Lukáš Kovanda: Marže rafinerií explodují. Řidiče v Česku čeká další výrazné zdražování
Český motorista by dnes mohl snadno nabýt dojmu, že když výrazně neroste ropa, neměly by výrazně růst ani ceny benzinu a nafty. Jenže právě teď se ukazuje, jak zavádějící taková úvaha je. Mezi cenou ropy a cenou u stojanu totiž stojí rafinerie. A jejich marže nyní doslova explodují.
Podle čerstvých odhadů největší švýcarské banky UBS se hrubá rafinérská marže Orlenu dostává zhruba k 50 až 55 dolarům na barel. U MOL je poblíž 50 dolarů. Přitom jejich dlouhodobější normál je násobně níže, často někde kolem 15 až 20 dolarů (viz grafy UBS níže). Jinými slovy: ekonomika výroby benzinu a nafty je nyní pro rafinerie mimořádně příznivá, pro motoristy ale přesně naopak.
Orlen a MOL jsou pro Česko zásadní. Orlen provozuje rafinerie v Litvínově a Kralupech, MOL je prostřednictvím Slovnaftu a své distribuční sítě jedním z klíčových regionálních dodavatelů. To, co se nyní děje s jejich rafinérskými maržemi, tedy není nějaká vzdálená burzovní kuriozita. Je to tlak, který se může poměrně rychle propsat až do cen na českých čerpacích stanicích.
Proto může nastat situace, která bude veřejnosti připadat absurdní: ropa může třeba cenově stagnovat, nebo dokonce zlevňovat, a přesto benzin či nafta zdraží. Rozdíl „sežere“ právě drahé zpracování ropy na hotová paliva.
Babišova vláda pod tlakem
Je to zároveň podstatné z hlediska hledání odpovědi na otázku, zda může být tankování v Česku citelně dražší než třeba v Polsku. Pokud totiž vysoké rafinérské marže zůstanou a Varšava současně sníží daňové zatížení paliv, může se cenový rozdíl rozevřít velmi rychle. Česká vláda by pak byla pod tlakem, aby reagovala také – a fakticky by část mimořádného zisku rafinérského řetězce kompenzovala nižším výběrem daní.
Pět korun dolů na stojanu zní jako dobrá zpráva. Jen do chvíle, než se ukáže, kdo rozdíl zaplatí. Polsko už několikrát zlevnilo pohonné hmoty pomocí daní a cenových stropů. Pod tlak tím může dostat i českou vládu a rozpoutat závod, v němž se účet pouze přesune. Motorista u pumpy ušetří, stejný člověk ale může účet zaplatit jako daňový poplatník.
Lukáš Kovanda: Polsko zlevní benzin. Česko tím může zahnat do dluhové pasti
Názory
Je přitom třeba dodat, že hrubá rafinérská marže není totéž, co čistý zisk. Rafinerie z ní musí platit energie, provoz, údržbu, logistiku a další náklady. Jenže současné úrovně jsou natolik mimořádné, že historické srovnání bije do očí.
Pro české řidiče je proto nyní důležitější než samotná cena ropy něco jiného: kolik si rafinerie účtují za to, že z ropy udělají benzin a naftu. A právě tato část ceny nyní letí do nebes. Pokud se situace rychle nezlomí, mohou se Češi dočkat nezvyklého podzimu: ropa (třeba i) relativně klidná, ale tankování citelně dražší.
Pro Česko, jako otevřenou a exportně orientovanou ekonomiku závislou na dovozu energií, má ropa za 100 dolarů okamžité a hmatatelné důsledky. Projeví se v peněženkách řidičů, v inflaci i ve výrobních nákladech tuzemského průmyslu. Růst cen ropy na burze se do koncových cen promítá s předstihem jednoho až dvou týdnů.
Ropa je nad sto dolary. Na co se připravit?
Trhy
