Diamanty přišly o výsostné postavení „věčného uchovatele hodnoty“. Jejich ceny klesají nejrychleji za deset let, zatímco zlato boří rekordy. Nejdůležitější diamantové indexy ukazují hlubokou korekci a analytici mluví o zásadní změně trhu. Proč se vytrácí aura „věčné“ jistoty?

Trh s přírodními diamanty prochází největší korekcí za poslední dekádu. Zatímco zlato v posledním roce výrazně posílilo díky očekávanému snižování sazeb a geopolitickému napětí, diamantové indexy ukazují přesně opačný obrázek: Diamond Index letos ztratil téměř 14 procent, zatímco zlato od začátku roku vzrostlo o asi 61 procent.

U drahých kovů investoři těží z vysoké likvidity, nízkých transakčních nákladů a silného sentimentu. Diamanty tyto výhody nemají — každý kámen je unikát, a proto se jejich cena určuje jinak než u homogenních komodit typu zlata. Právě proto jsou specializované indexy (RAPI, Zimnisky či Diamond Prices Index) nejlepším ukazatelem hodnoty diamantů jako investice.

Češi vyvinuli metodu, která zrychlí výrobu nanodiamantů z týdnů na minuty

Enjoy

Čeští vědci vyvinuli revoluční způsob, jak vyrábět nanodiamanty pro kvantové technologie i lékařskou diagnostiku. Nový proces je tisíckrát rychlejší, levnější a taky ekologičtější.

ČTK

Přečíst článek

Diamanty ztrácejí punc vzácnosti

„Ceny přírodních diamantů jsou po covidovém boomu ve fázi výrazné korekce. Rok 2024 i 2025 potvrzují pokračování nízkých cen, a to hlavně u běžných kvalit a menších karátových hmotností,“ říká Jiří Tyleček, hlavní analytik XTB.

Podle něj indexy RAPI nebo Zimnisky dlouhodobě míří dolů a největší tlak je vidět právě v „masovém“ segmentu, který zákazníci snadno nahrazují levnějšími alternativami. „Obrat trendu je zatím v nedohlednu. Trh není ve fázi růstu, ale spíš hledání nového rovnovážného cenového pásma,“ dodává.

Tlak na ceny nezpůsobuje jen ekonomika. Podle Tylečka jde o kombinaci cyklického ochlazení poptávky a strukturální změny: domácnosti seškrtaly výdaje na luxus, Čína zápasí s realitní krizí a zásnubní trh ovládly laboratorně pěstované diamanty.

„Přírodní diamant v očích běžného zákazníka ztrácí auru vzácnosti. Narrativ ‘uchovatele hodnoty’ se u standardních kamenů viditelně drolí,“ říká Tyleček. Výjimkou zůstávají jen velké, výjimečné kameny se silně doloženým původem.

Světový lídr v těžbě diamantů kapituluje, kameny zlevnil o víc než 10 procent

Trhy

Největší světový producent přírodních diamantů upustil od pokusů o stabilizaci propadajícího se trhu a přistoupil k velkému výprodeji. Ačkoli společnost De Beers nezveřejňuje informace o změnách cen, při jejím posledním letošním prodeji snížila ceny diamantů plošně o více než 10 procent.

nst

Přečíst článek

Investoři míří jinam

Ještě tvrdší čísla uvádí Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital. Podle něj od roku 2022 klesly světové ceny přírodních diamantů přibližně o 20 až 30 procent, přestože nabídka suroviny není enormně vysoká.

Hlavním důvodem je exponenciální růst laboratorně vytvořených diamantů — v běžných velikostech jsou o 70 až 90 procent levnější a podle studií tvoří už zhruba polovinu zásnubních prstenů ve Spojených státech.

„Investoři raději volí likvidnější aktiva, jako je zlato či stříbro. U přírodních diamantů tuto roli dnes plní prakticky už jen velmi vzácné a sběratelské kameny,“ dodává Míšek.

Nabídkový převis

Míšek připomíná i pandemii, která odložila svatby napříč vyspělými zeměmi a způsobila krátkodobý boom po jejich uvolnění. Ten ale rychle vyprchal. Následné zvyšování sazeb a ochlazení globální ekonomiky srazily poptávku na minimum.

Společnost De Beers dokonce hlásila přebytek zásob za asi dvě miliardy dolarů a byla nucena srazit produkci o 20 procent. A do toho přichází očekávané téměř ztrojnásobení trhu s uměle vytvořenými diamanty do roku 2032.

Etická témata hrají čím dál větší roli — mladší generace se více zajímá o původ surovin a řada z nich preferuje laboratorní alternativy.

Na trhu tak podle analytiků míříme k ještě hlubší polarizaci. Masový segment zůstane pod tlakem, zatímco velké výjimečné kameny s jasným původem budou dál fungovat jako alternativní uchovatel hodnoty — byť pro velmi specifickou, bohatou skupinu investorů.

Přírodní diamanty jsou pasé. Pandora si pěstuje umělé

Zprávy z firem

Ve světovém šperkařství přichází boom laboratorně pěstovaných diamantů. Naopak zájem o ty přírodní opadá. Tak se projevuje současný nákupní trend. 

nos

Přečíst článek

Plán, který má posílit Ukrajinu, může zároveň zásadně zatížit členské země EU, včetně Česka. Komise prosazuje použití ruských rezerv, ale Belgie varuje před právním rizikem a ECB odmítá vstupovat do role záchranné „tiskárny“. Více v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.

Evropská komise se vehementně snaží protlačit poskytnutí v přepočtu zhruba 3,3 bilionu korun Ukrajině. Tyto peníze by měly pokrýt vojenské a finanční potřeby Kyjeva pro dobu následujících dvou let. Sama Evropská unie by se měla na částce podílet minimálně sumou přibližně 2,2 bilionu korun.

Půjčka, která není půjčkou

Poskytnutí uvedených peněz je fakticky nevratným a bezúročným převodem Ukrajině. O půjčku v pravém smyslu slova tedy nejde. Leda že by Rusko souhlasilo, že Kyjevu uhradí válečné reparace. V takovém případě by se peníze, které hodlá Kyjevu poskytnout Evropská komise, změnily v bezúročnou půjčku a Kyjev by je Evropské komisi zase vrátil – ovšem i tak bez úroku.

Pravděpodobnost, že Rusko bude Ukrajině hradit reparace, je ovšem velmi nízká.

Jak dál financovat Ukrajinu? Ve hře jsou i zmrazené ruské peníze

Politika

Komise navrhla dvě varianty pomoci Ukrajině: půjčku EU nebo reparační půjčku z peněz zablokovaných ruské centrální bance. Belgie má ke druhé z variant dál výhrady.

ČTK

Přečíst článek

Belgie nechce nést riziko

Evropská komise chce dané peníze, minimálně oněch 2,2 bilionu korun, Ukrajině poskytnout ze zmrazených ruských devizových rezerv, které jsou nyní uloženy v Belgii, v tam sídlící finanční společnosti EuroClear. Právě Belgie se však proto „staví na zadní“ a s poskytnutím uvedených peněz Ukrajině příkře nesouhlasí.

Belgická vláda se obává situace, kdy by sankce vůči Rusku, na jejichž základě ke zmrazení rezerv došlo, přestaly platit, přičemž peníze z nich by už byly převedeny na účty Ukrajiny. V takovém případě by si Rusko mohlo u mezinárodních soudů nárokovat peníze ze svých rezerv právě u Belgie. A Belgie by mu je potenciálně musela zaplatit, zřejmě i s úroky.

Sankce, které ruské rezervy „zmrazily“, přitom mohou přestat platit poměrně snadno. Každých šest měsíců je totiž třeba je obnovovat, a to jednomyslným usnesením všech členských zemí EU. Pokud by si například Maďarsko „postavilo hlavu“, a sankce dále nepodpořilo, Rusko by si okamžitě mohlo na v přepočtu tisíce miliard korun, které má uloženy v Belgii, činit nároky.

EU se poučila z energetické krize. Nyní řeší kritické suroviny

Politika

Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu.

ČTK

Přečíst článek

Proto Evropská komise do věci nejprve vtáhla jednotlivé členské země EU. Chce po nich, aby se za peníze Ukrajině zaručily. Takže pokud by Rusko chtělo po Belgii peníze ze svých rezerv – celkem tam nyní má kolem pěti bilionů korun – složí se na Belgii ostatní země EU, včetně Česka, aby ta mohla Rusku jeho rezervy, mezitím darované Ukrajině, „rozmrazit“. A Rusku vrátit. Česko by tak již nyní muselo vyčlenit minimálně zhruba 40 miliard korun, které by tedy potenciálně přes Belgii převedlo Rusku.

ECB odmítla být „tiskárnou poslední záchrany“

Protože je celá věc očividně dosti „vachrlatá“, snažila se Evropská komise Belgii získat na svoji stranu ještě něčím více než jen zaangažováním dalších členských zemí coby ručitelů celé operace. Coby ručitel poslední instance, spíše tedy věřitel poslední instance, měla v operaci vystupovat Evropská centrální banka.

ECB však návrh odmítla. Připustit, že by financovala dluhy členských států „tiskem“ nových eur, by bylo v přímém rozporu s pravidly eurozóny a mohlo by to potenciálně ohrozit důvěryhodnost banky i stabilitu měny.

Bitva o miliardová aktiva Lukoilu. Zájem má i miliardář z pornobyznysu

Zprávy z firem

Exmajitel Pornhubu Bernd Bergmair vstupuje do hry o majetek ruského ropného kolosu Lukoil. Ten se kvůli americkým sankcím musí zbavovat svého globálního impéria v hodnotě přes 22 miliard dolarů.

ČTK

Přečíst článek

Komise hledá právní triky i další záruky

Evropská komise nově nabízí členským státům další záruky a právní mechanismy, které by měly Belgii ochránit před případnými žalobami Ruska či zamezit návratu „rozmrazených“ rezerv zpět do Ruska.

Pokud tyto ústupky Belgii neuspokojí, chce si Evropská komise peníze pro Ukrajinu napůjčovat prostřednictvím společných dluhopisů EU. Úroky i jistina by se tak nakonec platily i z českého rozpočtu.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy