Další provoz uhelných elektráren Chvaletice, Počerady a v Kladně už nemá od roku 2027 žádný ekonomický smysl, řekl v podcastu Štěpení majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač. Skupina je podle něj připravena na jakékoliv rozhodnutí státu o potřebnosti uzavíraných zdrojů pro tuzemskou soustavu. Nebrání se ani předání elektráren státu.

Tykačova společnost Sev.en ve středu ohlásila odstavení uhelných elektráren Počerady, Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů, kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 megawattů.

„Po ekonomické stránce je hotovo, z našeho pohledu se to už komerčně provozovat dál nedá,“ řekl Tykač k dalšímu provozu tří uhelných zdrojů po roce 2026.

Zopakoval, že do ztráty dostává provoz uhelných elektráren zejména cena emisních povolenek. Vzhledem k rozvoji obnovitelných zdrojů navíc během roku podle Tykače postupně přibývá hodin, kdy je elektřina zadarmo.

Sev.en o rozhodnutí uzavřít elektrárny informoval provozovatele soustavy ČEPS, který nyní bude posuzovat vliv odstavení zdrojů na bezpečnost dodávek elektřiny nebo tepla v ČR. V případě, že by odstavení mohlo opravdu dodávky ohrozit, bude Energetický regulační úřad rozhodovat o dalším fungování zdrojů. Úřad by naopak stanovil kompenzace pro stávajícího provozovatele, nebo by provoz nařídil za určenou cenu někomu jinému.

Baťa postavil město za 20 let. Dnešní regulace by to nedovolily, říkají architekti ze Zlína

Reality

Ve Zlíně je téměř všechno památkově chráněno. A přesto existuje prostor pro novou architekturu. „Chceme, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co současné,“ říkají architekti Pavel Šánek a Markéta Zvonková z ateliéru Semela Architetcs. V rozhovoru pak vysvětlují, proč je důležité nepřetírat to staré a zároveň nemít strach přidat výraz dneška.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Podle Tykače je skupina připravena na jakékoliv rozhodnutí státu. „Kdyby stát dnes přišel s tím, ať mu ty elektrárny předáme za korunu, my to klidně uděláme. Nechceme od státu žádné peníze, chceme jen to rozhodnutí,“ podotkl Tykač. V případě, že by stát chtěl po skupině Sev.en, aby zajistila další fungování elektráren, bylo by podle něj nutné, aby stát ztrátu z provozu proplatil.

Společnost Sev.en Česká energie z Tykačovy skupiny Sev.en, pod kterou uhelné elektrárny a těžba uhlí patří, loni skončila v čisté ztrátě 2,1 miliardy korun. O rok dříve byla její ztráta skoro třikrát vyšší. Další část skupiny firma Sev.en Global Investments, která spravuje zahraniční investice skupiny v energetice, ocelářství, petrochemii a dalších průmyslových sektorech v roce 2023 po přecenění hodnoty energetických kontraktů vykázala konečný zisk 142 milionů eur (3,43 miliardy korun). O rok dříve úplný výsledek činil 508 milionů eur (12,3 miliardy korun).

Finančník Tykač podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je také majitelem fotbalového klubu Slavia Praha. Patří k nejbohatším Čechům, pravidelně se umisťuje na předních místech různých žebříčků, například web e15 mu letos v září s majetkem v hodnotě 102 miliard korun přisoudil osmé místo. Kromě skupiny Sev.en mu patří také další firmy, v polovině letošního listopadu odkoupil od skupiny Kaprain padesátiprocentní podíl ve vydavatelství Mafra, která vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDNES.

Robot, který nakoupí, potom koukne s dětmi na domácí úkoly, a když má hotovo, tak ještě vyklidí myčku, utře prach nebo vyluxuje. Zní to jako scénář sci-fi filmu, nicméně podle brand manažera značky Rowenta Martina Kasardy to už poměrně brzy může být realita českých domácností. „Technologie jdou rychle dopředu. Co se dříve vymýšlelo a konstruovalo deset let, to dnes vzniká za rok,“ vysvětluje. 

Jaké jsou trendy v oblasti úklidu? O co mají české domácnosti největší zájem? 

Trendem zůstává snaha o maximálni zjednodušení celého procesu. Trhu vládnou robotické vysavače, podlahové myčky a univerzální tyčové vysavače. Novou kategorií jsou práve podlahové myčky, který při úklidu tvrdých podlah nahrazují klasický vysavač a mop, nebo ruční tepovače koberců, které se hodí i na látkové potahy či matrace. Obecně evidujeme, že ubývá koberců a přibývá tvrdých podlah, takže úklid domácnosti je pro robotické vysavače a podlahové myčky jednodušší. Do budoucna bude trendem jeden přístroj, který zvládne vše potřebné.

Češi jsou národem „pejskařů“. Jak se to promítá do zájmu o konkrétní produkty?  

Podíl domácích mazlíčků na obyvatele je na českém trhu obrovský, v celosvětovém srovnání jsme na prvních místech. To výrazně ovlivňuje rozhodovací proces při nákupu úklidových spotřebičů. S ohledem na filtraci vzduchu a případně i vhodnost pro alergiky zatím nic nepřekoná klasické sáčkové vysavače. Blíží se jim sice robotické vysavače se sběrnými sáčky ve stanici, ale i tam je jednou za čas nutná údržba a kontaktu s prachem se nevyhnete. 

Jak do celé kategorie promlouvají chytré technologie? Co všechno už dnes umožňují a v jakých oblastech je vnímáte jako největší přínos? 

Chytré technologie jsou budoucností ve všech odvětvích, úklid nevyjímaje. Jsme teprve na začátku, ale za mě jsou nejpřínosnější takové technologie, které ulehčují práci. Nestačí poslat notifikaci nebo ukázat informace v aplikaci, mnohem přínosnější mi přijde třeba automatický režim rozpoznávání typu podlahy nebo identifikace zaneseného filtru v tyčovém vysavači.  

Jaký je o tyto technologie zájem mezi zákazníky? Jsou ochotni si za ně připlatit? 

Spousta zákazníků už očekává, že dražší přístroje tyto technologie mít budou. Realitou ovšem zůstává, že jen málo zákazníků je dokáže plně využít a ocenit. I když jsou často při výběru spotřebiče jedním z kritérií, v mnoha případech buď nenaplní očekávání, nebo je jejich nastavení a ovládání natolik složité, že je zákazník nepoužívá. Proto se snažíme o to, aby technologie byly součástí produktů, ale spotřebitel se nemusel učit novým postupům a bral je jako samozřejmost. 

Jaký očekáváte další vývoj? Co budou spotřebiče umět za pár let? 

Očekávám nejen výrazné rozšíření umělé inteligence, ale také funkční generaci autonomních robotů s rukama a nohama, kteří se propojí s chytrou domácností. V podstatě asi nejsme daleko od vizí ze sci-fi filmů, kdy robot nakoupi, vykoupe mazlíčka, udělá úkoly s dětmi, uklidí myčku, utře prach a vyluxuje. To všechno bez toho, aby mu to vůbec někdo říkal. Nestane se to přes noc, ale myslím, že třeba do pěti let to v českých domácnostech nebude nic výjimečného. Technologie jdou rychle dopředu. Co se dříve vymýšlelo a konstruovalo deset let, to dnes vzniká za rok. A s rozvojem AI to určitě zpomalovat nebude. 

Které další funkce, parametry nebo technologie jsou dnes pro zákazníky klíčové?

Největším kritériem je bohužel často cena, což jen podporuje rozmach čínských e-shopů s produkty pochybné kvality, ovšem za skvělé ceny. Potom záleží na konkrétní kategorii. Třeba u akumulátorových přístrojů je to výdrž na jedno nabití, u vysavačů zase sací výkon. To je ovšem po zrušení energetických štítků z roku 2019 velmi ošemetná specifikace. Neexistuje totiž oficiální nařízení, jak k měření sacího výkonu přistupovat. V praxi to pak často končí tím, že výrobce napíše hezké číslo, které ovšem s realitou nemá nic společného. My k tomu spolu s některými dalšími značkami přistupujeme zodpovědně a měříme poctivě, levnější značky na trhu to ale bohužel nedělají a spotřebitel to pozná teprve až při použití spotřebiče. Naším cílem je dodat spotřebiteli reálně funkční a efektivní přístroj, často se ale potýkáme s očekáváním spotřebitelů. Když máme v portfoliu vysavače za patnáct až dvacet tisíc i produkty za tři tisíce korun, někteří zákazníci očekávají, že i nejlevnější produkt bude fungovat stejně jako nejdražší. 

Sadu příborů nám navrhovala Zaha Hadid. Je to klenot na jídelním stole, říká manažerka značky WMF Kateřina Holíková

Zprávy z firem

Německá značka WMF patří k těm, které v kuchyni poznáte na první dotek — studený lesk nerezové oceli, pevnost v ruce a design, který nestárne. Od příborů přes hrnce až po ikonické kávovary udává už víc než století tón tomu, jak se vaří a stoluje. Jak se ale dělá marketing značky, která stojí na tradici, precizním řemesle a každodenní radosti z jídla? O tom jsme mluvili s Kateřinou Holíkovou, manažerkou WMF, která popisuje, co dnešní zákazníky baví, jak vznikají nové produkty a proč kvalita pořád vítězí nad všemi trendy.

nos

Přečíst článek

Na trhu jsou kromě levných čínských konkurentů také dražší a marketingově velmi aktivní značky typu Dyson. Je těžké se prosadit? Co děláte pro to, abyste udrželi krok? 

Lehké to není. Technologie se zlevňuje a raketově implementuje i do levnějších přístrojů. Jediné, s čím dnes značka může na trhu uspět, jsou inovace, které reálně fungují. Rowenta loni oslavila 120 let na trhu a stejně jako každá jiná značka má svůj příběh a přístup ke spotřebiteli. Nesnažíme se být statusovou značkou, jako to mají někteří evropští konkurenti. Primárně se snažíme dát spotřebiteli produkt, který mu bude reálně a dlouhodobě fungovat, aniž by musel přimhouřit oči nad případnými chybami a nedokonalostmi. Velkou změnou oproti jiným značkám je také náš přístup k přírodě a znečišťování planety. Na většinu produktů máme garanci opravitelnosti po dobu patnácti let. Nutno ale podotknout, že řada spotřebitelů se v tomto ohledu chová nezodpovědně. 

V tom smyslu, že nehledí na životnost, ale spíš na cenu?  

Přesně tak, spousta spotřebitelů si koupi levného přístroje omluví s tím, že když bude fungovat alespoň rok, je to dobré. Potom ho vyhodí a koupí jiný, protože „za tu cenu se to přece vyplatí“.  Teď si ale představte, kolik je za tím elektronického odpadu. I když se úroveň zpětného odběru elektronického odpadu dlouhodobě pohybuje kolem šedesáti procent, pořád je tam čtyřicet procent elektroniky, která skončí v popelnicích, nebo nedejbože někde v lese. A to jsou ještě čísla před rozmachem levného čínského zboží z online tržišť, které není nikde evidované. Dnešní realita bude pravděpodobně daleko smutnější.

Kromě Česka máte osobní zkušenost také se slovenským a maďarským trhem. Vnímáte tam výraznější rozdíly? 

Rozdíly jsou poměrně podstatné. Slovensko se hodně orientuje na moderní technologie a inovace. Maďarsko je zase velmi citlivé na cenu, ale současně je tam také velký potenciál a orientace na inovace. Česko pak představuje jakýsi kompromis mezi oběma přístupy, ale hlavní roli zde hraje selský rozum. Je to dané mimo jiné historií jednotlivých krajin a také vývojem ekonomiky nebo politickým nastavením. Češi a Maďaři jsou šetřivější, na Slovensku se spotřebitelé s trochou nadsázky neváhají kvůli hezké a moderní věci zadlužit. Obecně je pro nás působení na vícero trzích nejen příležitostí, ale také výzvou. Protože co fungujete v Česku, to nemůžete jedna ku jedné překlopit do Maďarska.

Vaše značka ovšem není regionální, působí po celém. Vnímáte na globálních trzích některé trendy, u kterých očekáváte brzký příchod i do Česka? 

Obrovským trendem, který je v západní Evropě, Asii a Spojených státech patrný už několik let, je zmiňovaná kategorie podlahových myček. Ta postupně přišla i k nám. Proto jsme se do ní i my letos poměrně silně obuli a těší nás, že aktuálně jsme co do objemu prodejů jedničkou na trhu. Jinak musím říct, že co se inovací a umělé inteligence týče, náš region je výrazně otevřenější než třeba západní Evropa, kde je spotřebitel stále spíše konzervativní.