Ropa je nad sto dolary. Na co se připravit?
Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Cena ropy se dnes vrátila nad sto dolarů. Prolomení trojciferné hodnoty u ropy Brent není jen symbolickým milníkem pro komoditní burzy, ale spouštěčem řetězové reakce napříč celou globální ekonomikou. Ropa funguje jako základní krevní oběh světového obchodu, a jakmile její cena vystřelí nad 100 dolarů za barel, dopady pocítí centrální banky, průmyslové podniky i běžní spotřebitelé.
Jak tedy vypadá pravděpodobný scénář? Návrat inflace a drahá logistika: Zdražení ropy bezprostředně zasahuje distribuční řetězce. Růst cen nafty a leteckého petroleje automaticky zvedá náklady na přepravu veškerého zboží – od základních potravin v supermarketech po průmyslové komponenty. Právě paliva byla hlavním tahounem předchozích inflačních vln; jejich zdražení okamžitě eliminuje dosavadní snahy o cenovou stabilizaci.
Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Ropa je nad sto dolary. Na co se připravit?
Trhy
Dilema pro centrální banky: Vyšší ceny energií vytvářejí tlak na centrální banky (jako je ECB nebo americký Fed), které v reakci na inflaci musejí zastavit plánované snižování úrokových sazeb, případně je znovu zvýšit. To zdražuje hypotéky, spotřebitelské půjčky i financování firemních investic.
Riziko stagflace: Pro ekonomiku představuje sto-dolarová ropa nejhorší možnou kombinaci faktorů. Hrozí pokles reálných mezd, protože domácnosti platí výrazně více za pohonné hmoty a energie, což omezuje jejich volné finance na nákup jiného zboží a služeb.
Vyšší výrobní náklady zase dopadnou na petrochemický průmysl, výrobu plastů, hnojiv a zemědělství. Sektory čelí vyšším vstupním nákladům, které nemohou plně přenést na zákazníky. Kombinace vysoké inflace a klesajícího hospodářského růstu (takzvané. stagflace) paralyzuje firemní investice a vede k omezování výroby.
Současná krize je výjimečně nebezpečná tím, že nejde o nedostatek suroviny pod zemí, ale o nemožnost ji přepravit. Paralýza Hormuzského průlivu (pokles z 9 na necelé 2 miliony barelů denně) v kombinaci s ohrožením úžiny Báb al-Mandab v Rudém moři uzavírá producenty v Perském zálivu do klece. Obcházení těchto tras kolem Afriky znamená zpoždění v řádu týdnů, astronomické částky za námořní pojištění a další zdražení každého dovezeného barelu.
Pokud ceny ropy zůstanou na trojciferných hodnotách delší dobu, z geopolitického incidentu v Perském zálivu se stane plnohodnotná celosvětová ekonomická brzda.
A co český benzín?
Současný svět je ekonomicky velice provázaný. Nejrychlejší dopad v Česku pocítí řidiči. Při ceně ropy Brent nad 100 USD za barel a běžném kurzu koruny k dolaru směřují ceny benzínu a nafty v Česku k hranici 42 až 45 korun za litr. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Dalším rizikem je kurz měny: v obdobích geopolitické nejistoty investoři utíkají k americkému dolaru, což vede k oslabení středoevropských měn včetně české koruny. Dolarová ropa tak pro české kupce zdražuje hned dvakrát.
Pohonné hmoty mají v českém spotřebitelském koši významnou váhu (kolem 4 procent. Růst cen se ale neomezí jen na stojany benzinových pump: Zvýšené náklady dopravců se rychle promítnou do cen potravin a spotřebního zboží v obchodech. Podle modelů České národní banky vede každé setrvalé zdražení ropy o 10 procent ke zrychlení celkové inflace zhruba o 0,2 procentního bodu. Skok k trojciferným hodnotám tak může zvrátit dezinflační trend a vrátit inflaci nad toleranční pásmo centrální banky. To by tlačilo na růst úrokových sazeb.
Zlato za tři obchodní dny ztratilo téměř šest procent a spadlo na dvoutýdenní minimum, přestože se znovu vyostřily boje mezi Spojenými státy a Íránem. Investoři se nyní více než geopolitiky obávají nové inflační vlny, růstu úrokových sazeb a silnějšího dolaru. Pravděpodobnost, že Fed zvýší sazby už v září, se přiblížila 70 procentům, píše agentura Bloomberg.
Zlato dostává výprask. Za tři dny ztratilo téměř šest procent
Trhy
