Marodění tři dny zadarmo opět na scéně. ANO to kdysi zrušila, Juchelka by byl teď pro
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) podpoří návrat takzvané karenční doby, který chtějí navrhnout koaliční Motoristé. V diskusním pořadu Poledne s Moravcem řekl, že zrušení proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci chtějí zaměstnavatelé. Současný stav podniky stojí miliardy korun ročně.
Karenční doba skončila v červenci 2019. Zrušila ji tehdejší vláda ANO Andreje Babiše a ČSSD s podporou komunistů. S novelou přišla sociální demokracie. Obnovení náhrad bylo jedním z hlavních požadavků ČSSD při vyjednání s hnutím ANO o menšinovém koaličním kabinetu. Předlohu tehdy podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců.
Podle Juchelky by ale karence měla být znovu zavedena. „Četl jsem, že s tím chce přijít ministr (pro sport) Boris Šťastný (Motoristé) jako s poslaneckým návrhem. My se podíváme, jak ten návrh bude vypadat, ale ta myšlenka není k zahození,“ řekl.
Kolik to firmy stojí
Ministerstvo financí odhaduje, že letos dají podniky na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci 8,5 až devět miliard korun. „Zaměstnavatelé po tom volají,“ podotkl ministr k návratu karenční doby.
Počet pracovních neschopností v Česku výrazně vzrostl, zaměstnanci však celkově nepromarodí více času než před pandemií. V roce 2025 bylo nahlášeno téměř 2,5 milionu případů, o 31 procent více než v roce 2019. Počet prostonaných kalendářních dnů přitom klesl z 81,2 milionu na 78 milionů. Denně chybělo v práci v průměru 213,8 tisíce lidí, o téměř devět tisíc méně než před pandemií covidu.
Lukáš Kovanda: V práci kvůli nemoci chybí 200 tisíc lidí denně. Ale stonáme kratší dobu
Názory
Zdůraznil, že opatření se nijak neprojeví ve státním rozpočtu. Jedním z argumentů pro něj bylo i to, že pouze tři čtvrtiny receptů vydaných u praktických lékařů nakonec lidé v lékárnách skutečně uplatní.
Prudký nárůst nemocenských
Počet případů pracovní neschopnosti stoupl mezi lety 2019 a 2022 o 88 procent. Analýzu v létě 2023 zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
„Do vysoké nemocnosti se mohly promítnout zdravotní potíže způsobené v předchozím roce onemocněním covid-19, nicméně větší váhu přisuzujeme skutečnosti, že se projevují důsledky zrušení karenční doby,“ řekl tehdy předseda představenstva asociace Josef Jaroš.
Ještě v únoru ministr práce Aleš Juchelka vysvětloval, že vyšší podpora chrání lidi před chudobou a pomáhá jim najít lepší práci. O půl roku později ji chce snížit, protože prý představuje zbytečné utrácení. Vláda tak našla 4,5 miliardy korun přesně tam, kde se hledají nejsnáze: u lidí, kteří právě přišli o příjem.
Michal Nosek: ANO myslí na naše lidi. Proto jim vezme až deset tisíc měsíčně
Politika
Zastánci proplácení prvních dnů nemoci poukazovali na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím.
Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele náhradu mzdy, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
