Lukáš Kovanda: Nová windfall tax se rýsuje. Vláda má argument i vhodný terč

Benzin a nafta zdražují a rafinérské marže dosahují mimořádně vysokých úrovní. Pro vládu, která zároveň řeší téměř čtyřsetmiliardový schodek, se tak otevírá lákavá možnost: vrátit windfall tax.

České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.

Kabinet předložil pro rok 2027 rozpočet se schodkem 389 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová navíc otevřeně připouští, že v dalších letech bude muset vláda některé daně zvyšovat, jinak by byly rozpočty let 2028 a 2029 jen obtížně sestavitelné. Nový mimořádný odvod od firem, které nynější geopolitická krize obdařila vysokými maržemi, by byl politicky mnohem stravitelnější než plošné zvýšení DPH nebo daně z příjmu.

Evropa znovu vytahuje windfall tax. Provokují ji nadměrné zisky ropných společností

Politika

Ropa od konce února zdražila zhruba o čtvrtinu, evropská nafta dokonce o více než 70 procent. Šest zemí EU proto tlačí na návrat windfall tax pro ropné firmy. Argument je jednoduchý: kdo na energetické krizi mimořádně vydělává, měl by podle nich více přispět na zmírnění jejích dopadů.

ČTK

Přečíst článek

Drahá paliva dávají vládě argument

Půdu pro takový krok si přitom vláda už připravuje. Poukazuje na to, že ceny benzinu a zejména nafty na českých čerpacích stanicích vzrostly výrazněji, než by odpovídalo samotnému zdražení ropy Brent. Z toho může vznikat dojem, že někde mezi ropným vrtem a stojanem čerpací stanice vzniká mimořádný zisk, o který by se firmy měly se státem podělit.

Takový argument ovšem vyžaduje jednu zásadní korekci. Benzin ani nafta nejsou Brent. V posledních týdnech prudce vzrostly právě rafinérské marže, tedy rozdíl mezi cenou ropy a cenou hotových ropných produktů. Evropská marže u benzinu se na začátku září vyšplhala nad 62 dolarů za barel, tedy prakticky k historickému rekordu z roku 2022. U dieselu se v předchozích týdnech dostala dokonce téměř k 79 dolarům. Důvodem jsou omezené rafinérské kapacity, výpadky dodávek a války na Blízkém východě a Ukrajině.

Jestliže tedy vláda tvrdí, že ceny na českých pumpách rostou výrazněji než Brent, nemusí to být důkaz nekalého chování čerpacích stanic. Může to být naopak přesný popis toho, co se děje už o jeden článek dodavatelského řetězce dříve – v rafineriích.

Právě tam by také stát mohl zaměřit novou windfall tax.

Drahá ropa plní kasy těžařů. „Nelíbí se mi to, vydělávají příliš mnoho,“ reagoval Trump

Zprávy z firem

Drahá ropa přinesla největším světovým těžařům mimořádné žně. BP, ExxonMobil a Chevron zvýšily zisky násobně, zatímco Saudi Aramco si polepšilo o 44 procent a za jediné čtvrtletí vydělalo téměř 33 miliard dolarů (téměř 700 miliard korun). Americký prezident Donald Trump už ropné firmy za nehorázné zisky kritizoval: „Na vysokých cenách paliv vydělávají příliš mnoho, nelíbí se mi to,“ řekl.

nst

Přečíst článek

Polsko už podobnou daň zkusilo

Inspiraci má bezprostředně za hranicemi. Polská vláda letos schválila daň z mimořádných zisků výrobců a obchodníků s kapalnými palivy. Měla se vztahovat na období od března do prosince 2026. Konstrukce byla poměrně sofistikovaná: stát neměl zdanit běžný zisk firmy, nýbrž pouze tu část marže, která přesáhne průměrnou marži podniku z roku 2025 navýšenou ještě o dvacet procent. Teprve tato nadstandardní část měla podléhat 60procentní dani.

Polská vláda výnos spojovala přímo s financováním pomoci spotřebitelům postiženým vysokými cenami paliv. Prezident však zákon poslal k Ústavnímu soudu, takže jeho účinnost je nyní právně zpochybněna.

Ještě pozoruhodnější je, že Polsko nyní spolu s Německem, Itálií, Španělskem, Portugalskem a Rakouskem tlačí na to, aby se mimořádné zisky ropných společností řešily na celoevropské úrovni. Šest zemí požaduje zářijovou debatu ministrů financí EU právě o nové windfall tax a také evropské prověření rafinérských marží.

Česká vláda by se tedy při zavedení podobného odvodu rozhodně nepohybovala v evropském vakuu. Naopak by mohla tvrdit, že následuje trend, který se právě formuje v EU.

Politicky téměř dokonalá daň

Z fiskálního hlediska je pokušení zřejmé. Místo nepopulárního zvýšení daní milionům lidí lze zdanit několik velkých společností a opatření označit za boj proti „válečným ziskům“. Politická komunikace se nabízí téměř sama: motoristé platí už velmi vysoké ceny, rafinerie mají rekordní marže, stát proto část mimořádného zisku odebere.

Ekonomicky by navíc byla taková daň méně nebezpečná než přímé zastropování marží. Cenový strop může způsobit, že se obchodníkům nevyplatí dovážet drahé palivo ze zahraničí, čímž může stát ve snaze paliva zlevnit paradoxně způsobit jeho nedostatek. Daň z mimořádného zisku alespoň zachovává tržní cenový signál.

„Evropští spotřebitelé budou trpět.“ TotalEnergies, v níž má podíl Křetínský, varuje před drahými palivy

Money

Globální ropný trh se podle šéfa TotalEnergies Patricka Pouyanného neobvykle rozdělil. Zatímco cena samotné ropy zůstává pod úrovněmi z počátku války, rafinované produkty jako nafta výrazně zdražují kvůli drahé přepravě přes Hormuzský průliv a výpadkům ruských rafinerií. „Evropští spotřebitelé budou trpět,“ varuje Pouyanné.

nst

Přečíst článek

Windfall tax má ale i svou cenu

Ani windfall tax ale není bez rizika. Pokud bude nastavena příliš agresivně nebo retrospektivně, sníží motivaci investovat do rafinérských kapacit a zhorší předvídatelnost českého daňového prostředí. Stát by proto musel prokázat, že zdaňuje skutečně mimořádnou rentu vzniklou v důsledku krizové situace, nikoli běžný podnikatelský zisk.

Právě současná kombinace rekordních rafinérských marží, vysokých cen paliv a mimořádně hlubokého českého rozpočtového schodku však vytváří politicky téměř ideální podmínky pro návrat windfall tax v novém kabátě.

Tentokrát by se nejmenovala daň z neočekávaných zisků bank a energetiků. Byla by to daň z mimořádných zisků rafinerií.

A argument, že benzin a nafta zdražují více než ropa Brent, by vládě poskytl přesně tu záminku, kterou pro její zavedení potřebuje.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy

Chcete vědět, kolik bere kolega? Zeptejte se

Money

Zaměstnanci od ledna dostanou právo zeptat se, kolik činí průměrný plat na pozici, kterou ve firmě zastává. Pro Česko, kde není zvykem o těchto věcech komunikovat, to podle profesora práv Masarykovy univerzity Petra Hůrky bude tvrdý oříšek.

Ivana Pečinková

Přečíst článek