaného dohledu nad finančními trhy, tentokrát stojí v čele iniciativy. Cílem je sjednocení roztříštěných evropských kapitálových trhů pod společnou regulatorní střechu.

Ačkoli to v prohlášení není explicitní, hlavní motivace je jasná. Tou je překlenout propast, která evropské firmy dělí od jejich amerických konkurentů ve schopnosti získat kapitál prostřednictvím trhu cenných papírů.

Propast přitom není metaforická, ale měřitelná. Evropské firmy preferují financování prostřednictvím bankovního sektoru namísto kapitálových trhů — kromě tradice jsou na vině i daňové systémy některých členských zemí, jež zvýhodňují splácení bankovních úvěrů oproti emisi cenných papírů. Hlavním faktorem je ovšem zakořeněná nedůvěra ve vložení svého kapitálu do cizích rukou. Je jasné, že na větším transparentním trhu s jednotnými pravidly se bude taková nedůvěra překlenovat lépe.

Indie pořádá spoustu veletrhů pro firmy z celého světa

Indické akcie jsou stále terno. Válka na Blízkém východě je ale značně oslabuje

Investoři neustále hledají příležitosti. V posledních měsících masivněji objevují indické akcie, které nabízejí zajímavé výnosy. Přestože patří Indie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa, nadále tu přetrvávají specifická rizika.

Přečíst článek

Zatím však evropská ekonomika zůstává až nezdravě závislá na bankách, což se v krizových chvílích opakovaně ukázalo jako slabina. Po roce 2011 stáhly banky přeshraniční investice, kapitálové trhy se fragmentovaly a obnova růstu trvala v Evropě podstatně déle než v USA.

Americký trh tuto lekci dávno vstřebal. New York Stock Exchange a Nasdaq fungují jako jednotné, hluboce likvidní prostředí, kde může startupová firma z Texasu bez problémů oslovit investory z Bostonu nebo Seattlu. Evropský protějšek vypadá jako mozaika — Frankfurt, Paříž, Varšava, Amsterdam, Milán — každý trh s vlastní regulací, vlastním dohledovým orgánem, vlastními zvyklostmi. Přeshraniční investice narážejí na překážky, které v USA prostě neexistují.

Pozor, oni to myslí vážně!

Ministři financí šestice v dopise Komisi zdůrazňují, že hlubší a integrovanější kapitálové trhy posílí růstový potenciál Evropy, zvýší její ekonomickou suverenitu a vytvoří pevnější základ pro financování společných priorit. Jde o slova, která by mohla znít jako prázdná rétorika — jenže tentokrát za nimi stojí konkrétní legislativní návrhy a především politická konstelace, která v Bruselu dlouho chyběla.

Sjednocení trhů úspor a investic je podle signatářů rozhodující pro zlepšení podmínek financování evropských firem, zejména startupů a podniků ve fázi rychlého růstu. A právě tady je argument nejsilnější: inovativní evropské firmy příliš často odcházejí kotovat své akcie do New Yorku nikoli proto, že by Amerika byla jejich domovem, ale proto, že jim tamní trh nabídne hlubší likviditu, širší základnu investorů a vyšší valuace. Každý takový odchod je pro Evropu dvojí prohrou — přichází o daňové příjmy i o prestižní kotaci.

Předražený ČEZ. Analytici věští pád akcie až o čtvrtinu

Akcie ČEZ jsou třetí nejvíce nadhodnocené v celé Evropě, soudí analytici. Do roka čekají jejich propad o 24 procent. Raději se jich rychle zbavte, radí takřka unisono.

Přečíst článek

I jasný plán se může zvrtnout

Bylo by ovšem naivní tleskat tomuto záměru bez výhrad. Brusel má bohatou historii projektů, které začaly jako deregulační nebo integrační iniciativy a postupně vyrostly v regulatorní kafkovské zámky, jež původní problém nevyřešily, ale přidaly nové. Evropská komise v rámci balíčku nazvaného Unie úspor a investic předložila sérii legislativních opatření, jejichž cílem je posílit dohled nad infrastrukturami finančních trhů — přičemž členské státy nejsou v technických detailech plně zajedno, což celý proces již zpomaluje.

Největší hrozbou není samotná myšlenka centralizace, ale způsob jejího provedení. Zkušenosti z předchozích vln finanční regulace v EU — od MiFID II po AIFMD — naznačují, že harmonizace pravidel často v praxi znamená násobení požadavků na reporting, rozmnožení compliance oddělení a zdražení přístupu na trh pro menší emitenty. Ministři financí sice zmiňují i záměr zjednodušit požadavky na veřejné kotace společností na burze, ale mezi záměrem a výsledkem bývá v evropském legislativním procesu slušná vzdálenost.

Zvláštní pozornost si zaslouží otázka malých a středních firem. IPO trh v Evropě je pro menší emitenty již nyní výrazně komplikovanější než v USA — a to jak nákladově, tak administrativně. Pokud nová architektura jednotného dohledu přinese další vrstvu pravidel bez současného skutečného zeštíhlení stávající regulace, může paradoxně dopadnout hůře na ty, kterým má pomáhat nejvíce: na středně velké firmy, které nemají armádu právníků a compliance specialistů. Velké korporace si regulaci vždy zvládnou „koupit“ prostřednictvím drahých poradců. A malí emitenti prostě zůstanou raději na národním trhu — nebo od IPO upustí úplně.

Je tedy třeba, aby Evropská komise vzala vážně oba póly tohoto zadání. Integraci trhu ano — ale souběžně s reálným snižováním regulatorní zátěže pro menší emitenty, nikoli jako příslib v průvodním dokumentu. Jen tak může vzniknout kapitálový trh, který nebude Starý svět jen napodobovat svou strukturou, ale skutečně konkurovat svou přitažlivostí.

Akciové indexy v roce 2026 zatím připomínají horskou dráhu

Když Evropa poráží Ameriku v její vlastní hře. Vývoj akcií letos šokuje

Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.

Přečíst článek

Související

Hvězdný debut eToro je začátek. Ziskuchtiví investoři jsou lační velkých příběhů

Přečíst článek

Evropa má v AI náskok před USA i Čínou, jen ho nevidíme, říká šéf technologické firmy Avenga

Clay van Doren, Avenga
Avenga/užito se svolením
 nst
nst

Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.

Evropa tento náskok nedožene tím, že se o to bude snažit. Takový rámec je sám o sobě pastí. Ve chvíli, kdy se evropské firmy začnou poměřovat s OpenAI nebo Baidu, už prohrávají – účastní se totiž závodu, který nejsou strukturálně připraveny vyhrát, a přehlížejí ten, ve kterém skutečně soutěží.

Upřímná odpověď zní: Evropa v AI nezaostává. Je napřed – ale v jiné kategorii. Zatímco USA soutěží v objemu kapitálu a Čína v rozsahu nasazení, evropskou výhodou je řešení nejtěžšího problému podnikového AI: jak ji bezpečně a předvídatelně integrovat do systémů, na nichž stojí reálná ekonomika – banky, nemocnice, továrny, energetika či veřejné služby. Zde není důvěra marketingovým sloganem, ale důležitou položkou v rozvaze.

Nařízení EU AI Act nebude pro firmy, které ho berou vážně, konkurenční nevýhodou. Naopak se stane katalyzátorem architektur, které jsou auditovatelné, vysvětlitelné a od začátku navržené v souladu s regulací. Přístup „compliance by design“ nutí firmy sladit governance a rozhodovací procesy už v rané fázi, právě tam, kde většina AI iniciativ selhává. Firmy, které tímto způsobem vyrostou, budou schopny exportovat svá řešení do všech regulovaných trhů. Ostatní si tuto schopnost budou muset do pěti let kupovat.

O chatbota opravdu nejde

Nezávislost neznamená vybudovat evropskou verzi ChatGPT. Znamená mít suverénní kontrolu nad třemi klíčovými oblastmi: kde jsou uložena data, kdo kontroluje infrastrukturu, na které běží, a zda si organizace udržuje vlastní inženýrské schopnosti tyto systémy provozovat i ve chvíli, kdy se dodavatel rozhodne změnit směr. Pokud je odpověď na všechny tři otázky „někdo jiný, někde jinde“, nemáte AI strategii, ale pouhou závislost.

Česko a širší region střední a východní Evropy zde hrají výrazně větší roli, než se často připouští. Velká část evropského průmyslu – ať už automobilového, finančních služeb, zdravotnictví či energetiky – stojí na inženýrských kapacitách ukotvených právě zde. Ne vedle problému, ale přímo v jeho jádru. Vysoká koncentrace talentu, blízkost k průmyslovým zákazníkům a zkušenost s provozem komplexních, regulovaných systémů činí z regionu CEE jeden z klíčových pilířů evropské AI budoucnosti. Vidíme to denně v naší praxi – od Prahy a Bratislavy po Varšavu a Bukurešť.

Času zbývá málo. V následujících třech letech se rozhodne, kdo bude architektem vlastní AI infrastruktury a kdo zůstane pouze nájemníkem v infrastruktuře někoho jiného. Tato volba ovlivní konkurenceschopnost na celou dekádu. Pilotní projekty ani PoC fáze nestačí. Klíčová je schopnost exekuce.

Nejde o náskok, který by Evropa měla dohánět. Jde o pozici, kterou může – a musí – sama definovat.

Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga.

Češi hojně využívají pomoc umělé inteligence

Lukáš Kovanda: Češi v digitální revoluci nezůstávají pozadu. AI už využívá většina mladých

Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.

Přečíst článek

Související

Německé firmy v Česku čekají dobrý rok, poroste obrat i investice

Automobilový průmysl
ČTK
Dalibor Martínek
lib

Německé firmy, které působí v Česku, vidí v naší zemi větší potenciál než v Německu, říká aktuální konjunkturální průzkum, který každoročně zpracovává Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Po osmi letech letos poprvé rostou investice do rozvoje podniků.

Jako největší riziko vnímají firmy cenu energií. Dalším úzkým hrdlem jsou kvalifikovaní zaměstnanci. Lidí vzdělaných v technických oborech je na trhu dlouhodobý nedostatek a velké firmy si své zaměstnance raději vzdělávají samy. Z průzkumu vyplývá, že u téměř všech ukazatelů jsou podniky pro rok 2026 optimističtější než loni. Do výsledků průzkumu se přitom promítl i vliv konfliktu na Blízkém východě.

Současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky výrazně lépe než před rokem. Podobný trend je patrný i v hodnocení vlastního podnikání firem. Druhým rokem také pokračuje trend rostoucího očekávaného obratu.

Pozitivní naladění v průmyslu i obchodu

Jinými slovy, německé firmy, z nichž 125 se zúčastnilo průzkumu, jsou z hlediska vývoje podnikání výrazně optimističtější. Výjimečně pozitivní výsledky vykazuje sektor obchodu. Každá druhá firma očekává příznivější hospodářský vývoj, 64 procent firem počítá se zlepšením vlastního podnikání a 71 procent předpokládá v průběhu roku 2026 růst obratu. Tento trend podporuje stabilní domácí spotřeba i skutečnost, že americká cla už nestojí v centru pozornosti jako dříve.

Také v průmyslu panuje pozitivní naladění. Růst obratu letos očekává 45 procent podniků ve zpracovatelském průmyslu oproti 39 procentům v loňském roce. Ještě výraznější změnu lze sledovat u investic. Loni plánovalo jejich snížení 43 procent firem, letos už je to jen 29 procent. Zvýšení investic naopak očekává 34 procent podniků. Zastavil se tak osmiletý pokles investic.

Německý průmysl bude letos místo růstu stagnovat

Špatné zprávy pro německý průmysl. Místo růstu ho letos čeká stagnace

Německý průmysl bude v letošním roce v nejlepším případě stagnovat. Vyšší náklady na energie, rizika v dodavatelských řetězcích a domácí strukturální slabiny vyvíjejí na největší evropskou ekonomiku tlak. Uvedl to prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger.

Přečíst článek

Srovnání s aktuálním konjunkturálním průzkumem v Německu ukazuje, že česká ekonomika se vývojem stále více vzdaluje německému trendu. Nejzřetelnější je to u investic a výhledu zaměstnanosti pro rok 2026. Zatímco v Německu firmy investice v součtu sníží, v Česku je zvýší. V Německu očekává růst počtu zaměstnanců jen 12 procent firem, v Česku 29 procent.

„Zdá se, že alespoň v tuto chvíli už neplatí, že když ‚Německo dostane rýmu, česká ekonomika z toho onemocní zápalem plic‘,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. „Navzdory strukturálním problémům a nejistotě v Německu si bilaterální česko-německý obchod udržuje vysokou odolnost a dosáhl rekordního objemu 115,7 miliardy eur.“

Jako největší riziko budoucího vývoje vnímá 51 procent firem ceny energií. Třiačtyřicet procent firem pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V pětiletém horizontu firmy považují za největší riziko zabezpečení dodávek surovin a energií. Evropa je i nadále výrazně závislá na dovozu fosilních paliv, která dnes tvoří zhruba 30 procent celkových nákladů energetického systému.

„Ceny jsou proto mimořádně citlivé na jakýkoliv geopolitický otřes,“ uvedla Claudia Viohl, CEO a předsedkyně představenstva společnosti E.ON Česká republika. Úspěšná energetická transformace proto podle ní není jen otázkou klimatických cílů, ale také předpokladem pro stabilní ceny, energetickou bezpečnost a dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy.

Moskva

Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Přečíst článek

Za klíčové považují firmy především stabilní a předvídatelné regulatorní prostředí, které požaduje 64 procent podniků. Výrazná část firem zároveň volá po rychlejším rozvoji jaderné energetiky, zatímco urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů podporuje 37 procent respondentů.

V rámci střední Evropy obsadilo z hlediska investiční atraktivity první místo Polsko. Rozhodly zejména výrobní náklady či dostupnost pracovní síly. Následuje Česko, poté Rumunsko, Slovensko, Bulharsko a na posledním místě Maďarsko.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Friedrich Merz, šéf CDU a Lars Klingbeil z SPD

Merz se dohodl se sociálními demokraty. Žádných sto dní na rozkoukání jeho vláda nedostane

Přečíst článek
Doporučujeme