Ekonomický diář Pavla Párala: Inflace se chystá startovat. Držte si peněženky, bude to jízda
Energetické trhy vřou, ale u nás je zatím ticho a klídek. Registrujeme jen rostoucí ceny pohonných hmot. Jenže kromě ceny ropy začaly masivně růst i ceny energií. Pokud nenastane nějaký globální zvrat, například vyřešení krize v Hormuzském průlivu a války USA proti Íránu, čeká nás zdražování, se kterým dosavadní odhady inflace rozhodně nepočítají.
Průměrná cena benzínu se pohybuje kolem 45,50 koruny a nafta je nad 47 korunami. Jsou to průměrné ceny. Tradičně se liší podle regionu, města a konkrétní čerpací stanice. V Praze a na dálnicích bývají vyšší.
Nafta je často blízko nebo i nad padesátikorunou za litr, levnější bývá mimo hlavní tahy a u menších sítí. Meziročně pohonné hmoty v srpnu zdražily o zhruba 26 procent a byly hlavním tahounem zrychlení inflace.
Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Ropa je nad sto dolary. Na co se připravit?
Trhy
Rodina s běžným autem s ročním nájezdem mezi patnácti a dvaceti tisíci kilometry zaplatí navíc až tisíc korun měsíčně za tankování oproti levnějším obdobím. Silněji to pochopitelně dopadá na lidi dojíždějící do práce, živnostníky a domácnosti s dieselovými vozy.
Dřív to šlo, teď Babiš ztratil odvahu
Lze konstatovat, že dnes je mnohem vyšší cenová úroveň než ta, která vyvolala vládní cenové regulace letos v březnu, a nyní Babiš ztratil odvahu.
Má to svou logiku. Zatímco za březnovým zdražením stály hlavně prodejci pohonných hmot a ty šlo, byť kostrbatě a ne moc spravedlivě, regulovat, v současnosti rostou především rafinérské marže. Stanovení nějaké maximální ceny by mohlo vést k tomu, že u pump najednou začne chybět palivo, jako za Orbánových cenových regulací v Maďarsku.
Tam nyní vláda Pétera Magyara rozhodla, že majitelé dieselových automobilů s maximálním výkonem 150 koní dostanou do konce roku každý měsíc adresnou finanční kompenzaci ve výši 5000 forintů (334 korun).
Maďarská vláda poskytne cílenou podporu domácnostem, které používají automobily s dieselovým motorem. Půjde o kompenzaci za růst cen pohonných hmot. Cenový strop ale vláda nezavede, protože ten by mohl vést k nedostatku paliv, oznámil v pátek premiér Péter Magyar. Ve zbývajících čtyřech měsících roku dostanou 5000 forintů (333 korun) za každý měsíc.
Sedm litrů nafty měsíčně zdarma. Maďarská vláda kvůli drahé ropě zadotuje majitele dieselů
Money
Cena za litr nafty se na maďarských čerpacích stanicích aktuálně pohybuje kolem 700 forintů (46,70 koruny). K extrémně neúspěšným orbánovským regulacím se Magyar nechce vracet, přestože nový příspěvek bude zásah do děravého státního rozpočtu.
Oproti tomu Poláci, kteří v minulosti dotovali ceny pohonných hmot snížením DPH i spotřebních daní na minimum, nyní utrácet nechtějí. Taky nemají moc z čeho. Deficit mají oproti Česku skoro dvojnásobný.
Další miliardy navíc v době obřího schodku?
A podobně uvažuje i česká vláda, která se nyní pře uvnitř vládní koalice o astronomický schodek 389 miliard korun, a další miliardy utrácet nechce. Jarní cenová regulace přišla na miliardu měsíčně. A nyní ceny nafty a benzínu jen tak neklesnou, takže by to pořádně naskákalo bez valného efektu na ceny.
Důvod zdražování nelze hledat ani tak v cenách ropy, která sice stoupla v posledních týdnech na úroveň kolem sta dolarů za barel, jako spíš v nedostatku rafinérských kapacit. Ten generuje pochopitelně vyšší ceny na trhu a dává rafinériím mimořádně vydělat. Proto v některých evropských zemích se hovoří o zavedení windfall daní na rafinérie.
Český motorista by dnes mohl snadno nabýt dojmu, že když výrazně neroste ropa, neměly by výrazně růst ani ceny benzinu a nafty. Jenže právě teď se ukazuje, jak zavádějící taková úvaha je. Mezi cenou ropy a cenou u stojanu totiž stojí rafinerie. A jejich marže nyní doslova explodují.
Lukáš Kovanda: Marže rafinerií explodují. Řidiče v Česku čeká další výrazné zdražování
Názory
To dopadá i na Česko, kde rafinerie polské společnosti pokrývají polovinu spotřeby a druhou polovinu dovážíme zejména ze Slovenska a Německa. Ale na dani z neočekávaných zisků zaplatil Unipetrol za tři roky asi jednu a půl miliardy a poté vykazoval ztrátu. Takže znovuzavedení daně by nám s dotováním pohonných hmot moc nepomohlo.
Po palivech podraží i energie
A hlavně nejde jen, a dokonce ani především, o pohonné hmoty. Momentálně startuje masivní zdražení elektřiny a plynu, které v příštím roce domácnostem udělá průvan v peněžence a hodně zabolí průmysl.
V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. V pořadu Partie v televizi CNN Prima News to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil. Vláda podle Havlíčka také okamžitě zakročí, pokud by Česko mělo zásadně vyšší ceny paliv než okolní země.
Při dalším růstu cen je vláda připravena zastropovat ceny elektřiny, oznámil Havlíček
Politika
Na trzích nerostou už jen okamžité spotové ceny, ale i dlouhodobé kontrakty. Dodávky plynu na příští rok se nyní pohybují nad šedesáti eury za jednu megawatthodinu, což je skoro dvojnásobek cen z počátku letošního roku.
U elektřiny je to ještě horší. Roční kontrakt na příští rok už činí 138,79 eura (zhruba 3 367 korun) za megawatthodinu, zatímco ještě v lednu byla megawatthodina za devadesát eur. A na rok 2028 už roste cena také nad sto eur. Poslední data ukazují 105,08 eura (přibližně 2 549 korun) za megawatthodinu.
Tyto ceny energií se budou promítat do veškerého dalšího zboží a služeb. Pokud nedojde k nějakému překvapivému zlomu v globální politice, především v oblasti Perského zálivu, kde se v posledních dnech situace dále zhoršuje, můžeme očekávat zdražování přesahující všechny současné odhady.
