Kam zajít, co ochutnat a co stojí za pozornost

Odebírat newsletter

Evropě hrozí tichá vlna zániků firem. Ne kvůli krizi, ale kvůli absenci nástupců

Evropě hrozí tichá vlna zániků firem. Ne kvůli krizi, ale kvůli absenci nástupců
iStock
Vladimír Dlouhý

Evropa řeší digitalizaci, energetiku i umělou inteligenci. Vedle toho ale potichu dozrává jiný problém: kdo převezme rodinné firmy po generaci zakladatelů. Prezident fondu firemního nástupnictví ADAX Vladimír Dlouhý ve svém komentáři píše, že selhání nástupnictví může ohrozit zaměstnanost, regiony i dodavatelské řetězce.

V Evropě probíhá ekonomická transformace, která sice přitahuje mnohem méně pozornosti veřejnosti než digitalizace, energetická politika nebo umělá inteligence, ale pro dlouhodobou ekonomickou stabilitu kontinentu může být stejně důležitá. Jedná se o rostoucí problém nástupnictví v podnicích, tedy o mezigenerační transfer rodinných společností.

V mnoha evropských zemích tvoří rodinné firmy 60 až 90 procent všech společností a zaměstnávají značnou část pracovní síly. Tyto podniky jsou často hluboce zakořeněny v místních ekonomikách, průmyslových dodavatelských řetězcích a regionálních komunitách a jejich zánik může mít tvrdý dopad. Dnes však celá generace zakladatelů současně dosahuje důchodového věku a v příštím desetiletí bude třeba zajistit nástupnictví ve stovkách tisíc evropských podniků. Ve střední Evropě, kde dnešní struktura rodinných firem vznikla během několika málo let po roce 1990, je tento problém možná ještě citlivější.

video

Dělat dlouhodobé plány je těžké, naštěstí Češi umějí improvizovat, říká šéf Deloitte Svoboda

Mnohé české firmy vyrostly a expandují za hranice. Češi byli v některých sektorech, jako je energetika či zbraně, předvídavější než spousta západních hráčů. Je to rychlostí rozhodovacích procesů i improvizace, které tu jsou historicky dané, řekl country leader Deloitte Česká republika Miroslav Svoboda v pořadu Newstream Byznys Talks.

Přečíst článek

Daně už nejsou hlavní překážkou

Veřejné debaty se často soustředí na dědické daně, ale ty již nejsou takovou překážkou, jakou bývaly dříve. Většina evropských zemí zavedla velkorysé daňové úlevy, které jsou speciálně navrženy tak, aby usnadnily převody rodinných podniků. Francouzský režim Dutreil poskytuje 75procentní osvobození pro převody podniků, které splňují podmínky. Německo umožňuje za určitých podmínek úlevu ve výši 85 procent, nebo dokonce 100 procent. Belgie nabízí velmi příznivé regionální režimy a Itálie často osvobozuje převody rodinných podniků téměř úplně. Česká republika od roku 2014 nemá dědickou daň vůbec, v Polsku a Maďarsku sice existuje, ale i zde jsou rodinné transfery od ní téměř vždy osvobozeny.

Skutečnou výzvou tak nejsou dědické daně, ale absence nástupců, nedostatečné plánování a demografické stárnutí Evropy.

Děti často pokračovat nechtějí

Mnoho zakladatelů předpokládá, že jejich děti budou v podnikání přirozeně pokračovat. Příslušníci mladší generace se však často vydávají jinými profesními cestami nebo dávají přednost kariéře v oblasti technologií, financí, poradenství či u velkých korporací. Mnoho malých a středních podniků je také vysoce závislých na osobě zakladatele.

Daňové systémy jsou složité a špatná příprava může vést k významné daňové zátěži nebo správním sporům. Majitel často ztělesňuje vedení společnosti, vztahy se zákazníky, technickou odbornost, důvěru dodavatelů a bankovní kontakty. Nástupnictví tedy není pouhým transferem podílů, ale převodem celé sítě osobních vztahů a manažerských, finančních i obchodních znalostí.

ADAX Fond firemního nástupnictví přinesl investorům mimořádné zhodnocení 22,41 procenta

ADAX Fond firemního nástupnictví SICAV uzavřel poslední hospodářský rok s vynikajícím zhodnocením pro své investory. Třída A od milionu korun dosáhla zhodnocení 15,45 procenta, třída C od 10 milionů korun vykázala zhodnocení 22,41 procenta. Fond rovněž významně navýšil objem aktiv. V následujícím období ADAX plánuje akvizice dalších společností.

Přečíst článek

Podnikatelé odkládají diskuse o odchodu do důchodu a převodu vlastnictví, protože se jedná o emocionálně náročné téma. V důsledku toho majitelé podniků často dosáhnou věku nástupnictví bez adekvátních struktur řízení, rozvoje managementu, akcionářských dohod nebo daňové přípravy. Nečekané onemocnění nebo úmrtí pak může vyvolat narušení provozu, rodinné konflikty, nebo dokonce kolaps jinak zdravé společnosti.

A konečně, generační transfer vytváří napětí v rodinách, které vlastní podniky. To může vyvolat tlak na likviditu, zejména pokud samotný podnik nemá dostatek hotovosti na odškodnění sourozenců, kteří se na řízení nepodílejí. Výsledkem je často nucený prodej, roztříštěnost vlastnictví nebo dlouhotrvající rodinné spory.

Firmy mohou mizet, i když jsou zdravé

Demografický vývoj tento problém ještě více prohlubuje. Populace Evropy rychle stárne, zatímco počet mladých podnikatelů v mnoha regionech klesá. Země jako Německo, Itálie, Rakousko a některé venkovské oblasti Francie a Španělska již čelí nedostatku potenciálních nástupců pro životaschopné malé a střední podniky. Ekonomové stále častěji varují, že mnoho ziskových podniků může zmizet nikoli proto, že jsou ekonomicky slabé, ale jednoduše proto, že se pro ně nenajde žádný nástupce.

Důsledky neúspěšného nástupnictví tak sahají daleko za hranice jednotlivých rodin. Jak EU, tak národní státy proto hledají různá řešení. Na evropské úrovni jde například o programy Interreg, pro poradenské služby a digitální nástupnické platformy je poskytován přístup k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (ERDF), překvapivě se zde angažuje i Erasmus a k dispozici je celá řada dalších, především regionálně orientovaných programů.

Podobné programy poskytují i národní vlády a velmi aktivní jsou také Eurochambres a mnoho národních obchodních a průmyslových komor. Stejně jako v jiných případech však tyto programy často trpí nižší efektivitou a administrativní náročností.

Martin Hanzlík

Naše Family Office učí rodiny pečovat o jejich bohatství, aniž by ztrácely vlastnická práva k majetku

V devadesátých letech budovala první základy novodobé české podnikatelské tradice, dnes vytváří struktury rodinného majetku, které by měly fungovat ještě za dvě stě let. Řeč je o první generaci českých podnikatelů. A té se už velmi aktuálně týkají otázky nástupnictví. Předávání majetku je přitom stále ještě opomíjeným a často zcela okrajovým tématem, které mnozí nechávají na poslední chvíli. Představou o vlastní nezranitelnosti a nesmrtelnosti totiž podle Martina Hanzlíka z MONECO Family Office jen tak něco neotřese.

Přečíst článek

Tržní řešení: fondy nástupnictví

Existuje však ještě jedno řešení, které se nebojím označit „profláknutým“ slovem tržní. Pokud nástupník neexistuje nebo na něm není v rodině shoda, případně pokud rodina ztrácí orientaci na trhu a při vedení firmy, specializované investiční fondy mohou nabídnout odkup podniku za dohodnutou cenu a zajistit jeho kontinuitu a další rozvoj.

Takové fondy aktivně vyhledávají a investují do firem, které jsou byznysově perspektivní, ale jejichž současní vlastníci potřebují efektivní pomoc s dalším technologickým a obchodním rozvojem, který odpovídá potřebám současného trhu, a nakonec také s nástupnictvím. Stávající majitelé mohou ještě po určitou dobu s fondy spolupracovat a na chodu firmy se podílet.

Drtivá většina firem s nástupnickým problémem tak nezaniká. Naopak se mohou dynamicky rozvíjet, udržet, či dokonce zvyšovat, zaměstnanost a přispívat k ekonomickému rozvoji regionu, ve kterém působí.

Autor je prezidentem ADAX, fondu firemního nástupnictví, a prezidentem Eurochambres.

Související

Lukáš Kovanda: Ropa padá po dohodě s Íránem. ČNB může mít důvod nezvyšovat sazby

Přečíst článek

Karel Pučelík: Švýcaři odmítli populační strop. Dobře udělali

Karel Pučelík: Švýcaři odmítli populační strop. Dobře udělali
Profimedia
Karel Pučelík

Švýcarské referendum kladlo voličům otázku, zda nezastropovat rychlý populační růst. Může to na první pohled působit jako rozumný návrh chránící blahobyt země, ovšem efekt by byl opačný. Jako by nestačil příklad brexitu. Voliči naštěstí tento populismus odmítli.

Švýcaři v neděli hlasovali v referendu o tom, jestli by populace země měla překročit hranici deseti milionů. Návrh Švýcarské lidové strany voliči odmítli v poměru 55 ku 45 procentům, přičemž účast se zastavila na 60 procentech.

Obyvatel malebné alpské země od začátku tisíciletí rychle přibývá, z 7,3 milionu v roce 2002 jich dnes 9,1 milionu, z čehož 27 procent nemá švýcarské občanství. Předkladatelé návrhu argumentují tím, že další překotný nárůst populace dostane veřejné služby, dopravu i životní prostředí pod tlak.

To však je oficiální vysvětlení. Když se podáváme, kdo za plánem stojí, pravý důvod je nasnadě. Švýcarští lidovci totiž nejsou stranou umírněné pravice či pravého středu, jak je to obvyklé ve většině Evropy. Je to anti-imigrační a pravicová až krajně pravicová formace. Je jasné, že tímto směrem tento populistický návrh míří. Jde především o kampaň a sbírání politických bodů, ne o ekonomiku.

průběh referenda ve Švýcarsku o omezení migrace

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.

Přečíst článek

Švýcaři udělali dobře, že populistům na lep většinově neskočili – i když počet voličů, který návrh podpořili, je poměrně vysoký. Jednalo by se o sobecké řešení problému, kterým by přispěli do už tak ne zrovna úctyhodné historie, ve které se například bránili i příchodu židovských uprchlíků před nacisty. Navíc by bylo nevýhodné i pro ně samotné.

Otevřenost se vyplácí

Švýcarsko je bohatý národ se silnou ekonomikou a vysokou životní úrovní. Hrozba, že Švýcaři o svůj blahobyt přijdou, proto může padat na úrodnou půdu. Tamějším obyvatelům neuniká, že se veřejné rozpočty a sociální stát v mnoha evropských zemích dostávají do slepé uličky. Jenže zabarikádováním v alpských průsmycích by si svou úroveň nezachránili. Ba naopak.

Návrh na zastropování populace je dalším příkladem populistických teorií, které podobně jako brexit místo k prosperitě vedou do izolace a k ekonomickým ztrátám. Když se podíváme na ekonomické dějiny, příběhy úspěchu jsou příběhy otevřenosti, na čemž se shodne jak pravice, tak levice. Podívejme se například na Švédsko, které ještě poměrně nedávno bylo chudou zemědělskou zemí, ale nyní je rájem start-upů a bohatou společností. Co tomu do značné míry prospělo? Správně, byla to otevřenost.

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Známý architekt mění hru. Po návrzích a výrobě interiérů chce dělat vlastní development

Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.

Přečíst článek

Se Švýcarskem je to podobné. „Stejný příběh vypráví i pozoruhodný vzestup Švýcarska, které se za 200 let proměnilo z odlehlé zemědělské oblasti v high-tech ekonomiku. Přestože Švýcarsko nedisponuje žádnými přírodními zdroji, zbohatlo díky tomu, že vytvořilo stabilní ekonomické prostředí, které přilákalo zahraniční inovátory. Společnosti Nestlé, Swatch a farmaceutický gigant Novartis – všechny tyto ikonické ‚švýcarské‘ firmy byly založeny nebo vybudovány přistěhovalci,“ popisuje v textu pro deník The Guardian Joseph de Weck.

Pokud se dosavadní ekonomický a sociální model dostává pod tlak, je třeba problémy řešit, aby opět fungoval ne od nich utéct a dosud prosperující model opustit. Populace západních zemí se nevyhnutelně mění a systémy je třeba tomu přizpůsobovat. K migraci je potřeba také přistupovat rozumně –– a to švýcarský návrh rozhodně nenabízel.

Hrozba pro vztahy s Bruselem

Zásadním háčkem plánu bylo také to, že by se Bern dostal do konfliktu s Bruselem. Pokud by Švýcarsko zavřelo hranice, muselo by zrušit volný pohyb osob, který je jedním ze základů jeho vztahů s Evropskou unií.

I když EU není populární a krajní pravice a populisté rádi šermují zpřetrháním vztahů mezi svou zemí a Bruselem, je výhodné udržovat dobré vztahy. Jako volební slogany radikální proklamace mohou fungovat, ale jako politika je to nesmysl. EU je pořád obrovským ekonomickým blokem. Co se stane, když se od něj dobrovolně odtrhnete, by mohl popsat třeba Londýn, který je kvůli tomu pozadu asi v každé ekonomické statistice.

I Švýcarsko by zhoršení vztahů s EU poškodilo, blok totiž s přehledem představuje jeho největšího obchodního partnera. Navíc je to země, kam ročně proudí zástupy turistů a utrácejí tam miliardy. Bylo by to tak, i kdyby si před cestou museli zažádat o vízum?

Další komentáře Karla Pučelíka

Související

průběh referenda ve Švýcarsku o omezení migrace

Odmítnutí švýcarského populačního stropu je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou

Přečíst článek
Obětujeme lidská práva, abychom se zavděčili extrémistům. A pak stejně prohrajeme

Karel Pučelík: Obětujeme lidská práva, abychom se zavděčili extrémistům. A pak stejně prohrajeme

Přečíst článek
Švýcarsko

Mladí ze švýcarské levice neuspěli. Voliči v referendu odmítli daňový plán proti ultrabohatým

Přečíst článek

Australská miliardářka vsadila na Muska. Rinehartová nalila do SpaceX přes miliardu dolarů

Gina Rinehartová
ČTK
 nst
nst

Nejbohatší Australanka Gina Rinehartová vsadila na SpaceX. Její investiční společnost Hancock Prospecting podle agentury Bloomberg získala akcie Muskovy raketové a satelitní firmy při jejím vstupu na burzu.

Hancock Prospecting velikost podílu neupřesnila, uvedla agentura Bloomberg. Podle Dow Jonesu však hodnota investice Rinehartové přesáhla jednu miliardu dolarů. Sama miliardářka ji označila za významnou sázku pro Hancock a uvedla, že SpaceX působí v odvětvích, která jsou klíčová a mají dlouhodobý potenciál.

SpaceX, formálně Space Exploration Technologies, začala obchodování v pátek po největším úpisu akcií všech dob. Firma při něm získala 75 miliard dolarů a její akcie uzavřely první obchodní den o 19 procent výše.

SpaceX
NASDAQ: SPCX
aktuálně
160,95 USD
Poslední dostupný obchod: 15. června 2026, 08:56 UTC
 

Pro Rinehartovou, jejíž osobní jmění podle Bloomberg Billionaires Indexu činí 37 miliard dolarů, by investice přesahující miliardu dolarů patřila mezi její největší jednotlivé podíly mimo železorudné aktivity v Západní Austrálii.

Sázka na SpaceX zároveň zapadá do širší strategie její skupiny. Rinehartová v posledních letech vybudovala jedno z největších portfolií investic do vzácných zemin a kritických minerálů mimo Čínu. Patří do něj podíly ve společnostech Lynas Rare Earths a MP Materials.

Evropské akcie

Úleva na trzích. Ropa padá, akcie v Evropě i Asii prudce rostou

Akciové trhy vstoupily do nového týdne ve výrazně pozitivní náladě. Investoři reagovali na zprávy o dosažení dohody o ukončení bojů mezi Spojenými státy a Íránem, která by měla uklidnit napětí na Blízkém východě a znovu otevřít klíčový Hormuzský průliv.

Přečíst článek

Výhodná spolupráce

Právě v kritických minerálech vidí Hancock Prospecting možné propojení se SpaceX. Poptávka po materiálech a infrastruktuře potřebných pro technologický rozvoj podle firmy roste a spolupráce s Muskovou společností by mohla být pro obě strany výhodná.

„Vidíme také možnost vzájemně výhodných dohod mezi SpaceX a významnými investicemi Hancock Prospecting do kritických minerálů,“ uvedl generální ředitel Hancock Prospecting Garry Korte. Dodal, že se firma těší na možnost spolupracovat s týmem SpaceX na jeho další cestě.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Hodnota firmy SpaceX první den po vstupu na burzu překročila dva biliony dolarů.

Týden tradera: Nervozita investorů z IPO SpaceX. Trump se u Íránu pořádně přepočítal

Přečíst článek
Projev Elona Maska před začátkem vstupu na burzu NASDAQ promítaný na obrazovku na Times Square 12. června 2026 v New Yorku

Muskův SpaceX se první den obchodování stal šestou největší firmou na burze

Přečíst článek