Únorové výsledky soutěže Visa Czech Top Shop 2026 ukazují, jak rozdílnými cestami lze budovat špičkový retail – od exkluzivního hodinářského butiku v historickém centru Prahy přes globální sportovní značku až po moderní telekomunikační prodejnu s kavárnou. Vítězové ukazují, že rozhoduje nejen sortiment, ale především celkový dojem, práce s prostorem a kvalita zákaznické zkušenosti.
Jedinečný hodinářský butik na prvním místě
Jediný oficiální butik značky Tudor v České republice, otevřený Hodinářstvím Bechyně na Staroměstském náměstí, je nepřehlédnutelnou ukázkou prémiového retailu v historickém centru. Výrazná výloha a světelné prvky přitahují pozornost už z dálky, interiér je kompletně laděn do černočervených tónů – tedy ikonických barev značky Tudor. Ty podtrhují vizuální koncept celého prostoru a zároveň mu dodávají energii a sílu. Precizně nasvícené vitríny a důraz na detail zvýrazňují hodnotu vystavených hodinek, zatímco personál zákazníky aktivně a profesionálně provází prostorem.
Nový koncept prodejen Skechers na druhém místě
Nový koncept značky Skechers v ulici Na Příkopě pracuje s moderním, vzdušným designem, který propojuje sportovní energii s městskou elegancí. Důraz je kladen na čistotu prostoru a přehlednou prezentaci produktů. Minimalistické vystavení obuvi umožňuje vyniknout jednotlivým modelům a podtrhuje prémiovější vyznění konceptu. Profesionální a jazykově vybavený personál odpovídá frekventované lokalitě v centru metropole a přispívá k sebevědomému, mezinárodnímu dojmu prodejny.
Funkční spojení prodejny a kavárny na třetím místě
Nová prodejna Vodafone v OC Varyáda sází na jednoduchý, čistý design a přehledné uspořádání, které usnadňuje orientaci i prezentaci služeb. Digitální obrazovky podporují komunikaci nabídky, celý prostor působí moderně a funkčně. Klíčovým prvkem je integrovaná kavárna, která rozšiřuje roli prodejny – zákazníci zde mohou vyřešit své požadavky v klidnějším tempu a zároveň strávit více času v prostředí značky. Právě propojení technologií a komfortu vytváří nový typ zákaznické zkušenosti.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Plaketa pro vítěze prosincového kola Visa Czech Top Shop putovala do Brna
Z jednotlivých segmentů realitního trhu vychází jako nejatraktivnější pro investory nájemní bydlení, vyplývá z posledního reportu Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. Letos se čeká další růst nájmů, a také vyšší investice do nájemního bydlení. Pro nájemníky z toho plyne další růst nájmů.
Růst nájmů kopíruje ceny nového bydlení. Nové byty v Praze už překonaly v průměru hranici 175 tisíc korun za metr, meziroční růst byl přes deset procent. Ještě rychleji rostly nájmy. V hlavním městě lze pronajmout metr staršího bytu v průměru za 450 korun, u nového je to přes sedm set korun.
To znamená, že garsonka v novém projektu o velikosti do třiceti metrů se nyní pronajímá za dvacet tisíc korun plus. Ceny v letošním roce dál porostou. Odborníci podle průzkumu asociace tento segment označují za oblast s největším očekávaným přírůstkem nové nabídky oproti předchozím rokům.
Na pražském Veleslavíně má v příštích letech vzniknout nová obytná čtvrť. Developerská společnost Penta Real Estate zde společně s firmou Engine Prague Development (EPD) plánuje postavit 114 bytů a 27 rodinných domů. Výstavba projektu s názvem Nový Veleslavín má začít ještě letos a dokončení je plánováno na rok 2028. Celková investice dosáhne přibližně 2,2 miliardy korun.
„Rezidenční sektor je dnes z pohledu investorů jedním z nejstabilnějších segmentů trhu. Silná poptávka po bydlení spolu s omezenou nabídkou vytváří dlouhodobě atraktivní investiční prostředí, zejména pro projekty rezidenčního bydlení. Právě tento segment proto bude v následujících letech přitahovat významnou část investičního kapitálu,“ vysvětluje Tomáš Hochmeister, šéf Penta Funds Management.
Předpokládá se postupný růst podílu institucionálního nájemního bydlení, které by mohlo tvořit přibližně deset až dvacet procent nově zahajovaných projektů. Jde o projekty, kdy celou budovu financuje a získá jeden vlastník, často nemovitostní fond, který byty pronajímá. Někdy si projekt podrží sám developer. Cena je vyšší než na sekundárním trhu, protože vlastník si do nájmu započítává služby jako recepce či úklid, ale také vlastní marži.
Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu
Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.
Podle průzkumu se očekává růst investic do realitního trhu oproti roku 2025. Loňský rok byl přitom z hlediska objemu investic mimořádně silný a patřil k nejlepším v historii českého realitního trhu. „Domácí kapitál zůstane jedním z klíčových motorů realitního trhu. Investoři se budou zaměřovat především na rezidenční projekty a rozvojové pozemky, zároveň očekáváme pokračující silnou aktivitu realitních fondů na českém i středoevropském trhu,“ říká Zdenka Klapalová, prezidentka ARTN a jednatelka společnosti Knight Frank.
Průzkum také ukazuje rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. V Praze se čeká růst cen nových bytů o pět až deset procent, v regionech to bude podle respondentů pomalejší růst. „V letech 2026 a 2027 bude rezidenční trh pokračovat v růstu, ale jiného charakteru než před rokem 2022. Půjde o trh selektivní, strukturálně napjatý a výrazně diferencovaný. Cenově lze očekávat další růst, zejména u novostaveb a kvalitních projektů v dobrých lokalitách,“ tvrdí Marcel Soural, člen správní rady ARTN a majitel Trigemy. „Část domácností zůstane mimo vlastnické bydlení kvůli dostupnosti financování, což výrazně posílí nájemní segment a institucionální nájemní bydlení,“ dodává.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například sTomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
Související
Dalibor Martínek: Rychlejší bytová výstavba v Česku? Blouznivý sen
Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.
Nedávná pandemie covidu a následná rusko-ukrajinská válka posunuly ceny v Česku nahoru o několik pater. Mohl by něco podobného vyvolat vojenský konflikt kolem Perského zálivu?
Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před několika lety, nám nyní nehrozí. Události kolem Perského zálivu na nás přímý dopad mít nebudou a jejich vliv bude spíše nepřímý. Hlavně jsme ekonomicky ve zcela jiné situaci, než jsme byli po covidu a před vypuknutím rusko-ukrajinské války. Na dodávkách ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu závislí nejsme. Navíc nám končí topná sezóna, takže máme čas, nejen my, ale i celá Evropa, se na příští zimu připravit, aby se vyšší ceny energií nestaly dlouhodobějším problémem. Vývoj není příjemný ani příznivý, ale na rozdíl od doby před covidem a válkou na Ukrajině do něj vstupujeme v relativně dobré kondici. Ekonomika roste, a to zdravě, růst je totiž rozložen do více sektorů. Inflace se více než dva roky drží na dosah dvou procent, na začátku letošního roku míra inflace byla nejnižší za posledních 10 let, konkrétně 1,4 procenta v únoru. Poslední měsíce klesaly ceny energií jako je plyn a elektřina a také zpomalily svůj růst ceny potravin. To je úplně jiná situace než na přelomu let 2021 a 2022.
A co současný prudký vzestup cen ropy? Je vyvolaný snížením dodávek, anebo panikou?
Působí snížení dodávek i panika, obojí dohromady, a nedá se to odlišit. Vlastně to ale pro nás není důležité. Reálný dopad má to, že země z oblasti Perského zálivu postupně zastavují či utlumují svoji produkční kapacitu. Problémem přitom není jen samotná těžba ropy, ale i její zpracování a výroba různých ropných produktů. Málo se to ví, ale tento region je z hlediska globální poptávky klíčovým dodavatelem komponentů pro výrobu umělých hnojiv. Takže válečný konflikt nedopadne jen na ropu a plyn, ale může i na výrobu hnojiv a v následujícím období také na zemědělskou produkci.
Situace je vážná i proto, že Hormuzský průliv, úzké dopravní hrdlo, byl dosud nezablokovaný. Teď se to změnilo. Druhou věcí je, že je kolem všeho spousta nejistot a nevíme, jak dlouho bude tahle situace trvat. Zda to bude týden, dva či to bude záležitost na delší dobu. A tomu odpovídá ta reakce trhů.
Válka proti Íránu se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa blíží ke konci. Uvedl to na tiskové konferenci ve svém golfovém klubu v Doralu na Floridě. Konkrétní termín zastavení útoků, které Spojené státy podnikají společně s Izraelem, ale nezmínil. Na otázku novinářů pouze řekl, že konec bojů nepřijde během týdne.
Vraťme se ještě k poučení z nedávné krizové situace globálního dosahu, tedy pandemie koronaviru a následné rusko-ukrajinské války. Svět také pamatuje několik ropných krizí, rovněž kvůli vojenským konfliktům. Co lze z těchto krizí vyvodit pro dnešní situaci?
Pokud pro srovnání vezmu válku na Ukrajině, tak teď jsme v kompletně jiné situaci. Na všech úrovních. Když se podíváme na energetiku, na takový zásah do dodávek nebyl nikdo v Evropě připravený. Evropské ekonomiky se dostávaly z postcovidového šoku a inflační tlaky byly u nás i ve zbytku Evropy na prudkém vzestupu. A to trvalo nějakou dobu. Nárůst cen energetických komodit začal už v létě 2021, především u zemního plynu a následně elektřiny. A pak do toho přišel ten velký šok z ruské invaze na Ukrajinu. Inflace v Evropě byla vysoká už předtím, u nás kolem deseti procent, a tou válkou se to ještě zhoršilo. Kromě energetických surovin, kde nešlo jen o ceny, ale také o fyzické dodávky, to zasáhlo i potraviny, protože Ukrajina je jejich velký vývozce.
Nyní je situace výrazně jiná. Inflace v ekonomikách, včetně té české, z různých důvodů zpomaluje anebo zůstává nízká. Lednová a únorová inflace byla nejnižší skoro za posledních deset let. A problém, který se rozhořel kolem americko-íránské války, byť je lidsky strašný, se nás zatím nedotýká z hlediska fyzických dodávek. Nejsme závislí na dodávkách ropy a zemního plynu z Perského zálivu, to je spíš případ asijských trhů. U nás je to – zatím – jen o cenách ropy a jejich dopadu do cen zemního plynu a elektřiny. Dopad do cen energií mimo ropu je zatím relativně umírněný a nepředstavuje ten hlavní problém, který jsme zažili v době energetické krize roku 2022. Spíše ten dnešek připomíná situace, které tady byly kvůli nárůstu cen ropy třeba v roce 1992 během války v Iráku či v roce 2008, kdy ropa vystřelila na 150 dolarů.
Zmínil jste, že Česko není na dodávkách ropy a plynu z Perského zálivu závislé. A co Hormuzský průliv, jsme na něm závislí?
Naše přímé dovozy z Perského zálivu a blízkého regionu jsou relativně malé, řádově kolem jednoho procenta celkového objemu dovozu či vývozu. Energie bereme z regionu kousek severněji, z Ázerbajdžánu, kde sice jsou nějaké známky napětí, ale není to tak vyhrocené jako v Hormuzském průlivu. Většina dopadů, které se nás týkají, bude nepřímá. Jako to, že se globálně zvedne cena ropy, protože asijští zákazníci, závislí na dodávkách z postižené oblasti, budou muset poptávat ropu jinde. Vliv na nás bude mít také zastavení či omezení produkce oněch komponentů pro umělá hnojiva. K nám se odtamtud sice nedováží, i v tomto případě jich většina směřuje na asijský trh. Ale opět se na cenách u nás projeví to, že je asijští obchodníci budou poptávat jinde.
Putinův ropný jackpot. Konflikt na Blízkém východě plní ruskou válečnou pokladnu
Růst cen ropy po americko-izraelských úderech na Írán může výrazně pomoci ruské ekonomice a usnadnit Moskvě financování války na Ukrajině. Uvedl to web Politico, podle kterého konflikt na Blízkém východě přichází pro Kreml v klíčový moment.
Ovlivňuje či ovlivní konflikt v Íránu kurz koruny?
Situace kolem Perského zálivu vnesla velkou nervozitu na trhy obecně. Cena ropy vzrostla z nějakých 60 dolarů, kde byla na začátku roku, na skoro 110. Tedy málem na dvojnásobek. To se projevilo také negativním tlakem na kurz koruny. Zatím ale velmi mírně. V minulých dnech koruna oslabila vůči euru o zhruba deset haléřů a dnes jsme na kurzu 24,40 k euru. Takže dopad na korunu tady je, ale je ze všech dopadů nejmenší. A zatím nevidíme žádné větší proinflační faktory. Inflační tlaky přicházejí primárně tou cestou, že ropa zdražuje. Nikoliv kvůli tomu, že by oslabovala koruna vůči dolaru.
Skoro až paniku ovšem vidíme v Česku kolem růstu cen pohonných hmot u čerpadel. Co s tím? Měly by vláda či centrální banka něco dělat?
Určitě ne. Maximálně by měly uklidňovat, že situace není tak dramatická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ropy a ropných produktů je v Evropě dostatek. Pokud jde o růst cen u čerpadel, to je normální tržní chování, reakce na šok a velkou nejistotu.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Aktualizováno
Ropný šok vyděsil investory. Evropské akcie spadly na dvouměsíční minimum
