Scholz tvrdě narazil. Jeho výrok o minimální mzdě pobouřil německou politickou scénu

Německý kancléř Olaf Scholz se v rozhovoru s magazínem Stern vyslovil pro postupné zvýšení minimální hodinové mzdy na 15 eur (372 korun). Jeho výrok, který média spojují s předvolební kampaní, rozhněval nejen opoziční konzervativní unii CDU/CSU a zaměstnavatele, ale také vládní liberální svobodné demokraty (FDP). Ministr financí Christian Lindner, který je zároveň šéfem FDP, kancléřův návrh odmítl.

„Jsem jasně pro, aby se minimální mzda zvýšila nejprve na 14 eur a poté v dalším kroku na 15 eur,“ řekl Scholz magazínu Stern. Aktuální minimální mzda v Německu činí 12,41 euro (308 korun) na hodinu a v příštím roce se očekává navýšení na 12,82 euro (318 korun).

Scholz schytal kritiku

Konzervativní opozice, která je podle průzkumů největší politickou silou v zemi, kancléře tvrdě kritizovala za to, že se snaží ovlivnit nezávislé rozhodování o mzdách. V Německu takové návrhy předkládá vládou zřízená komise odborníků a zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů. Toto pravidlo Scholzova vláda jednou porušila, když minimální mzdu zvýšila na 12 eur (298 korun). Učinila tak kvůli tomu, že takovéto navýšení bylo Scholzovým ústředním slibem před spolkovými volbami v roce 2021. Podle komentátorů mu tento závazek pomohl vyhrát volby.

Média nyní píší o tom, že se Scholz opět snaží získat přízeň voličů stejným způsobem. Německo v červnu čekají volby do Evropského parlamentu, v září zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku a příští rok Spolkové volby. Preference Scholzových demokratů (SPD) se pohybují na dlouhodobých minimech a kancléř se potýká s velkou neoblíbeností.

O zvýšení minimální mzdy podle kancléřových představ nechce slyšet ani ministr financí Lindner. Ten v rozhovoru s médii ze skupiny Funke řekl, že je v pořádku, když se do volební kampaně zapojí i šéf vlády. „Koaliční smlouva pro toto parlamentní období ale hovoří jasně, že stanovení mezd není věcí politických stran,“ řekl Lindner. Dodal, že by bylo z dlouhodobého hlediska nebezpečné, kdyby vláda do určování výše mezd vstupovala. Stejný názor mají i zaměstnavatelé, kteří rovněž hovoří o vměšování. Naopak vládní Zelení a opoziční Levice s odborovou organizací Verdi rychlé navýšení minimální mzdy na 15 eur do příštího roku podporují.

Němcům se nechce pracovat. Stát chce podpořit přesčasy

Money

Němci pracují nejméně hodin v porovnání s lidmi z ostatních vyspělých ekonomik. Práce navíc se jim ale finančně nevyplatí.

tzv

Přečíst článek

Německo i přes ekonomický pokles loni přilákalo rekordní objem zahraničních investic

Zprávy z firem

Objem nových investic v Německu přislíbených zahraničními podniky se v loňském roce vyšplhal na nové rekordní maximum, a to navzdory ekonomickému útlumu a vysokým cenám energie v zemi. Vyplývá to podle agentury Reuters z analýzy, kterou dnes zveřejnila německá rozvojová agentura Germany Trade and Invest (GTAI).

ČTK

Přečíst článek

Vladimír Dlouhý: V Evropě budou vítězové a poražení. Bojím se, že Česko bude patřit mezi ty poražené

Politika

Hned po sametové revoluci se stal federálním ministrem hospodářství, od roku 1992 byl pět let ministrem průmyslu ve vládě Václava Klause. Od roku 2014 byl Vladimír Dlouhý devět let prezidentem Hospodářské komory. Až do loňského května, kdy se rozhodl už dál svůj mandát neobhajovat. Z očí české veřejnosti potom tak trochu zmizel. Nicméně, ve skutečnosti povýšil. Stal se prezidentem celoevropské hospodářské komory, Eurochambres, a v Bruselu lobbuje za evropské firmy. Potkává se s klíčovými evropskými politiky, české politice už se nehodlá věnovat. A už moc nechce chodit ani do médií, je jich přesycen. Pro Newstream udělal výjimku.   

Dalibor Martínek

Přečíst článek