Gymnázia táhnou, řemesla chybí. Proč deváťáci ignorují lépe placenou práci?
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
Data Cermatu jsou v tomto ohledu jednoznačná. Do prvního kola se přihlásilo přes 156 tisíc uchazečů a tři čtvrtiny z nich dávají v první prioritě přednost maturitním oborům. Zatímco zájem o lycea raketově roste a gymnázia si drží své, učiliště zůstávají spíše „druhou volbou“.
Tržní paradox
Vzniká tu tak tržní paradox. Firmy zoufale volají po lidech, kteří umí vzít do ruky nářadí. Podle Asociace malých a středních podniků v Česku chybí zhruba 100 tisíc řemeslníků. Trh práce by je okamžitě pohltil a nadprůměrně je zaplatil. Přesto se do těchto oborů mladí nehrnou.
Tento nesoulad mezi potřebami ekonomiky a rozhodováním deváťáků má však svou logiku. Podle analýz může umělá inteligence v příští dekádě ovlivnit až 40 procent pracovních pozic v Česku. Pokud více než polovina generace Alfa bude vykonávat profese, které dnes ještě ani neexistují, dává smysl neuzavírat si kariérní cestu příliš brzy. Rodiče tak kupují svým dětem „čas na rozmyšlenou“.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou
Money
Jenže tím nafukujeme jinou bublinu. Český vzdělávací systém produkuje stále více maturantů, kteří automaticky míří na vysoké školy – v roce 2023 to bylo 64 procent z nich. Tuhle zdánlivě dobrou zprávu ale kazí realita: až 60 procent vysokoškoláků nedokončí zvolený obor a fakt, že čtvrtina absolventů odborných škol nakonec studuje jiný obor, než který se vystudovali.
Jinými slovy: vzděláváme se hodně, ale často neefektivně.
Na první pohled drobná změna v kalendáři může mít překvapivě velké důsledky. Kratší školní rok může podle analýzy českou ekonomiku připravit o miliardy.
Lukáš Kovanda: Dva dny volna navíc vyjdou Česko draho
Názory
Budoucnost tak nebude patřit „držitelům diplomů“, ale lidem, kteří dokážou kombinovat znalosti s dovednostmi: kriticky myslet, rychle se učit, komunikovat a přizpůsobovat se. Právě to jsou kompetence, které formální vzdělání samo o sobě negarantuje.
Zatímco část společnosti stále věří, že titul je jistota, trh práce už tuto logiku opustil. Šikovný řemeslník dnes může vydělávat více než průměrný vysokoškolák. Manuální práce se kvůli nedostatku lidí stává vzácným, a tedy drahým, statkem.
Deváťáci nevolí „snadnější cestu“, jak se často říká. Volí si co nejširší manévrovací prostor v době, kdy jistoty mizí rychleji než kdy dřív.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
