Gymnázia táhnou, řemesla chybí. Proč deváťáci ignorují lépe placenou práci?
Zatímco se v hospodách stále mluví o „zlatých českých ručičkách“, realita letošních přijímaček na střední školy ukazuje pravý opak. Nastupující generace sází na úplně jinou kartu: místo úzké specializace volí otevřené dveře.
Data Cermatu jsou v tomto ohledu jednoznačná. Do prvního kola se přihlásilo přes 156 tisíc uchazečů a tři čtvrtiny z nich dávají v první prioritě přednost maturitním oborům. Zatímco zájem o lycea raketově roste a gymnázia si drží své, učiliště zůstávají spíše „druhou volbou“.
Tržní paradox
Vzniká tu tak tržní paradox. Firmy zoufale volají po lidech, kteří umí vzít do ruky nářadí. Podle Asociace malých a středních podniků v Česku chybí zhruba 100 tisíc řemeslníků. Trh práce by je okamžitě pohltil a nadprůměrně je zaplatil. Přesto se do těchto oborů mladí nehrnou.
Tento nesoulad mezi potřebami ekonomiky a rozhodováním deváťáků má však svou logiku. Podle analýz může umělá inteligence v příští dekádě ovlivnit až 40 procent pracovních pozic v Česku. Pokud více než polovina generace Alfa bude vykonávat profese, které dnes ještě ani neexistují, dává smysl neuzavírat si kariérní cestu příliš brzy. Rodiče tak kupují svým dětem „čas na rozmyšlenou“.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou
Money
Jenže tím nafukujeme jinou bublinu. Český vzdělávací systém produkuje stále více maturantů, kteří automaticky míří na vysoké školy – v roce 2023 to bylo 64 procent z nich. Tuhle zdánlivě dobrou zprávu ale kazí realita: až 60 procent vysokoškoláků nedokončí zvolený obor a fakt, že čtvrtina absolventů odborných škol nakonec studuje jiný obor, než který se vystudovali.
Jinými slovy: vzděláváme se hodně, ale často neefektivně.
Na první pohled drobná změna v kalendáři může mít překvapivě velké důsledky. Kratší školní rok může podle analýzy českou ekonomiku připravit o miliardy.
Lukáš Kovanda: Dva dny volna navíc vyjdou Česko draho
Názory
Budoucnost tak nebude patřit „držitelům diplomů“, ale lidem, kteří dokážou kombinovat znalosti s dovednostmi: kriticky myslet, rychle se učit, komunikovat a přizpůsobovat se. Právě to jsou kompetence, které formální vzdělání samo o sobě negarantuje.
Zatímco část společnosti stále věří, že titul je jistota, trh práce už tuto logiku opustil. Šikovný řemeslník dnes může vydělávat více než průměrný vysokoškolák. Manuální práce se kvůli nedostatku lidí stává vzácným, a tedy drahým, statkem.
Deváťáci nevolí „snadnější cestu“, jak se často říká. Volí si co nejširší manévrovací prostor v době, kdy jistoty mizí rychleji než kdy dřív.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
