Zatímco Evropa slaví změnu režimu v Maďarsku, kde padl mnohaletý vůdce Viktor Orbán, paktující se s Putinem a nabourávající jednotnou evropskou politiku, na Slovensku se srdce zastavila. Vztahy Slovenska a Maďarska jsou specifické, citlivé, mimo rozlišovací schopnosti Bruselu. A teď podstupují zatěžkávací zkoušku.

Co se teď mezi dvěma členy V4 děje? Má to historické kořeny, které na západ od Břeclavi málokdo chápe. Je tu letitá snaha o emancipaci slovenského národa, z maďarské strany historické sny o velkém Maďarsku. Problém starý, pro Evropu zapomenutý, přesto nyní opět vyvěrající na povrch.

Realitní CLUB duben 2026

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu. Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia…

Detail a nákup

Mnoho Slováků má strach

Jak praví okřídlená poučka, stát má vždy skvělé vztahy se zeměmi na druhé straně zeměkoule, ale napjaté se svými sousedy. Budoucí maďarský premiér Magyar chce po Slovensku, aby zrušilo zákon, který trestá popírání Benešových dekretů. Sám zákon je trochu bizarní. Nicméně zhmotňuje obavy Slováků, žijících blízko hranic jižního souseda, z možné revize majetkových poměrů.

Ano, před osmdesáti lety bylo téměř sto tisíc Maďarů ze Slovenska odsunuto, a jejich majetky zabaveny. Zatímco v Česku už vibrace kolem otázky sudetských Němců ustávají a blíží se nule, je to pro nás hotová věc, na Slovensku téma poválečného uspořádání pořád žije. Mnoho Slováků má strach.

Michal Nosek: Válka v pozadí, studenti v první linii. Vrátí Zůna zpět symbol šikany a ztraceného času?

Názory

Vojenské katedry se mají obnovit jako relikt, který jsme už jednou odmítli. To není vtip. Je to nostalgický sen ministra Zůny, který si katedru nikdy neužil, protože nestudoval civilní vysokou školu, ale přímo tu vojenskou. Ministr sice odmítá povinnou vojnu, ale vrací do hry instituci, která byla symbolem šikany a ztraceného času. Možná neříká všechno, ale historie mluví jasně.

Michal Nosek

Přečíst článek

Premiér Fico proto prosadil podivný zákon, který má trestat popírání Benešových dekretů. Je to zákon z prosince loňského roku, populistický a poplatný Ficově vládě.

Orbán tvořil s Ficem tandem evropských rebelů, závislých na ruské ropě. Takže Orbán Ficův „protimaďarský“ zákon neřešil. Věděl, že se s Ficem vždy dohodne, potřeboval ho jako spojence. Nastupující premiér Magyar se však s Ficem principálně neshoduje na otázkách kolem Evropské unie. Společným zájmem zůstává ruská ropa. Ale protimaďarská legislativa se stala třecí plochou.

Magyar se tvrdě opřel do prezidenta a soudců: Očekáváme rezignaci Orbánových loutek

Politika

Vítěz parlamentních voleb v Maďarsku a pravděpodobný příští premiér Péter Magyar zopakoval svou výzvu, aby prezident Tamás Sulyok odstoupil z funkce a spolu s ním také nejvýznamnější soudci. Podle lídra strany Tisza, která ve volbách získala ústavní většinu poslanců, tak mají učinit nejpozději do konce příštího měsíce, jinak budou odvoláni. Magyar už dříve označil Sulyoka za loutku strany Fidesz končícího premiéra Viktora Orbána.

ČTK

Přečíst článek

Fico má problém. Zůstal v boji proti Bruselu, v otázkách řešení ukrajinské krize, sám. Teď těžko změní zákon, který před necelým půlrokem odhlasovala „jeho“ Sněmovna. A ani o změnu nebude mít zájem. Řada Slováků má skutečně obavy z maďarského vlivu. Tento sentiment je neopomenutelnou součástí slovenské politické scény.

Jelikož je Slovensko i Maďarsko součástí Evropské unie i NATO, a má společné zájmy zejména v energetice, dodávkách ropy, problém kolem protimaďarského zákona patrně nebude eskalovat. Nicméně, vybízí k pozornosti, jak dávné a z dnešního pohledu už vlastně malicherné záminky mohou oživit a vytvořit dříve nečekaný zdroj napětí ve střední Evropě.

Dnešní dopolední jednání sněmovního rozpočtového výboru o balíku novel rozpočtových zákonů, který má jít už v pátek do třetího čtení, se neslo v duchu vystoupení opozičních poslanců na téma ukvapená příprava klíčových zákonných změn. Výbor si nakonec odhlasoval přerušení jednání a jeho pokračování večer.

Jak uvedla poslankyně–zpravodajka novel Jana Murová (ANO), na půdě sněmovny ve druhém čtení zaznělo zhruba 17 pozměňovacích a jeden doplňovací návrh. „Druhé čtení otevřelo klíčová témata související s nastavením fiskálních pravidel transparentnosti a flexibilitou veřejných financí,“ shrnula výsledky předchozí parlamentní diskuse.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úvodu svého vystoupení ostře kritizovala, že bývalá vláda své nástupkyni za rok 2025 zanechala schodek ve výši 290,7 miliardy a s Evropskou komisí dohodla fiskálně strukturální plán, podle nějž by Česko v roce 2027 mělo mít deficit veřejných financí na úrovni 0,9 procenta hrubého domácího produktu. Což podle ní znamená nějakých 80 miliard korun. V roce 2028 by pak podle původního návrhu měl schodek dosáhnout 0,5 procenta HDP, tedy asi 45 miliard korun. „To je celá pravda, prostě celé je to falešné a farizejské. Divím se, že něco takového mohlo projít, že to zůstalo bez povšimnutí všech různých expertů a nezávislých institucí,“ prohlásila Schillerová. Posléze vysvětlila „dvě únikové doložky“, které se týkají dočasného vynětí části výdajů na obranu a na liniové stavby z výdajových rámců.

Ministryně financí dále uvedla, že vláda začíná jednat s Evropskou komisí o změně fiskálně strukturálního paktu.

Ivana Pečinková: Vláda otevírá cestu k vyšším deficitům. Tiše a nepozorovaně

Politika

Vypadá to, že téma převedení financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet vytvořilo opravdu mimořádně hustou kouřovou clonu. Díky ní probíhají zásadní události bez pozornosti, jakou by si zasloužily. Jako ta, že se Česko chystá odbrzdit deficity státního rozpočtu a zadlužování státu.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Opoziční poslanci: nepřijatelný způsob přípravy jednání

Zbytek jednání rozpočtového výboru vyplnila vystoupení opozičních poslanců, z drtivé části na adresu způsobu přípravy schvalování zásadních novel rozpočtových zákonů. Vojtěch Munzar (ODS) konstatoval, že poslanci sice obdrželi sněmovní tisk se soupisem pozměňovacích návrhů, nikoliv však se stanoviskem ministerstva financí, z nějž by například vyplynulo, proč ten či onen opoziční návrh není přijatelný. Kritizoval i zkrácení lhůt a také to, že dnešní rozpočtový výbor zasedal od 7,30, před zasedáním sněmovny. „Tato příprava je nedostatečná a znehodnocuje naši práci jako zákonodárců,“ uvedl na adresu ministerstva financí.  

Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) uvedla, že projednávání změnového zákona respektive novel rozpočtových zákonů klidně mohlo počkat a jeho projednávání mohlo probíhat v řádných časových lhůtách.

Poslankyně a bývalá poradkyně předchozího ministra financí Zbyňka Stanjury Lucie Sedmihradská (STAN) kromě kritiky snížení role Sněmovny při přípravě a projednávání státních rozpočtů vznesla návrh, aby rozpočtový výbor uspořádal seminář na téma přípravy rozpočtu dle nových fiskálních pravidel Evropské unie. Nové kritérium přírůstku rozpočtových výdajů, které nahradilo dosavadní kritérium strukturálního schodku, je podle ní velmi komplikované a obtížně srozumitelné.  

Novela rozpočtových pravidel oslabuje kontrolu Sněmovny, varují experti

Politika

Připravované novely klíčových rozpočtových zákonů prodlužují výjimku na zbrojní výdaje a obecně rozvolňují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle expertů také oslabují kontrolu Sněmovny.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Kolik bude deficit v příštím roce?

Na obsah návrhů novel zásadních rozpočtových zákonů členům rozpočtového výboru moc času nezbylo. Munzar kritizoval obsahovou stránku návrhů. „Zachraňujete situaci tím, že si na všechno dokážete půjčit. A napíšete si zákon tak, abyste si na všechno mohli půjčit. To není zachraňování žádné situace,“ podtrhl. „Jde o legalizaci rozpočtového armagedonu,“ podotkl Jan Jakob (TOP 09).  

Věra Kovářová položila přítomné ministryni otázku, jaký deficit vláda plánuje pro příští rok. Zároveň připomněla, že stát financuje svou dluhovou službu se stále rostoucími náklady, i kvůli zvyšujícím se úrokům u státních dluhopisů.

Stát čeká tučný rok. Výběr daní má vyskočit o 125 miliard

Money

Odhad ministerstva financí, že stát letos vybere o 125 miliard korun více než loni, je realistický. Takové jsou závěry čtvrtečního jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Zvýšit se mají výnosy všech daní kromě korporátní a majetkové a silniční.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Ve Sněmovně v pátek

Návrhem novel rozpočtových zákonů by se poslanci podle plánu měli zabývat tento pátek. Jak shrnula poslankyně–zpravodajka Jana Murová, jde o „rozsáhlé systémové změny, které implementují nový evropský fiskální rámec. Modernizují principy řízení veřejných financí a zavádějí fiskální strukturální plán jako klíčový nástroj rozpočtové politiky. Současně se přechází od konceptu strukturálního salda k pravidlu čistých výdajů a upravují institucionální zajištění fiskální politiky včetně role Národní rozpočtové rady“. Součástí projednávaného balíku jsou mimo jiné změny zákona o rozpočtových pravidlech a o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Jednání rozpočtového výboru bylo přerušeno do večera. Pro návrh, který podal Jan Jakob (TOP 09) hlasovalo všech 23 přítomných členů sněmovního rozpočtového výboru. Třetí čtení má Sněmovna v plánu tento pátek.

„Dluhová brzda se změkčuje.“ Hampl kritizuje změny státního rozpočtu

Money

Rozpočtová disciplína bude díky novele zákona, která vychází i z nových evropských pravidel, podle předsedy Národní rozpočtové rady méně transparentní a obtížněji vymahatelná.

Ivana Pečinková

Přečíst článek