Jiří Hynek: Válka nejsou jenom tanky. Může třeba dojít na přídělový systém pohonných hmot
Válka může mít různé podoby. Od obrněné techniky valící se přes hranice až po kybernetickou bezpečnost. Na to všechno musí být Česko připravené, říká Jiří Hynek, prezident Asociace zbrojního průmyslu, která zastřešuje 230 českých podniků. Pět procent na zbrojení podle něj není potřeba utratit hned, ale postupným náběhem a s dobrou strategií. I vzdělání může být zbrojení.
Jsme schopni si pět procent HDP na zbrojení smysluplně nadefinovat? Víme, co potřebujeme, a co nakoupíme?
Není otázka, jestli jsme schopni. Budeme muset. Pět procent na obranu není jenom vybavení armády. Musíme brát obranu jako komplexní schopnost. Musíme zabezpečit kybernetickou bezpečnost komunikačních systémů. Společnost musí být odolná vůči jakýmkoliv krizím včetně války. Nejsou to jenom výdaje na armádu.
Boj se přesouvá z pole do oblasti kybernetiky. Jsme připraveni se na tomto novém poli pohybovat?
Myslím, že připravení příliš nejsme. Ale musíme to doběhnout, dosáhnout těch schopností. Protože jinak společnost nebude odolná a nebude schopná se ubránit.
V loňském roce bylo na obranu vydáno 180 miliard korun. Výdaje ve výši pěti procent HDP znamenají výdaje o dalších 270 miliard korun více. Jsme schopni je za něco logického utratit?
Není možné výdaje navyšovat skokově. Musíme to dělat postupně. Jinak to bude plýtvání, nebudeme nakupovat věci, které jsou potřeba, ale které jsou na trhu. Průmysl nemá schopnost násobit své kapacity, je to o velkých investicích, o kvalifikovaných zaměstnancích. Jsme schopni navyšovat výrobu o dvacet procent ročně. Ale nikoliv násobně. Tomu by se měly přizpůsobit výdaje. Nemělo by to být o tom, pojďme peníze utratit, ať se koupí, co se koupí. Kupujme s rozmyslem, dělejme to správně. Navíc, když bychom výdaje takto utratili, tak je musíme jinde seškrtat, a potom by společnost nebyla odolná. A kdyby nebyla odolná, nebude schopná se ubránit.
Co znamená 3,5 procenta HDP na obranu? Že Česko bude muset navýšit své výdaje na obranu o zhruba 200 miliard korun ročně.
Lukáš Kovanda: Česko musí do pěti let přisypat 200 miliard do obranného rozpočtu
Názory
Takže ty peníze máme dát i jinam, do zdravotnictví nebo do školství?
Obranný průmysl je součástí obranyschopnosti. Jestli peníze budeme investovat do zvýšení kapacit klíčových produkcí, potom jsou to výdaje na obranu. Jestli obranný průmysl řekne, že potřebuje posílit určitý personál, určitou kvalifikaci, tak i výdaje na vzdělávání mladých lidí jsou výdaje na obrannou schopnost. Výdaje na vojenské školství jsou také výdaje na obranu. Musíme vybudovat robustní infrastrukturu. Moderní armáda se musí umět rychle přesouvat. Dnes když se na D1 vybourá kamion, trvá třeba deset hodin, než se překážka odstraní. Jak bychom byli schopni fungovat v době války? Infrastruktura je klíčová pro obranyschopnost. Musí se jasně definovat, co je potřeba pořídit nejdřív, a postupně to posilovat.
Má v tomto smyslu Česko strategii?
To není otázka na mě. Doufám, že ano. Mediálně se nejvíc koncentrujeme na nákup techniky. Ale to není o technice, je to o zajištění schopností. Třeba ubránit se vzdušnému útoku. Nebo o schopnosti ubránit se pozemní operaci. Nebo útoku v kybernetickém prostoru. Technika je jenom součástí těchto schopností. Když budeme mít nakoupenou techniku a nebudeme mít posádky, nebudeme mít taktiku, nebudeme mít navázané jednotlivé systémy, tak ta technika je k ničemu. Válka na Ukrajině ukazuje, že je to i o ekonomice. Když jste schopni ničit drahé zbraně protivníka levnými systémy, válku vyhráváte. Když je on schopný ničit vaše drahé systémy, válku vyhrává on.
Je Ukrajina škola moderní války?
Určitě. Musím říct, že ukrajinské technologie dosáhly vysokých kvalit. Jsou vyzkoušené v reálném boji. Za tři roky se všechno posunulo o kategorii výše, jak na ukrajinské, tak na ruské straně. Dnes to není o tom, že se ukrajinské jednotky půjdou učit na západ, ale ty západní půjdou na Ukrajinu. A týká se to i techniky.
Všechny členské státy Severoatlantické aliance potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let, uvedl po summitu v Haagu český prezident Petr Pavel. 
Summit NATO posílil spojenectví. Trump se jasně přihlásil k závazku společné obrany
Leaders
Je česká armáda v počtu asi dvaceti tisíc lidí schopná ubránit Českou republiku?
Samostatně ne. Jedině jako součást vyššího celku, tedy severoatlantické aliance. Kdy máme nějaké zálohy, ale ty je třeba doplňovat.
Je skutečně Rusko reálná vojenská hrozba? Trouflo by si na NATO?
Hrozeb je více. Je to neřízená migrace, kdekoliv v Evropě může dojít k nějakému konfliktu. Napětí ve světě je obrovské a vždy to může dopadnout na nás. Proto mluvím o odolnosti celé společnosti. Válka na blízkém východě může vést k tomu, že bude nedostatek pohonných hmot. Pro nás to může znamenat, že dojde na přídělový systém pohonných hmot. Je společnost schopná se s tím vypořádat? To jsou všechno věci, na které musíme být připravení. Nejde jenom o hrozbu z Východu.
Baltské země staví novou železnou oponu, obrannou linii. Je to rozumný způsob obrany proti ruské hrozbě?
Minimálně zpomalíte postup všech jednotek a získáte čas. Takže je to jeden ze způsobů, jak se bránit.
Bude se na vyšších výdajích na zbrojení podílet český průmysl? Má na to kapacity?
Musí. Je to ekonomická nutnost. Protože kdyby všechny ty prostředky nedaly do vlastního průmyslu, tak nedostaneme nic zpátky do státního rozpočtu. Když to dáme do vlastního průmyslu, tak do roka máte zpátky 45 procent. Za nákup techniky ze Spojených států z toho nebudete mít ani korunu. To by ekonomika neutáhla, tak obrovské výdaje, které by odešly do světa.
Ale zdá se, že Spojené státy těmito výdaji vlastně podmiňují svoji loajalitu k alianci. Česko například kupuje stíhačky F-35.
To je politické rozhodnutí. My se také snažíme vyvážet naše produkty. O tom rozhodují vlády jednotlivých zemí, tak jako o tom rozhodujeme my. My to nemusíme koupit, to je naše volba.
Jiří Hynek (64)
Je český manažer, politik a ekonomický diplomat v obranně-bezpečnostním sektoru a od roku 2011 prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky.
Ministerstvo obrany nakoupí 24 kolových obrněných vozidel Titus, cena celé zakázky převyšuje čtyři miliardy korun. Obrněnce obraně dodá firma Eldis ze skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada. O nákupu dnes ministerstvo informovalo vládu. Podpis smlouvy je podle sdělení ministerstva v plánu na nejbližší týdny. 
Strnad dodá české armádě obrněnce za čtyři miliardy
Zprávy z firem
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Kristýna Helm: Některé banky pořád nechtějí půjčovat zbrojařům
Leaders
České firmy by se mohly významně podílet na poválečné obnově Ukrajiny a budování tamního obranného průmyslu. „Také tady můžeme školit odborníky, kteří by se pak na Ukrajinu vraceli,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Souvisí to podle něj i s problematikou migrace. Je mnohem lepší poskytnout zemím jako Ukrajina pracovní příležitosti na jejich území, než je personálně vysávat.
Jiří Hynek: Demokracie musí válčit chytře. K tomu směřují také inovace českých firem
Leaders
