Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

„Dluhová brzda se změkčuje.“ Hampl kritizuje změny státního rozpočtu

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl
ČTK
Ivana Pečinková

Rozpočtová disciplína bude díky novele zákona, která vychází i z nových evropských pravidel, podle předsedy Národní rozpočtové rady méně transparentní a obtížněji vymahatelná.

Poslanci mají na schůzi, která začala tento týden, projednat kromě dalších norem týkajících se státního rozpočtu také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Novela převádí do českého právního systému změny evropské legislativy, ale míří také na takzvanou dluhovou brzdu a mění metodiku výpočtu výdajových limitů. „Novela změkčuje dluhovou brzdu a uvolňuje vládě cestu k vyšším schodkům státního rozpočtu. Navíc nová pravidla jsou daleko méně srozumitelná než ta předchozí. Tím je jejich plnění i podstatně méně vymahatelné než doposud,“ kritizuje návrh předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.

Odbrzdění kvůli Dukovanům?

Dluhová brzda, kterou obsahuje současné znění zákona o rozpočtové odpovědnosti, zavazuje vládní kabinet k tomu, že vládní dluh nesmí překročit 55 procent hrubého domácího produktu (HDP). Obsahem návrhu novely je, že by se vládní výpůjčky na dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech do zmíněného limitu nezapočítávaly.

Další plánovanou změnou je změna výpočtu výdajových rámců státního rozpočtu. Doposud se určují formou maximální hodnoty strukturálního salda veřejných institucí, tedy salda příjmů a výdajů rozpočtu očištěného o vlivy hospodářského cyklu či vliv mimořádných událostí. Na základě toho má letos státní rozpočet skončit maximálním schodkem ve výši 1,75 procenta HDP, v příštím roce pak 1,25 procenta a v dalších letech má jít maximálně o jedno procento HDP.

Po schválení novely by se výdajový limit počítal na základě růstu takzvaných čistých výdajů, tedy celkových výdajů státního rozpočtu a dalších veřejných institucí očištěných o náklady na obsluhu státního dluhu, změny daňových zákonů a dalších opatření, která mají vliv na výši příjmů, a také o státní výdaje na programy Evropské unie.

Chystá se změna spoření na penzi. V hledáčku jsou vysoké poplatky

Jak zreformovat třetí pilíř penzijního systému, aby se stal pro mladé Čechy atraktivnější? Vláda chystá reformu, v červnu ji hodlá představit. Také opozice je pro reformu. Panuje shoda, že by se měla zvýšit výnosnost penzijního spoření a prodloužit by se měla doba spoření. Výše úložek účastníků nejsou tak zásadní, tvrdí Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI, který s kolegou Lukášem Nádvorníkem zanalyzoval stávající stav penzijního připojištění.

Přečíst článek

Nejednoznačnost se rovná nevymahatelnost

Podle Hampla je takové vymezení výdajových rámců nejednoznačné. To platí nejen pro navrhovanou českou novelu, ale i pro nová pravidla rozpočtové odpovědnosti Evropské unie, která začala platit před rokem a půl. „Je chyba, že jsme šli v Evropské unii touto cestou. Hranice dluhu je podle nás mnohem méně srozumitelná, méně zřetelná a mnohem hůře vymahatelná. My jsme před tím jako Národní rozpočtová rada varovali,“ hodnotí šéf NRR.

„Navíc Evropská komise je v tuto chvíli prostě horší vymahač těch pravidel, než byla dříve. Protože je dnes mnohem více politický hráč než jen nestranný vymahač pravidel. Takže nemůžeme do té míry jako v minulosti spoléhat ani na umravňující sílu těch evropských pravidel, ani na autoritu Evropské komise,“ dodává s tím, že o to důležitější je, co se bude dít doma, co si každá země odehraje sama.

„V tom jsem trochu skeptik. Myslím, že se vracíme na začátek a že si prostě budeme muset, lidově řečeno, nabít ústa. Což je samozřejmě to, čemu bychom chtěli jako NRR bránit,“ konstatuje.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl

Stát utrácel, kde neměl. Použití rozpočtové rezervy byla chyba, tvrdí Mojmír Hampl

Přečíst článek
Mojmír Hampl

Mojmír Hampl: Náš penzijní systém je absurdní. Každý třetí senior odchází do penze předčasně

Přečíst článek
Mojmír Hampl

Bývalý viceguvernér ČNB Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu

Přečíst článek

Zestátnění ČEZ začíná. Babiš chystá první zásadní krok

ČEZ
iStock
 nst
nst

První konkrétní kroky k plánovanému zestátnění energetické společnosti ČEZ chce vláda udělat už na červnové valné hromadě firmy, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Detaily zatím nepředstavil, potvrdil ale, že kabinet dál počítá s plným převzetím společnosti státem. Podle něj je to nutné pro lepší kontrolu cen energií i další rozvoj energetiky. Proces by měl být dokončen do konce volebního období v roce 2029.

Stát nyní prostřednictvím ministerstva financí vlastní zhruba 70 procent akcií ČEZ, zbytek drží minoritní akcionáři. Právě odkup jejich podílů by měl vést k tomu, že stát získá nad firmou stoprocentní kontrolu.

První kroky již letos

Podle Babiše nepůjde o rychlý proces, první kroky ale přijdou už letos. „Plán na zestátnění platí. Je to důležité, abychom mohli pomáhat občanům i celé ekonomice. Energie jsou k tomu klíčové,“ uvedl premiér s tím, že podle něj se firma nikdy neměla privatizovat.

„Takový krok není věcí jedné vlády a jednoho volebního období. Zestátnění ČEZ nezlepší kontrolu státu nad vývojem cen energií,“ sdělil stínový ministr průmyslu a obchodu Pavel Drobil (ODS). K podrobnějšímu komentáři je podle něj potřeba znát program valné hromady.

Vláda už dříve avizovala, že celý proces by měl trvat zhruba dva a půl roku. Náklady se budou odvíjet od aktuální ceny akcií, podle dřívějších odhadů by ale mohly dosáhnout zhruba 250 miliard korun.

ČEZ

Moody’s po více než deseti letech mění rating společnosti ČEZ, zlepšuje jej a vrací na úroveň A3

Ratingová agentura Moody’s zlepšila rating energetické společnosti ČEZ. Rating bonity dluhu společnosti zvýšila ze známky Baa1 na A3. Agentura rating zlepšuje, neboť pozitivně reviduje své hodnocení pravděpodobnosti možné mimořádné vládní podpory, jíž by se energetické společnosti mohlo potenciálně dostat. Jinými slovy, příznivě hodnotí fakt, že se podle ní upevňuje vztah mezi ČEZ a českým státem. ČEZ tak nyní nově dosahuje jen o tři stupně nižšího ratingu než Česko jako celek, které má u Moody’s známku Aa3.

Přečíst článek

Kritika opozice

Záměr čelí kritice opozice. Ta upozorňuje na možné dopady na státní rozpočet i hospodaření firmy, zejména kvůli výpadku dividend. „Nedává to ekonomický smysl,“ uvedl dříve bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

ČEZ loni vykázal čistý zisk 27,4 miliardy korun, meziročně o 1,7 miliardy méně. Pokles zaznamenaly i provozní zisk a celkové výnosy společnosti.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

ČEZ

Stát chce získat plnou kontrolu nad ČEZ. Vláda rozjíždí plán na zestátnění za stovky miliard

Přečíst článek
ČEZ, sídlo

Akcie ČEZ se dál hroutí. Podnik během týdne přišel o takřka 100 miliard své hodnoty

Přečíst článek

Česko má přístup k desítkám miliard z EU. Peníze půjdou na armádu i dálnice

Z EU dostane Česko další miliardy
iStock
 nst
nst

Česko může získat přes 50 miliard korun z evropského fondu SAFE. Peníze mají posílit armádu, ale část zamíří i do infrastruktury. Schvalování se přitom zdrželo kvůli úpravám nové vlády.

Brusel dal Česku zelenou k čerpání miliard z evropského nástroje SAFE, který slouží hlavně na financování obrany. Ve hře je až 2,06 miliardy eur, tedy zhruba 50 miliard korun. Část peněz dorazí už v nejbližších týdnech.

„Pro Česko Evropská komise přidělila maximální výši půjčky ve výši 2,06 miliardy eur, která zahrnuje počáteční platbu v rámci předběžného financování ve výši 309 milionů eur,“ uvedla Rada EU. Jinými slovy, první stovky milionů eur může stát dostat poměrně rychle, zbytek postupně podle toho, jak budou projekty postupovat.

Peníze mají jít nejen do armády, ale i do dopravy. V plánu jsou například nové tanky Leopard 2A8, nákladní vozy Tatra nebo část výstavby dálnice D11. Právě kombinace vojenských a civilních projektů ale vzbudila během schvalování otázky.

Protivzdušná obrana

Ukrajina zapojila byznys do obrany. Ruské drony sestřelují soukromé firmy

Na Ukrajině začala fungovat protivzdušná obrana, kterou provozují soukromé podniky. Uvedl to ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, podle nějž bylo tímto způsobem sestřeleno v Charkovské oblasti několik ruských dronů Šáhed a Zala.

Přečíst článek

Celý proces se navíc zadrhl po nástupu nové vlády Andreje Babiše. Ta v lednu požádala o úpravy plánů, což vyvolalo zmatek. Podle některých informací se řešilo, kolik peněz Česko vlastně chce, podle jiných šlo spíš o to, jak se finance rozdělí mezi jednotlivé projekty. V zákulisí se mluvilo o snaze přesunout víc peněz na dálnice a ubrat armádě.

I přes tyto komplikace ale plán nakonec prošel. Spolu s Českem dnes uspěla i Francie, která může čerpat výrazně víc – přes 15 miliard eur.

Kyperské předsednictví EU rozhodnutí vítá. „Díky dnešnímu rozhodnutí mohou Česko a Francie získat finanční pomoc v rámci nástroje SAFE. Posílení obranné připravenosti a strategické autonomie EU… jsou klíčové priority,“ řekl kyperský ministr obrany Vasilis Palmas.

Teď přichází praktická část – Evropská komise dokončí smlouvy a začne peníze vyplácet. „První platby dorazí k členským státům v nadcházejících týdnech,“ potvrdila Rada EU.

Miliardy pro Ukrajinu. Brusel chce obejít Orbánovo veto

Evropská unie hledá způsob, jak dostat peníze na Ukrajinu i bez souhlasu Maďarska. Pomoci mají jiné unijní fondy.

Přečíst článek

SAFE mezitím rozdělil obří částky i dalším zemím. Jen v prvních dvou vlnách šlo dohromady o více než 100 miliard eur. Nejvíc si řeklo Polsko, které žádá přes 43 miliard eur.

Jediný, kdo zatím čeká, je Maďarsko. To chce 17,4 miliardy eur, ale jeho žádost Evropská komise stále prověřuje – hlavně kvůli obavám z korupce a netransparentních zakázek.

Pro Česko je ale klíčové, že peníze jsou na cestě. Pokud se projekty rozběhnou podle plánu, půjde o jednu z největších finančních injekcí do obrany i infrastruktury za poslední roky.

Související

Dálnice D11

Michal Nosek: Dálnice z obranných peněz. Okamura s Babišem a Macinkou nadávají na Brusel, ale miliardy na D11 uvítají

Přečíst článek
Doporučujeme