Dalibor Martínek: Venku huj, doma fuj. Vláda letos nechala Čechy napospas

Je třeba říct, že vláda má vládnout. I kdyby vydala sebebláznivější nařízení, třeba drakonicky zvýšila daně, výsledkem bude, že se o ní bude vědět. Lidé budou vnímat, že mají vládu, která vládne, někam směřuje. Ať už je to kamkoliv.

O části současné vlády se nedá říct, že by o ní lidé věděli. Takže krátký test. Kdo ví, kdo je Zdeněk Nekula? Kdo je Vladimír Balaš? Nebo kdo je Michal Šalomoun? Nikdo neví? Správná odpověď je, že jsou to ministři současné vlády. Čemu vládnou? To nechť si každý dohledá na internetu. Popravdě, výsledky jejich vládnutí se dohledávají poměrně složitě.

Zjednodušeně by se dalo říct, že sedí ve svých palácích a využívají služby eráru. Sekretářky, asistenty, řidiče služebních aut, diety, příspěvky na oblečení a podobně. Kde je po roce výsledek vládnutí těchto neviditelných ministrů?

Pochvala pro Fialu a spol. Dohoda o plynu je dalším úspěchem českého předsednictví, píší Financial Times

Politika

Za další úspěch českého předsednictví Evropské unie označuje dnes dojednání podmínek nouzového omezení cen plynu list Financial Times. Českým vyjednavačům se podle deníku podařilo dohodou o cenovém stropu zakončit velmi aktivní práci posledních měsíců. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové se přitom Češi v čele sedmadvacítky zemí museli vyrovnat s nebývalou řadou výzev.

ČTK

Přečíst článek

Potom tu máme druhou sortu ministrů. Těch, kteří jsou vidět. Vidět určitě byl premiér Fiala, i pánové Rakušan, Bartoš, Jurečka, Síkela. Máme tu ještě ministryni Černochovou, Válka či Stanjuru. Čím se tito viditelní ministři za rok vlády proslavili?

Na co neslyšeli

Premiér Fiala si za své půlroční předsednictví Radě Evropské unie vysloužil ocenění od mnoha státníků. Pochválila ho i šéfka evropské komise Ursula von der Leyenová. Všichni jsme byli pyšní při pohledu na našeho premiéra, jak v kupé vlaku směřuje odvážně na Ukrajinu. Pro mezinárodní politiku byl politolog Fiala zrozen. Že má doma osmnáctiprocentní inflaci? Energetickou krizi? Moc jsme na tato témata neslyšeli.

Ministr průmyslu Síkela se naparuje, jak mu to na mezinárodní scéně jde při vyjednávání kolem energií. Zatímco Čechům naskočily zálohy za energie na šestinásobek.

Mistopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš sice sbíral na konferencích ve Francii vědomosti, jak digitalizovat náš stát, výsledek je však zatím žádný. A mezitím rok seděl na novele stavebního zákona, kterou jeho poradci překopali, sněmovnou však dosud neprotlačili.

Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka přihazuje tisíce státním zaměstnancům v době, kdy máme schodek rozpočtu tři sta miliard korun. K tomu se nedá říct vůbec nic.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek několik měsíců nevěděl, že v lékárnách není antipyretikum Nurofen pro děti.

Ministr financí Zbyněk Stanjura od počátku svého působení na ministerstvu financí nastavil kurz Antibabiš. Chtěl se předvést jako správný hospodář. Jenže doba ho předběhla. Inflace a drahé energie, které mění strukturu českého průmyslu a rozevírají sociální nůžky mezi chudšími a bohatými, ho nechávaly dlouhé měsíce chladným. Sociální napětí v zemi stoupá a ministr financí se stává pláštěm ve větru, který už jen podléhá poryvům. A mezitím překračuje Rubikon. Vláda před rokem jasně deklarovala, že daně zvyšovat nebude. Vše je zapomenuto, daně se zvyšovat budou. Kdy a jak, se peče v zákulisí.

Šéf svazu průmyslu Hanák: Nikdo z vlády nerozumí ekonomice

Názory

Nikdo z vlády nerozumí ekonomice, říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jsou to od něj ostrá slova. Ale Hanák si je rád dovoluje. Je to matador, a na břitké komunikaci založil celou svou dlouholetou kariéru v čele vlivné lobbistické organizace. Dosud mu to vycházelo. A jestli mu to bude vycházet dále mu může být vlastně jedno. Jeho mandát v čele Svazu končí v květnu příštího roku, může si dovolit mluvit otevřeně a bez servítek. „Ve vládě jsou jenom samí učitelé a starostové. Není tam jediný makroekonom,“ říká muž, který je evidentně nervózní z malé ekonomické kompetentnosti současné vlády.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Samostatnou kapitolou je děsivá komunikace vlády. Přece, když vládnu, musím o svých záměrech či krocích permanentně informovat veřejnost. Být s ní ve spojení. Tato vláda žije v jakémsi mramorovém paláci, vzdálená, nečitelná. Když se nespokojení občané sejdou na náměstí, ještě se jim vysměje.

Shrnuto, tato nová, progresivní vláda, nechává své občany, nás Čechy, více méně na pospas. Věnuje se Ukrajině, mezinárodním otázkám. Což není špatní cesta. Ale je to jen jedna noha. Domácí politika je druhá. Vláda kulhá.